POLSKÉ HORNICTVÍ MUSÍ ZVÝŠIT EFEKTIVITU
(Redakce Horník, Horník, 25.02.2014)

Podle analýzy společnosti Roland Berger nemají polské firmy bez zásadních změn šanci přežít.

Audit situace v polských černouhelných společnostech KW, KHW a JSW, který zpracovala konzultantská společnost Roland Berger, odhalil důvody nekonkurenceschopnosti polských těžařů: neefektivní využívání technologií pro těžbu, vysoké náklady na pracovní sílu a její neflexibilní využívání, ale také nadprodukce uhlí, po němž není v současnosti poptávka.

TIP NA ZAJÍMAVÉ ODPOLEDNE
(Redakce Horník, Horník, 10.02.2014)

Polovinu prostředků na obnovu hornické expozice Historie psaná uhlím věnovala Nadace Landek

Panely stálé havířovské hornické expozice Historie psaná uhlím, instalované v prostorách havířovského Společenského domu, září novotou. Nákladem 80 tisíc korun byly všechny textové a obrazové exponáty digitalizovány a převedeny na samolepicí fólie, které jsou kvalitnější a odolnější. Polovinu peněz na obnovu havířovské chlouby věnovala Nadace Landek Ostrava. O tom, jak se dílo podařilo, se v pondělí 13. ledna přesvědčili zástupci města, členové hornických spolků, žáci havířovských škol a další hosté slavnostního otevření obnovené výstavy. A byli spokojeni. Stejně jako s tím, že tato expozice vůbec vznikla a připomíná zásadní kus dějin města, které je spojeno s hornictvím už jen svým názvem.

NOVÝ ROK POD HORNICKOU VLAJKOU
(Redakce Horník, Horník, 20.01.2014)

Příjemně naladění lidé, vlídné počasí... Novoroční výstup na petřkovický Landek se opět vydařil

Vrcholek bájného petřkovického kopce Landek, čnící nad areálem hornického muzea v ostravském Landek Parku, na Nový rok opět ožil stovkami výletníků. Pamětní list Odboru Klubu českých turistů Baník Ostrava OKD, pořadatele Novoročního výstupu na Landek, si pod landeckou rozhlednou zdobenou tradiční hornickou vlajkou převzalo na 360 účastníků. Do kasičky Novoročního čtyřlístku, sbírky KČT, z jejíhož výtěžku je fi nancována úprava turistických stezek pro osoby na invalidních vozíčcích, přibylo 5800 korun. Na trase 14. ročníku tradiční akce nechyběli psi, kočárky, děti, celé rodiny, organizované skupiny ani jednotlivci.

Barborku slavil letos KPHM v jubilejním duchu
(Redakce Horník, Horník, 05.01.2014)

Dvě významná výročí – klub existuje už 25 roků a muzeum pod Landekem zpřístupnili před 20 lety

Ve slavnostnějším duchu nežli obvykle se neslo v úterý 3. prosince tradiční setkání Klubu přátel Hornického muzea (KPHM) a jeho hostů v Landek Parku u příležitosti svátku patronky havířů svaté Barbory. Klub letos slavil čtvrt století své existence a zároveň dvacet let od otevření Hornického muzea pro veřejnost!

„Náš klub patří se svou členskou základnou, historií i rozsahem činnosti k nejvýznamnějším v regionu. Ve stanovách máme vytyčené náročné cíle i úkoly, které jsme během těch pětadvaceti let plnili a stále plníme. Sice se od něčeho postupně upouští, ale naopak o něco jiného, nového a jedinečného usiluje,“ zhodnotil předseda Petr Rojíček.

Historie českého hornictví si zaslouží, aby na ni naše země nikdy nezapomněla!
(administrator, Horník, 29.12.2013)

U příležitosti 25 let činnosti Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě hovoříme s jeho předsedou Petrem Rojíčkem

Čas kvapí jako zběsilý. Je to už čtvrt století, co vznikl Klub přátel Hornického muzea v Ostravě. Jeho ustavující schůze se konala 2. června 1988. Zúčastnily se jí tehdy dvě desítky fandů, kteří se rozhodli v roli dobrovolníků pomáhat při budování ostravské hornické muzejní instituce a současně popularizovat hornickou kulturu, historii a tradice. Idea KPHMO padla na úrodnou půdu. Členská základna klubu se časem rozrostla na více než 400 osob, vznikly pobočky v Petřvaldu, Karviné, Havířově. Klub se stal aktivním členem Sdružení hornických a hutnických spolků ČR a zamířil i na evropské vody. O tomto i o současném dění v klubu jsme hovořili u příležitosti letošní Barborky s jeho předsedou Petrem Rojíčkem.

RÝSUJE SE DALŠÍ ČESKO - POLSKÁ SPOLUPRÁCE
(Redakce Horník, Horník, 26.12.2013)

Krojovaní z Barbory oslavili Barborku v polských Kaczycích

Podle všeho se rýsuje další česko- polská spolupráce krojovaných horníků. Nasvědčují tomu dojmy, jaké si přivezli z návštěvy u našich severních sousedů zástupci Kroužku krojovaných horníků Barbora, působícího pod patronací Závodního výboru Dolu Darkov a reprezentujícího město Karvinou.

„Na pozvání hornického spolku vedeného předsedou Mariuszem Szczerbou jsme se ve středu 4. prosince zúčastnili barborkovských oslav v příhraničních Kaczycích. Po přivítání v místním Lidovém domě jsme se za doprovodu hornické kapely vydali na návštěvu kaczycké základní školy. Zúčastnili jsme se tam besedy s žáky, kteří pro nás měli připravený i hezký program. Recitovali básně a předvedli i taneční vystoupení. Předseda Szczerba se ptal dětí na svatou Barboru, a ty na všechny jeho otázky odpovídaly správně. Pytel bonbonů, který jim za to věnoval, si určitě zasloužily,“ popisoval průběh návštěvy předseda KKH Barbora Jan Kavka.

Maketa dolu pod pražskou Letnou
(Redakce Horník, Horník, 15.12.2013)

Seminář osvětlil průběh zrodu expozice uhelného a rudného dolu v budově Národního technického muzea.

