Aktualizace
Aktualizované sekce od 22.03.2024 do 29.03.2024
|
Počet zobrazených článků: 50 (z celkem 363 nalezených)
Historie revíru očima badatelů
( Redakce Horník, Horník, 23.01.2011)
Přátelé Hornického muzea uspořádali seminář Hornické památky na Ostravsku.
Klub přátel Hornického
muzea v Ostravě uspořádal
v úterý 7. prosince u příležitosti
oslav patronky horníků svaté
Barbory již osmý ročník pracovního
semináře Hornické památky
na Ostravsku. Seminář byl současně
připomínkou nedožitých
75. narozenin zakladatele a prvního
ředitele Hornického muzea
Stanislava Vopaska, nedožitých
75. narozenin druhého předsedy
Klubu Otakara Podhajského
a deseti let od úmrtí iniciátora
KPHM a Nadace Landek Ostrava
a jejího prvního ředitele Pravomila
Vokřínka.
Jednání zahájil místopředseda
Klubu přátel Petr Rojíček, poté
zazněly jednotlivé příspěvky.
Eva Mertová věnovala svůj
referát osobnosti Václava Šusty,
významného geologa. Jaroslav
Klát seznámil s výsledkem další
části svého dlouhodobého
výzkumu počátků důlní činnosti
na Ostravsku, tentokrát v příspěvku
Upřesnění počátků některých
dolů na Karvinsku. Obsahem
vystoupení Kateřiny Stenchlé byla
obsáhlá informace o tom, co je
uloženo ve sbírkách Muzea Těšínska
k dějinám hornictví v OKR.
Co všecko němusim
( Redakce Horník, Zábava, 19.01.2011)
Pravila mi před svatkami Mařa, ža bysem
se měl kupiť jakesik hadry, bo, jak jemně
pravila: „Ze všeckeho už si zase vyrost,
Lojzečku!“ Dodal sem, že potřebuju aji
buty. „Ale až po Novym roku, až budu
slevy.“ Moc mě ale to rozhodnuti nětěšilo,
bo esli cosik bytostně něznašam,
potym to je chozeni do holiča a ešče vic
kupovani oblečeňa. Holičaé něsnašam
už od mala. Vtedy zme s mojim tatikem
chodili k susedovi, istemu emeritnimu
holičovi panu Dorazilovi. Ten mě za tři
koruny, jak pravil, „podstřihnul“ a ja šel
s vylepanym zatylkem až po temeno
a chocholku nad čelem s bekem dom.
Jednak se mi ten střih nělibil, bo sem
chtěl měť vlasy sčesane dozadku, jak
američti herci-kovboji Johny Wayne,
Gregory Peck či Gary Cooper, i když ten
to nosil spiš na paťana… Ale hlavně
mě zbytki vlasu za limcem tak dřely,
že to bylo k něvydržeňu. Jak to vidí stryk Lojzek
Nadace Landek hodnotila
( Redakce Horník, Horník, 07.01.2011)
Nadace Landek zhodnotila Tipy Horníka další rok své bohaté činnosti.
Největším přispěvatelem byla Nadace OKD. Ta poskytla 30 procent všech prostředků.
Všechny projekty roku
2010 byly uzavřeny a vyhodnoceny.
Konstatoval to ve čtvrtek
16. prosince předseda správní rady
Nadace Landek Ostrava Miroslav
Lenart.
Členové správní a dozorčí rady
nadace uvítali na svém 143. zasedání
v Ostravě-Petřkovicích mluvčího
OKD Vladislava Sobola,
zastupující ředitelku Nadace OKD
Lenku Markovou, výkonného ředitele
sdružení Dolní oblast VÍTKOVICE
Petra Koudelu, zástupce
neziskových organizací usilujících
o zachování a obnovu hornických
a industriálních památek, tradic
a zvyků a další hosty.
Na Landeku bylo rušno
( Redakce Horník, Horník, 05.01.2011)
Na Landeku bylo na Nový rok rušno.
Jedenáctý novoroční výstup na bájný ostravský kopec trhal rekordy návštěvnosti. Pro pamětní list z výšlapu si přišlo 304 turistů.
Jiskřivý sníh, pár stupňů
pod nulou a romantická zimní
krajina. Přesně takové kulisy provázely
letošní Novoroční výstup
na Landek, který už pojedenácté
uspořádal Klub českých turistů,
odbor Baník Ostrava OKD. Není
divu, že akce opět trhala rekordy
návštěvnosti. Pro pamětní list
z výstupu si přišlo 304 účastníků,
další desítky, možná stovky lidí si
vychutnaly pohled z landecké rozhledy,
ale do fronty pro diplom se
jim nechtělo.
Nejtěžší je psát s lidmi o lidech
( Redakce Horník, Horník, 03.01.2011)
Když člověka osloví vůně tiskařské černi, je z toho poslání na celý život. Tvrdí to novinářský nestor Jan Navrátil
Po šichtě má už nějaký
ten pátek, vždyť letos v září oslavil
80 let. Životní elán a vitalitu
by mu přesto mohli mnozí závidět.
Zaměstnání si vyzkoušel docela
dost. Učil se na holiče, ale nechal
toho. Pracoval jako dělník v Pozemních
stavbách, v Nové huti, tehdy
ještě Klementa Gottwalda, v třídírně
uhlí, a poté jako strojník degazace
na bývalém Dole Vítězný únor
v Ostravě. Co se týče povolání, lásku
měl ale vždy jen jednu. Tou pro
něj byla vždy a jedině novinařina.
Do kroniky přibyla další fotografie
( administrator, Horník, 28.12.2010)
Přátelé hornického muzea v Ostravě-Petřkovicích se budou podílet na realizaci velkolepého projektu.
Do kroniky Klubu přátel
Hornického muzea v Ostravě přibyl
další společný snímek. Členové
více než čtyřsettřicetihlavé zájmové
hornické stavovské organizace
se k němu postavili v úterý 7. prosince
u příležitosti oslav svaté Barbory
už po dvaadvacáté.
