Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 19.09.2022 do 26.09.2022

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Počet zobrazených článků: 50 (z celkem 363 nalezených)

| 0-50 | 50-100 | 100-150 | 150-200 | 200-250 | 250-300 | 300-350 | 350-363 |
Čína chce snížit závislost na uhlí
(Redakce Horník, Horník, 28.01.2015)

Čínská plánovací agentura nařídila městu Šanghaj a třem dalším provinciím, aby vypracovaly plány na snížení spotřeby uhlí ve snaze zlepšit kvalitu ovzduší. Čína jmenovala průmyslovou oblast v deltě řeky Jang-c'-ťiang, která zahrnuje provincie Če-ťiang, Ťiang-su a Šanghaj, jako jeden ze tří nejznečištěnějších regionů v zemi.

Další výrazně znečištěná oblast Pekingu a okolí již dostala za úkol snížit spotřebu uhlí v období 2013–2017 o 12 milionů tun, Tchien-ťin dokonec o 20 milionů tun a provincie Čche-pej o 40 milionů.

Spalováním uhlí Čína v roce 2013 vyprodukovala 66 procent veškeré energie, v roce 2014 šlo o 64 procent. Cílem je, aby v roce 2020 klesl podíl uhlí na výrobě energie na zhruba 62 procent.


Keho pivo piješ...
(Redakce Horník, Zábava, 25.01.2015)
Když zme v ponděli probrali všecki okolnosti uplynuleho Silvestra a vynadivili zme se, čemu se dycki po půlnoci radujeme, střilame petardy a všecki ty hlupoty, když v podstatě to znamena, že zme zas o rok starši a tym padem aji blíže ku hrobu… A tak zme zavedli dišput na temat, keremu, jak se myslime, velmi rozumime a zme na ňho odbornici: o kvalitě a hlavně o naši znalosti piva. Temat to byl tak zajimavy, že se do ňho zapojil aji majitel Upadnice. „Spominam se, chlopi, na jedneho svojiho kolegu z branže. To bylo ešče za totača. Jeho mama robila v ostravskim pivovaře. Myslim, že byla dokoňca sekretařku ředitela. No, a tyn jeji synek, Viluš se menoval, převzal jednu velmi znamu hospodu v centru Ostravy, kaj chodili fajnšmekři na radegast. Hospoda to byla sice zapluvana, ale tu nošovicku dvanastku tam měli fakt skvělu! Jak řikam, slizali se tam pivni fajnšmekři skoro z cele Ostravy.

Lidé si na Nový rok s chutí vyšlápli na vrchol Landeku
(Redakce Horník, Horník, 16.01.2015)

Na budování turistických tras pro zdravotně postižené účastníci výstupu věnovali 6006 korun.

Pochod na landek

Po silvestrovském veselí mnozí vyrazili na Nový rok do přírody. Kromě jiného se nabízel tradiční Novoroční výstup na Landek – památný ostravský vrch, známý jako pradávné sídliště lovců mamutů a naleziště černého uhlí.

Turisté všech věkových kategorií.
Sněhem poprášené stezky, bezvětří a teplota těsně pod bodem mrazu vytvářely příjemné podmínky pro všechny, kteří se na kopec vydali. Byli to lidé všech věkových kategorií – rodiče s dětmi, mládež, početné turistické oddíly či senioři. Mezi nimi byli také starší osmdesáti let. Potkat bylo možno i mnoho pejskařů, dokonce i jezdce na koni. Ze všech sálala pohoda a radost z pohybu.

K cíli dorazilo 316 turistů.
„Letos pořádáme už 15. ročník,” informoval na stanovišti v cíli trasy zakladatel a hlavní organizátor akce Václav Šebek. „Teď před polednem na vrchol dorazilo na 250 lidí. Pro další jsme tady k dispozici do 13 hodin (celkem se registrovalo 316 účastníků). Každému vypíšeme Pamětní list Novoročního výstupu na Landek, který uděluje náš odbor Klubu českých turistů Baník Ostrava OKD,” upřesnil Šebek.


Vanoce su tu!
(Redakce Horník, Zábava, 25.12.2014)
„Tuš se nam to male jezulatko narodi přesně za tydiň. Skoňča konečně ty hruzy z nakupovanim darkuv, to blbnuti bab z hadrami po kvartyře, sekyrovani nas, až tež cosik robime, bo na Vanoce přeci musí byť všecko v gryntlichu,“ pravil včera Na Upadnici Poldek. A Antek mu hned přizvukoval: „Ja temu teš něrozumim! Či mame přes cely rok doma burdel, že se na každe svatki musí uklizať?! Už se těšim, až to budě za nami a zas budě rok klid.“ Něsuhlasil sem z nimi. „Ja mam pravě tu připravu na Vanoce nejrači. Mi všecek tyn zhon, to nakupovani, vymyšlani darkuv a hlavně ty koledy ve vyzdobenych obchodach a městach připominaju mladi. Naša maminka dycki tyden před svatkami nakupila latki a všelijake ty serepetičky a každu noc šila a tvořila. A my se každy Štědry den rano zbudili do noveho byta. Potahy, tepichy, zaclony a dečki na stolkach a šifonerach byly dycki nove. Tatinek pokažde brblali, že su to zbytečně vyhozene peníze, ale hrdo se po vyštyfi rovanym, vybiglovanym a voňavym kvartyře rozhližali, a pod fusami maminku chvalili. Miloval sem stať ve frontě u zeleniny na jabka, pomeranče, banany či mandarinky. A když se zadařilo, byly aji fi ky a datle. Kolik razy sem za den stačil obletěť aji tři štyry obchody, aby všeckeho bylo dosť, bo obvykle, však se pamatujetě, teho prodavali enem po kile. Raz, to mi bylo tak osum roku, sem stal ve frontě na ovoce, na ostravske Stodolni.

