Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 19.09.2022 do 26.09.2022

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Počet zobrazených článků: 50 (z celkem 363 nalezených)

| 0-50 | 50-100 | 100-150 | 150-200 | 200-250 | 250-300 | 300-350 | 350-363 |
Historie revíru očima badatelů
(Redakce Horník, Horník, 23.01.2011)

Přátelé Hornického muzea uspořádali seminář Hornické památky na Ostravsku.

Seminář

Klub přátel Hornického muzea v Ostravě uspořádal v úterý 7. prosince u příležitosti oslav patronky horníků svaté Barbory již osmý ročník pracovního semináře Hornické památky na Ostravsku. Seminář byl současně připomínkou nedožitých 75. narozenin zakladatele a prvního ředitele Hornického muzea Stanislava Vopaska, nedožitých 75. narozenin druhého předsedy Klubu Otakara Podhajského a deseti let od úmrtí iniciátora KPHM a Nadace Landek Ostrava a jejího prvního ředitele Pravomila Vokřínka.

Jednání zahájil místopředseda Klubu přátel Petr Rojíček, poté zazněly jednotlivé příspěvky.

Eva Mertová věnovala svůj referát osobnosti Václava Šusty, významného geologa. Jaroslav Klát seznámil s výsledkem další části svého dlouhodobého výzkumu počátků důlní činnosti na Ostravsku, tentokrát v příspěvku Upřesnění počátků některých dolů na Karvinsku. Obsahem vystoupení Kateřiny Stenchlé byla obsáhlá informace o tom, co je uloženo ve sbírkách Muzea Těšínska k dějinám hornictví v OKR.


Co všecko němusim
(Redakce Horník, Zábava, 19.01.2011)
Pravila mi před svatkami Mařa, ža bysem se měl kupiť jakesik hadry, bo, jak jemně pravila: „Ze všeckeho už si zase vyrost, Lojzečku!“ Dodal sem, že potřebuju aji buty. „Ale až po Novym roku, až budu slevy.“ Moc mě ale to rozhodnuti nětěšilo, bo esli cosik bytostně něznašam, potym to je chozeni do holiča a ešče vic kupovani oblečeňa. Holičaé něsnašam už od mala. Vtedy zme s mojim tatikem chodili k susedovi, istemu emeritnimu holičovi panu Dorazilovi. Ten mě za tři koruny, jak pravil, „podstřihnul“ a ja šel s vylepanym zatylkem až po temeno a chocholku nad čelem s bekem dom. Jednak se mi ten střih nělibil, bo sem chtěl měť vlasy sčesane dozadku, jak američti herci-kovboji Johny Wayne, Gregory Peck či Gary Cooper, i když ten to nosil spiš na paťana… Ale hlavně mě zbytki vlasu za limcem tak dřely, že to bylo k něvydržeňu.

Jak to vidí stryk Lojzek


Nadace Landek hodnotila
(Redakce Horník, Horník, 07.01.2011)

Nadace Landek zhodnotila Tipy Horníka další rok své bohaté činnosti.

Nadace

Největším přispěvatelem byla Nadace OKD. Ta poskytla 30 procent všech prostředků.

Všechny projekty roku 2010 byly uzavřeny a vyhodnoceny. Konstatoval to ve čtvrtek 16. prosince předseda správní rady Nadace Landek Ostrava Miroslav Lenart.

Členové správní a dozorčí rady nadace uvítali na svém 143. zasedání v Ostravě-Petřkovicích mluvčího OKD Vladislava Sobola, zastupující ředitelku Nadace OKD Lenku Markovou, výkonného ředitele sdružení Dolní oblast VÍTKOVICE Petra Koudelu, zástupce neziskových organizací usilujících o zachování a obnovu hornických a industriálních památek, tradic a zvyků a další hosty.


Na Landeku bylo rušno
(Redakce Horník, Horník, 05.01.2011)

Na Landeku bylo na Nový rok rušno.

Pocod landek

Jedenáctý novoroční výstup na bájný ostravský kopec trhal rekordy návštěvnosti. Pro pamětní list z výšlapu si přišlo 304 turistů.

Jiskřivý sníh, pár stupňů pod nulou a romantická zimní krajina. Přesně takové kulisy provázely letošní Novoroční výstup na Landek, který už pojedenácté uspořádal Klub českých turistů, odbor Baník Ostrava OKD. Není divu, že akce opět trhala rekordy návštěvnosti. Pro pamětní list z výstupu si přišlo 304 účastníků, další desítky, možná stovky lidí si vychutnaly pohled z landecké rozhledy, ale do fronty pro diplom se jim nechtělo.


Nejtěžší je psát s lidmi o lidech
(Redakce Horník, Horník, 03.01.2011)
Navrátil

Když člověka osloví vůně tiskařské černi, je z toho poslání na celý život. Tvrdí to novinářský nestor Jan Navrátil

Po šichtě má už nějaký ten pátek, vždyť letos v září oslavil 80 let. Životní elán a vitalitu by mu přesto mohli mnozí závidět. Zaměstnání si vyzkoušel docela dost. Učil se na holiče, ale nechal toho. Pracoval jako dělník v Pozemních stavbách, v Nové huti, tehdy ještě Klementa Gottwalda, v třídírně uhlí, a poté jako strojník degazace na bývalém Dole Vítězný únor v Ostravě. Co se týče povolání, lásku měl ale vždy jen jednu. Tou pro něj byla vždy a jedině novinařina.


Do kroniky přibyla další fotografie
(administrator, Horník, 28.12.2010)

Přátelé hornického muzea v Ostravě-Petřkovicích se budou podílet na realizaci velkolepého projektu.

KPHM

Do kroniky Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě přibyl další společný snímek. Členové více než čtyřsettřicetihlavé zájmové hornické stavovské organizace se k němu postavili v úterý 7. prosince u příležitosti oslav svaté Barbory už po dvaadvacáté.

