Aktualizace
Aktualizované sekce od 10.04.2024 do 17.04.2024
|
Počet zobrazených článků: 50 (z celkem 363 nalezených)
Mistr z „horničáku“, aktivní senior
( administrator, Horník, 18.11.2009)
Ladislav Horváth za celou kariéru vychoval stovky havířských učňů a dodnes je potkává.
V přibližně 320tisícové
moravskoslezské metropoli
je jich asi 60 tisíc. Nepatří
do „starého železa“ a ani patřit
nechtějí. Řeč je o důchodcích,
penzistech, prostě seniorech. Ti
ostravští z Koordinačního centra
organizací seniorů a zdravotně
postižených pořádají spoustu
různých akcí, jichž se účastní
i bývalí horníci a další pracovníci
OKD.
„Jsem v penzi od pětadevadesátého.
To si mě ještě někteří
učni musí stoprocentně pamatovat.
I já si pamatuji na některé
kluky, kteří to na šachtě dotáhli
vysoko,“ nechal se slyšet Ladislav
Horváth (69). Rodák ze Slovenska,
jehož rodina se do Ostravy
přistěhovala po válce za prací,
prošel učilištěm, fáral jako technik
a pak se coby mistr do školy
vrátil.
Auto k 101. narozeninám? To není legrace!
( Redakce Horník, Horník, 06.11.2009)
Hornický důchodce Maxmilián Cichý byl v autosalonu VAST-OIL v Karviné jen třikrát - poptal se, objednal a další den koupil.
Událost hodná zápisu
do historie českého motorismu
se odehrála v autosalonu Chevrolet
v karvinském Mizerově.
Vůz si tady přišel osobně vybrat
a "z ruky" zaplatit určitě nejstarší
tuzemský řidič Maxmilián Cichý.
Vysloužilý havíř si dal malinký model
Spark jako dárek ke svým 101.
narozeninám!
"Celý život jsem chodil pěšky
nebo jezdil na kole do práce,
tak proč bych nemohl teď autem.
Spousta lidí mi to však rozmlouvá.
Závidí mi?“ nechal se slyšet oslavenec,
který nastoupil na šachtu Jindřiška
už v roce 1926. Posléze dělal
na Hlubině a působil jako okresní
či krajský odborový pracovník.
V penzi je od roku 1963.
Přátelé muzea zamířili do Polska
( administrator, Horník, 19.10.2009)
Horničtí nadšenci ocenili expozici soudobé důlní techniky v památkovém dole v Zabrze
Součástí ročního plánu
práce Klubu přátel hornického muzea
OKD v Ostravě je rovněž zájezd
s hornickou tematikou. Pro tento
rok jsme vybrali dvoudenní putování
Horním Slezskem.
Přes hraniční přechod v Chotěbuzi
jsme k našim severním sousedům vyrazili
ve čtvrtek 24. září ráno. První
zastávkou byl pivovar „Książęcy Browar
Tychy“. Prohlídka začala audiovizuální
prezentací, během níž k nám
ze živého obrazu promluvil sám zakladatel
moderních dějin pivovaru,
kníže Jan Jindřich XI. Tyský pivovar
je nejstarší v Polsku (založen 1629)
a dnes také největší polský producent
piva. Používá se v něm rovněž moderní
česká pivovarnická technologie
a pracují tu i čeští sládci. Prohlídku
ukončilo krátké příjemné posezení
v pivovarských sklepech u půllitru
„Tyskiego“.
Po čem to vlastně všichni tady šlapeme?
( Redakce Horník, Horník, 13.10.2009)
Území ostravsko-karvinského uhelného revíru a jeho širokého okolí je z hlediska čtvrtohorní historie nesmírně zajímavé
Uhlonosný karbonský
útvar v centrální části revíru, kde
se uhlí těžilo více než 200 let, byl
díky této těžbě už dlouho dokonale
prozkoumán a zmapován. To už
ale neplatilo o jeho čtvrtohorním
pokryvu.
I proto počátkem 50. let minulého
století zahájil Ústřední ústav geologický
(ÚÚG) základní výzkum
geologicky nejmladších vrstev, tedy
čtvrtohor čili kvartéru. Výsledky
této práce, při níž byly využity
i údaje získané při vrtech prováděných
stavebními či projektovými
organizacemi pro stanovení únosnosti
základových půd, byly shrnuty
v jedinečné publikaci kolektivu
autorů s názvem Kvartér Ostravska
a Moravské brány.
Pomahať a chraniť?
( administrator, Zábava, 11.10.2009)
Seděli zme Na Upadnici,
lemtali pivo a enem tak
kecali, když se naraz na cele
kolo rozřechtal Jiřik. „Co mě
lekaš, vole?“ ubryndnul se
pivo na bradu Poldek. „Ale, tu
ve starych novinach stoji, že
ostravski primator a šef
městskich stražniku dali
sledovať, jak ich podřizeni
plňa svoji povinosti.
Jak to vidí stryk Lojzek
Májovák bude obhajovat zlaté pásmo
( Redakce Horník, Horník, 09.10.2009)
Horničtí muzikanti se chystají na mezinárodní soutěž dechovek do Ostavy jako havíři na šachtách na své limitní výkony.
V moravskoslezské
metropoli se chystá další
významná kulturní akce, u níž
nebudou chybět hornické kroje.
Ve dnech 15. až 18. října se v Domě
kultury města Ostravy uskuteční
14. ročník Mezinárodní soutěže
velkých dechových orchestrů, která
se ani tentokrát neobejde bez
zástupce hornického stavu – velké
hornické dechovky Májovák z Karviné.
„Ano, podle předběžného programu
bychom měli vystoupit
v sále Domu kultury města Ostravy
v sobotu 17. října jako úplně
poslední vystupující,“ potvrdil pro
Horníka předseda správní rady orchestru
Petr Ženč. Májovák bude
na soutěži obhajovat zlaté pásmo
v nejvyšší kategorii a cenu za nejlépe
provedenou povinnou skladbu,
které získal v průběhu minulého
ostravského klání v roce 2007. Horničtí
muzikanti se proto chystají
na tuto událost jako havíři na limitní
výkon.
Jak „Plešatá“ nadchnul davy
( Redakce Horník, Zábava, 17.09.2009)
Seděli zme v utery odpoledne
Na Upadnici a spominali
na sobotu. Na Den hornikuv!
Pravda, trochu zme byli
nasrani, že to letos něbylo pod
Landekem v Ostravě, kaj to
mame nejbliže, ale nědalo se
nic robiť a museli zme vyraziť
do Karvine. Už rano
mě Mařa budila o hodinu
dřive niž dycki, abysem se
vyčistil butki, vyžehlil galaty
a vybral košulu na tu slavu.
Potym sem se narval do obleka
(až sem se divil, že po roku
sem se do ňho ešče vlez
a z odevřenym pyskem na to
zyrala aji moja Mařa) a vyrazili
zme na autobus.