Spolu s praporem a logem klubu
se na snímku z kompresorovny
Hornického muzea pod Landekem
objevil i další symbol. Stala se jím
fi gurka Českého Permona, kterou
KPHM udělilo za přínos k rozvoji
hornického folkloru Sdružení hornických
a hutnických spolků ČR.
Zástupci klubu ji převzali 11. září
v průběhu 14. setkání hornických
měst a obcí ČR v západočeském
Stříbře.
Malíř horníků a rodného kraje
( Redakce Horník, Horník, 16.12.2010)
Příběh výjimečného umělce ožívá na stránkách knihy Vilém Wünsche a Šenov.
"Tato kniha není a ani
nechce být životopisem národního
umělce, o to méně historií či
průvodcem jeho obcí. Je jen jiným
vyprávěním příběhu výjimečného
malíře, bytostně spjatého s rodným
krajem a jeho proměnami. Příběhu
člověka, doby a místa, sestaveným
z uzlíků paměti, z níž sítem času
propadají jen trvalé hodnoty."
Kluci v akci… mezi havíři Dolu Darkov
( Redakce Horník, Horník, 12.12.2010)
Ondřej Slanina s Filipem Sailerem uvařili, navlékli fáračky a podívali se na pracoviště na desátém patře
Dva pracovní dny, z toho
přibližně tři hodiny na desátém
patře, strávil na Dole Darkov štáb
kuchařského televizního seriálu
Kluci v akci. Hlavní protagonisté
– Filip Sailer a Ondřej Slanina
– vařili na povrchu před výdejnou
svačin i v přípravně jídel Eurestu.
Pod zemí zašli na čelbu 226 222
k razičům hlavního předáka Rastislava
Valenčíka a do likvidovaného
rubání 224 211 ke kolektivu hlavního
předáka Marka Szelonga.
„Smekli jsme před nimi přilby.
Jako výraz našeho obdivu a úcty
k těm tvrdým chlapům, kteří ale
mají i disciplínu a odbornost. Pro
všechny to byla první zkušenost se
šachtou i hornictvím, příjemně nás
přijali. A natočili jsme unikátní díl,“
oznámila produkční Mária Froydová,
jejíž manžel Martin je scénárista,
režisér i kameraman pořadu.
Nápad fi lmovat na šachtě korunoval
marketing OKD poskytnutím hornické
kuchařky.
Jak trestať lumpy za volantem
( Redakce Horník, Zábava, 04.12.2010)
Přišel sem v ponděli navečer Na Upadnicu kapku nasrany. „Co se robi?“ ptal se Poldek. „Ale, byli zme včil ze synkem na Valachach u Cyrila domluviť se na paleni, bo už ma kvas hotovy, a cestu
tam a zpatki nas štyry razy zastavili policajti!“
odpověděl sem. „A co se diviš?!
Isto hledali teho sexualniho devianta, co
utik z lečebně na Vysočině! A když se kukněš
do špigla, tuš hned uvidiš devianta
a ni enem sexualniho,“ smjal se Antek
a utikal před pivnim tackem, co sem
po nim šastnul. „Dycki, aji když tutově
vim, že sem nějel rychle a žadny přestupek
nězrobil, když mě zastavuju, tak se
spotim. To je tajak kdysik na hranicich,
jak vylez z kukaně celnik... Ale musim
ku temu přidať cosik srandovniho. Jak
vitě, moja Mařa je fakt pedant na čistotu!
A podle reklam, kere ukazuju, že
tam, kaj použivaju ty všelijake připravky
v zachodovych misach, možu pry děcka
jesť aji z hajzla! Tak je to pry čisťučke. Jak to vidí stryk Lojzek
Zdařilý klubový zájezd
( Redakce Horník, Horník, 29.10.2010)
Jak se již stalo tradicí,
členové karvinské pobočky Klubu přátel
Hornického muzea v Ostravě obohatili
v říjnu pravidelné měsíční přednášky
tematickým zájezdem.
V sobotu 23. října byla naším prvním
cílem Hlavní báňská záchranná stanice
v Ostravě-Radvanicích. Naším průvodcem
byl zkušený záchranář a odborník na speciální
záchranářství Vladislav Gomola.
V prostorách HBZS jsme mimo jiné
navštívili stanoviště výjezdové a dýchací
techniky, prohlédli si výzbroj potápěčů
a takzvanou „dýmnici“. Účastníci exkurze,
většinou bývalí horníci a technici z karvinských
šachet, porovnávali nebývalý
technický pokrok ve vybavení i organizaci
současného záchranářství. Celou dobu
náš průvodce odpovídal na řadu často
velmi odborných dotazů.
Taki je život!
( Redakce Horník, Zábava, 25.10.2010)
„Kaj iděš, Lojzek? Ženiš se či co, že zje
taki vyoblikany?“ divili se mi v ponděli
Na Upadnici kamoši. Byl sem totiž
v kostelovych šatach, do kerych sem se,
k překvapeňu svojimu i Maři, narval. Bo
sem musel! „Ale, neni mi do smichu, bo
zme pravě pochovali mojiho dvorniho
zubařa, ale hlavně dluholeteho přitela
Zdenka. Tuš mi, hospodo, na smutek
nalej velkeho černeho švihaka,“ pravil
sem a ztěžka sednul ku stolu. „Teho sem
teš znal, paru razy sem u ňho, když sem
ešče měl zuby, byl. A co tak naraz?“
ptal se Antek. „Něchcu o tym mluviť.
Chcu na ňho spominať zvesela, bo to
byl fajny synek. Enem to vam musim
řecť, že mě odnaučil bať se zubařu, ich
klešči a vrtačky. Jak to vidí stryk Lojzek
Z věže se bude ozývat patronka havířů
( Redakce Horník, Horník, 27.09.2010)
V orlovském kostele Nanebevzetí Panny Marie byly zavěšeny dva nové zvony. Zasloužila se o to i Nadace OKD.