Ke slavnostnímu znovuotevření expozic Hornictví a Hutnictví uspořádalo 2. prosince Národní technické muzeum v Praze na Letné seminář, kde generální ředitel muzea Karel Ksandr i autoři obou expozic popisovali cestu, která vedla slovy kurátorů expozice Hornictví Karola Šmehila a Martina Přibila „od libreta k realizaci“. Tedy od prvotního impulsu po dokončení kompletní expozice uhelného a rudného dolu ve třetím suterénu budovy muzea.

STOPADESÁTÉ VÝROČÍ BÁŇSKÉ DRÁHY
(Redakce Horník, Horník, 03.12.2013)

Černé uhlí a jeho těžba patří k Moravskoslezskému kraji neoddělitelně již po mnoho let. S tím je stejně osudově spjatá i legendární Báňská dráha – odbočka od Severní dráhy císaře Ferdinanda, která vedla z nádraží Ostrava v obci Přívoz přes Moravskou Ostravu, Michálkovice až do Doubravy, do tehdejších jam Bettina a Eleonora (současný důl Doubrava). V letošním roce slaví 150 let od svého založení, z toho ji po více než 60 let doprovázela i společnost Advanced World Transport a.s. (v minulosti OKR-Doprava a OKD, Doprava).

Psal se rok 1763, když bylo nalezeno na území dnešní Slezské Ostravy černé uhlí a byla zahájena jeho těžba. V roce 1847 spojila Ostravu s okolím železnice a uhlí tak mohlo být přepravováno po kolejích. Nastal však problém s jeho přepravou do železničních stanic, proto se objevily plány na stavbu uhelné dráhy. Jako první byla postavena normálně rozchodná železnice z vítkovických vysokých pecí do stanice Ostrava v Přívoze s odbočkou Karolina v Moravské Ostravě. Od srpna 1855 byl zahájen koňský provoz, od července 1858 provoz parní.

Hornictví vnímám globálně
(Redakce Horník, Horník, 24.11.2013)

VLADIMÍR SLIVKA HOVOŘÍ Z POZICE DĚKANA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTY VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ – TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA

Už jen necelého čtvrt roku zbývá do změny v čele Hornicko-geologické fakulty (HGF) na Vysoké škole báňské-Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO), kterou nově povede Vojtech Dirner. Po osmi letech – maximálně přípustných dvou volebních obdobích – končí ve funkci děkana Vladimír Slivka.

Zhodnotíte své funkční období?
Já sám? To je složité, takové hodnocení by měli dělat spíše studenti a hlavně absolventi HGF, jestli jim naše fakulta dala to, co očekávali. A pak i samotní zaměstnanci fakulty, kterou se za mého působení podařilo z pohledu obsazení studenty stabilizovat tak, že hornicko- geologická je po ekonomické druhou nejsilnější fakultou v rámci celé VŠB-TUO. Když jsem přebral funkci děkana, pohyboval se počet posluchačů okolo tří tisíc. Po restrukturalizaci a změně nabídky spočívající v zatraktivnění dosud nabízených studijních oborů jsme na HGF přilákali až 4200 posluchačů. Od školního roku 2001/2011 však počty studentů začaly klesat napříč celou univerzitou, takže jsme opět zhruba na třech tisícovkách.

Nedramatizujme situaci na Ostravsku
(Redakce Horník, Horník, 06.11.2013)

Máme vládní materiál, který obsahuje celou řadu úkolů, jež mají pomoci Moravskoslezskému kraji včetně propouštěných horníků, tvrdí premiér.

Premiér Jiří Rusnok poskytl na začátku října rozhovor Hospodářským novinám. Významná část interview se také týkala situace v OKD a budoucnosti Dolu Paskov. Proto ji v plném, dosud nepublikovaném znění přinášíme i čtenářům Horníka.

HN: Jakým způsobem teď uvažujete o sociální situaci v Moravskoslezském kraji? Je něco, co byste navrhl s tím aktuálně dělat?
První věc: nedramatizujme situaci na Ostravsku víc, než je nutné. Na Ostravsku je tuším osmdesát tisíc nezaměstnaných. Jestli jich přibude pár tisíc, což nesporně tak jako tak přibude, i kdyby se Důl Paskov nezavíral, tak to neznamená, že se ten region zhroutí. Teď se každému hodí různě si zakřičet. Jsou volby a jsou v tom různé dílčí zájmy. Tvrdím, a budu to tvrdit i nadále, že žádné dluhy za pana Bakalu platit nebudeme. Nebudeme těžit uhlí, to nevidím příliš racionální. Jiná vláda na to může mít jiný názor, to dovedu pochopit, ale když slyším ta čísla, kolik by stálo udržovat ten důl v chodu, tak mi připadá naprosto neracionální to dlouhodobě dělat de facto pro několik set lidí. Dnes je v tom dole dva a půl tisíce lidí a z toho pět set agenturních pracovníků. Ti odejdou v podstatě ze dne na den, k nim stát žádné závazky de facto nemá. Nejméně pět set až sedm set lidí se přesune na karvinské doly.

Personální změny v NADACI LANDEK OSTRAVA
(Redakce Horník, Horník, 16.10.2013)

Na 170. zasedání správní a dozorčí rady Nadace Landek Ostrava došlo 24. září k zásadním personálním změnám. Z funkce ředitele nadace odstoupil Josef Kimer, který funkci ředitele vykonával sedm let. Jako člen a následně ředitel nadace absolvoval bez jediné absence celkem 108 zasedání této správní rady. Ve svých 79 letech svou rezignaci okomentoval následovně: „Nechci být třetím ředitelem nadace, který zemře ve funkci!“ Správní rada zvolila novým ředitelem Josefa Gavlase, který je dlouhodobým členem správní rady, současně vykonává funkci místopředsedy Sdružení hornických a hutnických spolků ČR a předsedy revizní komise v rámci evropského Sdružení hornických a hutnických spolků.

Do funkce správce nadačního jmění a pokladníka nadace za zemřelého Pavla Mojžíška byl zvolen Petr Vychopeň, který do této doby zastával funkci člena revizní komise. Na jeho místo v revizní komisi byl zvolen Petr Handl, ředitel pro vnější vztahy realitní skupiny RPG.