Jak to vidí stryk Lojzek
Policejni praskač
( Redakce Horník, Zábava, 01.09.2009)
Ni, že bysem byl posera, ale
už odmalička chovam k policajtum
posvatnu hruzu, aji
když mam svědomi čistučke
jak liliju. A když mam s nimi
jednať, tak se skoro cely
osypu. Je to isto i vychovu,
bo moja maminka dycki
vykladali, že když ich
kolonku v Orlove prochazal
četnik, tuž stali v pozoru
aji ti nejvěči vybijokna
a lumpi. Pamatuju tež, to už
coby mladik, jak okrskařem
v naši ulici v Ostravě byl isty
Bina. Měl dva metry vyšky,
stopadesat kilo, v hubě furt
havana a jezdil na šestistovce
Indian ze sajdu. Když
vlez do hospody U Slunka,
kaj se to mlelo co chvila,
tak nejdřiv vyfackal a potym
za kragel doslova vyněs
do antona chlopy, z nichž
šel strach na hodně velku
dalku! A včil se představtě
že mi minuly štvrtek volala
Mařa do Mezřiča k Cyrilovi,
kaj sem se na chvilu uklidil
do ticha a chladku lesa, že
mě zhaňaju policajti!
Jak to vidí stryk Lojzek
Kralici, ti se maju!
( administrator, Zábava, 10.08.2009)
„Kaj se smykaš, synku?“ přivital
mě v ponděli Na Upadnici
Poldek. Aji ostatni kamoši
se divili, kaj sem byl, když
sem se od středy v hospodě
něukazal. „Volali zme aji Maři,
ale ta pravila, že něvi a ani ju
to nězajima...“ vyčitavo
se dival Antek, a tak sem
musel s pravdu ven: „Vitě
jak sem loni po navratě z teho
Hungaroringa ze zavoduv F1
přisahal, že už mě tam nikdo
nikdy něuvidi? Tak sem se
něchal ukecať aji letos, a zas
tam vyrazil. A bo sem věděl,
že bystě se mi řechtali, jak
něumim držeť slovo, byl sem
potichu a zakazal o tym mluviť
aji Maři.
Jak to vidí stryk Lojzek
Dinopark pamatuje i na uhlí
( Redakce Horník, Horník, 02.08.2009)
Expozice pravěkých potvor stojí na rekultivovaném odvalu naproti bývalé doubravské šachtě.
Přejít silnici u zrušené
doubravské šachty znamená
přenést se do světa před miliony
let. Do časů, kdy uhlí ještě
nebylo ani mladé. Na bývalé
haldě před těžní věží Eleonora
vyrostl zábavní Dinopark Ostrava
s mnoha prehistorickými
potvorami v měřítku 1:1 a dalšími
zajímavostmi.
"Je po Plzni a Vyškově třetím
v Česku. Další máme na Slovensku
v Bratislavě. Ale Ostrava je
největší ze všech," řekl Jiří Machálek
za provozovatele Dinoparku.
Na rekultivovaném odvalu
totiž získali unikátní podmínky
- kopcovitý i zalesněný terén,
dostatek volného prostranství či
vodní plochu.
Zkoumají život v kraji
( Redakce Horník, Horník, 31.07.2009)
Zkoumají život v kraji hornictví a průmyslu.
Projekt INDUSTRIALife - ocel, uhlí, život chce ukázat, jak změnili lidé i jejich poměry za posledních dvacet let.
Jak se žije v průmyslových
oblastech ve 21. století?
A jaké to bylo dříve? Na to chce
odpovědět projekt INDUSTRIALife
- ocel, uhlí, život, připravený
umělci a sociology.
První výstup je už na světě,
v památkovém Dole Michal v Michálkovicích
uspořádali tematickou
výstavu snímků doplněnou
o autentické výpovědi obyvatel
Ostravska či Karvinska. Partnery
jsou Nadace Landek a vlastník
44tisícového bytového portfolia
v regionu, RPG Real Estate.
Na šachtě ?
( Redakce Horník, Horník, 29.07.2009)
Na šachtě jako ve výpočetním středisku.
Jeden porub POP 2010 řídí na 120 počítačů! Pro chlapy sice značná výhoda, pro elektrikáře ale makačka na bednu.
Nové technologie z programu
optimalizace produkce POP
2010 jsou fajn a vedení dolů i chlapi
dole si je pochvalují. Těm prvním
dělají radost rekordní tuny
a ušetřené náklady, těm druhým
úspora dřiny a lepší pracovní podmínky.
Každá legrace ale něco stojí
a nejinak je tomu u POP 2010.
Cena, kterou je třeba za získané
výhody zaplatit, je poněkud netypická
a nesou ji na svých bedrech
zejména elektrikáři. Pro zvládnutí
nové technologie totiž nestačí dosavadní
znalosti a zkušenosti, ale je
třeba se učit, učit a učit...
Problém? Pivo!
( Redakce Horník, Zábava, 25.07.2009)
Potkala nás katastrofa. Kelner
z Upadnice, Zbyňďa, se zebral
volno a novi majitele hospody
– jacisik dva synci, kere zme
ešče něviděli – vzali za pipu
taku mladu děvušku. Aji
z lužkem a pohorkami dokupy
štyrycet kilo. Co o to,
nam starym kozakum se
take mladučke a pěkňučke
stvořeni libilo, ale
enem do chvile, kdy před nas
položila krygel s pivem! „Co to
je?!“
Jak to vidí stryk Lojzek
Vodni hruza
( Redakce Horník, Zábava, 09.07.2009)
Pravi se, že před ohněm sice těžko,
ale přeci enem utěčeš. Před
velku vodu ni! Ve svojim dluhym
a pestrym životě sem zažil ledaco.
Raz mi aji hořela dycha nad
hlavu. To zme byli u znamych
na chalupě a zustali tam přes
noc. Tyn znamy nam chtěl
zrobiť dobře, tuž na noc,
jak pravil, trochu začmudil
v kotelně, aby nam něbylo
zima. Bylo to sice v červnu, ale
kusek od lesa a zrovna v tyn čas
slunko moc něpralo, tuž sem
se řek: čemu ni. I když Mařa
beblala, že nam budě v noci
hic. „Tuš se odevřem okno, ni?“
pravil sem ji. V noci se Mařa
hicem fakt zbudila, a že odevře
okno. Jak však stupla na dlažku,
malem vyskočila do povala:
„Lojzek, ta dlažka hicuje! A jak!“
„Co blbněš, či tu maju topeni
v dlažce?! Maju přeci žebra pod
oknami,“ pravil sem rozespale
a stanul boski na parkety.