Spolu s praporem a logem klubu se na snímku z kompresorovny Hornického muzea pod Landekem objevil i další symbol. Stala se jím fi gurka Českého Permona, kterou KPHM udělilo za přínos k rozvoji hornického folkloru Sdružení hornických a hutnických spolků ČR. Zástupci klubu ji převzali 11. září v průběhu 14. setkání hornických měst a obcí ČR v západočeském Stříbře.


Malíř horníků a rodného kraje
(Redakce Horník, Horník, 16.12.2010)
Wünsche

Příběh výjimečného umělce ožívá na stránkách knihy Vilém Wünsche a Šenov.

"Tato kniha není a ani nechce být životopisem národního umělce, o to méně historií či průvodcem jeho obcí. Je jen jiným vyprávěním příběhu výjimečného malíře, bytostně spjatého s rodným krajem a jeho proměnami. Příběhu člověka, doby a místa, sestaveným z uzlíků paměti, z níž sítem času propadají jen trvalé hodnoty."


Kluci v akci… mezi havíři Dolu Darkov
(Redakce Horník, Horník, 12.12.2010)
Kluci

Ondřej Slanina s Filipem Sailerem uvařili, navlékli fáračky a podívali se na pracoviště na desátém patře

Štáb ČT

Dva pracovní dny, z toho přibližně tři hodiny na desátém patře, strávil na Dole Darkov štáb kuchařského televizního seriálu Kluci v akci. Hlavní protagonisté – Filip Sailer a Ondřej Slanina – vařili na povrchu před výdejnou svačin i v přípravně jídel Eurestu. Pod zemí zašli na čelbu 226 222 k razičům hlavního předáka Rastislava Valenčíka a do likvidovaného rubání 224 211 ke kolektivu hlavního předáka Marka Szelonga.

„Smekli jsme před nimi přilby. Jako výraz našeho obdivu a úcty k těm tvrdým chlapům, kteří ale mají i disciplínu a odbornost. Pro všechny to byla první zkušenost se šachtou i hornictvím, příjemně nás přijali. A natočili jsme unikátní díl,“ oznámila produkční Mária Froydová, jejíž manžel Martin je scénárista, režisér i kameraman pořadu. Nápad fi lmovat na šachtě korunoval marketing OKD poskytnutím hornické kuchařky.


Jak trestať lumpy za volantem
(Redakce Horník, Zábava, 04.12.2010)
Přišel sem v ponděli navečer Na Upadnicu kapku nasrany. „Co se robi?“ ptal se Poldek. „Ale, byli zme včil ze synkem na Valachach u Cyrila domluviť se na paleni, bo už ma kvas hotovy, a cestu tam a zpatki nas štyry razy zastavili policajti!“ odpověděl sem. „A co se diviš?! Isto hledali teho sexualniho devianta, co utik z lečebně na Vysočině! A když se kukněš do špigla, tuš hned uvidiš devianta a ni enem sexualniho,“ smjal se Antek a utikal před pivnim tackem, co sem po nim šastnul. „Dycki, aji když tutově vim, že sem nějel rychle a žadny přestupek nězrobil, když mě zastavuju, tak se spotim. To je tajak kdysik na hranicich, jak vylez z kukaně celnik... Ale musim ku temu přidať cosik srandovniho. Jak vitě, moja Mařa je fakt pedant na čistotu! A podle reklam, kere ukazuju, že tam, kaj použivaju ty všelijake připravky v zachodovych misach, možu pry děcka jesť aji z hajzla! Tak je to pry čisťučke.

Jak to vidí stryk Lojzek


Zdařilý klubový zájezd
(Redakce Horník, Horník, 29.10.2010)
HBZ

Jak se již stalo tradicí, členové karvinské pobočky Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě obohatili v říjnu pravidelné měsíční přednášky tematickým zájezdem.

V sobotu 23. října byla naším prvním cílem Hlavní báňská záchranná stanice v Ostravě-Radvanicích. Naším průvodcem byl zkušený záchranář a odborník na speciální záchranářství Vladislav Gomola. V prostorách HBZS jsme mimo jiné navštívili stanoviště výjezdové a dýchací techniky, prohlédli si výzbroj potápěčů a takzvanou „dýmnici“. Účastníci exkurze, většinou bývalí horníci a technici z karvinských šachet, porovnávali nebývalý technický pokrok ve vybavení i organizaci současného záchranářství. Celou dobu náš průvodce odpovídal na řadu často velmi odborných dotazů.


Taki je život!
(Redakce Horník, Zábava, 25.10.2010)
„Kaj iděš, Lojzek? Ženiš se či co, že zje taki vyoblikany?“ divili se mi v ponděli Na Upadnici kamoši. Byl sem totiž v kostelovych šatach, do kerych sem se, k překvapeňu svojimu i Maři, narval. Bo sem musel! „Ale, neni mi do smichu, bo zme pravě pochovali mojiho dvorniho zubařa, ale hlavně dluholeteho přitela Zdenka. Tuš mi, hospodo, na smutek nalej velkeho černeho švihaka,“ pravil sem a ztěžka sednul ku stolu. „Teho sem teš znal, paru razy sem u ňho, když sem ešče měl zuby, byl. A co tak naraz?“ ptal se Antek. „Něchcu o tym mluviť. Chcu na ňho spominať zvesela, bo to byl fajny synek. Enem to vam musim řecť, že mě odnaučil bať se zubařu, ich klešči a vrtačky.

Jak to vidí stryk Lojzek


Z věže se bude ozývat patronka havířů
(Redakce Horník, Horník, 27.09.2010)

V orlovském kostele Nanebevzetí Panny Marie byly zavěšeny dva nové zvony. Zasloužila se o to i Nadace OKD.