Čína chce omezit výrobu energie z uhlí
(Redakce Horník, Horník, 27.09.2013)

Poptávka po energetickém uhlí je stále nízká a zásoby na skládkách tlačí ceny dolů

Světoví těžaři energetického uhlí nadále bojují s nízkou poptávkou a obtížně prodatelné zásoby na skládkách tlačí dále na pokles cen. Energetické uhlí se prodávalo v australském přístavu Newcastle, který často slouží jako základna pro srovnání světových cen, na začátku září za zhruba 78 dolarů za tunu, tedy v blízkosti nejnižší úrovně od roku 2009.

Podle analytiků je většina těžařů energetického uhlí ve světě kvůli klesajícím cenám, a naopak rostoucím nákladům, pod úrovní ziskovosti. Světové ceny totiž od ledna klesly o 17 procent.

POKLONA OBĚTEM DŮLNÍCH NEŠTĚSTÍ
(Redakce Horník, Horník, 18.09.2013)

Oslava hornického svátku na Paskově jen ve znamení piety.

Položení věnců rukama ředitele Zbigniewa Janowského a předáka odborů Rostislava Paličky k památníkům obětí důlních neštěstí na lokalitách Staříč a Chlebovice bylo v pátek 6. září jedinou oficiální připomínkou Dne horníků 2013. Zábavný program byl, stejně jako v karvinské části revíru, zrušen.

„Důstojně jsme alespoň uctili památku horníků tehdejšího Dolu Staříč, kteří zahynuli při práci ve druhé polovině sedmdesátých let minulého století při dvou neštěstích způsobených explozí metanu a samozřejmě rovněž všech dalších kolegů, kteří bohužel už nevyfárali živí,“ přiblížili ředitel s odborářským předákem.

KLADNO VE ZNAMENÍ FEDROVÁNÍ A HORNÍKŮ
(Redakce Horník, Horník, 15.09.2013)

Světlo sv. Barbory si odváželi zástupci Českého Krumlova, kde proběhne 18. ročník

Ačkoliv jsou slavné časy těžby uhlí a výroby oceli na Kladně minulostí, stalo se toto středočeské město alespoň na jeden víkend – od pátku 6. do neděle 8. září – pro horníky i hutníky tím „hlavním“. Hostilo totiž 17. setkání hornických a hutnických měst České republiky a zástupci ostravsko-karvinského revíru zde samozřejmě nechyběli!

Útlum je během na dlouhou trať
(Redakce Horník, Horník, 05.09.2013)

Region bez havířů? Jako kdyby poušť byla bez beduínů,
říká Libor Jalůvka

Prakticky již zmizelá skipová budova u výpadovky z Ostravy na Frýdek- -Místek (Horník č. 16/2013) dala podnět pohovořit si o podobných „monumentech“ hornické činnosti v regionu, jež – stejně jako část bouraného areálu někdejší šachty v Paskově – spravuje státní podnik DIAMO, odštěpný závod ODRA, a to s vedoucím odboru přípravy a realizace útlumu Liborem Jalůvkou.

Kolik toho Diamo utlumuje?
DIAMO, s.p., o.z. ODRA, po svém vzniku 1. 1. 2002 získal neefektivní části bývalého OKD, odštěpného závodu Odra. Týkalo se to lokalit Ostrava s utlumovanými důlními závody Odra včetně Jeremenka, Ostravy, Švermy a Heřmanic, dále Fučík s šachtami v Petřvaldě a Orlové včetně Žofi e a Františku v Horní Suché a pak Paskov se šachtou v Paskově. Později byla také přičleněna Barbora. Na lokalitách Ostrava, Fučík, František, Paskov má být útlum ukončen do roku 2015. Na lokalitách Barbora, Žofi e a Jeremenko po roce 2015 s předpokladem ukončení čerpání důlních vod v roce 2030. V současné době zajišťujeme kromě čerpání důlních vod na vodních jámách Jeremenko a Žofi e zejména technickou likvidaci objektů a správu sedmnácti povrchových areálů, čtyř odvalů a sanaci a rekultivaci území postižených těžební činností v minulosti.

POLŠTÍ TĚŽAŘI PŘIJÍMAJÍ TVRDÁ OPATŘENÍ K ZÁCHRANĚ FIREM
(Redakce Horník, Horník, 28.08.2013)

Situace polských černouhelných společností je náročná. I proto zadalo ministerstvo hospodářství konzultantské společnosti Roland Berger vypracování auditu fungování tří největších a státem vlastněných těžařských ?rem KW, KHW a JSW. Cílem je získat jasné a detailní informace o kondici jednotlivých společností, ale i jejich závodů a konkrétních provozů.

Polští těžaři dále pokračují v omezování těžby, restrukturalizaci provozů a snaze zvýšit konkurenceschopnost svých vysoce nákladových dolů. Náročná doba se nevyhnula ani omezování investic. Ke změnám dochází i v organizaci práce. Například největší evropský těžař Kompania Weglowa přesunul 100 horníků z prodělečného dolu Piekary do dolu Bobrek-Centrum v Bytomi.

Propad průmyslu pokračuje, podniky musí propouštět
(Redakce Horník, Horník, 23.08.2013)

Produkce byla v červnu nejslabší od roku 2009. Začal klesat i export.

Český průmysl se v červnu podle dat statistického úřadu z pokračujícího propadu nevymanil. V červnu klesla průmyslová produkce meziročně o 5,3 procenta, při očištění podle počtu pracovních dnů o 3 procenta, v porovnání s předchozím měsícem o 0,9 procenta. Červnové povodně podle úřadu snížily produkci o 0,2 procenta.

Nová data potvrzují dosavadní skepsi nad dalším vývojem mezi tuzemskými průmyslovými firmami. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy se podle 27 procent ?rem situace nadále zhoršuje, zlepšuje se pouze podle 24 procent z nich. Firmy přestávají věřit tomu, že v druhém pololetí dojde k obratu k lepšímu, protože světlo na konci tunelu není prozatím vidět.

HORNICKÉ KROJE NA POUTI
(Redakce Horník, Horník, 06.08.2013)

K vrcholům léta ve Stonavě patří Stonavská pouť a ke Stonavské pouti hornické akcenty. Ty nemohly chybět ani letos. V sobotu a v neděli 21. a 22. července se o ně postarali členové kroužků krojovaných horníků při obci Stonava, při bývalých dolech Barbora, František a Gabriela, kteří se ve slavnostních hornických úborech zúčastnili mší svatých celebrovaných čestným hostem stonavského obecního úřadu a stonavské farnosti, katovickým arcibiskupem Damianem Zimoněm.