Lidé uctili patronku a ochránkyni horníků sv. Barboru
(Redakce Horník, Horník, 19.12.2014)

Prosili křesťanskou světici o požehnání a ochranu. Poděkovali také společnosti OKD a Nadaci Landek Ostrava.

Stonava

Druhou adventní neděli si hornická obec Stonava za účasti takřka všech kroužků krojovaných horníků v regionu a jejich polských kolegů a kamarádů připomněla svátek sv. Barbory, která je patronkou mnoha řemesel včetně toho hornického. Mše svatá v kostele sv. Maří Magdaleny, kterou vedl farář Roland Manowski, byla také věnována smutné a tragické události, která se stala před necelým měsícem v Závodě Důl Karviná, lokalitě ČSA, kde došlo ke třem smrtelným a devíti těžkým úrazům. Jako vzpomínku přinesli zástupci krojovaných horníků tři přilby s lampami, které symbolizovaly chlapy, kteří se už nevrátili z práce domů za svými rodinami.


Na co su saňki?
(Redakce Horník, Zábava, 16.12.2014)
Vlez sem v utery Na Upadnicu ověšany tajak vanočni stromek, a už od dveři sem řval, že něchcu pivo, ale grog! „A jeje, Mikulaš se nam vratil!“ křiknul na mě posměšně Antek. „Guvno Mikulaš, tyn byl v patek! A drž pysk, bo beztak ešče nikdo něvi, jak to s tebu, andělu, vlastně dopadlo!“ seknul sem po nim a vtisnul se mezi chlopy, co se ohřivali řitě kolem hospodskeho krba. Antek enem tak zašvidral a vykoktal ze sebe: „Jak by to mělo dopadnuť?! Přišel sem spořadaně dom, zeblek sem se a šupnul do lužka. Stara byla na stypach, a tak byl doma klid.“ „O tym se ešče povykladame, bo si zase zřigal pul cesty kolem baraka! A navic v tym andělskim munduře! To byla ostuda! Baby se ešče včil o tym vykladaju,“ smjal se mu Poldek. „Ser na cypa!“ okřiknul ho Juzek a otočil se ku mně: „Co to maš v tych balikach?“ „Ale kupil sem rodině darki pod stromek. Nejvěči radosť mam tu oto z tych klasickich saněk. Ty sem kupil pro mojeho nejmladšiho vnuka Peťulku!

Jaki budě Mikulaš?
(Redakce Horník, Zábava, 07.12.2014)
V ponděli zme se Na Upadnici starali, co zrobime letos pro děcka na Mikulaša. „Lojzek ma dva vnučata, Břetik a Jaryn tež, no tuš je třa cosik zrobiť,“ pravil bezdětny stary mladenec Jiřik. „A jak by ses to představoval?“ zeptal sem se ho. „No pojčame se z divadla kostymy čerta, Mikulaša a anděla, šak tam ešče maš furt tu znamu, ni?! Vy dědci nam datě na darki, nebo se ich sami kupitě, a pujdem děcka strašiť! Němluv mi, že něviš, jak se to robi?“ hanlivo mi pravil. „Jak se co robi, to vim, ale kdo se do tych kostymuv převleče? My za svojimi děckami němožeme, bo nas poznaju po čuchu, a převlikať se před každymi dveřami je tež uvalene! To musiš uznať aji ty!“ namitnul sem a z Jiřika se skorem začalo kuřiť, jak urputně přemyšlal. „Mam to! Zrobime to tajak loni: za Mikulaša pujdě Poldek, bo ma skorem dva metry, za čerta idu ja, bo umim nejlepši z vas strašiť, a za anděla pujdě zas Antek,“ vysypal ze sebe a poručil se velku zelenu. Kopnul ju do sebe ze slovami, že když se sam něpochvali, nikdo to za ňho nězrobi. „Něvim, něvim!? Viš jak Antkuv anděl dopadnul!? Viš, co dycki dokaže zrobiť, jak se enem trochu připije!?! Když už to musí byť, měl by isť spíše za čerta...,“ namitnul sem. „Šak se enem spomnitě, jak to dopadlo loni. Vtedy zme měli z mojim synkem a jeho dvumi děckami obrovske ščesti, že stě šli ku nam prvni.