Zvony Zvony

Svatý Martine, oroduj za nás. Svatá Barboro, oroduj za nás, zvláště za horníky. Přesně takové nápisy byly umístěny na dvou nových zvonech, které byly v neděli 12. září zavěšeny v severní věži kostela Nanebevzetí Panny Marie ve staré Orlové. Na své místo se vrátily po dlouhých 68 letech; ty původní z roku 1932 zabrala v únoru 1942 německá armáda.


Haviře slavili
(Redakce Horník, Zábava, 17.09.2010)

„Ty Lojzek, iď do izby, vytahni oblek, opraš ho a hlavně dej na balkon vyvětrať,“ pravila mi v sobotu rano moja Mařa. „Čemu?“ zeptal sem se. „No bo jeděme tu oto do Stařiča na hřiště na hornicke slavnosti!“ pravila rezolutně. „Ale, Maruš, přeci venku leje. Dyť ani ten oblek němožu dať na balkon vyluftovať,“ snažil sem se ju ukecať, bo se mi fakt z těpleho domu moc nechtělo. Ale něpochodil sem! „Jak možeš ty, stary haviř!, něisť na slavnosti svojiho cechu? Že tě haňba něfackuje!“

Jak to vidí stryk Lojzek


Zvyšují svou konkurenceschopnost
(Redakce Horník, Horník, 09.09.2010)

Advanced World Transport představila lokomotivy vybavené pro provoz v Polsku i Maďarsku Loko

Přední dopravní a logistická skupina Advanced World Transport (AWT) může nově na všech středoevropských železnicích používat jednotný typ lokomotiv. Díky tomu bude moci svůj vozový park využívat efektivněji a všestranněji. Na tratích v České republice, na Slovensku, v Polsku a Maďarsku skupina AWT nasadí dvě modernizované lokomotivy 753.7 III. série. Tyto stroje jsou na rozdíl od starších modelů plně vybaveny pro provoz na tratích v Polsku i Maďarsku a splnily všechny náležitosti pro získání potřebných povolení od tamních drážních úřadů.


Sochaři z různých koutů světa na Landeku
(Redakce Horník, Horník, 28.08.2010)
Sochat

Čech, Slovák, Polka, Gruzínec, Číňanka a Japonec mají měsíc na to, aby vdechli život kameni.

Mezi nahrubo nalámanými balvany se v areálu bývalé šachty Anselm (Eduard Urx) na Landeku setkala šestice umělců, sochařů. Jaroslav Koléšek z Česka, Štefan Papčo ze Slovenska, Agnieszka Mikolajczyk z Polska, Valerian Jikia z Gruzie, Čao-Li z Číny a Tets Ohnari z Japonska si každý jeden kámen vyberou a začnou ho přetvářet podle svých představ.

„Mají na to čas do 10. září. Pracují přímo tady v sochařském ateliéru a jejich díla vzniklá na pátém ročníku mezinárodního sochařského sympozia Landek 2010 pak ozdobí tři sochařské parky – v Hornickém muzeu na Landeku, na Horním Dvoře v Těrlicku-Hradišti a Centrálním parku v Havířově,“ informoval Martin Kuchař, který je tradičním pořadatelem akce.


Velki den Českich drah
(Redakce Horník, Zábava, 12.08.2010)
„Ty, Lojzek, potkal mě jeden znamy a pravil, že ti mam zkopať řiť do špičata. Bo pry ho už s tym odkladanim storky, jak to bylo s tymi butami do truhly, sereš. Každy tydiň kvuliva temu shaňa Hornika, aby se dočital, o co šlo, a furt nic! Neměl bys to včil vysypať?“ pravil mi ve středu Na Upadnici Antek. „Zkusiť to možu,“ pravil sem upřimně, ale nejdřiv vam musim povykladať, bo zme se štrnasť dni něviděli, jak sem cestoval na svatek Cyri- la a Metoděja z Valmezu do Ostravy. Jak vitě muj kamoš z Valašskeho Meziřiča se menuje Cyril a každy rok na jeho svatek se tam zejděm, my mu z Mařu pogratulu- jem, Cyrilek nas pohosti dobru slivovičku, pokecame, posedime u gryla no a druhy den jedem dom. A bo bylo krasně, řekli zme se z Mařu, že letos pojedem vlakem, bo tyn nas, jako emeryty, vejdě levnějši niž auto. Do Mezřiča se jelo fajně, aji když dřive to zvladnula z Ostravy až do Koje- tina jedna vlakova suprava, včil se musi ve Frenštatě přestupiť na iny vlak, bo ten z Ostravy vypravuje ostravske depo a dal něsmi, a ten z Frenštata do Kojetina zase mezřičske.

Jak to vidí stryk Lojzek


Hornické organizace o společném postupu
(Redakce Horník, Horník, 08.08.2010)
Setkáni

Těžební společnost OKD bude i nadále podporovat činnost Hornického muzea v Ostravě-Petřkovicích a rozhledna, která by se měla stavět na ost- ravské haldě Ema, bude z bezpečnostních důvodů vztyčena nejspíš na sousední haldě Terezie. Tyto a další informace padly v průběhu 5. společného zasedání hornických neziskových organizací, které se konalo u příležitosti svátku svatého Prokopa v úterý 29. června v Kulturním domě v Ostravě-Petřkovicích.


Svatý Prokop v Landek Parku
(Redakce Horník, Horník, 02.08.2010)

Vztyčení sochy českého hornického patrona by mělo přispět k oživení prokopských tradic. Prokop

Hornické muzeum OKD, či od letošního červa ofi ciálně Landek Park, bude chránit vedle svaté Barbory také svatý Prokop. Sochu světce, považovaného za ryze českého patrona horníků a vzývaného zejména na Příbramsku, odhalili v něděli 4. července u vstupu do muzejního areálu zástupci Klubu přátel Hornického muzea, Nadace Landek a VŠB-TU Ostrava. Ke slavnostní atmosféře přispěla hornická dechovka Ondruš z Ludgeřovic, pomník vysvětil ludgeřovický farář Jan Kučera.