Oceli se v Evropě dařit nezačne ještě aspoň rok
(Redakce Horník, Horník, 03.08.2013)

Evropští oceláři, tedy největší odběratelé koksovatelného uhlí, mají před sebou špatný výhled na dalších 12 až 18 měsíců, potvrdila agentura Moody’s dříve naznačené trendy v tomto odvětví. Sdružení výrobců oceli v Evropské unii (Eurofer) zachází ještě dál a upozorňuje, že čekání na návrat produkce oceli na úroveň z předkrizového roku 2007 nemusí mít konce.

„Očekáváme, že slabá poptávka, využití (hutních) kapacit pod úrovní 75 procent a klesající ceny komodit budou nadále vytvářet tlak na pokles cen oceli,“ vysvětlil Steven Oman, senior viceprezident Moody’s, dnešní prodloužení negativního výhledu pro evropské oceláře na další rok až rok a půl. Pokračující slabost ekonomiky již podle Moody‘s dolehla na všechny koncové trhy ocelářů v Evropě a doléhá i na ostatní regiony. „Agentura Moody’s předpokládá, že poptávka po oceli ve 27 zemích Evropské unie po loňském poklesu o 9,6 procenta letos klesne o další 2 až 4 procenta.

MUSÍME NAVÁZAT NA NAŠE PRŮMYSLOVÉ TRADICE
(Redakce Horník, Horník, 01.07.2013)

Setkání podnikatelů v Ostravě obohatila účast Němců a Slováků

Mezinárodní hospodářská konference pod názvem Šance a možnosti hospodářského rozvoje ve střední Evropě, která se konala v ostravské Nové radnici ve čtvrtek 13. června, už tradičně zahájila Setkání podnikatelů v Ostravě.

Letošní devatenáctý ročník společné akce českých a polských podnikatelů, která vrcholí setkáním v zahradách Generálního konzulátu Polska, obohatili svojí účastí představitelé Německo- -české obchodní a průmyslové komory v Praze, Německo-polské obchodní a průmyslové komory, podnikatelé a zástupci spolkové země Rheinland-Pfalz a také představitelé Slovenské obchodní a průmyslové komory se sídlem v Žilině.

Horníci a hutníci se setkali v Košicích
(Redakce Horník, Horník, 25.06.2013)

Východoslovenské Košice byly zvoleny pro rok 2013 Evropským hlavním městem kultury a v rámci tohoto projektu hostily ve dnech 6. až 9. června i 15. Evropské dny horníků a hutníků, spojené se 6. setkáním hornických měst a obcí Slovenska.

Akce se zúčastnili zástupci hornických a hutnických spolků a institucí z 10 evropských zemí, nechyběla početná oficiální delegace z České republiky se 170 členy.

Přednáška o technologických novinkách v OKD měla úspěch
(Redakce Horník, Horník, 19.02.2013)

Bývalí horníci se stále aktivně zajímají o současné dění v našem černouhelném revíru.

Klub přátel hornického muzea v Ostravě oslaví v letošním roce 25 let své činnosti. Za tu dobu klub vydal ve své edici Hornictví včera, dnes a zítra téměř 20 publikací, čtvrtletně vychází Hornický zpravodaj, členové klubu se každoročně i díky podpoře OKD účastní setkání hornických měst, svou aktivitou pomáhají zvelebovat areál muzea v Ostravě-Petřkovicích a jeho okolí, když s pomocí Nadace OKD například v roce 2011 vybudovali naučnou stezku okolo Landeku.

Pravidelně pořádají také řadu zajímavých přednášek týkajících se hornické tematiky. Jedna z nich se konala v Kulturním domě v Ostravě-Petřkovicích 5. února, když v sále nabitém k prasknutí vystoupil s přednáškou s názvem Nové technologické projekty v OKD technický ředitel firmy Jan Matula. I tato skutečnost kromě pravidelné podpory činnosti klubu ze strany OKD a Nadace OKD ukazuje na to, že firma na hornické důchodce nezapomíná a snaží se jejich aktivity podporovat.

Celá přednáška je na videu v délce 45 minut

Spolupráce hornických měst obohacuje kulturní nabídku
(Redakce Horník, Horník, 22.01.2013)

Po Havířově otevřeli stálou hornickou expozici také v partnerském Jastrzębiu-Zdroju

Spolupráce hornických měst obohacuje životy občanů a kulturní nabídku v česko-polském příhraničí.

V minulém čísle jsme psali o otevření stálé expozice přibližující historii města Havířova a vývoj hornictví na jeho území. Výstava vznikla ve spolupráci s polským partnerským městem Jastrzębie-Zdrój. Součástí projektu, nazvaného Historie psaná uhlím a spolunancovaného z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje prostřednictvím Euroregionu Těšínské Slezsko, bylo rovněž rozšíření obdobné expozice v jastřembské Galerii historie města. Ta byla slavnostně zpřístupněna ve středu 9. ledna. Otevření se zúčastnili zástupci Havířova, havířovské pobočky Klubu přátel hornického muzea v Ostravě, krojovaní horníci a další.

Nejdelší tunel v Česku
(Redakce Horník, Horník, 17.01.2013)

Nejdelší tunel v Česku propojil stovky metrů pod zemí doly Karviná a Darkov

Unikátní důlní dílo, téměř o třetinu delší než nejdelší český dálniční tunel, vybudovali horníci téměř 900 metrů pod zemí mezi doly Karviná a Darkov. Tříkilometrová chodba široká v některých místech téměř 9 metrů a vysoká až 5,5 metru přinese společnosti OKD do budoucna výrazné úspory a nové možnosti při přepravě uhlí, materiálu i zaměstnanců.

Podle vedení OKD jde o strategickou investici. „Překop nám umožní dopravovat uhlí vytěžené v lokalitě ČSA Dolu Karviná do moderní úpravy Dolu Darkov, která dosud neměla plně využitou kapacitu. Odstavení dosluhující úpravny uhlí Dolu Karviná přinese kromě úspor pro naši firmu také výrazné vylepšení ekologických parametrů pro Karvinsko, darkovská úpravna je totiž vybavena špičkovou technologií světových parametrů s minimálními dopady na životní prostředí,“ dodal generální ředitel a předseda představenstva OKD Ján Fabián.