Svatý Martine, oroduj
za nás. Svatá Barboro, oroduj
za nás, zvláště za horníky. Přesně
takové nápisy byly umístěny
na dvou nových zvonech, které byly
v neděli 12. září zavěšeny v severní
věži kostela Nanebevzetí Panny
Marie ve staré Orlové. Na své místo
se vrátily po dlouhých 68 letech; ty
původní z roku 1932 zabrala v únoru
1942 německá armáda.
Haviře slavili
( Redakce Horník, Zábava, 17.09.2010)
„Ty Lojzek, iď do izby, vytahni oblek, opraš
ho a hlavně dej na balkon vyvětrať,“
pravila mi v sobotu rano moja Mařa.
„Čemu?“ zeptal sem se. „No bo jeděme
tu oto do Stařiča na hřiště na hornicke
slavnosti!“ pravila rezolutně. „Ale, Maruš,
přeci venku leje. Dyť ani ten oblek němožu
dať na balkon vyluftovať,“ snažil sem se
ju ukecať, bo se mi fakt z těpleho domu
moc nechtělo. Ale něpochodil sem! „Jak
možeš ty, stary haviř!, něisť na slavnosti
svojiho cechu? Že tě haňba něfackuje!“ Jak to vidí stryk Lojzek
Zvyšují svou konkurenceschopnost
( Redakce Horník, Horník, 09.09.2010)
Advanced World Transport představila lokomotivy vybavené pro provoz v Polsku i Maďarsku
Přední dopravní a logistická
skupina Advanced World
Transport (AWT) může nově
na všech středoevropských železnicích
používat jednotný typ
lokomotiv. Díky tomu bude moci
svůj vozový park využívat efektivněji
a všestranněji. Na tratích
v České republice, na Slovensku,
v Polsku a Maďarsku skupina
AWT nasadí dvě modernizované
lokomotivy 753.7 III. série. Tyto
stroje jsou na rozdíl od starších
modelů plně vybaveny pro provoz
na tratích v Polsku i Maďarsku
a splnily všechny náležitosti
pro získání potřebných povolení
od tamních drážních úřadů.
Sochaři z různých koutů světa na Landeku
( Redakce Horník, Horník, 28.08.2010)
Čech, Slovák, Polka, Gruzínec, Číňanka a Japonec mají měsíc na to, aby vdechli život kameni.
Mezi nahrubo nalámanými
balvany se v areálu bývalé
šachty Anselm (Eduard Urx)
na Landeku setkala šestice umělců,
sochařů. Jaroslav Koléšek z Česka,
Štefan Papčo ze Slovenska, Agnieszka
Mikolajczyk z Polska, Valerian
Jikia z Gruzie, Čao-Li z Číny
a Tets Ohnari z Japonska si každý
jeden kámen vyberou a začnou ho
přetvářet podle svých představ.
„Mají na to čas do 10. září. Pracují
přímo tady v sochařském ateliéru
a jejich díla vzniklá na pátém ročníku
mezinárodního sochařského
sympozia Landek 2010 pak ozdobí
tři sochařské parky – v Hornickém
muzeu na Landeku, na Horním
Dvoře v Těrlicku-Hradišti a Centrálním
parku v Havířově,“ informoval
Martin Kuchař, který je tradičním
pořadatelem akce.
Velki den Českich drah
( Redakce Horník, Zábava, 12.08.2010)
„Ty, Lojzek, potkal mě jeden znamy
a pravil, že ti mam zkopať řiť do špičata.
Bo pry ho už s tym odkladanim storky,
jak to bylo s tymi butami do truhly, sereš.
Každy tydiň kvuliva temu shaňa Hornika,
aby se dočital, o co šlo, a furt nic! Neměl
bys to včil vysypať?“ pravil mi ve středu
Na Upadnici Antek. „Zkusiť to možu,“
pravil sem upřimně, ale nejdřiv vam
musim povykladať, bo zme se štrnasť dni
něviděli, jak sem cestoval na svatek Cyri-
la a Metoděja z Valmezu do Ostravy. Jak
vitě muj kamoš z Valašskeho Meziřiča se
menuje Cyril a každy rok na jeho svatek
se tam zejděm, my mu z Mařu pogratulu-
jem, Cyrilek nas pohosti dobru slivovičku,
pokecame, posedime u gryla no a druhy
den jedem dom. A bo bylo krasně, řekli
zme se z Mařu, že letos pojedem vlakem,
bo tyn nas, jako emeryty, vejdě levnějši
niž auto. Do Mezřiča se jelo fajně, aji když
dřive to zvladnula z Ostravy až do Koje-
tina jedna vlakova suprava, včil se musi
ve Frenštatě přestupiť na iny vlak, bo
ten z Ostravy vypravuje ostravske depo
a dal něsmi, a ten z Frenštata do Kojetina
zase mezřičske.
Jak to vidí stryk Lojzek
Hornické organizace o společném postupu
( Redakce Horník, Horník, 08.08.2010)
Těžební společnost OKD bude i nadále podporovat činnost Hornického muzea v Ostravě-Petřkovicích a rozhledna, která by se měla stavět na ost-
ravské haldě Ema, bude z bezpečnostních důvodů vztyčena nejspíš
na sousední haldě Terezie. Tyto a další informace padly v průběhu 5. společného zasedání hornických neziskových organizací, které se konalo u příležitosti svátku svatého Prokopa v úterý 29. června v Kulturním domě v Ostravě-Petřkovicích.
Svatý Prokop v Landek Parku
( Redakce Horník, Horník, 02.08.2010)
Vztyčení sochy českého hornického patrona by mělo přispět k oživení prokopských tradic.
Hornické muzeum
OKD, či od letošního červa ofi ciálně
Landek Park, bude chránit
vedle svaté Barbory také svatý
Prokop. Sochu světce, považovaného
za ryze českého patrona
horníků a vzývaného zejména
na Příbramsku, odhalili v něděli
4. července u vstupu do muzejního
areálu zástupci Klubu přátel
Hornického muzea, Nadace
Landek a VŠB-TU Ostrava.