Pozor na klišče
(Redakce Horník, Zábava, 23.07.2010)
Seděli zme v nedělu Na Upadnici a vedli tradični hospodske dřisty, když naraz přišel Jaryn. V ruce měl plny košik pravačku. Hodil ho před nas na stul s tym, až se spravedlivo podělime. Když se ale Jiřik před sebe nahrnul věči polovinu, zařval na ňho: „Pravil sem jasně, že spravedlivo a ni bratrski, jak se byli zvykli s nami v socialistickym taboře děliť sovětšti bratři!“ Za normalnich okolnosti bysme se s chlopami jeho docela povedenemu vtipu zasmjali, ale při pohledu na ňho nas smich hned přešel. „To tě tak vytočilo, že se Jiřik přibral vice hřibkuv, že zje bledy jak stěna?“ zeptal sem se ho a snažil se ho svojimi slovami ešče vic nědraždiť. Ale Jarynova reakca byla moc překvapiva: zesul se sklesle do stolka a malem rozbečel. Poručil sem mu ferneta, ale to razantně odmitnul:

Jak to vidí stryk Lojzek


Vítkovice uvítaly Landek megakoncertem
(Redakce Horník, Horník, 05.07.2010)
Vítkovice

"Jedinečný koncert jedinečných ostravských umělců v jedinečném prostředí Dolní oblasti Vítkovice" odstartoval ve čtvrtek 24. června projekt Léto!!!, připravený v rámci kandidatury Ostravy na titul Evropské hlavní město kultury 2015 jako "80 dní naplněných programem ve městě, kde nepoznáte nudu".

Na megakoncert 20letého vítěze první Česko-Slovenské Super Star Martina Chodúra, ostravskou Tinu Turner, jak říkají fanoušci ostravské zpěvačce Věře Špinarové, a na kapelu Buty Radka Pastrňáka si našlo cestu na šest tisíc nadšenců.


Průmyslové muzeum Ostravy – hledání nalezeného
(Redakce Horník, Horník, 03.07.2010)

V poslední době se v regionálním tisku objevily zmínky o hledání možností umístění průmyslových a zejména dopravních muzejních exponátů. Tento problém byl přitom řešen už v období po ukončení hornické činnosti na tehdejším Dole Petr Cingr, dnešním historickém Dole Michal v Ostravě-Michálkovicích. Podmínkou předání areálu OKD ostravskému územnímu pracovišti Národního památkového ústavu za symbolickou cenu tehdy bylo, že zde vznikne průmyslové muzeum. Tuto skutečnost je možné dohledat v archívech.


O svatku a sexu
(Redakce Horník, Zábava, 29.06.2010)
V ponděli sem přišel Na Upadnicu na jedno a už od dveři slyšel Poldka: „Tuš poď, oslavenče!“ Chvilu sem na ňho ziral tajak tele na nove vrata, ale potym mi to došlo: je Lojzy! Sice to něslavim, ale když se na vas zachtivně divaju kamoši, tuž jim cosik poručiť musitě. Měl sem kamoša co něoslavoval nikdy nic. Něbyl lakomy, ale svatek a narozeniny zasadně něslavil. Raz mu přišel popřať k narozeninam šef, a on mu pravil: „Nezlobte se, šéfe, ale moje narozeniny jsou moje soukromá věc a nemíním do toho zatahovat nikoho cizího!“ Šef chvilu ziral a potym bez slova odešel.

Jak to vidí stryk Lojzek


Energetická vize státu?
(Redakce Horník, Horník, 27.06.2010)

Stále žádná, a to je zlé…

Svaz průmyslu a dopravy ČR, do kterého patří i OKD, doporučil vládě rozhodovat s ohledem na budoucnost kraje.

Fabián

Moravskoslezský kraj potřebuje těžký průmysl a všechny tyto fabriky potřebují uhlí! Tak se dají velice zjednodušeně shrnout výsledky jednání Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP) a zástupců významných regionálních fi rem včetně OKD. Její ředitel pro rozvoj a strategii Ján Fabián patří k autorům dokumentu na "záchranu zaměstnanosti", který co nejdřív dostane nová vláda.


O budoucím vývoji těžby uhlí v ČR
(Redakce Horník, Horník, 23.06.2010)

Na diskusním setkání vystoupil v Praze také Ján Fabián ze společnosti OKD.

Fabián

Uhlí je významnou energetickou a průmyslovou surovinou České republiky. Na tom se shodli účastníci diskusního setkání nazvaném Těžba uhlí v ČR: alternativy budoucího vývoje. Pořádal jej 1. června v Praze Institut pro veřejnou diskusi.

Na akci kromě jiných vystoupil také Ján Fabián, ředitel pro rozvoj a strategii a zástupce generálního ředitele OKD. Ten přestavil naši těžební společnost, přičemž zdůraznil, že je jedinou dlouhodobě ziskovou černouhelnou společností v Evropě.


Z Beskyd až pod Landek?
(Redakce Horník, Horník, 17.06.2010)

Hornické muzeum spadá pod Dolní oblast Vítkovic, pro milovníky industriální historie se chystají věci. Zárubek

Vyrazit si z Beskyd po turistické stezce okolo Ostravice až pod Landek, sfárat do nejstaršího ostravského dolu ke sloji Albert, pokračovat přes šachtu Hlubina do koksovny a vysokých pecí ve Vítkovicích. Smělé vize přednesl vítkovický generální ředitel Jan Světlík v souvislosti s převzetím Horického muzea OKD.