Letošní Nový rok na Landeku pod (téměř) jarním sluncem
(Redakce Horník, Horník, 11.01.2013)

Na budování turistických tras pro zdravotně postižené účastníci výstupu věnovali 6300 korun.

Klid, pohoda a hřejivé, skoro jarní slunce nad hlavou. Také letošní, už třináctý ročník Novoročního výstupu na Landek se vyvedl znamenitě. Pamětní listy si vyzvedlo 358 účastníků a na sbírku Novoroční čtyřlístek, je- jíž výtěžek je určen na budování turistických tras pro zdravotně postižené, se vybralo 6300 korun.

„Pár účastníků nám odsál obnovený novoroční výstup na haldu Ema, ale i tak jsme spokojeni. Hlavně že vyšlo počasí,“ lebedil si hlavní pořadatel akce z Odboru Klubu českých turistů Baník Ostrava OKD Václav Šebek s tím, že účastníků bylo samozřejmě více. Někteří ale brali pamětní listy pouze pro děti nebo jeden pro celou rodinu.

Uhelný anděl pro profesora Grygárka
(Vladislav Sobol, Horník, 28.10.2012)

Venuše zůstala pro nejlepší snímek, dějiště samotného festivalu Techné bude několik let mimo provoz.

Uhelný anděl, desetikilogramová plastika vykovaná ze železa, nahradila letos Ostravskou Venuši předávanou na mezinárodním festivalu Techné Ostrava jako součást Ceny Stanislava Vopaska za mimořádné zásluhy v oblasti památek uhelného a rudného hornictví. Jejím premiérovým držitelem se stal Jiří Grygárek, profesor Hornicko-geologické fakulty na Vysoké škole báňské-Technické univerzitě (VŠB-TU).

Hornické slavnosti OKD si užijí i děti
(Redakce Horník, Horník, 12.08.2012)

V letošním bohatém programu Hornických slavností jsme nezapomněli ani na děti, ať už ty větší nebo menší. Kromě vystoupení Světlany Nálepkové jsou pro děti připravené interaktivní dílničky, workshopy, trampolíny a další atrakce.

Moderátorka a zpěvačka Světlana Nálepková si pro děti připravila show plnou písniček doplněnou soutěžemi o ceny. Dětští návštěvníci budou mít možnost si s ní přímo na pódiu zazpívat a odnést si jako odměnu zajímavé ceny.

Ve workshopu Cirkus trochu jinak se děti mohou naučit či zdokonalit v chůzi po laně, na chůdách, chůzi s knihou na hlavě, balancování na lávce (rola-rola), jízdě na jednokole, žonglování s míči, kuželkami, kruhy, diabolem, talíři a šátky.

Konference IQ Mining
(Redakce Horník, Horník, 01.07.2012)

S podporou společnosti OKD se konal 12. až 14. června v Plzni čtvrtý ročník konference IQ Mining pořádaný státní báňskou správou s názvem „Filozofi e horního práva“. V jednotlivých blocích k tématu vystoupili zástupci státní správy, profesní i laické veřejnosti a školství.

Záštitu nad konferencí převzal 1. místopředseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka, akce se zúčastnili zástupci Hlavného banského úradu Slovenské republiky, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Hornicko-geologické fakulty VŠB-TU Ostrava a pochopitelně také nejvyšší představitelé OKD. Konferenci slavnostně zahájil předseda ČBÚ Ivo Pěgřímek.

Kroužek krojovaných z Františku
(Redakce Horník, Horník, 21.06.2012)

má svoji internetovou stránku

Kroužek krojovaných horníků z bývalého Dolu František v Horní Suché drží krok s dobou. Svědčí o tom i internetová stránka, která vznikla počátkem tohoto roku na adrese www.khfrantisek.webnode.cz. Přináší řádky z historie kroužku, kontakty, zprávy o činnosti, bohaté fotogalerie, ale také přehledný kalendář akcí hornosušského a dalších kroužků krojovaných horníků v regionu.

Tvůrcem stránky i jejím správcem je člen výboru KKH František a důlní lokomotivář z Dolu ČSM Rostislav Grim. „Chtěl jsem touto formou pomoci kroužku se zviditelnit a ukázat, že je aktivní, i když jeho šachta už neexistuje,“ vysvětlil svoji iniciativu. Přestože stránka existuje krátce, slaví už první úspěchy. Právě jejím prostřednictvím se na kroužek obrátily karvinské mažoretky Michelle s pozvánkou na účast při seminále Mistrovství ČR skupin, které se konalo ve druhé polovině května v Karviné.

Premiéra vláčku v Hornickém muzeu
(Vladislav Sobol, Horník, 18.06.2012)

Super, prima, fajn a líbí. Těmito slovy nejčastěji hodnotili historicky první společný Dětský den OKD jeho návštěvníci. Do Landek Parku jich přišlo v sobotu na dva a půl tisíce a svoji spokojenost rozhodně netajili. Popisovat celý program by asi bylo nošením dříví do lesa. Pořadatele z OKD a hornických odborů ale určitě potěší, že i „přespolním“ bylo po chuti také místo, kde se konal. Nejeden táta byl totiž rád, že i při vší té zábavě mohl vzít své ratolesti do důlních expozic Hornického muzea a ukázat jim něco z prostředí, ve kterém denně pracuje.

Bohatá a záslužná činnost
(Redakce Horník, Horník, 03.06.2012)

Klub přátel Hornického muzea v Ostravě má dalšího čestného člena. Za mimořádný přístup k rozvoji Hornického muzea v Ostravě a hornických tradic se jím stal osmasedmdesátiletý prof. Ing. Jiří Grygárek, CSc., významný vědecký a pedagogický pracovník spojený s ostravskou Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou. Nominaci schválila výroční plenární schůze klubu, která se konala 15. května v prostorách bývalé mechanické dílny v muzeu pod Landekem.

Sfárejte jako opravdový horník
(Redakce Horník, Horník, 15.05.2012)

nebo se vydejte za tajemstvím výroby železa.

Zaměstnanci OKD mají vstup do Dolních Vítkovic a na Landek Park o dvacet procent levnější.