Jak to vidí stryk Lojzek
Orlovské jarmarky sáhají do středověku
( Redakce Horník, Horník, 07.07.2009)
Hvězdy české pop music v čele s nestárnoucím IvanemMládkem, rockový festival Hudbou
proti drogám, stánky, atrakce a houfy lidi. I tak vypadal obnoveny Orlovský jarmark, jehož
paty ročník se konal v sobotu 13. června na starém náměstí v Orlové-Městě. Náladu na „rynku“ ale dotvářely především souboje středověkých rytířů, historická katovna či barevné lidové kroje, které si na tento slavnostní den oblekli členové folklorních souborů. Orlovský
jarmark totiž není a ani nemá byt pouhou lidovou veselici. Je především připomínkou historických kořenů města a zašle slávy orlovských trhů, které si získaly široký věhlas už v dobách středověku.
Rubaš do rakvi
( Redakce Horník, Zábava, 23.06.2009)
Minule sem vam vykladal, jak
zme Erďu honili po hospodě
za tyn jeho vtip o mrtvych haviřach.
Když se nam ho podařilo
chytiť a chtěli ho řadně
ztrestať, vykupil se rundu fernetuv.
Až zme ho pustili, tak
nas ukecal na lacinějši
zelenu. Po vypiťu sem se
vzal slovo: „Vim, je to morbidni
se baviť o pohřebach,
ale když ja se spomnil na přiběh,
co mi vykladali moja maminka.
O stare Tobolove a ich
synkach z Orlove sem už vam
raz vypravjal. To byli ti bambuli,
co převažali ukradnuteho
bravka na vuzku přikryteho
uhlim a jak do nich vrypla lokajka,
kera přes orlovske naměsti
jezdila raz za hodinu...
Skoňčili v base, odkuď ich
z milosti prezidenta Masaryka
pustili. Ale to, co mi maminka
vypravjali, se stalo paru rokuv
předtym. To ešče žil stary
Tobola.
Jak to vidí stryk Lojzek
Hornický kroj – úbor pro slavnostní chvíle
( Redakce Horník, Horník, 19.06.2009)
Kolikrát jste si už povzdechli,
že „ti mladí“ nemají žádnou
úctu k hornickým zvykům a tradicím?
Možná to ale přece jenom není
tak hrozné. Na akci „Poznáváme se“
v Hornickém muzeu OKD nás zaujala
skupinka mlaďochů z VŠB-TUO, kteří
na ni přifrčeli v hornických krojích
a vůbec to nevypadalo, že se v nich
cítí špatně nebo nevhodně.
Takže – jaký vztah mají k hornickým
krojům studenti VŠB a co pro ně
znamenají?
Z havíře se stal údržbář a průvodce
( administrator, Horník, 15.06.2009)
Mezi spoustou zajímavostí,
které nabízí Národní kulturní
památka Důl Michal v Ostravě-
Michálkovicích, je i jedna specialitka.
Tou je výklad bývalého havíře
a michálkovického rodáka Jaroslava
Papaly, vedený v pravé a nefalšované
ostravštině. Šedesátiletý důlní
zámečník specialista a nyní údržbář
michálkovické šachty provází
zejména Pražáky a návštěvníky
z Čech. Jeho komentář má úspěch
a rozšiřuje pražské obzory o znalosti
z poněkud jiného světa.
„Víte, co to jsou ograbule?“ zeptá
se třeba Jaroslav Papala a odpovědí
mu jsou nechápavé pohledy. „To
byly ženy, které robily na třídírně
a přebíraly z teho uhlí ten kameň.
To byly malé baby, ale svaly to mělo
jako já kitu,“ vysvětluje michálkovický
horník a rozpovídá se o lidech
a životě na „jeho“ šachtě. Náměty
mu nechybějí. Na tehdejší Důl Petr
Cingr přišel z Bastra a do roku 1992
tu odfáral 13 let. Pracoval v nízkých
slojích – jak se říká „pod štokrlou je
vysoko“ – a na svoji „fachu“ nedá
dopustit. „Jsem malý a všude jsem
se dostal. Práce se mi líbila, a velmi.
A také tam byla sranda, cypovin
se narobilo až dosť,“ vzpomíná
s úsměvem.
Jaro, Jiřik a hrdlički
( Redakce Horník, Zábava, 09.06.2009)
Když Erďa minulu středu
dovykladal tyn vtip o zaletne
manželce, keru chtěl jeji
milenec požadať před celu
rodinu o ruku, vysvětlil, čemu
že se ešče předtym smjal:
„Ale, potkal sem před chvilu
Jiřika. A musim řecť, že s nim
to jaro pořadně zarušalo.
Zapomnil na všecki problemy,
co kdy s babami měl, a tulil
se ku take gryfne blondynečce,
a tak na ňu zalaskovaně
čuměl, že mě ani něviděl. No,
jak pravim, tajak dvě hrdlički!
Až sem im zaviděl.“ „Ja, ja.
Je tyn maj, tuž kulasci maju
žně!“ pravil radobyvtipno
Poldek. „Ha, ha, ha! Zasmjali
se zbrojnoši a odjeli na šicim
stroju znački Minerva. Čekaš,
že se ti kdosi na teho kulasce
zepta, co?! To zme se už v třeti
obecne ptali učitelki, když
zme ju chtěli nasrať, co je to
tyn kulasec. Bo přeci Macha
v Maju piše, že ,...hrdliččin
zval kulasce hlas...’ Tu ti na
to už nikdo něskoči, lulane!“
utřel Poldka Antek. „Ja něvim,
čemu se ludě vybrali pravě
ty hrdličky! Jak to vidí stryk Lojzek
Zpěvníky být nemusely
( Redakce Horník, Horník, 07.06.2009)
Na přednášce Milana Bystroně z Májováku v cyklu besed pro hornické seniory se tentokrát zpívaly hornické písně.
V Regionální knihovně
v Karviné se tentokrát zpívalo,
a to pěkně po havířsku. Ostravěnko,
Kamarádi, dolů sfárejme či Hornický
stav budiž velebený – to byly
písničky přesně podle gusta účastníků
pátečního (29. května) setkání
seniorů na přednášce O hornickém
zpívání. V rámci cyklu besed pro
hornické důchodce hovořil ke třem
desítkám návštěvníků bývalý šéfdirigent
velkého dechového orchestru
Májovák Milan Bystroň a jeho slova
i hudební ukázky padaly na úrodnou
půdu.
„Však je to také hudba našeho
mládí, všechny ty písničky známe
a rádi si je připomeneme,“ smál se
pro Horníka osmdesátiletý Josef
Pukovec, havíř ještě z Johan šachty,
dolu, který dnes známe jako závod
ČSA Dolu Karviná. Na přednášku
přišel s kamarády Jaroslavem
Krótkim a Jaroslavem Břozou,
a byl nadmíru spokojen. „Chodíme
ale na všechny hornické besedy,
protože jsou moc pěkné,“ dušoval
se.
Jak nas viďa v USA
( Redakce Horník, Zábava, 24.05.2009)
Bavili zme se v ponděli
Na Upadnici s kamošami o tej
nědavne navštěvě americkeho
prezidenta Obamy
u nas. „Je to sympaticki
chlop a hodně teho o nas vi,
jak prokazal v tym svojim
projevu na Hradě,” pravil
z dvumetrove dalki Jaryn,
bo se ešče furt boji te
praseči chřipki. „Guvno. Přečital
enem to, co mu napisali.