Ke slavnostní atmosféře přispěla
hornická dechovka Ondruš
z Ludgeřovic, pomník vysvětil
ludgeřovický farář Jan Kučera.
Pozor na klišče
( Redakce Horník, Zábava, 23.07.2010)
Seděli zme v nedělu Na Upadnici a vedli
tradični hospodske dřisty, když naraz přišel
Jaryn. V ruce měl plny košik pravačku. Hodil
ho před nas na stul s tym, až se spravedlivo
podělime. Když se ale Jiřik před sebe
nahrnul věči polovinu, zařval na ňho: „Pravil
sem jasně, že spravedlivo a ni bratrski,
jak se byli zvykli s nami v socialistickym
taboře děliť sovětšti bratři!“ Za normalnich
okolnosti bysme se s chlopami jeho
docela povedenemu vtipu zasmjali, ale při
pohledu na ňho nas smich hned přešel.
„To tě tak vytočilo, že se Jiřik přibral vice
hřibkuv, že zje bledy jak stěna?“ zeptal sem
se ho a snažil se ho svojimi slovami ešče
vic nědraždiť. Ale Jarynova reakca byla
moc překvapiva: zesul se sklesle do stolka
a malem rozbečel. Poručil sem mu ferneta,
ale to razantně odmitnul: Jak to vidí stryk Lojzek
Vítkovice uvítaly Landek megakoncertem
( Redakce Horník, Horník, 05.07.2010)
"Jedinečný
koncert jedinečných ostravských
umělců v jedinečném
prostředí Dolní
oblasti Vítkovice" odstartoval
ve čtvrtek 24. června
projekt Léto!!!, připravený
v rámci kandidatury
Ostravy na titul Evropské
hlavní město kultury 2015
jako "80 dní naplněných
programem ve městě, kde
nepoznáte nudu".
Na megakoncert 20letého
vítěze první Česko-Slovenské
Super Star Martina
Chodúra, ostravskou
Tinu Turner, jak říkají
fanoušci ostravské zpěvačce
Věře Špinarové,
a na kapelu Buty Radka
Pastrňáka si našlo cestu
na šest tisíc nadšenců.
Průmyslové muzeum Ostravy – hledání nalezeného
( Redakce Horník, Horník, 03.07.2010)
V poslední době se v regionálním
tisku objevily zmínky o hledání
možností umístění průmyslových a zejména
dopravních muzejních exponátů. Tento
problém byl přitom řešen už v období
po ukončení hornické činnosti na tehdejším
Dole Petr Cingr, dnešním historickém
Dole Michal v Ostravě-Michálkovicích.
Podmínkou předání areálu OKD ostravskému
územnímu pracovišti Národního
památkového ústavu za symbolickou
cenu tehdy bylo, že zde vznikne průmyslové
muzeum. Tuto skutečnost je možné
dohledat v archívech.
O svatku a sexu
( Redakce Horník, Zábava, 29.06.2010)
V ponděli sem přišel Na Upadnicu
na jedno a už od dveři slyšel Poldka: „Tuš
poď, oslavenče!“ Chvilu sem na ňho ziral
tajak tele na nove vrata, ale potym mi to
došlo: je Lojzy! Sice to něslavim, ale když
se na vas zachtivně divaju kamoši, tuž jim
cosik poručiť musitě. Měl sem kamoša
co něoslavoval nikdy nic. Něbyl lakomy,
ale svatek a narozeniny zasadně něslavil.
Raz mu přišel popřať k narozeninam šef,
a on mu pravil: „Nezlobte se, šéfe, ale
moje narozeniny jsou moje soukromá
věc a nemíním do toho zatahovat nikoho
cizího!“ Šef chvilu ziral a potym bez slova
odešel.
Jak to vidí stryk Lojzek
Energetická vize státu?
( Redakce Horník, Horník, 27.06.2010)
Stále žádná, a to je zlé…
Svaz průmyslu a dopravy ČR, do kterého patří i OKD, doporučil vládě rozhodovat s ohledem na budoucnost kraje.
Moravskoslezský kraj
potřebuje těžký průmysl a všechny
tyto fabriky potřebují uhlí! Tak se
dají velice zjednodušeně shrnout
výsledky jednání Svazu průmyslu
a dopravy ČR (SP) a zástupců
významných regionálních fi rem
včetně OKD. Její ředitel pro rozvoj
a strategii Ján Fabián patří k autorům
dokumentu na "záchranu
zaměstnanosti", který co nejdřív
dostane nová vláda.
O budoucím vývoji těžby uhlí v ČR
( Redakce Horník, Horník, 23.06.2010)
Na diskusním setkání vystoupil v Praze také Ján Fabián ze společnosti OKD.
Uhlí je významnou energetickou
a průmyslovou surovinou
České republiky. Na tom se
shodli účastníci diskusního setkání
nazvaném Těžba uhlí v ČR: alternativy
budoucího vývoje. Pořádal
jej 1. června v Praze Institut pro
veřejnou diskusi.
Na akci kromě jiných vystoupil
také Ján Fabián, ředitel pro rozvoj
a strategii a zástupce generálního
ředitele OKD. Ten přestavil naši
těžební společnost, přičemž zdůraznil,
že je jedinou dlouhodobě
ziskovou černouhelnou společností
v Evropě.
Z Beskyd až pod Landek?
( Redakce Horník, Horník, 17.06.2010)
Hornické muzeum spadá pod Dolní oblast Vítkovic, pro milovníky industriální historie se chystají věci.
Vyrazit si z Beskyd po turistické stezce okolo Ostravice až pod Landek, sfárat do nejstaršího ostravského dolu ke sloji Albert,
pokračovat přes šachtu Hlubina do koksovny a vysokých pecí ve Vítkovicích. Smělé vize přednesl vítkovický generální ředitel
Jan Světlík v souvislosti s převzetím Horického muzea OKD.