Řadu unikátních lákadel a nevšedních zážitků nabízí prohlídky v Dolních Vítkovicích a na Landek Parku. „V Dolních Vítkovicích čeká na naše návštěvníky prohlídka po stopách vzniku železa ukončená vyjížďkou skipovým výtahem až na samotný vrchol vysoké pece, na Landeku zase věrohodné fárání jako ve skutečném dole. Pro zaměstnance OKD toto vše s dvacetiprocentní slevou,“ láká k prohlídkám šéf sdružení Dolní oblast Vítkovice Petr Koudela.

Doubravská tragedie
(administrator, Horník, 11.05.2012)

Od doubravské tragédie uplynulo 27 let.

V rukou květiny, v hlavě modlitba a smutné vzpomínky. I to je součást hornického života... V pondělí 7. května uctili zástupci hornického cechu památku 25 horníků, kteří zahynuli 7. května 1985 při výbuchu plynů v oblasti 37. sloje v 1. kře dobývacího prostoru tehdejšího Dolu Doubrava.

Věnce a kytice květů položili u památníku obětem hornického povolání na doubravském hřbitově členové vedení Dolu Karviná, zástupci pracovních kolektivů, odborů. Památce obětí důlní tragédie se přišli poklonit starostka Doubravy Květuše Szyroká, občané obce, pamětníci a pozůstalí. Čestnou stráž u památníku drželi členové Kroužku krojovaných horníků z bývalého Dolu Doubrava.

V Landek Parku hořela Tipy Horníka střecha řezbářské dílny
(Redakce Horník, Horník, 01.02.2012)

Provoz hornických expozic není nijak omezen, muzejních budov se požár nedotkl

11. ledna zasahovaly tři ostravské jednotky hasičů a tři jednotky dobrovolných hasičů z Ostravy-Petřkovic, Ludgeřovic a Markvartovic při požáru v Landek Parku. Hasily zde střechu řezbářské dílny.

„Informaci o požáru jsme dostali v pět hodin ráno. Hasiči dostali oheň pod kontrolu zhruba za hodinu a čtvrt. Na místě se nikdo nezranil,“ uvedl za hasiče mluvčí Petr Kůdela. Příčinu vzniku požáru odborníci stále vyšetřují.

Na slavnosťach v Karvine
(Redakce Horník, Zábava, 23.09.2011)
„Chlapi, letos bez bab a bez chlastu!“ pravil v patek Na Upadnici Poldek na dotaz, esli pojeděme letos na Hornicke slavnosti. „Ni enem bez bab, ale aji bez Lojzečka,“ dodal sem smutno a poručil se fernet. Zustalo to bez odezvy, enem Antek brblal: „Stejnak mě zajima, čemu už se to němenuje Den horniku a něslavi se aji v Ostravě?!“ „Už sem ti to vysvětloval paru razy. Včil to budě naposled, tuš davej dobry pozor: Načelnictvo OKD to zduvodnilo tym, že Hornicke dny by se měly slaviť enem na šachtach, zatymco ty celorevirni jako Hornicke slavnosti. A bo v Ostravě už žadne šachty něsu, přestěhovaly se do včilejšiho centra revira – Karvine. Už to kapuješ?“ vysvětlil mu inteligentně Juzek a hned dodal:

Jak to vidí stryk Lojzek

Ze starých paskovských časů zbyla jen úpravna
(Redakce Horník, Horník, 15.08.2011)

Původní šachta těžila - stejně jako ta dnešní - vysoce kvalitní koksovatelné uhlí uložené převážně v nízkých slojích.

Kvalitou vytěženého uhlí skončila první část exkurze do historie Dolu Paskov - nacházejícího se skutečně v Paskově - předchůdce toho současného. Na ložisku bylo dobýváno vysoce kvalitní koksovatelné "černé zlato" zařazené do obchodních skupin Va či Vb. Nejvíce se zde z markopetrografi ckého hlediska objevovalo lesklé uhlí páskované.

A podobně jako nyní ho horníci kopali v nízkých slojích s nestálým až nahodilým vývojem a ležmým až šikmým uložením. Vše bylo mechanizováno, dobývalo se směrným stěnováním a způsob vedení porubu býval nejčastěji z pole. Likvidace vydobytých prostor na řízený zával. Až do počátku 80. let minulého století používali paskovští havíři kombajny (KSV 6, KSV-60, 1k-101 či 6K 52). Nebezpečí průtrží, a naopak efektivnost pluhové těžby, kombajny vytlačily. Začaly se nasazovat soupravy hlavně z opavského Ostroje typu PL s hřeblovými dopravníky řady 600 a přesouvacími zařízeními PZ. Ve výjimečných případech byly na scéně také uhelné škrabáky SR-4. Výztuže porubů tvořily individuální stojky SHZ, SHT či SH se stropnicemi a přítěsy. Odtěžení bylo po hřeblových dopravnících s drtiči DU-2 P5 a DR-2.

Leto je tu! Hura na dovolenu
(administrator, Zábava, 30.07.2011)
Nastalo Na Upadnici obdobi velkich lučeni. „Je to marne, leto je tu a je třa regenerovať psychicke i fyzicke sily a ni furt vysedavať v hospodě a dřistať o ničim!“ pravil fi lozofi cky Poldek a každemu z nas podal ruku. Před hospodu stala jeho škodulka nacpana až k prasknuťu jidlem, hadrami, spacakami, stanem a hlavně dvumi vnukami s manželku. A něsmim zapomenuť na dvě basy ostravske dvanactki. „A kaj vlastně jedětě?“ zeptal se bezelstně Jiřik, ale ja, Břetik a Jaryn zme řvali smichem, bo zme dobře věděli, jakimi tradičnimi perypetijami Poldek ze svoju staru před dovolenu prošli. Poldek se beze slova otočil, vlez do škodulky, zadymil a byl fuč. Tuž zme museli Jiřikovi odpověděť my. „Vubec bysem se nědivil, kdyby měl hned tu za rohem karambol. Bo esli se kvuliva tobě spoměl na planovani letošni dovolene, tuš musel dostať třas. Oni totiž stali tajak každy rok před tradični otazku: jeť na Ostravicu na chatu, kaj samozřejmě Poldek s tu svoju něchce, bo to ma naplanovane z nami, anebo jeť za hranice.