Něvěřitě? Přečitam vam, co
se o nas Amici mysliju. Jedna
znama mi dala taki nabidkovy
kalendař jedne cestovki
z USA, kaj se o Česku piše: Jak to vidí stryk Lojzek
Jak sem vojakoval
( Redakce Horník, Zábava, 08.05.2009)
„Už sem vam, synci, vykladal,jak sem travil dva roki na vojně?“zeptal sem se včera kamošu Na Upadnici. „To si nam němoch vykladať, bo jako haviř si na vojnu isť němusel!“ pravil mi na to Břetik. „Jaki haviř?! Obyčejny dulni zaměstnanec, bo štajger neni žadny haviř! To je vrchnosť, kera enem jebe haviřuv,“ smjal se Antek a kličkoval mezi tackami, co sem po nim hazal. „Tuš to bylo tak. Moja maminka byli sice mudra ženska, ale v tym připadku střelila kozla. Bo mi furt vykladala o tym, jak chlap, kery něbyl na vojně, neni chlapem, a že bysem se za haviřinu neměl, tajak všeci ti lempli, schovavať a na vojnu isť. Tuš sem šel! Jak to vidí stryk Lojzek
Jak nas jaro vykivalo
( administrator, Zábava, 24.04.2009)
V nedělu Na Upadnici bylo smutno. Chlopi už sice kocovinu ze šmigrusta překonali, ale nadavali, že nas jaro, kere začalo o velikonočním vikendě, vykivalo a netrvá dali. „To bylo, co? Baby už začaly odkladať zbytečne kabaty a svetry, no radosť pohleděť,” pravil Poldek. „Ani němluv. Jel sem v sobotu před Velikonocemi v autobuse a naproti mně seděla taka mlada děvuška. Vic jak osumnasť neměla! Kratka suknička enem tak tak zakryvala to, co zme kdysi za mlada u tych našich robek pod plisovanymi či tvídovými sukňami enem tušili. No co vam mam pravěť. Myslel sem, že sem ve Vitkovicach...,” přidal se Antek. „A čemu zrovna ve Vitkovicach?,” ptal se něchapavo Břetik. „Ty to něviš? To zme raz jeli vlakem z Poldkove chalupy na Ostravici a Antek zapomněl vystupiť v Kunčicach. Ale potym pravil, že to něvadi, bo mu to stejnako stoji ve Vitkovicach. A vtedy se ho moja Agneša vtipno zeptala, či kvuli lasce musi pokažde do Vitkovic, když mu to tam stoji,” vysvětlil Břetikovi Poldek čemu se Antek při pohledu na obnažene děvuši kitky myslel, že je ve Vitkovicach. Jak to vidí stryk Lojzek
Nová klimatizace
( Vladislav Sobol, Horník, 12.04.2009)
Dolu ČSM výrazně zlepší pracovní podmínky horníků.
Těžební společnost OKD dokončuje další významnou investici, která zlepší pracovní podmínky horníků. V podzemí Dolu ČSM, kde se pracovníci potýkali s nejsložitějšími mikroklimatickými podmínkami z celého revíru, instaluje firma novou centrální klimatizaci za více než 400 milionů korun. Klimatizace, jež díky nejmodernějším technologiím zároveň sníží spotřebu vody i elektrické energie, bude dokončena v polovině roku.
„V některých slojích byla práce kvůli nepříznivým mikroklimatickým podmínkám opravdu náročná, nový systém podmínky pro horníky výrazně zlepší. Nyní můžeme nainstalovat pro každé pracoviště takový chladící výkon, který na konkrétním místě sníží teplotu a umožní provoz bez mikroklimatických přestávek,“ řekl ředitel Dolu ČSM Josef Kasper.
Zima, grog a vlada
( Redakce Horník, Zábava, 10.04.2009)
„Prdim pivo! Dej mi, Zbyňďo, grog. A představuju se ho tak, že na dva deci vody daš deci rumu! A něšiď to!,” řval v ponděli v podvečer na kelnera Na Upadnici Poldek. Vyvalili zme očiska a ptali se ho, co se robi?! „Ale stara mě
v tym mraze, co nas včil tak trapi, vytahla na zakupki do ostravskeho Futura. Tam, pravda, bylo těplučko a šlo to aji v tej moji strare škodulce, co sem ju zaparkoval v podzemi, ale po paru minutach sem zjistil, že mi něidě topeni a celu pulhodinu zme v te moji škatuli mrzli. Moja doma vlezla do vany z horku vodu a ja sem tu! Tak co je s tym grogem?!“ vysvětlil. „No to maš temu, že se furt držiš te třicet rokuv stare škodovki! Čemu ju nezešrotuješ a někupiš se jakusik novějši ojetinku?“ zeptal sem se. Jak to vidí stryk Lojzek
Objeví se v Hornickém zpravodaji polština?
( Redakce Horník, Horník, 06.04.2009)
Klub přátel Hornického muzea OKD si jako jeden z cílů rozvoje činnosti vytýčil letos oživení spolupráce se sousedním Polskem. „Kontakty s polskými organizacemi a muzejními zařízeními, třeba ve městech Tarnowskie Góry, Zabrze nebo Wieliczka, existují dlouhodobě, ale rádi bychom je znovu oživili a zintenzívnili,“ vysvětlil pro Horník předseda KPHM Rodan Broskevič.
Laťka je nasazena vysoko
( Redakce Horník, Horník, 31.03.2009)
Hovoříme s novým předsedou Klubu přátel Hornického muzea OKD Rodanem Broskevičem.
Klub přátel Hornického muzea OKD pracuje už třetí měsíc pod vedením nového předsedy. Na začátku letošního roku se jím stal dosavadní místopředseda klubu, pětačtyřicetiletý horník s diplomem historika a provozně-technický náměstek Hornického muzea pod Landekem Rodan Broskevič. Jak přiznal v rozhovoru pro týdeník Horník, vztah k „černému“ řemeslu zdědil po otci a vedle basketbalu, který hraje jeho syn, se pro něj činnost v klubu stala největším koníčkem a náplní života.
Co vás vedlo k tomu, že jste přijal funkci předsedy KPHM?
Moje volba vyplynula tak nějak automaticky. Kolem klubu se točím od roku 1988, vykonával jsem v něm různé funkce, takže vím, jak klub funguje, a znám lidi, kteří ho tvoří. Navíc jsem zaměstnán v Hornickém muzeu OKD, se kterým je klub spojen silnou pupeční šňůrou. Z mého pohledu je pak nejdůležitější to, že mne práce v klubu baví a že si velice vážím lidí, kteří se v jeho činnosti angažují.