„Pro návštěvníky se nic měnit nebude. Unikátní hornická expozice s možností fárání zůstane. O tom, že by se tady měl stavět hotel, se nemá cenu bavit. Muzeum je přednější! Otevírají se nám úžasné možnosti v návaznosti na Dolní oblast a lidé budou moci putovat po stopě surovinového toku od těžby uhlí po tavbu železa,“ tvrdil Světlík.


Obžerství a nevěra
(Redakce Horník, Zábava, 11.06.2010)
Seděli zme v ponděli Na Upadnici a vedli dišput o tych podivnych volbach, kaj socani sice vyhrali, ale je jim to na guvno, bo vladu něsestaviju. „Tak už matě, co stě chtěli, do rachoty zvesela! A pluvnitě se řadně do dlani, bo jak vezme fi nance do ruki Kalousek, duchod vam na přežiti něvystači! Je třa hledať robotu. Tym ešče vice naseretě tych mladych, co volili slušneho pana knižete, bo im ju zeberetě. A tež se připravtě portmony, bo budětě platiť ni enem v lekarni, u dochtora a ve špitale, ale budětě asi museť přispěť vnukum na školne...“ smjal se od vedlejšiho stola stary komunista Kolder.

Jak to vidí stryk Lojzek


Na dole Darkov jezdí lanovky
(Redakce Horník, Horník, 03.06.2010)

Sedačková dráha vyšplhá z hloubky 1172 metrů během zhruba kilometrové trati o úctyhodných 285 metrů výše

Lanovka

Unikátní řešení pro dopravu osob v rámci OKD použili na závodě 2 Dolu Darkov. Do třicáté sedmé sloje a připravované čtyřicáté sloje v deváté kře, které jsou hluboko pod úrovní 10. patra, jezdí horníci speciální sedačkovou lanovkou! Ta sestává ze dvou částí. První lanová dráha, která byla instalovaná v úklonném důlním díle 2091, měří 1025 metrů. Druhá, která je vybudována nad ní, projíždí důlním dílem 2046 v celkové délce 145 metrů.


Voda a auta pod ňu
(Redakce Horník, Zábava, 28.05.2010)

Seděli zme v ponděli Na Upadnici, čučeli jak venku leje a přikladali do krba. „Už je to hodně davno, co zme museli v polovici května topiť. Včera Mařa přitapjala v celym bytě, bo venku byl taki vicher, až nam to rušalo ze zaclonami,“ pravil sem do ticha.

Jak to vidí stryk Lojzek


Hornická historie v nevytěžených zásobách
(Redakce Horník, Horník, 26.05.2010)
Klát

Námětů je dostatek, publikace oceňuje nejen odborná veřejnost, ale i turisté či nadšenci do průmyslových památek

S uhlím je to podobné jako s poznatky o jeho dobývání, šachtách, významných událostech i osobnostech. Spoustu se toho v průběhu let na povrch už dostalo, ale mnohé stále zůstává v „nevytěžených zásobách“. Jaroslav Klát (77) z ostravské Poruby patří k lidem, kteří mají aktivní hornickou kariéru za sebou a pokračují v badatelských a publikačních aktivitách.

„Existují bílá místa a není jich málo! Dostatečně například není zmapována zejména historie nejstarších počátků dolování v Ostravsko-karvinském revíru,“ konstatoval Klát. Jeho prvním počinem v dané oblasti byla práce editora „Důlně měřičského předpisu Ústředního báňského úřadu“ v roce 1962. Následovala studie o propadech starých důlních jam, to se psal rok 1974.


Český Permon KPHMO
(Redakce Horník, Horník, 20.05.2010)

Cena Český Permon příznivcům cechu hornického sluší.
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě zvolil na své výroční členské schůzi nové vedení, schválil úpravy stanov a nový příspěvkový řád.

výbor

Volby vedení na další tři roky, schválení modernizovaných stanov a nového příspěvkového řádu byly náplní výroční členské schůze Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě, která se konala v úterý 4. května v sále kompresorovny muzea pod Landekem. Jednání více než stovky delegátů přišli pozdravit místopředseda představenstva, ředitel pro rozvoj a strategii OKD Ján Fabián, ředitel Hornického muzea OKD Miroslav Fojtík, ředitel Nadace Landek Josef Kimer, člen kulturní komise rady města Ostravy Pavel Hamza a další.


Po žluté Ostravou a historií hornictví
(Redakce Horník, Horník, 04.05.2010)

Naučná stezka kolem haldy Ema zažila úspěšnou premiéru. Hezkého počasí využily stovky turistů.

Stezka

Moravskoslezský Klub českých turistů (KČT) otevřel v sobotu 24. dubna naučnou stezku kolem třetího nejvyššího vrcholku Ostravy – haldy Ema (315 m). Trasu, kterou členové klubu vybudovali díky grantu Nadace OKD a podpoře dalších partnerů, mezi nimiž nechybí ani další Rozcestník hornický subjekt – Nadace Landek, lemuje celkem 12 informačních panelů s popisem historických, přírodních i technických zajímavostí v okolí.

Stopy kutání jsou všude

Láska k „šutrům“
(Redakce Horník, Horník, 29.04.2010)
Pelikán

Havířina vyústila v lásku k „šutrům“.
Rudolf Pelikán nejprve začal nosit domů zbytky zkamenělé pravěké fl óry vykopané při práci na čelbách.

Nálezy zkamenělých rostlin na čelbách se pro Rudolfa Pelikána (76) z ostravských Výškovic staly impulzem pro sběratelskou vášeň. Začal shromažďovat geologické poklady Země, známé mezi podobnými nadšenci též jako „šutry“. V průběhu desítek let mu rukama prošly stovky kilogramů, ne-li rovnou tun, minerálů.

Dětství pan Rudolf trávil v pohraničních Chvalovicích u Znojma. Životní zlom přišel na konci školy „měšťanky“ v podobě náborářů na šachty OKR. „Nechtěl jsem jít patlat se do cukrárny ani zpracovávat kůže nebo vyrábět z keramiky záchodové mísy. Vyučil jsem se horníkem – razičem,“ vzpomínal na 50. léta minulého století.