Jak to vidí stryk Lojzek

KPHM vydalo unikátní knížku o příčinách i důsledcích havárie
(Redakce Horník, Horník, 26.07.2011)

Členové klubu důchodců z bývalé Dukly a havířovské pobočky KPHM vydali za podpory OKD unikátní publikaci věnující se největšímu důlnímu neštěstí v revíru. Výtisk dostal i každý host na vzpomínkovém ceremoniálu v KD Radost.

„Knížku chceme věnovat památce tragicky zesnulých, ale také všem záchranářům a ostatním pracovníkům, kteří odstraňovali následky havárie. A současně by měla být připomínkou těch, již ztratili životy při jiných důlních neštěstích,“ uvedl bývalý revírník vybavování z Dukly Jaroslav Čihař, jenž patří se Zdeňkem Dombrovským a Jaroslavem Gongolem k autorskému týmu. Tomu na knihu nazvanou „50 let od tragédie na Dole Dukla“ a vydanou v edici KPHM Hornictví včera, dnes a zítra přispěla společnost OKD částkou padesáti tisíc korun.

Padesát let od důlního neštěstí na Dukle
(Redakce Horník, Horník, 22.07.2011)

Oběti požáru na Dole Dukla uctili pozůstalí, kolegové, přátelé, zástupci společnosti OKD i města Havířova.

…stačí vteřiny, minuty, hodiny a navždy zůstaneme svého povolání hrdiny! Verš z básně vysloužilého havíře Jaroslava Minky vystihuje tragédii na Dole Dukla, při níž v pátek 7. července 1961 přišlo o život 108 jeho kamarádů. Vzpomínkový akt za oběti největšího důlního neštěstí v našem revíru ve 20. století se uskutečnil rovných padesát let poté.

Hledání uhlí začalo v Paskově před 110 lety
(Redakce Horník, Horník, 14.07.2011)

Dalších padesát let se jen ověřovalo ložisko, ale do pěti roků od zahájení výstavby pak podnik hlásil těžbu.

Můžete být hrdi na minulost, současnost a doufejme i budoucnost! To vzkazuje vedení Dolu Paskov svým pracovníkům s odfáranými desetiletími, ale také teprve hodinami. Právě zejména pro ně – pro všechny – se na podnikové stránce začnou objevovat informace a zajímavosti z historie šachty. První část začíná před 110 lety!

Mostecká uhelná společnost, Vítkovické hutní a horní těžařstvo a podnikatelé z Francie se už v roce 1901 zajímali o dobývací prostor Paskov. První vyhledávací vrty dělala se soupravami Fauck a nárazovým systémem vrtání fi rma Albert Fauck a Rakouská vrtná a kutací společnost několikrát až do roku 1910 v Paskově, Vratimově a Řepištích.

Kolem Landeku vyrůstá nová naučná stezka
(Vladislav Sobol, Horník, 24.06.2011)

Přátelé Hornického muzea v Ostravě mohli začít s výstavbou i díky grantům Evropské unie a NOKD a pomoci dalších partnerů.

Hned s prvním červnovým dnem začal Klub přátel Hornického muzea v Ostravě (KPHMO) budovat novou naučnou stezku v areálu národní přírodní památky Landek, tedy v místě, které se pojí s počátky hornictví na severu Moravy a ve Slezsku. Stezka propojí tři původní a dnes již nevyhovující trasy do jediné, u níž vyrostou nová odpočívadla a informační tabule. To vše díky grantům EU i Nadace OKD a pomoci dalších partnerů.

Více než pět kilometrů dlouhá stezka bude ideálním výletním místem nejen pro rodiny s dětmi a zájemce o hornictví – své místo si jistě najde i v programech školních exkurzí. „Návštěvníci se seznámí s historií hornictví a geologickými zvláštnostmi kopce Landek, ale také se zajímavostmi místní přírody, důležitými historickými milníky regionu i s archeologickými nálezy,“ řekl předseda KPHMO Rodan Broskevič.

Baby su zvědave
(Redakce Horník, Zábava, 15.05.2011)
„Tak jak, Lojzek, dal si Maři na prvniho maja hudlana pod třešňu,“ zeptal se mně kapku ironicky v sobotu Na Upadnici Jiřik. „Co se staraš?! Tam se hleď aby ses ty ziskal jakusik, co tě něobere o prachy, ale z teho tvojiho mladeneckeho kutloch ti zrobi těplučke domaci hnizdečko,“ štěknul sem po nim, ale potym sem smiřlivo dodal: „Němoch sem, bo kolem nas žadna třešňa něrostě a Mařa ju ze sebu, jak mi pravila, nosiť nebudě. Ale vyřešil sem to šalamunski, bo jak zme v sobotu před velikonocami byli u Cyrilka na Valachach, tuš tam zrovna třešně kvitly, tak ji pravim: ,Poď, Mařko, na to, až to mame zbyte.’

Jak to vidí stryk Lojzek

Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (18)
(Redakce Horník, Horník, 11.05.2011)

Jak se vyvíjely události na úpravně uhlí Dolu Šverma.

Jáma Ignát (jméno po otci majitele) byla založena v roce 1890 důlním podnikatelem Vladimírem Vondráčkem. Na přelomu 19. a 20. století provázely těžbu geologické problémy a komplex změnil několikrát majitele. Dne 7. září 1947 byl Důl Ignát přejmenován na Důl Jan Šverma. Slavnosti se osobně zúčastnila Marie Švermová, vdova po Janu Švermovi. Dne 1. října 1954 k němu byl přičleněn Důl Odra (zvaný Oderka) v Přívozu, kde se přestalo těžit v roce 1971. Samotný Důl Jan Šverma těžbu skončil 31. března 1992. Z celého komplexu tak zůstala v provozu jen koksovna.

Rozvoj terminálu Ostrava-Paskov
(Redakce Horník, Horník, 07.05.2011)

Myšlenka převést těžkou nákladní přepravu zboží ze silnice na železnici nachází v České republice stále větší politickou podporu. Stále více je využívána kombinovaná doprava, kde je převoz přepravních jednotek, tzn. kontejnerů a stále častěji celých kontejnerových návěsů, realizován nákladními auty jen na krátké vzdálenosti.