Na lyžach a aji ve vodě
( Redakce Horník, Zábava, 25.03.2009)
Rozvykladal se v ponděli Na Upadnici Antek: „Musim se přiznať, že taki vikend, tajak tyn posledni, sem už dluho nězažil. A može za to slovakofi l Břetik, kery mi před tydněm pravil, až s nim jedu na Slovensko na hory. Budě pry fajně ve Velke Fatře. Ošival sem se, bo na lyžach vtedy ešče s vazanim kandahar sem stal kajsik před třiceti rokami, ale když mě Břetik ubezpečil, že lyžovať něbudě ani on, a že idě enem o pěkny vylet do hor jake v Česku něsu, a potym že je zastavka ešče aji v termálních lazňach něchal sem se ukecať a připravil se na tvrdy slovni suboj z moju. Bo na tyn vylet se jelo bez bab, jak tvrdo pravil Břetik.
Jak to vidí stryk Lojzek
Guvno na triku
( Redakce Horník, Zábava, 09.03.2009)
Seděli zme v ponděli Na Upadnici a nadavali na počasi. „Už by mohlo přestať sněžiť a mrznuť. Už mam z teho depku divať se furt na tyn bily něsmysel! Snih patři do hor,
ni do města,“ brblal Antek a dival se vyzyvavě na Poldka, kery eště před třemi tyďňami prorokoval, že už je po zimě a co něvidět už budě jaro. Enemže Poldek robil tajak by nic a klidně se popijal to svoji pivko. „Co mamřeš? Přej zemědělcam! Či se něpravi už jakesit to stoleti, že unor bily pole sili?“ smjal sem se. „Enemže ti dnešni kovozemědělci su nasrani aji když unor neni bily. Bo raz maju vlahy malo, podruhe zas moc, raz sviti slunko hodně, druhi
raz malo a tak je to furt. Ešče, že se maju na co vymluvať. Zato ja sem spokojeny. Jak kdybysem to čul, strčil sem svojiho bobasa do garaže na špalki a včil se enem směju tym, co po cestach kluzaju,“ zhodnotil situacu Mirek. „Praviš na špalkach? Tuš abys nědopad jak v devadesatym sedmym, kdy tě vyplavilo a z auta ti zustal enem kopeček blata na tych špalkach. A ty odmontovane kola ti ukradli,“ připomněl sem mu, ale to už sem slyšel potutelny smich a chlopy, jak se ukazuju na stareho Koldera. Jak to vidí stryk Lojzek
Jarynovi straši v lebeni
( Redakce Horník, Zábava, 23.02.2009)
„Tak co, ty Sybyllo!? Už si prorokoval, že zima skoňčila a jaro že je za dveřami a přitym cely minuly tydiň valil snih a ludě se balili do zimnikuv a kožuchuv, aby nězmrzli!“ obul se v ponděli Na Upadnici Antek do Poldka. Ten sice chvilu cosik brblal, ale bylo jasne, že na Poldka něma. Přišlo mi ho luto, tuš sem se vmontnul do teho ich hovora, vlastně Antkoveho monologa: „Vy se tu přežiratě o zimě a jaře a život vam utika mezi prstami. Každy už mame smrt na jazyku, ale furt se budeme štengrovať tajak mali synci. Vemtě se teho zpěvaka Pavla Novaka. To byl borec. Osum rokuv bojoval s tym hajzlem rakovinu a včil až minuly tydiň podlehnul. Celych tych osum rokuv něbrblal, ale chodil mezi lidi, zpival im a aji děckam, napsal dvě knižki o te zasrane němoci. Či se s kim přežiral, kdy budě jaro? Žil! Jak to vidí stryk Lojzek
Poděkování prezidenta
( Vladislav Sobol, Horník, 17.02.2009)
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě vydal další zajímavou publikaci pojmenovanou Ekologie a hornická činnost.
Komu se poštěstí, aby mu poděkoval samotný prezident republiky Václav Klaus?! Vlastnoručně psaného díku od hlavy státu se přednedávnem dostalo Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě. Prezident tak reagoval na nově vydanou publikaci, kterou mu členové klubu zaslali s průvodním dopisem.
Poukázky na služby
( Vladislav Sobol, Horník, 15.02.2009)
Zaměstnanci OKD letos poprvé dostanou poukázky na služby.
Sociální politika a vyplácení firemních odměn ve společnosti OKD prochází revoluční změnou. Zatímco dříve dostávaly peníze jednotlivé šachty a ty pak ve spolupráci s odbory přispívaly zaměstnancům na společenské, pracovní, sportovní a kulturní akce, získá nyní každý zaměstnanec společnosti poukázky, které může využít podle vlastního uvážení. Hodnota poukázek se bude pohybovat podle odpracovaných let od 2400 Kč do 5600 korun ročně. Pravidla vymezila nová součást kolektivní smlouvy platná od ledna letošního roku.
Hajcman v Ostravě-Dubině
( Vladislav Sobol, Horník, 11.02.2009)
Hornická vlajka pro celý kolektiv!
Stylově havířská pivnice
Hajcman
v Ostravě-Dubině chce být místem pro oslavování limitních výkonů.
www.hajcman.orio.cz
Kdo bude první? Každému kolektivu ze šachet OKD, jenž chce oslavit limitní výkon, dá pivnice Hajcman na ostravském sídlišti Dubina gratis štamprli „hornické vlajky“ pro všechny chlapy. Ne, že by to bylo kvůli nezájmu hostů, cílem je dostat správné lidi tam, kam patří.
„Proč by měli oslavovat své rekordy v nějakém kulturáku, když zde máme prostředí, na jaké jsou zvyklí,“ nechal se slyšet provozovatel Petr Varecha. I jeho otec Rudolf – ostřílený pingl, který obsluhoval i sovětského vůdce Chruščova – vzpomínal v dobrém na staré hornické dýchánky. „V jednom taxíku přijel nejprve klobouk, až ve druhém teprve havíř,“ popsal tátovy zážitky.
Ach, ty baby!
( Redakce Horník, Zábava, 09.02.2009)
Přišel v utery Na Úpadnici nasrany Poldek a už ve dveřích vykřikoval cosik na tyn zpusob, že zlaty patriarchat. „Čemu nam nadava?“ ptal se Rudek, a tak sem mu musel vysvětliť, že lidstvo prošlo ve svojich dějinách určitymi etapami a podle teho, kdo v kere ovladal rodinne klany, se nazyvaly buď obdobim matriarchatu či patriarchatu. V prvnim připadku vladly baby, ve druhim chlopi. „No a aji když se dneska tvařime, jako že je ta rovnopravnosť, vladnu nam
baby! Ty za nas o všeckim duležitym rozhoduju, zatym co my se naivně myslime, že zme strujcami svojiho osudu,“ zakoňčil sem osvětu a zeptal se Poldka, co mu ta jeho zrobila. „Co si řikal?“ zeptal se Juzek, kery se vratil z daleke dovolene v exotach, kaj chytnul zanět středního ucha a jak na sviňu zrovna do teho zdraveho. Temu je včil, jak sam pravi, hluchy jak peň, trpi velkimi bolesťami, bere na to antibiotika a tak mezi nas Na Upadnicu moc něchodi. Ale včil, jak šel od dochtora, se přeci enem na chvilu stavil. Jak to vidí stryk Lojzek
Fárani do dvou vodních jam
( Redakce Horník, Horník, 07.02.2009)
Klub přátel Hornického muzea OKD připravil pro své členy zajímavou exkurzi.