Mile setkani po rokach
(administrator, Zábava, 27.04.2010)
Potkal sem minuly štvrtek dva kamoše, co sem ich už dluho něviděl. Ale jak se oni dva setkali v Ostravě, na to sem se ich zapomnil zeptať. Frantu z Litvinova sem viděl naposledy před pěti rokami a Laca z Oravy ešče před padem totality. To se dva roky předtym odstěhoval zpatki dom na Oravu, bo mu dochtoři zakazali farať. Vitali zme se tajak kdysik v Ruzyni Brežněv z Husakem, ale bo lelo jak z konevki, vzal sem ich Na Upadnicu.

Jak to vidí stryk Lojzek


Zas je tu jaro a... grintlich
(Redakce Horník, Zábava, 11.04.2010)
V nedělu Na Upadnici bylo veselo. Aspoň kamošum. Venku svitilo sluničko, v hospudce přijemně, pivko spravně ošetřene, tuž se řeči točily okolo světskich kras. „To je pohodička, co? Jaro je tu, baby odkladaju zbytečne kabaty a svetry, no radosť pohleděť,“ pravil Poldek. „Ani němluv. Jel sem v patek, jak byly ty teploty kolem dvacitky, v autobuse a naproti mě seděla taka mlada děvuška. Vic jak osumnasť neměla! Kratka suknička enem tak tak zakryvala to, co zme kdysik za mlada u tych našich robek pod plisovanymi či tvidovymi sukňami enem tušili. No co vam mam pravěť. Myslel sem, že sem ve Vitkovicach...,“ přidal se Antek. „A čemu zrovna ve Vitkovicach?“ ptal se něchapavo Juzek. „To zme raz jeli vlakem z Poldkove chalupy na Ostravici a Antek zapomněl vystupiť v Kunčicach.

Jak to vidí stryk Lojzek


Unikátní parní stroj bude k vidění v historickém Dole Michal
(Redakce Horník, Horník, 21.03.2010)

Firma specializující se na renovaci technických památek uvedla do funkcního stavu originál z roku 1893 i díky pomoci Nadace OKD.

Agregát

My máme parní stroj, úžasné síly zdroj... Popěvek ze staré české veselohry se nesl poslední únorové pondělí k večeru bývalou kotelnou historického Dolu Michal. Montéři brněnské firmy specializované na renovaci technických památek právě utáhli poslední šroub na uvedeném zařízení pocházejícím z roku 1893.

„O dřívějších osudech ležatého jednoválcového, pravděpodobně protitlakého parního stroje s šoupátkovým rozvodem páry nic bližšího nevíme. Byl v Ostravském muzeu, rozhodli jsme se ho zachránit, opravit a ukázat, jak funguje,“ sdělil Alexandr Zaspal z Národního památkového ústavu Ostrava, který šachtu v Michálkovicích spravuje.


Zima je spatki, a nebo jak na rymečku
(Redakce Horník, Zábava, 19.03.2010)
„Tak to viditě, mysleli zme, že už je tu jaro a že se každu chvilu vrhněme na ty naše zahradki, a tu maš čerte kropač. Zima se nam vratila. Už v sobotu sněžilo a v nedělu rano byla taka chumelenica, že sem myslel, že je leden, a ni už březen. Navic dneska rano v radiu pravěli, že v Mošnově naměřili rekordni mraz – v noci na dnešek bylo minus 13,4 stupňa Celsia. Přitym dosuď bylo nejvic naměřene v roku 1996 – minus 13,2 stupňa,“ pravil v ponděli v podvečer v naši hospudce Na Upadnici Poldek. „Take počasi je nejhorši. Chvilu těplo, chvilu zima.

Jak to vidí stryk Lojzek


Malíř a výtvarník hornického světa
(Redakce Horník, Horník, 17.03.2010)

Jaroslav Pawlas na roky na šachtě nežehrá, ale snaží se je zachytit na svých obrazech a řezbách.

Pawlas

Když dělal hlavního předáka, překonal 26 rekordů v plenění TH výztuží. Čtyři z toho byly celorevírní. Nejlepšího výkonu dosáhl někdy okolo roku 1983, kdy se svojí partou vyplenil za 31 pracovních dnů 1131 hajcmanů. „To byl fakt nevídaný výkon, rád bych věděl, jestli ho od té doby vůbec někdo překonal,“ vypráví s úsměvem bývalý horník z Dolu Prezident Gottwald (dnes František) Jaroslav Pawlas.

Vyučený zedník u VOKD nastoupil na hornosušskou šachtu hned po škole a odpracoval v ní dlouhých 25 let. Dnes mu táhne na čtyřiašedesát, ale činorodost a pracovitost ho neopouští. Pravda, uhlí už nekope, zato má moře koníčků. Začíná to odléváním cínových vojáčků, lepením a kreslením modelů letadel, pokračuje chovem papoušků, vzácných druhů strak a andulek, pěstováním bonsají a čarověníků, akvaristikou a sběratelstvím a končí u malování a řezbářství.


Těžní věž na Eleonoře se snesla k zemi
(Redakce Horník, Horník, 11.03.2010)

Areál bývalého Dolu Doubrava ztratil svoji poslední hornickou dominantu. Těžba uhlí z ohradníku může pokračovat.

Kola

Asi padesátitunová, osmnáct a půl metru vysoká těžní věž jámy Eleonora v areálu bývalého Dolu Doubrava se v pátek 26. února zbortila k zemi. Likvidaci kozlíkové ocelové věžní konstrukce s jednou vzpěrou provedla fi rma Zdeněk Pastva ve spolupráci se společností VOKD.