„Pro návštěvníky se nic měnit nebude. Unikátní hornická expozice s možností fárání zůstane. O tom, že by se tady měl stavět hotel, se nemá cenu bavit. Muzeum je přednější! Otevírají se nám úžasné možnosti v návaznosti na Dolní oblast a lidé budou moci putovat po stopě surovinového toku od těžby uhlí po tavbu železa,“ tvrdil Světlík.
Obžerství a nevěra
( Redakce Horník, Zábava, 11.06.2010)
Seděli zme v ponděli Na Upadnici
a vedli dišput o tych podivnych volbach,
kaj socani sice vyhrali, ale je jim to
na guvno, bo vladu něsestaviju. „Tak
už matě, co stě chtěli, do rachoty
zvesela! A pluvnitě se řadně do dlani,
bo jak vezme fi nance do ruki Kalousek,
duchod vam na přežiti něvystači! Je třa
hledať robotu. Tym ešče vice naseretě
tych mladych, co volili slušneho pana
knižete, bo im ju zeberetě. A tež se
připravtě portmony, bo budětě platiť ni
enem v lekarni, u dochtora a ve špitale,
ale budětě asi museť přispěť vnukum
na školne...“ smjal se od vedlejšiho stola
stary komunista Kolder. Jak to vidí stryk Lojzek
Na dole Darkov jezdí lanovky
( Redakce Horník, Horník, 03.06.2010)
Sedačková dráha vyšplhá z hloubky 1172 metrů během zhruba kilometrové trati o úctyhodných 285 metrů výše
Unikátní řešení pro
dopravu osob v rámci OKD použili
na závodě 2 Dolu Darkov. Do třicáté
sedmé sloje a připravované
čtyřicáté sloje v deváté kře, které
jsou hluboko pod úrovní 10. patra,
jezdí horníci speciální sedačkovou
lanovkou! Ta sestává ze dvou částí.
První lanová dráha, která byla
instalovaná v úklonném důlním
díle 2091, měří 1025 metrů. Druhá,
která je vybudována nad ní,
projíždí důlním dílem 2046 v celkové
délce 145 metrů.
Voda a auta pod ňu
( Redakce Horník, Zábava, 28.05.2010)
Seděli zme v ponděli Na Upadnici,
čučeli jak venku leje a přikladali
do krba. „Už je to hodně davno, co
zme museli v polovici května topiť.
Včera Mařa přitapjala v celym bytě, bo
venku byl taki vicher, až nam to rušalo
ze zaclonami,“ pravil sem do ticha. Jak to vidí stryk Lojzek
Hornická historie v nevytěžených zásobách
( Redakce Horník, Horník, 26.05.2010)
Námětů je dostatek, publikace oceňuje nejen odborná veřejnost, ale i turisté či nadšenci do průmyslových památek S uhlím je to podobné jako s poznatky o jeho dobývání, šachtách, významných událostech i osobnostech. Spoustu se toho v průběhu let na povrch už dostalo, ale mnohé stále zůstává v „nevytěžených zásobách“. Jaroslav Klát (77) z ostravské Poruby patří k lidem, kteří mají aktivní hornickou kariéru za sebou a pokračují v badatelských a publikačních aktivitách.
„Existují bílá místa a není jich málo! Dostatečně například není zmapována zejména historie nejstarších počátků dolování v Ostravsko-karvinském revíru,“ konstatoval Klát. Jeho prvním počinem v dané oblasti byla práce editora „Důlně měřičského předpisu Ústředního báňského úřadu“ v roce 1962. Následovala studie o propadech starých důlních jam, to se psal rok 1974.
Český Permon KPHMO
( Redakce Horník, Horník, 20.05.2010)
Cena Český Permon příznivcům cechu hornického sluší.
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě zvolil na své výroční členské schůzi nové vedení, schválil úpravy stanov a nový příspěvkový řád.
Volby vedení na další tři
roky, schválení modernizovaných
stanov a nového příspěvkového
řádu byly náplní výroční členské
schůze Klubu přátel Hornického
muzea v Ostravě, která se konala
v úterý 4. května v sále kompresorovny
muzea pod Landekem. Jednání
více než stovky delegátů přišli
pozdravit místopředseda představenstva,
ředitel pro rozvoj a strategii
OKD Ján Fabián, ředitel Hornického
muzea OKD Miroslav Fojtík,
ředitel Nadace Landek Josef Kimer,
člen kulturní komise rady města
Ostravy Pavel Hamza a další.
Po žluté Ostravou a historií hornictví
( Redakce Horník, Horník, 04.05.2010)
Naučná stezka kolem haldy Ema zažila úspěšnou premiéru. Hezkého počasí využily stovky turistů.
Moravskoslezský Klub českých
turistů (KČT) otevřel v sobotu
24. dubna naučnou stezku kolem
třetího nejvyššího vrcholku Ostravy
– haldy Ema (315 m). Trasu, kterou
členové klubu vybudovali díky grantu
Nadace OKD a podpoře dalších partnerů,
mezi nimiž nechybí ani další
hornický subjekt – Nadace Landek,
lemuje celkem 12 informačních panelů
s popisem historických, přírodních
i technických zajímavostí v okolí.
Stopy kutání jsou všude
Láska k „šutrům“
( Redakce Horník, Horník, 29.04.2010)
Havířina vyústila v lásku k „šutrům“.
Rudolf Pelikán nejprve začal nosit domů zbytky zkamenělé pravěké fl óry vykopané při práci na čelbách.
Nálezy zkamenělých rostlin
na čelbách se pro Rudolfa Pelikána
(76) z ostravských Výškovic staly
impulzem pro sběratelskou vášeň.
Začal shromažďovat geologické poklady
Země, známé mezi podobnými
nadšenci též jako „šutry“. V průběhu
desítek let mu rukama prošly stovky
kilogramů, ne-li rovnou tun, minerálů.
Dětství pan Rudolf trávil v pohraničních
Chvalovicích u Znojma.
Životní zlom přišel na konci školy
„měšťanky“ v podobě náborářů
na šachty OKR. „Nechtěl jsem jít
patlat se do cukrárny ani zpracovávat
kůže nebo vyrábět z keramiky záchodové
mísy. Vyučil jsem se horníkem –
razičem,“ vzpomínal na 50. léta minulého
století.