Fárat v Ostravě několik set metrů pod zem je vzácností. Jedinou příležitost k tomu dává vodní jáma bývalého dolu Jeremenko. Její těžní zařízení je v provozu jen proto, aby se lidé a potřebný materiál dostali k čerpadlům. Ta ženou důlní vody
nahoru a odvádějí je do řeky Ostravice. Je to jediný možný způsob, jak zabránit stoupání hladiny vody, která by mohla zaplavit činné doly na Karvinsku.
A právě tam 21. ledna sfáralo 14 členů Klubu přátel Hornického muzea Ostrava, kteří se za doprovodu provozovatelů jámy, zaměstnanců státního podniku Diamo, podívali, jak to všechno funguje. „Byl jsem překvapený mohutností čerpadel, ale také jejich tichým provozem,“ říká jeden z účastníků exkurze Pavel Sisr, bývalý
horník dolů Rudý říjen a Cingr. „Jejich tiché šumění přehlušoval jen ventilátor separátního větrání.“ Jak dále uvedl, bývalí horníci navštívili mj. strojovnu skipu a ocitli se také na jeho ochozu. „Byl z něj úchvatný pohled na Ostravu,“ usmívá se.
Jak sem byl za blbca
( Redakce Horník, Zábava, 26.01.2009)
Seděli zme Na Upadnici a naraz Jiřik pravi: „Viš, Lojzek, ja sem se myslel, že když zje taki upřimny a radoby vtipny, tuž že se v Horniku tež pochlubiš, jak si byl včil - druhy den noveho roka - za cypa!” Chvilu sem robil jako že někapuju o co mu idě, ale když se přidali aji druzi, tuž sem slibil, že to do Hornika napišu.
Šlo o to, že sem se tyn den vydal do Tesca, kaj naslibovali velke slevy. Ni že bysem moc co potřeboval, ale řeknul sem se, že taki digitalni foťak za paru stovek či kabat zlevněny z tisicuv na stovki by něbyly špatne... Tak sem o pul sedme rano sednul do auta s tym, že v nakupnim středisku budu asi za pul hodiny. Jel sem ale celu hodinu, bo zhruba kilometer před Futurem sem se dostal do kolony aut stejnych blbcuv tajak ja. Navic potym něbylo kaj zaparkovať, bo někeři zachtivni jeli za slevami už o hodinu dřive. Nakonec se mi přeci enem poštěstilo najsť volne misto, ale už vtedy mě mělo varovať, že proti mně idu stovky ludi s prazdnymi taškami. Jak to vidí stryk Lojzek
Burali zme na Novy rok hospodu
( Redakce Horník, Zábava, 12.01.2009)
Vitě, tyn letošni Silvestr za moc něstal. Přeci enem už zme o kapku starši, ale hlavně zhnilejši. Už se tak do tych velkich a bujarych oslav s kamošami moc něženěme. Jednak už su ty roki na hřbetě citiť, ale aji kdybychom se chtěli rozšupnuť, tuž už na to němame dosť peněz. Ja, ja! Co by kvalitni štajgři, ale většinu haviře z předku, zme se dosť vyrobili a tym padem našporovali, aji duchody mame pěkne, ale penizky z finančniho ustava a ze štrozoku už se skoro rozkulaly po děckach, vnukach a tak, a z duchoda se žijeme tak akurat. Aby bylo na pivko, kelišek zelene, či v připadku jakesik oslavy s kamošami aji lepši gořalečki, a tež na jakisik tyn dareček pro robku, a či inu a inač spřizněnu dušu, ni?! Něma to vyzněť, že bysme na tym byli finačně špatně, i když něvime, jak nas ta světova kriza postihně, ale ta lenosť už asi budě to hlavni. Není přeci nad to se lehnuť na gauč a čumět při dobrym vinku či gořalečce na televizu. Šak za ňu platime nekřesťanské penize, tuž až nas aspoň raz za rok pobavja, ni?!
Jak to vidí stryk Lojzek
…tak jake byly darki?
( Redakce Horník, Zábava, 31.12.2008)
Jak řika jeden kamoš: „Svatki su v řiti, zbyva Silvester a po nim už enem zdražovani! Ešče chvilu se možeme těšiť z darkuv a potym ich věčina z nas, emerytuv, pujdě prodať do bazara, abyzme měli na předražene žradlo či na poplatki u dochtora a v lekarni!“ Myslim se, že daleko od pravdy něbudě. Aspoň co se teho konstatovani o svatkach tyka…Spominam se, že jako děcko sem měl Vanoce moc rad. Ešče rači ale tyn tydiň před nimi. To když maminka doma pekli cukrovi, vmezi tym šili nove potahy na lužka, gauč a křesla, napinali nove zaclony a tatinek ji pomahali gruntovat kvartyr. Na Štědry den zme se my děcka zbudili a smětali do obyvaka kuknuť, či už su darki pod stromkem a kolik ich je. Nikdy tam tak brzo něbyly, objevily se až před večeřu a ja sem nikdy nezistil, kdy ich tam naši dali, i když sem je bedlivo hlidal cely den. Ale naše zklamani dycki přebila vuňa bile kavy, vanočki a vlastně celeho byta, kery maminka ešče přes noc vypulirovali, aby byl jak novy.
Jak to vidí stryk Lojzek
Přátelé hornictví míří do Evropy
( Redakce Horník, Horník, 27.12.2008)
Ostrava vstoupila do Sdružení hornických a hutnických spolků ČR.
Nadace Landek a Klub přátel Hornického muzea OKD se staly členy Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky. Jako čestný člen byla přijata i Hornicko-geologická fakulta Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava. Stalo se tak na zasedání SHHS, které se konalo 13. listopadu v Příbrami.
Sdružení hornických a hutnických spolků ČR bylo založeno v roce 2006. Jak informoval Horníka ředitel Nadace Landek Josef Kimer, cílem sdružení je reprezentace členů ve Sdružení evropských horníků a hutníků, koordinace spolupráce se spolky obdobného zaměření v ČR a v zahraničí a společná propagace spolkové činnosti v oblasti hornictví, hutnictví a souvisejících oborů.
Vánoce mnoha tváří
( Redakce Horník, Horník, 25.12.2008)
Báňský inženýr Ladislav Bém má na co vzpomínat – vždyť slaví devadesátku!
O dva měsíce mladší než první samostatný stát Čechů a Slováků je báňský inženýr Ladislav Bém z Havířova. Den po vánočních svátcích oslaví úctyhodné devadesáté narozeniny! Jaké tedy bývaly jeho „nezapomenutelné“ Vánoce?