Ještě celá Eleonora

Vzhledem k tomu, že jáma nebyla zasypána až po ohlubeň a že trvalo odvětrávání zásypu, věž nebyla odstřelena, nýbrž snesena pomocí těžké techniky. Hydraulický bagr CAT 345 s hydraulickými nůžkami nejdřív odstřihnul její horní část zavěšenou na 120tunovém jeřábu Demax, který ji následně položil na místo konečné likvidace. V další etapě byly rozstříhány a naloženy na přistavené kontejnery zbylé části konstrukce.


Jak vykivať z babu?
(administrator, Zábava, 05.03.2010)
Přišel v patek Na Upadnicu Poldek. Cely v černym, aji kravatlu a možna aji trenky měl v tym smutnym odstině. „Co ty? Iděš na ples?“ robil se z něho prču Antek. Kdybysem něbyl v hlubokim smutku, tuš bych tě poslal, a možna aji kopnul, do řiti!“ pravil Poldek a objednal nam všeckim po fernetě. Před dvuma hodinami mi umřela maminka. Ku devadesatce ji sice už tahlo, ale mohla tu ešče paru roku pobyť! Tuš, až ma lehke papuče,“ vysvětlil a kopnul do sebe teho černeho švihaka.

Jak to vidí stryk Lojzek


Pizly mrazy
(administrator, Zábava, 17.02.2010)
Seděli zme Na Upadnici s čapkami na hlavach a malem aji s šalikami kolem krku a zimnikami na sobě, když se odevřely dveře a z mrazivym vzduchem jimi vplul do hospody jeji byvaly majitel Zdenek. „Tak nam pizly mrazy, co?!“ halekal a začal sundavať drahy dubeňak. Když se po nas ale pořadně rozhlidnul a viděl kelnera Zbyňďu, jak svoju tlustu řiť tlači na krb, ve kerym enem tak skomiraly obrovske polena, začal se smjať: „To bylo pindu, že sem škrt a někupim klimatizacu, a že sem tak blby, že mi něnapadlo postaviť uprostředka hospody krb, kery tak krasně voni a těple hřeje, co?!

Jak to vidí stryk Lojzek


Mileňcovi pro radosť?
(Redakce Horník, Zábava, 31.01.2010)
Tyden se mi chlopi Na Upadnici řechtali kvuliva temu silvestrovskemu pobytu ve vytahu. A nědali by se pokoj, kdyby v muj prospěch nězasahnul Juzek: „Slibil si nam, že ešče povykladaš o Vanocach a darkach. Tuš dřistej!“ Tak sem začal: „To vitě, z darkami su dycki starosti. Člověk něvi, co ma kupiť a čim by zrobil tym svojim radosť. Dřive děcka napisaly Ježiškovi, my zme se to přečitali a bylo. Ale včil? Tydiň před Vanocami sme z Mařu seděli u vinka a ja se zeptal, co by jako od Ježiška chtěla. A ona že nic, že nic něpotřebuje, ale kdyby Ježišek ji chtěl přeci enem moci mermo cosik naložiť, tuš až se podiva do elektra na ruzne ty epilačni či depilačni strojky. Dopila vino a šla se myť. Ztuhnul sem, bo za mlada se nic něholila a na někere svoje chlupate partije byla dokoňca naležitě hrda. Tuš čemu se chce holiť včil?

Jak to vidí stryk Lojzek


KPHMO má za sebou dobrý rok
(administrator, Horník, 25.01.2010)

A snad bude i ten letošní: ve hře je pětimilionový projekt – vybudování naučné stezky na Landeku

KPHMO

Bezmála osm desítek účastníků na první letošní akci dokazuje, že Klub přátel Hornického muzea v Ostravě (KPHMO) pokračuje i letos – ve dvaadvacátém roce existence – ve svém poslání. Jaký byl ten loňský, zhodnotil předseda Rodan Broskevič, a přidal i výhled do následujících měsíců.

„Troufám si říci, že rok 2009 byl z našeho pohledu velmi úspěšný. Přispěli jsme k zachování i oživení hornických tradic jak publikační, tak přednáškovou činností. Účastnili jsme se setkání hornických měst a obcí v Jihlavě, kam nás jelo s hornickou kapelou tolik, že jsme objednávali na cestu autobus,“ uvedl.


Silvestrovskou kocovinu vydýchávali na Landeku
(Redakce Horník, Horník, 15.01.2010)
Landek

Celkem 256 pamětních účastnických listů (v tom tři „skupinové“ pro páníčky a jejich pejsky) vypsali letos pořadatelé jubilejního 10. novoročního výstupu na kopec Landek. I když je to o pár kusů méně než loni, s průběhem akce vládla i tentokrát plná spokojenost.

„Zradilo nás trochu počasí, ale jinak vše proběhlo v klidu a pohodě, opět bylo zajištěno občerstvení a lidé byli spokojeni,“ řekl člen odboru Klubu českých turistů Baník Ostrava OKD a iniciátor a hlavní pořadatel výstupu Václav Šebek.


Pulnočni estrada
(Redakce Horník, Zábava, 13.01.2010)
„Naval, Zbyňďo, pé, pé pé!,” řval v prvni den noveho roka Na Upadnici Antek. „Co to je?” divil se vrchni Zbyněk. „Až ti vraťa školne, když něviš, co znamenaju tři P! Každy mamlas, co kdy aspoň raz okusil gořalku či pivo vi, že idě o Pivo Prvni Pomoci! A to se piš, že mam po vydařenym silvestře pěkně kalne rano opilcovo, jak pravi vtipně klasik,” vysvětlil stav svojiho těla i duše Antek a pivčo v nim enem tak zasyčelo. „Ja mam tak krasnu žizeň, že je škoda ju hasiť!” pravil o chvilu pozdějši těž ešče ve dveřach Slavek. „To stě slavili Silvestra spolu, že stě tak pivně vyhladli?,” zeptal sem se. „Každy zvlašť, ale asi stejnak intenzivně,” smjal se Antek.