Legenda o svaté Barboře
(Redakce Horník, Horník, 05.12.2014)
Barborka

Život křesťanské světice Barbory klade legenda do druhé poloviny 3. století našeho letopočtu nebo na začátek 4. století. Šlo o období, kdy se mezi sebou svářely původní antické helénistické představy o světě a životní styl s křesťanským pojetím.

Barbora se narodila v Nikomédii (Malá Asie, dnešní Izmir v Turecku) v rodině bohatého kupce Dioskura, který vyznával helénistické zásady. Měl strach, že se jeho jediná dcera nakazí křesťanskými myšlenkami, proto ji držel v kamenné věži, kde jí dopřál veškerý dostupný komfort. Podle předpokladů (které asi potvrdí všichni rodiče dospívajících dětí) to mělo přesně opačný účinek: Barbora se stala přesvědčenou křesťankou – údajně díky jednomu ze sloužících, kteří jí přinášeli potravu.

O její smrti kolují různé představy. Podle jedné z nich ji sťal vlastní otec, když se dověděl o její konverzi ke křesťanství. Prý ho v té chvíli zabil blesk z čistého nebe. Podle jiné ji otec vydal římským soudům. Po dlouhém mučení a marném přesvědčování, aby se zřekla Ježíše, byla popravena během některé z vln pronásledování křesťanů, které v římské říši občas probíhaly, pravděpodobně za vlády císaře Maximiana Galeria (vládl v letech 305–311).


Hornický pamětník mezi ostravskými Seniory roku
(Redakce Horník, Horník, 01.12.2014)
Miroslav Šmíd

Miroslav Šmíd už dávno spojil havířinu a kulturu, což mu vyneslo nominaci mezi činnými osobnostmi staršími pětašedesáti let.

Hornictví a kultura provázejí Miroslava Šmída z ostravského sídliště Poruba celým životem v takové míře, že se mu o nich i nyní v sedmaosmdesáti letech skoro každou noc zdává. A jelikož v jeho případě jedno úzce souvisí s druhým, objevil se také mezi pěticí favoritů na titul Seniora roku 2014 udělovaný radnicí města Ostravy.

Bez zajímavosti není již začátek jeho životní poutě. „Narodil jsem se jako vůbec první dítě z vesnice Hrušky u Slavkova v porodnici v Brně,“ rozpovídal se pamětník, který přišel jako ani ne patnáctiletý na Ostravsko v roce 1942. Vzdělání získal na tehdejší dvouleté Horní škole. Po ní ještě se dvěma spolužáky nastoupil jako revírník na šachtu Prezident Beneš (také Jan Karel, nyní ČSA).


Odchazaju aji ti nejlepši
(Redakce Horník, Zábava, 28.11.2014)
Sobota byla Na Upadnici dost posmutněla. A něbylo se čemu diviť bo sem ja a aji Juzek informovali osazenstvo a pohřebach, na kerych sme byli. Ale hlavně ja sem byl vedle smutku aji dost nasrany na komoše, bo na pohřebě v Albrechticích nas mohlo a mělo byť vice. Ale popořadku. První se rozvykladal Juzek. „Umřel mi dluholety kamoš. Tvůj menovec Lojza Málek byl dobrak od kosti, který by muše chlup na břuchu nězkřivil nětobože ji urval nohu. Vzdělanec ze dvuma vysokoškolskými titulami. Ale tež velky srandista. S tym by si se, Lojzku, rozuměl. Uměl se z kamošu aji vystřeliť. Třebas když jim z jižní Moravy přivez z vinařské obce Hrušky fl ašku ze slovami: ,Dejtě se do ryla vino z Hrušek.´ A taka blondynka převalila vino po patře a znalecki pravila: ,Nikdy bych nevěřila, že tak dobré víno se dá vyrobit z hrušek.´

Všecki moje lasky
(Redakce Horník, Zábava, 19.11.2014)
Minulu sobotu se tak ochladilo, že vedeni hospody Na Upadnici dovolilo kelnerovi Zbyňkovi, aby rozfajroval krb uprostředka sala. Bo zima byla taka kapku vlezla, vyměnili zme pivo za svařaki a grogi. „Tuš to mi hlava něbere. Včil zima jak na Siberiji a minuly tydeň o dušičkach bylo ešče krasne babi leto. „Co bys chtěl skoro v polovici listopada? Laziť po kupaku v plavečkach?“ smjal se mu Jaryn. „To ni, ale aby bylo slunečno bez velkeho větra a těplo tak akurat. A to by mohlo vydržeť až do dubna a hned to přejsť na jaro. To mam ze všeckich tych štyrech obdobi nejrači. Jak se tak ty pupata nalivaju, pomalu se začina všecko zeleňať, baby odhazuju přebytečne mantle a svetry a galaty zaměňuju za leginy či kraťučke sukně...