„Ty v dětském a mladickém věku krásné. Vyrůstal jsem u dědy v Bartovicích, ve dřevěnce u lesa. Tehdy bývalo hodně sněhu a s tím lesem to byla nádherná kulisa. Pamatuji si, jak se mě maminka ptávala, co chci. A já si vždycky přál hračky,“ líčil jubilant, pro něhož jsou vánoční svátky hlavně o rodinné pohodě. „Když jsme se sešli, tak se fedrovalo,“ vysvětloval s tím, že je z havířské famílie. Děda fáral na jámě Zvěřina, tři strýcové taky a otec (po němž je pojmenována bartovická Bémova ulice) dělal ve stolárně na Hedvice.
Ze vzpomínek žít nebudu
( Redakce Horník, Horník, 23.12.2008)
S odstupujícím předsedou KPHM Zdeňkem Dombrovským.
Do Klubu přátel Hornického muzea OKD, či lépe Hornického muzea v Ostravě, jak zní přesný název Klubu, vstoupil v roce 2001. O rok později se stal členem jeho výboru a od roku 2004 stanul v jeho čele. Zkušený horník a vědecký pracovník s mezinárodním věhlasem se po čtyři roky stal hybnou pákou klubového dění a iniciátorem jeho akcí. Jeho červnové oznámení, že ke konci letošního roku ze zdravotních důvodů ve funkci končí, bylo proto pro mnohé šokující. První otázka do rozhovoru s předsedou Klubu přátel Hornickému muzea OKD Zdeňkem Dombrovským tak vlastně vyvstala sama:
Od vašeho oznámení uplynulo půl roku. Nerozmyslel jste si to?
Co kdysi šmakovalo o svátcích?
( Redakce Horník, Horník, 20.12.2008)
Škvarkové rohlíčky
40 dkg hladké mouky, 25 dkg pomletých škvarků, 28 dkg cukru, 10 dkg upražených ovesných vloček, 2 vejce, vanilkový cukr – první čtyři ingredience smícháme s vejci v těsto, dobře prohněteme, tvoříme rohlíčky, které upečeme a obalujeme ve vanilkovém cukru.
Máslové pečivo stříkané
28 dkg tuku (máslo nebo tuk na pečení), 7 dkg cukru, 2 žloutky, 30 dkg hladké mouky, vanilkový cukr – zpracujeme těsto, které vložíme do cukrářského pytlíku a na plech nastříkáme po párech různé tvary, po upečení je spojíme marmeládou a zdobíme čokoládovou polevou.
Vařonka havířská
2 dl konzumního lihu, 6 dkg krystalového cukru, 3 dl vody, celá skořice – cukr zakapaný vodou rozpustíme za stálého míchání na mírném plameni, když zrůžoví, zalijeme teplou vodou, přidáme skořici a povaříme, před naléváním lihu sejmeme z plotny, aby nedošlo ke vznícení, pak ještě prohřejeme, recept je na 4 dl nápoje.
Polská rybí polévka
Kapra očistíme, dáme do hrnce, zalijeme vodou, osolíme, přidáme trochu pepře, nového koření a vaříme doměkka, z uvařené ryby vybereme kosti a maso krájíme na malé kousky, polévku zahustíme máslovou jíškou a necháme povařit, přidáme uvařenou zeleninu nakrájenou na nudličky, muškátový květ, pepř a malé kousky masa, smetanu nebo mléko a rozmíchané vajíčko, podáváme k ní na nudličky nakrájenou housku osmaženou na omastku.
Štědrovečerní omáčka
3 dkg másla, 4 dkg hladké mouky, 30 dkg povidel, 20 dkg nastrouhaného perníku, cukr, skořice, sušené švestky, mandle, ořechy, rozinky, špetka soli, trocha rumu – z másla a mouky připravíme světlou jíšku, zředíme ji vodou, ve které je rozmíchaný perník a dobře povaříme, pak přidáme povidla, mandle, ořechy, rozinky, švestky, sůl, skořici, cukr, můžeme i lžíci citronové kůry, pro dospělé dáme do hotové omáčky (nazývané lidově též Šimlena) rum, podáváme s vánočkou, ale i knedlíky halečkami.
Bryja z Ostravska
80 dkg ovoce (jablka, hrušky, švestky), 2 dl smetany nebo mléka, 4 dkg hladké mouky, mletá skořice, hřebíček, cukr – čerstvé ovoce zbavíme jádřinců nebo vypeckujeme, nakrájíme a vaříme s trochou vody, cukrem, hřebíčkem a skořicí, zahustíme záklechtkou z mléka nebo smetany a hladké mouky, použijeme-li mléko, přidáme kousek másla, hustou omáčku, až skoro kaši podáváme s knedlíkem nebo bramborami.!
Svině toužila v káď
( administrator, Zábava, 09.12.2008)
Nasral sem se oto na moju Mařu. Na stare kolena se dala na luštěni! Když sem se ju namluval a potym po paru rokach choděni aji zebral za manželku, seděla v kutku a pletla. To bylo fajn, bo na sebe i děcka uštrykovala dycki cosik pěkneho a hlavně originalniho, takže zme za totača něchodili tajak vojaci v jednotnych uniformach, co nabizaly Slezanka či OP Prostějov. Jak starla a děcka odrustaly, čim dal častějši schovavala jehlice co nejdal a do co nejspodnějši šuflady, až se na to vyprdla uplně. Pravil sem se, že je to dobře, bo budě měť včil, když su děcka z domu, vice času na mě, ale to ni! Když cosik furt něgruntuje, do čeho se vehementně snaži zatahnuť aji mě (ale o tym až přiště!), sedi zas v kutku, ale misto jehlic ma v ruce tužku a kuski novin.
Jak to vidí stryk Lojzek
Jízda na páse s těživem je realitou
( Redakce Horník, Horník, 03.11.2008)
Neproškolený a nevyzkoušený havíř však bude muset stejně šlapat pěšky
Havířům z Dolu Paskov mohou ostatní jen závidět. To, co je od nepaměti tvrdě hlídáno a ještě tvrději postihováno, mají povoleno. Totiž svézt se z pracoviště po pásovém dopravníku s těživem! Pochopitelně to neplatí pro celou šachtu, ale zatím pro vybraný 605 metrů dlouhý úsek na překopu 2252 na V. patře.
„Pro bezpečný provoz na tomto zařízení je vypracována osnova. Bez proškolení a zkoušky to nejde,“ řekl Jaroslav Bílský zodpovědný za zavedení „novinky“. Jízdu lidí na dopravníku PDO – F02 schválil Český báňský úřad Rozhodnutím ČBÚ č. j. 536/2008/2.