Také pro společnost Advanced World Transport (dále AWT) je tento stále více vyhledávaný způsob přepravy zajímavým rozvojovým impulsem. Již od roku 2008 se ve středisku Ostrava-Paskov vytvářejí podmínky pro překládání kontejnerů typu ISO. Prozatímní pracoviště se stává prostorově „těsné“ a nevyhovuje narůstajícím požadavkům zákazníků.

Fotografi e rozprodá v dobročinné aukci
(Redakce Horník, Horník, 21.04.2011)

Boris Renner se díky praxi na Karolině a tvrdé hudbě nechal okouzlit prostředím šachet a fabrik.

Důlní provozy na povrchu i pod zemí, hutě, ocelárny, strojírenské podniky. To vše okouzlilo Borise Rennera (46) z Ostravy. V industriálním prostředí dokáže strávit dlouhé hodiny, dodává mu pocit pohody a odreagování. Většinou se na ně dívá skrz „sklo“ digitální zrcadlovky, patří totiž k největším expertům přes průmyslovou fotografi i v regionu.

„Osobní zkušenost s fabrikou mám jedině z dob učení. Rok před maturitou jsme měli praxi na staré Karolině. Jako budoucí mechanici automatizační techniky jsme čekali, že dostaneme bílé pláště a budeme v čistém, ale skončilo to u montérek a normálního špinavého provozu,“ uvedl absolvent již neexistujícího Středního učiliště energetického v Mariánských Horách.

Může za to heavy metal

Obrázky z historie staré Karviné
(Redakce Horník, Horník, 17.04.2011)

Z tisícovky panelů s dobovými snímky jich Józef Chmiel na výstavě představil 88.

Zajímavým zpestřením výroční členské schůze Základní organizace důchodců a krojovaných horníků při bývalém Dole ČSA (24. a 25. března) byla výstavka fotografi í Hornické kolonie staré Karviné. Připravil ji krojovaný horník a fanda do karvinské historie Józef Chmiel a určitě stála za zhlédnutí. Na dobových snímcích ukazovala čtrnáct knížecích a patnáct mönnichovských kolonií a navíc i některé zajímavosti z dějin Karviné. Třeba snímek 99letého Alojzygo Głucha, který přežil v roce 1894 jednu z největších důlních katastrof, při níž zahynulo 235 havířů, snímek fotbalového mužstva Siła Karviná z roku 1952, pořízený u příležitosti setkání s legendou československého sportu Emilem Zátopkem, dobové snímky z motocyklových závodů Hornický kahanec či třeba fotografi i závodu na výrobu soli vypařováním z karvinských jodobromových vod, které se tu těžily mnohem dřív než uhlí.

Dva razy za blbca
(Redakce Horník, Zábava, 09.04.2011)
Ni dycki se všecko zdaři. A když člověk zrobi jakusik cypovinu, řekně se, že to byl den blbec. Když je ale tych cypovin v tydňu vic, potym je blbec cely tydiň. A takovy byl pro mě ten minuly. „Lojzek, kukni se do zrcadla, jak ti narostla ta přehazovačka na hlavě. Zatylek maš chlupaty a skoro aji s copem, že by se za taki Ringo Čech či šef narodni galerie Milan Knižak němuseli styděť. Tu maš stovku a val do holiča,“ pravila mi v ponděli Mařa a ja sem ji slibil, že v utery isto zajdu. „Ale stejnak s tebu vykivu,“ pravil sem se pod fusami a zavřel se v kupelce. Před šestimi rokami sem se kupil „elektrický zastřihovač vlasů“, jak stoji na škatuli, v kere je zabaleny. Byl vtedy v Tesku v akci za dvě stovki, tuš někuptě to. Co tři měsice sem se s nim střihal svoju „hřivu“ tak kvalitně, že Mařa ani něpoznala, a stovka na holiča mi tak zustala na utratu. Vytahnul sem tyn přistroj, vyzkušal, esli idě, a zabořil do kštice. Jak sem kapku přitlačil, nastavec, co určuje vyšku vlasu, skluznul na nulu, strojek vystřihnul deseticentimetrovu „ulicu“ mezi vlasami, a potym to v nim zachrchlalo, zaskřipalo a rozpadnul se! Co včil? Na hodinach osum večer, Mařa v kuchyni a ja ze zmordovanu hlavu...

Jak to vidí stryk Lojzek

Z černého dolu pod hvězdné nebe
(administrator, Horník, 16.03.2011)

Havíř Emil Václav Havelka se proslavil jako astrolog. Leta strávená v dole hodnotí jako velkou školu života a kamarádství

Horoskop, který by předvídal budoucnost společnosti OKD, nám (světo)známý astrolog Emil Václav Havelka nevypracoval. Jednak jsme neznali přesné datum jejího "narození", jednak tento druh astrologie neprovozuje. Jeho oborem je lékařská astrologie, to znamená, že na základě data narození zpracuje pro zájemce tzv. zdravotní horoskop, v němž uvede nemoci a neduhy, které ho ohrožují, a doporučí mu léčbu či prevenci pomocí bylinných preparátů.

Krojovaní horníci udržují tradici
(Redakce Horník, Horník, 04.03.2011)

Kroužky krojovaných horníků se staly nedílnou součástí kultury našeho regionu. Jejich činnosti si všímá nejenom Horník, ale také další média. Obšírný rozhovor s předsedou jednoho z nich, Ladislavem Kajzarem, přinesl v těchto dnech Karvinský deník. Pro ty, kteří příslušné vydání regionální rubriky Moje Karvinsko nesehnali, ho publikujeme i na našich stránkách.

Už pět let je Ladislav Kajzar členem Kroužku krojovaných horníků při obci Stonava a rok je jeho předsedou. Před tím pracoval přes 40 let na šachtě, kde vystřídal většinu hornických profesí.

Chraňme se před vymřenim
(Redakce Horník, Zábava, 28.02.2011)
Seděli zme v utery Na Upadnici a enem tak klabosili. Venku sice mrazy skoňčily, ale v krbu praskal oheň a v hospodě bylo přijemne těplo. „No neni to balada? Atmosferka jak na chatě! Pivko přesně vychlazene, ceny lidove, široko daleko žadna baba na dohled, no nebertě to!,“ usmival se Poldek.

Jak to vidí stryk Lojzek