Mile setkani po rokach
( administrator, Zábava, 27.04.2010)
Potkal sem minuly štvrtek dva kamoše,
co sem ich už dluho něviděl. Ale jak se
oni dva setkali v Ostravě, na to sem se
ich zapomnil zeptať. Frantu z Litvinova
sem viděl naposledy před pěti rokami
a Laca z Oravy ešče před padem totality.
To se dva roky předtym odstěhoval
zpatki dom na Oravu, bo mu dochtoři
zakazali farať. Vitali zme se tajak kdysik
v Ruzyni Brežněv z Husakem, ale bo lelo
jak z konevki, vzal sem ich Na Upadnicu.
Jak to vidí stryk Lojzek
Zas je tu jaro a... grintlich
( Redakce Horník, Zábava, 11.04.2010)
V nedělu Na Upadnici bylo veselo.
Aspoň kamošum. Venku svitilo sluničko,
v hospudce přijemně, pivko spravně
ošetřene, tuž se řeči točily okolo světskich
kras. „To je pohodička, co? Jaro
je tu, baby odkladaju zbytečne kabaty
a svetry, no radosť pohleděť,“ pravil
Poldek. „Ani němluv. Jel sem v patek,
jak byly ty teploty kolem dvacitky,
v autobuse a naproti mě seděla taka
mlada děvuška. Vic jak osumnasť
neměla! Kratka suknička enem tak tak
zakryvala to, co zme kdysik za mlada
u tych našich robek pod plisovanymi
či tvidovymi sukňami enem tušili. No
co vam mam pravěť. Myslel sem, že
sem ve Vitkovicach...,“ přidal se Antek.
„A čemu zrovna ve Vitkovicach?“ ptal se
něchapavo Juzek. „To zme raz jeli vlakem
z Poldkove chalupy na Ostravici a Antek
zapomněl vystupiť v Kunčicach. Jak to vidí stryk Lojzek
Unikátní parní stroj bude k vidění v historickém Dole Michal
( Redakce Horník, Horník, 21.03.2010)
Firma specializující se na renovaci technických památek uvedla do funkcního stavu originál z roku 1893 i díky pomoci Nadace OKD.
My máme parní stroj,
úžasné síly zdroj... Popěvek ze
staré české veselohry se nesl
poslední únorové pondělí k večeru
bývalou kotelnou historického
Dolu Michal. Montéři
brněnské firmy specializované
na renovaci technických památek
právě utáhli poslední šroub
na uvedeném zařízení pocházejícím
z roku 1893.
„O dřívějších osudech ležatého
jednoválcového, pravděpodobně
protitlakého parního stroje
s šoupátkovým rozvodem páry nic
bližšího nevíme. Byl v Ostravském
muzeu, rozhodli jsme se ho
zachránit, opravit a ukázat,
jak funguje,“ sdělil Alexandr
Zaspal z Národního památkového
ústavu Ostrava, který šachtu
v Michálkovicích spravuje.
Zima je spatki, a nebo jak na rymečku
( Redakce Horník, Zábava, 19.03.2010)
„Tak to viditě, mysleli zme, že už je tu
jaro a že se každu chvilu vrhněme na
ty naše zahradki, a tu maš čerte kropač.
Zima se nam vratila. Už v sobotu
sněžilo a v nedělu rano byla taka chumelenica,
že sem myslel, že je leden,
a ni už březen. Navic dneska rano
v radiu pravěli, že v Mošnově naměřili
rekordni mraz – v noci na dnešek bylo
minus 13,4 stupňa Celsia. Přitym
dosuď bylo nejvic naměřene v roku
1996 – minus 13,2 stupňa,“ pravil
v ponděli v podvečer v naši hospudce
Na Upadnici Poldek. „Take počasi je
nejhorši. Chvilu těplo, chvilu zima. Jak to vidí stryk Lojzek
Malíř a výtvarník hornického světa
( Redakce Horník, Horník, 17.03.2010)
Jaroslav Pawlas na roky na šachtě nežehrá, ale snaží se je zachytit na svých obrazech a řezbách.
Když dělal hlavního
předáka, překonal 26 rekordů v plenění
TH výztuží. Čtyři z toho byly
celorevírní. Nejlepšího výkonu dosáhl
někdy okolo roku 1983, kdy se
svojí partou vyplenil za 31 pracovních
dnů 1131 hajcmanů. „To byl
fakt nevídaný výkon, rád bych věděl,
jestli ho od té doby vůbec někdo překonal,“
vypráví s úsměvem bývalý
horník z Dolu Prezident Gottwald
(dnes František) Jaroslav Pawlas.
Vyučený zedník u VOKD nastoupil
na hornosušskou šachtu hned po škole
a odpracoval v ní dlouhých 25 let.
Dnes mu táhne na čtyřiašedesát, ale
činorodost a pracovitost ho neopouští.
Pravda, uhlí už nekope, zato má
moře koníčků. Začíná to odléváním
cínových vojáčků, lepením a kreslením
modelů letadel, pokračuje chovem
papoušků, vzácných druhů strak
a andulek, pěstováním bonsají a čarověníků,
akvaristikou a sběratelstvím
a končí u malování a řezbářství.
Těžní věž na Eleonoře se snesla k zemi
( Redakce Horník, Horník, 11.03.2010)
Areál bývalého Dolu Doubrava ztratil svoji poslední hornickou dominantu. Těžba uhlí z ohradníku může pokračovat.
Asi padesátitunová,
osmnáct a půl metru vysoká těžní
věž jámy Eleonora v areálu bývalého
Dolu Doubrava se v pátek 26.
února zbortila k zemi. Likvidaci
kozlíkové ocelové věžní konstrukce
s jednou vzpěrou provedla fi rma
Zdeněk Pastva ve spolupráci se
společností VOKD.