Co doporučila přitelkyňa Adovi
( Redakce Horník, Zábava, 08.10.2008)
Seděli zme oto Na Upadnici a dobře se bavili, když se naraz objevil s takim smutnym vyrazem v ksichtě naš mlady kamoš Adolf. To je tyn synek, kery občas mezi nas stařiki zavita, enem tak poslucha ty naše dřisty a dycki se naramně bavi. Občas ho musime napomenuť, bo on se něsměje, ale doslova kokrha! Navic je to tyn Dolfa, kery pomoch Břetikovi složiť pingpongovy stul. Tyn ho kupil pro svoje vnučata, a aji když hral ping pong skoro dvacet rokuv, něuměl ho poskladať ani podle navoda! Tu historku dodavam pro ty, keři ešče furt něvěďa, o keho idě. A esli to někerym z vas zas nic něřeklo, tuž to matě smulu, bo matě ty moje dřisty čitať pravidelně a pečlivo! Tak tyn Ada ešče neni ženaty, ale žije už jakisik rok na hromadce s přitelkyňu, kera je kapku starši niž on. Ale klape im to naramně, takže to vypadalo ešče nědavno, že by do teho mohli v kostele praštiť. Až maju děcka stejne meno, ni?! No, a tak tyn Ada včil stal mezi dveřami, a byl neščastny, jak se pravi, tajak šafařuv dvoreček. „Co je, Dolfinku?“ zeptal sem se.
Jak to vidí stryk Lojzek
Nejstarší havíř v Česku.
( Redakce Horník, Horník, 04.10.2008)
Gabriel Miksa fáral na šachtě Gabriela od 15 let, nyní oslavil 104. narozeniny
Gabriel Miksa fáral na šachtě Gabriela od 15 let, nyní oslavil 104. narozeniny.
Osazenstvo a personál domova pro seniory Slezské humanity v Českém Těšíně tak láskyplně i s jistou úctou oslovuje dědečka chodícího nejraději v památném parádním havířském mundúru. Gabriel Miksa je totiž nejstarším obyvatelem tohoto města a v současné době pravděpodobně nejdéle žijícím vysloužilým horníkem v Česku. Má 104 roky!
„Romány bych mohl psát. Tolik si toho o svém životě pamatuji,“ prohlásil senior, jenž se narodil za France Josefa a pamatuje Masaryka, Hitlera, Gottwalda. Ze všeho nejvíce se mu však z mládí vybavuje bída. Taková, že prý málem jedl hlínu. „Škola? Nechodil jsem, neměl jsem boty,“ líčil Miksa. Číst a psát se pořádně naučil v poddůstojnickém kurzu v prvorepublikovém vojsku.
Nikdo starší v havířském nechodí!
Padesátiletá historie Dolu ČSM
( administrator, Horník, 26.09.2008)
Předposledního srpna 1958 se tam pásly krávy. Posledního srpna přijelo několik mládenců a stloukli z prken slavobránu a malé pódium. Následující den ráno se u něj sešel hlouček brigádníků, z pódia zaznělo několik krátkých proslovů, třikrát se slavnostně máchlo krumpáčem… I takto prozaicky je popisováno zahájení výstavby Velkodolu ČSM ve Stonavě ve výpravné publikaci nazvané jednoduše: „Důl ČSM Stonava 1958-2008“. Tato obsáhlá kronika byla vydána šachtou u příležitosti jejího 50 jubilea. Zpracoval ji Jan Kurial s týmem spolupracovníků.
Při jejím nedávném slavnostním křtu byli dva křtitelé z toho naměkko. Viktor Koláček, který stál u privatizace tohoto dolu coby jeho ředitel, i Josef Kasper, současný ředitel Dolu ČSM, který mimochodem letos slaví stejně jako šachta padesátku. Nebylo divu, oba věnovali tomuto dolu kus svého života a při vzpomínání se někdy hlas zachvěje. Nicméně autor knihy Jan Kurial (61) s humorem jemu vlastním odlehčil atmosféru v zaplněném sále kulturního domu Radost v Havířově prohlášením, že se už těší, až bude třesoucí se rukou sepisovat publikaci k 90. výročí Dolu ČSM.
Jak sem seděl za mřižami
( administrator, Zábava, 20.09.2008)
„Vitě, chlopi, že něsem žadny velki bojovnik. A už vubec ni odvažlivec, kery bojoval za svobodu proti minulemu režimu. Ale přesto mě poslal za mřiže. Bez suda a rozsudka!“ pravil sem předevčirem Na Upadnici kamošum. „Ajaj, to zas buděš vymyšlať jakusik ptakovinu, abys nas omračil. S tym di do řiti!“ pravil předstiraně tvrdo Poldek. „Ni! To je pravdivy přiběh z roku 1978. Ale když neni zajem, možu se ju něchať pro sebe!“ urazil sem se naoko. „Ser naňho a vykladej,“ povzbudil mně Antek. „To sem raz seděl v jedne ostravske hospodě. Schazali zme se tam synci ze šachty, byvali sportovci a občas mezi nas zapadli aji v tedy aktivni sportovci. A pravě v roku 1978 přišel jeden hodně znamy sportovec, kery se vratil z mistrovstvi světa v tym jeho sportu a zaznamenal tam velki uspěch. Tuž to s nami bohatě slavil! Když před pulnocu našu hospodu zavirali, pravil mi: ,Lojzek, němaš ešče chuť pokračovať?
Jak to vidí stryk Lojzek
První poprázdninové setkání
( administrator, Horník, 18.09.2008)
Klub přátel Hornického muzea OKD opět rozjíždí svoji činnost. První poprázdninové pravidelné setkání se konalo v úterý 2. září ve výstavní vile muzea pod Landekem. Na pořadu mělo promítání filmů Ladislava Bardoně ze zájezdu ke kolegům z Hornického muzea v Příbrami a z bohaté loňské činnosti.
„Filmy jsou fajn, člověk si připomene, co bylo, a něco nového se dozví,“ zhodnotil program člen klubu Vratislav Svoboda. Akci uvítal i jako možnost opětovného setkání se známými tvářemi a poklábosení s kolegy. Těší se také na další klubové přednášky. „Akce jsou vždy dokonale připraveny a stojí za to je navštívit,“ vysvětluje.
Nikdi neni tajak v Pařyžu…
( administrator, Zábava, 06.09.2008)
Když zme Na Upadnici probrali všecki ty něsmysly a otazniki kolem rodiny Mauerovych, co tyrali maleho synka a ztratila se im ta děvucha, začal Jiřik z ineho sudka.
„Ja vim, že už to tu bylo, ale čas pokročil, oponu trhnul a je třa se rozmysleť, co s načatym letem?!,“ pravil važně Jiřik a rozhlidnul se po nas. „Mluviš sice jak spisovatel Vančura, ale co tym chtěl basnik řecť?,“ ptal se Poldek. „Enem to, že je třa se domluviť na dovolene,“ odpověděl Jiřik. „Tak s tebu, přiteli, sem ja, pokuď idě o dovolenu, skoňčil,“ pravil sem mu na rovinu a když na mně všeci něchapavě čuměli, vysvětlil sem: „Z Jiřikem su na dovolene dycki potiže! Spomeňtě se, jak se předloni na Ostravici zabuchnul do te blondyny.
Jak to vidí stryk Lojzek
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
|