Filmová vzpomínka na důl František v Horní Suché
(Redakce Horník, Horník, 13.11.2014)
František

Stálá expozice o historii Havířova a hornictví ve výstavní síni budovy Společenského domu Reneta nabídla třetí říjnové pondělí v tradičním filmovém odpoledni pohled do historie Dolu František, v minulosti také Důl Prezident Gottwald.

Záznam vznikl jako potřeba uchovat vzpomínky na práci při dobývání uhlí v tomto dole. Důl František se nachází v katastru obce Horní Suchá. Návštěvníci, kteří dorazili před velkoplošnou obrazovku, si během fi lmu připomínali různé okamžiky a vybavovaly se jim vzpomínky na dnes již neexistující provoz, po kterém zbyla jen železobetonová těžní věž. „Samozřejmě jsem přišel zavzpomínat a podívat se na tento fi lm. Vždyť jsem na Františku dělal 23 let. To je přece kus života,“ pronesl jeden z důlních elektrikářů, který nyní pracuje na Závodě Důl Lazy.


Vašikuv marny boj z mobilem
(Redakce Horník, Zábava, 03.11.2014)
Seděl v utery Na Upadnici Vašik zakaboněny tak, že sem se bal ku němu přisednuť. „Co je s nim?“ ptal sem se Antka, kery se na Vašika tež dival z povzdali. Naraz se zjevil Poldek, sednul se ku Vaškovi a cosik živě diskutovali. Rozkladali rukami a byli hodně rozčileni. Enemže se bavili potichučki, tak zme my, co zme seděli kusek dali, nic něslyšeli. Enem sem zaregistroval, že Vašik cosi třima v ruce, občas na tym cosik vymačka, potym to předa Poldkovi, ten to tež pomačka a cosik Vašikovi šepce. Potym přišel Jiřik a na celu hospodu zahalekal: „Co seditě každy indi? Čemu něstě, jak je u nas normalnich štamgastu tutejši hospody – krom komunistuv, podotykam – zvykem?!“

Příbram hostila jednání 53. Hornického sympozia
(Redakce Horník, Horník, 31.10.2014)
Pocod landek

Evropské hornictví a hutnictví – tradice a památky, Věda, výzkum a inovace v hornictví, Zahlazování následků hornické činnosti v ČR. V těchto třech sekcích ve třetím říjnovém týdnu probíhal 53. ročník sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice. Kromě odborné části došlo na méně oficiální setkání přátel nerostů, kamenů, šperků a fosilií či večer v duchu slavného Skoku přes kůži.

Na úvod promluvil o aktuální surovinové a energetické politice ČR předseda představenstva Zaměstnaneckého svazu důlního a naftového průmyslu Zdeněk Osner, 110. výročí povýšení Báňské akademie v Příbrami na Vysokou školu báňskou zmínil děkan Hornicko-geologické fakulty (HGF) Vojtech Dirner, 160. výročí vydání Obecného horního zákona pak představitel státní báňské správy Ivo Pěgřímek.


MINERALOGICKÁ BURZA? SVĚTOVÁ SE VŠÍM VŠUDY!
(Redakce Horník, Horník, 28.10.2014)

Kdo zaváhal na podzim, dostane další šanci zase na jaře – 11. dubna 2015

Burza

Jak se říká, dva měsíce i s cestou pobývá v Česku Mark Wu z Tchaj-wanu; studuje na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO) hornictví a geologii. A už si udělal čas, aby se stal jedním z 1395 návštěvníků tradiční mineralogické burzy pořádané třetí říjnovou sobotu v Nové aule v kampusu v Porubě.

„Jsem v prvním semestru na Hornicko-geologické fakultě. Ta se také stala pořadatelem tohoto setkání. Oslovilo mě to a nelituji! Viděl jsem tady nerosty, minerály i fosilie z celého světa – od Asie přes Afriku až po Ameriku,“ nechal se slyšet Wu, který prozatím s našinci komunikoval anglicky. Prostřednictvím některých nabízených věcí se i seznamoval s havířskými tradicemi.


Šachťák hostil i pamětníka, semestra z roku 1949
(Redakce Horník, Horník, 25.10.2014)

Akademici z „báňské“ už začali připravovat nové adepty na vstup do cechu hornického na 126. skok přes kůži.

Šachťák

Když se starému havíři Miroslavu Šmídovi doneslo, že milovníci hornických tradic z Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě dělají přípravné šachťáky na slavný 126. skok přes kůži v Chomutově, dlouho neotálel a první říjnovou středu se objevil v noře „U Pošty“ v Třebovicích. Spolu s ním dvacítka semestrů a semestrik a pět smrdutých fuxů.

V semestrovské tablici ovšem sedmaosmdesátiletý pamětník dlouho nevydržel, po odzpívání pár karmín ho slavné vysoké a neomylné prezidium řečené Červ delegovalo do té prezidiální. „Do cechu havířů jsem vstoupil v roce 1949 a čestný hornický flek posléze dostal od docenta Cvika, nejslavnějšího kantora všech dob,“ řekl Šmíd coby Slavné vysoké a čestné prezidium pravé.