Vzhledem k tomu, že jáma nebyla
zasypána až po ohlubeň a že trvalo
odvětrávání zásypu, věž nebyla
odstřelena, nýbrž snesena pomocí
těžké techniky. Hydraulický bagr
CAT 345 s hydraulickými nůžkami
nejdřív odstřihnul její horní část
zavěšenou na 120tunovém jeřábu
Demax, který ji následně položil
na místo konečné likvidace. V další
etapě byly rozstříhány a naloženy
na přistavené kontejnery zbylé části
konstrukce.
Jak vykivať z babu?
( administrator, Zábava, 05.03.2010)
Přišel v patek Na Upadnicu Poldek.
Cely v černym, aji kravatlu a možna
aji trenky měl v tym smutnym
odstině. „Co ty? Iděš na ples?“ robil
se z něho prču Antek. Kdybysem
něbyl v hlubokim smutku, tuš bych tě
poslal, a možna aji kopnul, do řiti!“
pravil Poldek a objednal nam všeckim
po fernetě. Před dvuma hodinami mi
umřela maminka. Ku devadesatce ji
sice už tahlo, ale mohla tu ešče paru
roku pobyť! Tuš, až ma lehke papuče,“
vysvětlil a kopnul do sebe teho černeho
švihaka. Jak to vidí stryk Lojzek
Pizly mrazy
( administrator, Zábava, 17.02.2010)
Seděli zme Na Upadnici s čapkami
na hlavach a malem aji s šalikami
kolem krku a zimnikami na sobě, když
se odevřely dveře a z mrazivym vzduchem
jimi vplul do hospody jeji byvaly
majitel Zdenek. „Tak nam pizly mrazy,
co?!“ halekal a začal sundavať drahy
dubeňak. Když se po nas ale pořadně
rozhlidnul a viděl kelnera Zbyňďu, jak
svoju tlustu řiť tlači na krb, ve kerym
enem tak skomiraly obrovske polena,
začal se smjať: „To bylo pindu, že sem
škrt a někupim klimatizacu, a že sem
tak blby, že mi něnapadlo postaviť
uprostředka hospody krb, kery tak
krasně voni a těple hřeje, co?! Jak to vidí stryk Lojzek
Mileňcovi pro radosť?
( Redakce Horník, Zábava, 31.01.2010)
Tyden se mi chlopi Na Upadnici řechtali
kvuliva temu silvestrovskemu pobytu
ve vytahu. A nědali by se pokoj, kdyby
v muj prospěch nězasahnul Juzek: „Slibil
si nam, že ešče povykladaš o Vanocach
a darkach. Tuš dřistej!“ Tak sem začal:
„To vitě, z darkami su dycki starosti.
Člověk něvi, co ma kupiť a čim by zrobil
tym svojim radosť. Dřive děcka napisaly
Ježiškovi, my zme se to přečitali a bylo.
Ale včil? Tydiň před Vanocami sme
z Mařu seděli u vinka a ja se zeptal, co by
jako od Ježiška chtěla. A ona že nic, že
nic něpotřebuje, ale kdyby Ježišek ji chtěl
přeci enem moci mermo cosik naložiť,
tuš až se podiva do elektra na ruzne ty
epilačni či depilačni strojky. Dopila vino
a šla se myť. Ztuhnul sem, bo za mlada
se nic něholila a na někere svoje chlupate
partije byla dokoňca naležitě hrda.
Tuš čemu se chce holiť včil? Jak to vidí stryk Lojzek
KPHMO má za sebou dobrý rok
( administrator, Horník, 25.01.2010)
A snad bude i ten letošní: ve hře je pětimilionový projekt – vybudování naučné stezky na Landeku
Bezmála osm desítek
účastníků na první letošní akci
dokazuje, že Klub přátel Hornického
muzea v Ostravě (KPHMO)
pokračuje i letos – ve dvaadvacátém
roce existence – ve svém poslání.
Jaký byl ten loňský, zhodnotil
předseda Rodan Broskevič, a přidal
i výhled do následujících měsíců.
„Troufám si říci, že rok 2009 byl
z našeho pohledu velmi úspěšný.
Přispěli jsme k zachování i oživení
hornických tradic jak publikační,
tak přednáškovou činností. Účastnili
jsme se setkání hornických
měst a obcí v Jihlavě, kam nás jelo
s hornickou kapelou tolik, že jsme
objednávali na cestu autobus,“
uvedl.
Silvestrovskou kocovinu vydýchávali na Landeku
( Redakce Horník, Horník, 15.01.2010)
Celkem 256 pamětních
účastnických listů (v tom tři „skupinové“
pro páníčky a jejich pejsky)
vypsali letos pořadatelé jubilejního
10. novoročního výstupu
na kopec Landek. I když je to o pár
kusů méně než loni, s průběhem
akce vládla i tentokrát plná spokojenost.
„Zradilo nás trochu počasí, ale
jinak vše proběhlo v klidu a pohodě,
opět bylo zajištěno občerstvení
a lidé byli spokojeni,“ řekl člen
odboru Klubu českých turistů
Baník Ostrava OKD a iniciátor
a hlavní pořadatel výstupu Václav
Šebek.
Pulnočni estrada
( Redakce Horník, Zábava, 13.01.2010)
„Naval, Zbyňďo, pé, pé pé!,” řval v prvni
den noveho roka Na Upadnici Antek.
„Co to je?” divil se vrchni Zbyněk. „Až ti
vraťa školne, když něviš, co znamenaju
tři P! Každy mamlas, co kdy aspoň raz
okusil gořalku či pivo vi, že idě o Pivo
Prvni Pomoci! A to se piš, že mam
po vydařenym silvestře pěkně kalne
rano opilcovo, jak pravi vtipně klasik,”
vysvětlil stav svojiho těla i duše Antek
a pivčo v nim enem tak zasyčelo. „Ja
mam tak krasnu žizeň, že je škoda ju
hasiť!” pravil o chvilu pozdějši těž ešče
ve dveřach Slavek. „To stě slavili Silvestra
spolu, že stě tak pivně vyhladli?,”
zeptal sem se. „Každy zvlašť, ale asi
stejnak intenzivně,” smjal se Antek. Jak to vidí stryk Lojzek
Největší poklad? Hornický oltář z Gabriely!