Jak to vidí stryk Lojzek


Největší poklad? Hornický oltář z Gabriely!
(Redakce Horník, Horník, 26.12.2009)
sv. Barbora

Před prací se u něj modlili za klidnou šichtu, po vyfárání děkovali, že jsou zpět na zemi. A bohužel i vzpomínali na kolegy zahynuvší při důlních neštěstích. K těmto účelům měli svého času na šachtě Gabriela velký „hornický oltář“ – asi nejcennější kus stálé expozice o Karviné. „Pochází z druhé poloviny devatenáctého století. Je z našich sbírek, dostal se do nich po druhé světové válce,“ upřesnila Kateřina Stenchlá z Muzea Těšínska. Oltář je dřevěný, uprostřed má olejomalbu na plátně. Pochopitelně zobrazuje patronku havířů – svatou Barboru – a dva muže v mundúrech.


Bez havířiny by to bylo o ničem…
(Redakce Horník, Horník, 24.12.2009)

V první stálé expozici o karvinských dějinách v pobočce Muzea Těšínska ve Fryštátě se jako červená nit táhne jedna souvislost s těžbou uhlí za druhou.

Fryštát

Kdyby se v okolí Karviné nekopalo uhlí, nová stálá expozice v pobočce Muzea Těšínska na náměstí ve Fryštátě by byla s velkou pravděpodobností bídná. Jelikož ale šachty a havíři stojí za celkovým rozvojem města, můžou se „Střípky z dějin Karviné“ pochlubit řadou relikvií a pamětihodností.

Autorkou je místní rodačka a hrdá patriotka Kateřina Stenchlá. „Rozumí se, že i já pocházím z hornické rodiny. Na šachtě fáral můj děda Izidor Schwarz i táta Ervín Schwarz,“ nechala se slyšet s tím, že vůbec první stálou expozici věnovanou dějinám Karviné připravovali v muzeu od jara letošního roku.


Už zme se dočkali
(Redakce Horník, Zábava, 16.12.2009)
„Chlapi, to je fakt parada! Ešče před třemi hodinami sem byl na magistratě v Praze a včil už tu s vami slopu tyn naš zlatavy mok. Někecam! Co je odevřena ta dalnica až tu ku nam, to se to jedě! Za dvě a půl hodiny sem to zmaknul. A to sem jel stotřicitku podle předpisu,“ liboval se v sobotu Na Upadnici Břetik. Musel na otočku do matički Prahy kvuliva jakimsich lejster a byl ešče před tydněm kvuliva temu dosť špatny. Radili zme mu, až jedě pendolinem, ale to odmitnul, že ve třech luďach vyjde lacnějši auto. „Ja, už je to tu. Zme spojeni ze světem. Už nězme odřiznuti od civilizace. Ale že to trvalo!“ brblal Poldek.

Jak to vidí stryk Lojzek


Ocenění z VŠB
(administrator, Horník, 02.12.2009)

„Báňská“ završila oslavy 160. narozenin, rektor Čermák předal medaili generálnímu řediteli OKD.

rada

Punc tradičního a historického partnerství mělo vyvrcholení oslav 160. výročí založení Vysoké školy báňské – Technické univerzity (VŠB-TU). Těžební společnost OKD byla hlavním partnerem slavnostního zasedání vědecké rady, které se uskutečnilo v pátek 13. listopadu. A její generální ředitel Klaus-Dieter Beck si odnesl pamětní medaili za přínosnou spolupráci; dostal ji jako první ze všech oceněných.

Ve velkém sále porubské auly bylo zaplněno všech 470 míst, desítky lidí stály a další zůstali venku. Sešli se akademici nejen z Česka, ale i Polska, Slovenska, Německa, Ukrajiny, Velké Británie a USA. Prorektor košické technické univerzity Juraj Sinay se při této příležitosti stal držitelem čestného titulu „doctor honoris causa“, dekrety dostalo 22 nových docentů, diplomy 81 doktorandů a 18 absolventů studia MBA.


Staré dobré zvyky a tradice
(Redakce Horník, Horník, 26.11.2009)
LogoOživují naše staré dobré zvyky a tradice

První řádná valná hromada Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky se konala v Ostravě-Petřkovicích.

První řádná valná hromada občanského sdružení s názvem Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky se konala ve středu 11. listopadu v Hornickém muzeu OKD v Ostravě.

Perkmistr

Zástupci členských spolků a organizací z celé republiky projednali vnitřní řád sdružení, jeho znak a vlajku, otázky fi nancování a také plán pořádání nejvýznamnějších akcí sdružení – Setkání hornických měst a obcí ČR. Ta se budou konat ve dnech 10. – 12. září 2010 v západočeském Stříbře, v roce 2011 v Chodově u Karlových Varů, v roce 2012 v Chomutově a v roce 2013 v Kladně. Mimořádná sláva je pak plánována na rok 2016 do Příbrami, kde se uskuteční Evropské setkání hornických měst a obcí.


Pivo na stojaka
(administrator, Horník, 24.11.2009)
Jak se na nas minuly patek usmjalo slunečko, vyrazili zme tradičně do hospody. Poldek s Antkem na mě pisknuli pod oknem už ve dvě, až pry vylezu z kutlocha a idu se na chvilu v tym povedenym čase projsť. Mařa mi to schvalila, tuž sem vyrazil za kamošami. Blunckali zme se po nědalekim parku až kajsik do štyrech hodin a jak se začalo tmiť, něomylně zme zamiřili, tajak kravy do chlivka, Na Upadnicu. A bylo na čase, bo mě bolelo v křižach jak babu těsně před porodem...

Jak to vidí stryk Lojzek


| 0-50 | 50-100 | 100-150 | 150-200 | 200-250 | 250-300 | 300-350 | 350-363 |

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server