Když chlop smrdí
(Redakce Horník, Horník, 22.10.2014)
„Mam pro vas zpravu,“ oznamil sem kamošum Na Upadnici v ponděli. „Ale než vam ju řeknu, musim se napiť. Bo mam taku žizeň, že je možna aji škoda ju hasiť, jak řikava skotačivy stařik Slaveček. A stary Vykysaly k temu obvykle dodaval, že žizeň je horši niž valka! Takže, Zbyňďo, načepuj mi pěknu hladinku!“ nařidil sem kelnerovi a rozhlidnul se po vyčepě. Urobil sem, jak sem se přal, potřebny efekt. Aspoň o tym svědčily nědočkave grimasy chlapu. „Tak nězdržuj a vyval to!“ křiknul na mě Antek. „Dočkej času jako husa posviceni. Zbyňďa už mi to něse,“ pravil sem mu na to, napil se hlubokym duškem, otřel pysk od pěny a začal: „Jak isto vitě, chystal sem se s Mařu v nedělu na tyn svatovaclavski jarmark. Mařa mi vypucovala oblek aji buty a mezi tym enem tak utrusila: ,Musiš byť gryfny, bo s nami idě Očadlička a tyn jeji novy chlop!´ Odevřel sem sice pysk, ale hlasku něvydal, jak sem byl zaskočeny.

VŠB-TU Ostrava přivítala na čtyři tisíce svých absolventů
(Redakce Horník, Horník, 19.10.2014)

Historicky první sraz si nemohli nechat ujít ani bývalí zaměstnanci dávno zavřených šachet

VŠB

Poprvé od roku 1849 uspořádala Vysoká škola báňská – Technická univerzita VŠBOstrava (VŠB-TUO) setkání pro své absolventy. Jedenáct stovek předem přihlášených, a pak ještě asi dvakrát tolik lidí bez registrace dorazilo druhý zářijový pátek na vpravdě historickou událost, jíž předcházelo devět měsíců příprav a spousty probdělých nocí organizačního týmu.

Absolventy, kteří letos slaví padesát let od získání diplomů, pozvala „báňská“ do Nové auly na Zlatou promoci. Na rozdíl od roku 1964 k tomu dostali i taláry a důstojnější prostředí než tehdy, jak pamětníci konstatovali. Nechyběli mezi nimi samozřejmě ani inženýři a inženýrky z Hornicko-geologické fakulty (HGF), kterým byla v hlavním sále vyhrazena pravá sedadla.


Stonavští krojovaní dostali další dárek ke své stovce
(Redakce Horník, Horník, 16.10.2014)
Stonava

Vzor udržování tradic. Tak hodnotili na 18. SHMO práci Kroužku krojovaných horníků při obci Stonava, jenž v letošním roce slaví 100. let své činnosti. A také mu v Českém Krumlově k tomuto významnému jubileu dali dárek – Českého Permona v kategorii Hornický folklor!

„Jsme jako na pomyslné lodi, jež pluje stále dále s hornickými tradicemi a předává je mladým lidem. Ocenění je zhodnocením naší práce a obrovskou motivací, která naše nástupce přiměje pokračovat ještě nejméně dalších sto let,“ nechal se slyšet místopředseda KKH Tomáš Hejda (30), který má na rozdíl od táty (bývalého střelmistra na Darkově) nebo strýce (přípraváře na Doubravě) hornictví jako koníček.


Hornická sláva u Vltavy
(Redakce Horník, Horník, 13.10.2014)

Ve slavnostním průvodu pochodovali zástupci 61 sdružení či cechů včetně několika z našeho regionu.

Krumlov

Ačkoliv zde patří těžba stříbra i grafitu definitivně minulosti, stal se řekou Vltavou omývaný Český Krumlov o posledním zářijovém víkendu hlavním městem havířiny u nás. Konalo se 18. setkání hornických měst a obcí (SHMO) ČR, na němž zástupci ostravsko- -karvinského revíru nechyběli!

„Registrovaných účastníků jsme měli 841, ale do slavnostního hornického průvodu vyrazilo nakonec na devět set lidí v havířských uniformách či historických krojích z hornických měst a obcí jak Česka, tak Slovenska, Rakouska, Německa i Polska,“ řekl Milan Kadič za pořádající Hornický spolek Český Krumlov.