( Redakce Horník, Horník, 26.12.2009)
Před prací se u něj modlili
za klidnou šichtu, po vyfárání děkovali,
že jsou zpět na zemi. A bohužel
i vzpomínali na kolegy zahynuvší při
důlních neštěstích. K těmto účelům
měli svého času na šachtě Gabriela
velký „hornický oltář“ – asi nejcennější
kus stálé expozice o Karviné.
„Pochází z druhé poloviny devatenáctého
století. Je z našich sbírek,
dostal se do nich po druhé světové
válce,“ upřesnila Kateřina Stenchlá
z Muzea Těšínska. Oltář je dřevěný,
uprostřed má olejomalbu na plátně.
Pochopitelně zobrazuje patronku havířů
– svatou Barboru – a dva muže
v mundúrech.
Bez havířiny by to bylo o ničem…
( Redakce Horník, Horník, 24.12.2009)
V první stálé expozici o karvinských dějinách v pobočce Muzea Těšínska ve Fryštátě se jako červená nit táhne jedna souvislost s těžbou uhlí za druhou.
Kdyby se v okolí Karviné
nekopalo uhlí, nová stálá expozice
v pobočce Muzea Těšínska
na náměstí ve Fryštátě by byla
s velkou pravděpodobností bídná.
Jelikož ale šachty a havíři stojí
za celkovým rozvojem města, můžou
se „Střípky z dějin Karviné“
pochlubit řadou relikvií a pamětihodností.
Autorkou je místní rodačka
a hrdá patriotka Kateřina Stenchlá.
„Rozumí se, že i já pocházím z hornické
rodiny. Na šachtě fáral můj
děda Izidor Schwarz i táta Ervín
Schwarz,“ nechala se slyšet s tím,
že vůbec první stálou expozici věnovanou
dějinám Karviné připravovali
v muzeu od jara letošního
roku.
Už zme se dočkali
( Redakce Horník, Zábava, 16.12.2009)
„Chlapi, to je fakt parada!
Ešče před třemi hodinami
sem byl na magistratě
v Praze a včil už tu s vami
slopu tyn naš zlatavy mok.
Někecam! Co je odevřena
ta dalnica až tu ku nam, to
se to jedě! Za dvě a půl
hodiny sem to zmaknul.
A to sem jel stotřicitku
podle předpisu,“ liboval
se v sobotu Na Upadnici
Břetik. Musel na otočku
do matički Prahy kvuliva
jakimsich lejster a byl ešče
před tydněm kvuliva temu
dosť špatny. Radili zme mu,
až jedě pendolinem, ale to
odmitnul, že ve třech luďach
vyjde lacnějši auto. „Ja,
už je to tu. Zme spojeni ze
světem. Už nězme odřiznuti
od civilizace. Ale že to
trvalo!“ brblal Poldek. Jak to vidí stryk Lojzek
Ocenění z VŠB
( administrator, Horník, 02.12.2009)
„Báňská“ završila oslavy 160. narozenin, rektor Čermák předal medaili generálnímu řediteli OKD.
Punc tradičního
a historického partnerství
mělo vyvrcholení oslav 160.
výročí založení Vysoké školy
báňské – Technické univerzity
(VŠB-TU). Těžební
společnost OKD byla hlavním
partnerem slavnostního
zasedání vědecké rady,
které se uskutečnilo v pátek
13. listopadu. A její generální
ředitel Klaus-Dieter Beck
si odnesl pamětní medaili
za přínosnou spolupráci;
dostal ji jako první ze všech
oceněných.
Ve velkém sále porubské
auly bylo zaplněno všech
470 míst, desítky lidí stály
a další zůstali venku. Sešli
se akademici nejen z Česka,
ale i Polska, Slovenska, Německa,
Ukrajiny, Velké Británie
a USA. Prorektor košické
technické univerzity
Juraj Sinay se při této příležitosti
stal držitelem čestného
titulu „doctor honoris
causa“, dekrety dostalo 22
nových docentů, diplomy
81 doktorandů a 18 absolventů
studia MBA.
Staré dobré zvyky a tradice
( Redakce Horník, Horník, 26.11.2009)
Oživují naše staré dobré zvyky a tradice
První řádná valná hromada Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky se konala v Ostravě-Petřkovicích.
První řádná valná hromada
občanského sdružení s názvem
Sdružení hornických a hutnických
spolků České republiky se konala
ve středu 11. listopadu v Hornickém
muzeu OKD v Ostravě.
Zástupci členských spolků a organizací
z celé republiky projednali
vnitřní řád sdružení, jeho znak
a vlajku, otázky fi nancování a také
plán pořádání nejvýznamnějších
akcí sdružení – Setkání hornických
měst a obcí ČR. Ta se budou
konat ve dnech 10. – 12. září 2010
v západočeském Stříbře, v roce
2011 v Chodově u Karlových Varů,
v roce 2012 v Chomutově a v roce
2013 v Kladně. Mimořádná sláva je
pak plánována na rok 2016 do Příbrami,
kde se uskuteční Evropské
setkání hornických měst a obcí.
Pivo na stojaka
( administrator, Horník, 24.11.2009)
Jak se na nas minuly patek
usmjalo slunečko, vyrazili
zme tradičně do hospody.
Poldek s Antkem na mě pisknuli
pod oknem už ve dvě, až
pry vylezu z kutlocha a idu se
na chvilu v tym povedenym
čase projsť. Mařa mi to
schvalila, tuž sem vyrazil
za kamošami. Blunckali
zme se po nědalekim
parku až kajsik do štyrech
hodin a jak se začalo tmiť,
něomylně zme zamiřili, tajak
kravy do chlivka, Na Upadnicu.
A bylo na čase, bo mě
bolelo v křižach jak babu
těsně před porodem... Jak to vidí stryk Lojzek
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
|