Susedka ma chlopa!
(Redakce Horník, Zábava, 10.10.2014)
„Něchceš se isť projisť?“ zeptala se mě v sobotu navečer Mařa. Vyvalil sem očiska: „A čemu?“ Překvapeni bylo na mistě, bo kaj to kdo viděl, aby mě roba v sobotu sama vyhaňala do hospody. „Maš bokovku a v tym dešču němatě kaj isť?“ dodal sem ešče jednym dychem. „Zje jebly?! Enem potřebuju povysavať kvartyr a tak něpotřebuju, aby ses mi tu plantal,“ štěkla. „A nězapomeň, že v pul sedme budě na čete dvojce tyn tvuj novy pražski kamoš – profesor Dvořak – zas vykladať o Praze. Tuš až vam to kelner pusti,“ řekla mi ve dveřach, abysem se uvědomil, že dobře vi, kaj idu! Na Upadnici bylo živo, až sem měl pocit, že všecky roby zrovna vysavaju. Když sem kamošam vyzradil jak mě Mařa vyhnala z kvartyra, smjali se a vtipkovali, že ma beztak laufa. „Dřiv než se s vami budu přežirať, musi Zbyňďa pustiť čete dvojku, abysem vam, vy ignoranti, ukazal svojiho noveho kamoša – profesora Dvořaka,“ podminil sem, a když Zbyňďa cvaknul ovladačem a profesor dovykladal o tym, jak maliř Mikolaš Aleš něuspěl při vyzdobě Narodního divadla, pravil Poldek: „Jak to, že se s nim znaš?“

Mysleli jsme i na uhlí, bez něj by železo nebylo
(Redakce Horník, Horník, 04.10.2014)
Petr Koudela

Unikátní expozice nemá podle výkonného ředitele DOV konečnou podobu.

Pavilon, kde je věda hrou, se stovkami zábavných atrakcí, které pobaví i poučí v různých oblastech života, přírodních či technických vědách. To je Science and Technology Centrum – neboli také velký Svět techniky. Nebylo proto na škodu oslovit výkonného ředitele sdružení právnických osob Dolní oblast Vítkovic Petra Koudelu, aby nechal nahlédnout „pod pokličku“.

Kolik lidí tak rozsáhlý projekt chystalo?


Na slavnosťach v Karvine
(Redakce Horník, Zábava, 28.09.2014)
„Chlapi, letos bez bab a bez chlastu!“ pravil v patek Na Upadnici Poldek na dotaz, esli pojeděme letos na Hornicke slavnosti. „Ni enem bez bab, ale aji bez Lojzečka,“ dodal sem smutno a poručil se fernet. Zustalo to bez odezvy, enem Antek brblal: „Je fajně, že se ty tradični oslavy Dňa hornikuv zase po ročni pauze obnovily. Něvim jak vam, ale mi fakt chyběly! Enem mě zajima, čemu už se to němenuje Den horniku a něslavi se aji v Ostravě?!“ „Už sem ti to vysvětloval paru razy. Včil to budě naposled, tuš davej dobry pozor: Načelnictvo OKD to zduvodnilo tym, že Hornicke dny by se měly slaviť enem na šachtach, zatymco ty celorevirni jako Hornicke slavnosti. A bo v Ostravě už žadne šachty něsu, přestěhovaly se do včilejšiho centra revira – Karvine. Už to kapuješ?“

Z břidlicového plynu ještě nikdo koks nevyrobil
(Redakce Horník, Horník, 22.09.2014)

Provozní ředitel OKD Pavel Hadrava poskytl rozhovor Deníku. Popsal v něm plány firmy, proč je důležité nadále těžit v Moravskoslezském kraji černé uhlí a jaký význam má pro OKD, ale i region plán na rozšíření těžby a prodloužení životnosti Závodu Důl Karviná. Rozhovor přinášíme i čtenářům Horníka.

Být připraveni těžit dalších 10 let, doufat v růst cen uhlí ve světě a v neposlední řadě tak dát práci desítkám tisíc místních lidí. To je filozofie, se kterou nyní vede těžařskou společnost OKD její provozní ředitel Pavel Hadrava. Příští rok na jaře se bude veřejně projednávat studie EIA, kterou firma zpracovala pro MŽP a doufá, že se jí podaří potřebnou administrativu zvládnout a získat povolení k těžbě.

Studie EIA, kterou společnost OKD po zvážení všech okolností předložila MŽP, počítá s těžbou v menším rozsahu, než byla původní maximalistická varianta. Jak se promítne okleštěná podoba dobývacího prostoru v množství vytěženého uhlí a časovém horizontu, dokdy se na tomto území bude moci těžit?


Řiti se ebola!!!!!
(Redakce Horník, Zábava, 19.09.2014)
Ach, ti dochtoři… Přišel sem v utery Na Upadnicu a moc mi do řeči něbylo. Už dva dni mě bola dva zuby a když sem se objednaval u zubařki, pravila mi sestra do telefona něsmluvavě, že objednavaju až na přišti měsíc a štěkla, že mam přisť za tři tydně. „Tuš něvim, esli to vydržim!“ pravil sem synkum v hospodě a držel pysk v dlaňach. „Zkus to podle osvěčeněho recepta skotačiveho stařika Slavečka: dej se dvě zimne piva a zajez to dvumi acylpyrinami!“ radil mi ze smichem dobrak Jiřik. „Dej pokuj. Všeci dobře vime, jak to je, když boli zub. Enemže ty ni, bo maš v hubě enem samu jamu sem tam vyplněnu umělinu… Staři je beztak na guvno. Šak už kdysik pravil Menšik, že když se chlop po padesatce zbudi a nic ho něboli, tak je mrtvy!

Radikální řešení situace v KW?
(Redakce Horník, Horník, 13.09.2014)
Wesola

Polské černouhelné hornictví se otřásá v základech. Podle šéfa největší evropské těžařské společnosti Kompanie Weglowe Miroslawa Tarase bude muset firma snížit počet svých zaměstnanců o více než třetinu, aby se vyhnula bankrotu. Firma v současnosti dává práci 55 000 lidí a je třetím největším zaměstnavatelem v zemi. KW plánuje pokračovat v produkci 30 milionů tun ročně (o téměř deset milionů méně než před dvěma lety) a snížit počet zaměstnanců o 20 tisíc. Tohoto snížení chce dosáhnout kombinací odchodů do důchodu, dobrovolných odchodů a prodejem dolů. „Chceme to udělat tak rychle, jak to bude možné. Ale nestane se to přes noc, celý proces může trvat roky. Pokud se nám nepodaří snížit počet zaměstnanců, Kompania nebude existovat,“ říká Taras.


AWT vybavila terminál v Ostravě-Paskově dalšími moderními překladači
(Redakce Horník, Horník, 10.09.2014)
Překladač

Mezinárodní dopravní skupina AWT dále modernizuje svůj terminál kombinované dopravy v Ostravě-Paskově. Nejnovější investicí je nákup dvou nejmodernějších překladačů, který navazuje na nedávné zvýšení skladovací kapacity a zkrácení vykládky vlaků. AWT do výstavby infrastruktury a zkvalitňování služeb terminálu investovala 26 milionů korun.

Terminál kombinované dopravy v Ostravě-Paskově je jeden z nejrychleji rostoucích v České republice. Každý týden přijíždí a odjíždí na terminál do Ostravy- Paskova 10 párů kontejnerových vlaků. Míří sem především z klíčových evropských přístavů v Bremenhavenu, Koperu, Terstu a Hamburku, ale i z vnitrozemských dopravních uzlů. Začínalo se zde s několika stovkami manipulací měsíčně, v roce 2014 AWT očekává přeložení až 75 tisíc kontejnerů, návěsů a výměnných nástaveb.


Už v tym zas litam
(Redakce Horník, Zábava, 07.09.2014)

Jak to vidí stryk Lojzek

„Česť robotě a rukam klid,“ pravil sem nahlas v hospodě Na Upadnici haviřskim emerytum, Pivarco tam se mnu pravidelně vysedavaju. „Tak už v tym zas litam,“ dodal sem ešče a objednal se u kelnera Zbyňdi, co se Na Upadnicu po dvuch rokach vratil, pivko. „Tak tě vicu v tym hicu,“ odpověděl mi s pyskem od ucha k uchu Antek, ale do řeči mu hned skočil Poldek: „V čim litaš? Keru si zbuchnul? Dyť si už před dvuma rokami tvrdil, že se ti tyn tvuj už delši dobu diva enem na buty a na kravatlu mrkně dycki enem raz za čas, a to ešče na tak kratku dobu, že ani něstoji za to zeblikať galaty!?“ „Ja, ja! Něstoji a něstoji… Ale o tym řeč něidě,“ pravil sem ze smichem. „Tak něnapinej a mluv, v čim zas litaš?“ křiknul na mě stary mladenec Jiřik. Zvědavo se na mě dival aji stary zaryty komunista Kolder od stola, kaj sedi se svojimi soukmenovcami. Schvalně sem je chvilu napinal, luknul se dluhy dušek z čerstvo načepovaneho pivka, utřel pysk od pěny a po male odmlce jakoby ledabyle sem pravil: „Vitě, jak sem tu byl včera nervozni, že sem se zapomněl doma mobil. No a jak sem večer přišel dom, čekala na mě v kuchyni Mařa.

POLSKÉ HORNICTVÍ NA ROZCESTÍ
(Redakce Horník, Horník, 01.09.2014)

Odboráři nesouhlasí s plánem restrukturalizace KW. Chtějí vytvořit uhelný gigant.

doly

Situace v největší evropské černouhelné fi rmě, Kompanii Weglowe, je dramatická. Společnost vykázala za první čtvrtletí letošního roku ztrátu 250 milionů zlotých (přes 1,6 miliardy korun), na skládkách jí leží přes pět milionů tun uhlí, pro které marně hledá zákazníka, a její doly nedokážou konkurovat levným dovozům především z Ruska. Právě vysoké náklady na těžbu a nekonkurenceschopnost při nízkých cenách uhlí vedly k tomu, že export uhlí ze země v první polovině roku klesl o 30 procent, naopak dovozy rostou.


KROJOVANÍ HORNÍCI MAJÍ NOVOU KLUBOVOU GALERII
(Redakce Horník, Horník, 14.08.2014)
Stonava

Ještě dříve, než začal pravidelně fárat na ČSM, oblékl Josef Gmuzdek mladší parádní havířskou uniformu a přidal se ke členské základně tehdejšího Kroužku krojovaných horníků Stonava, předchůdci dnešního Spolku krojovaných horníků (SKH). A jeho „dárkem“ stonavskému sdružení ke 100. výročí vzniku je vyřízení minigrantu na opravy klubové galerie!

„Vyrůstal jsem mezi chlapy, kteří chodili v práci ve fáračkách, a ve svátcích pak v hornických mundúrech. Táta, jenž fáral na čelbě na 9. květnu, se k nim dal v roce 1954. U mě s bratrem Honzou tedy šlo víceméně o otázku času. Já jsem krojovaným horníkem od roku 1992,“ uvedl Gmuzdek, jenž v SKH zajišťuje organizování spolkových akcí, dělá hospodáře i praporečníka.


100 LET HORNICKÉHO SDRUŽENÍ
(Redakce Horník, Horník, 02.08.2014)
Stonava

Zrcadlo historie Kroužku krojovaných horníků při obci Stonava.

Jaká příležitost k vydání knihy o spolku či sdružení může být větší než její stoleté výročí?! A právě toto významné jubileum letos slaví Kroužek krojovaných horníků při obci Stonava. Není divu, že jeho členové, ale nejen oni, dostali u této příležitosti zbrusu novou barevnou bohatě ilustrovanou publikaci o 144 stranách, tištěnou na křídovém papíru s tvrdou laminátovou obálkou.

Je dvojjazyčná (v češtině a polštině) a její celý název zní: 100 let Hornického sdružení obce Stonava – 100 lat Stowarzyszenia Górniczego w Stonawie. Jejím hlavním autorem je Jan Kurial, dlouholetý bývalý zaměstnanec OKD, text přeložila Tereza Ondruszova.


ŽIVOT ZASVĚTIL HAVÍŘINĚ
(Redakce Horník, Horník, 21.07.2014)

Josef Kimer, emeritní ředitel Nadace Landek Ostrava, oslavil osmdesátku.

Kimer

Chtěl být lékařem, ale nakonec dává přednost havířině. V době svých studií na reálném gymnáziu v Trutnově ho to táhne k šachtě, kde o volném čase dělá pomocníka lokomotiváře. Ve stejném roce, kdy úspěšně maturuje (1952), získává také hornický výuční list. Proto se namísto ke studiu lékařství hlásí na Hornickogeologickou fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě, kde zdárně vystudoval důlní měřictví a geodézii. Tak začíná životní příběh dnes už nestora a uznávaného hornického odborníka, emeritního ředitele Nadace Landek Ostrava Josefa Kimera, který letos 15. května oslavil své osmdesátiny.

V knize „Ve znamení orlic” od Dušana Fajkoše je možné se o tomto mnohostranně nadaném a houževnatém muži, rodákovi z Komořan u Mostu, dozvědět mnohem více. Na příklad to, že z místa asistenta na katedře důlního měřictví a geodézie VŠB odjel v roce 1958 se skupinou důlních expertů do Afghánistánu. Tam často za dobrodružných, značně dramatických okolností, obklopený nejtěžší dřinou tamějších havířů, získal neocenitelné zkušenosti do dalšího praktického hornického života v OKD. Po návratu na katedru VŠB brzy nastoupil (1960) do provozu na řízenou praxi. Po dvou letech se stal samostatným důlním měřičem a v roce 1963 nastoupil na Důl Paskov. O čtyři roky později na HGF VŠB získal vědeckou hodnost kandidáta technických věd (CSc.).


V katedrále slavili svátek sv. Prokopa
(Radek Lukša, Horník, 12.07.2014)
Katedrála

Farníci, členové KPHM a další krojovaní horníci od loňska obnovují zvyk sahající až do roku 1864

Hromadné foto

Kněz Jan Plaček za římskokatolickou církev, Jaroslav Minka za hornický stav a Pavel Prokop jako profesor z „báňské“ za akademickou obec měli v pátek 4. července v katedrále Božského Spasitele hlavní slovo při oslavách patrona horníků i hutníků sv. Prokopa. Jejich obnovením vloni navázala farnost v Moravské Ostravě na tradici sahající do roku 1864!

„Tenkrát chodil průvod horníků a hutníků od jámy Karolina na Ringplatz, současné Masarykovo náměstí. Zde stával u morového sloupu mobilní polní oltář, jaký známe například z Haškova Švejka, u něhož se konala mše svatá. Po ní se účastníci rozcházeli na své doly či do továren, kde měli připraveno občerstvení a pitivo. Druhý den byl svátek Cyrila a Metoděje, to mívali volno,“ líčil strojní inženýr Zdeněk Poruba patřící k organizátorům obnovených oslav.


Jednejme rychle, aby nebylo pozdě!
(Redakce Horník, Horník, 09.07.2014)

Těžaři na konferenci IQ Mining vyzvali stát, ať zaujme jasný postoj k významu hornictví pro stát.

Podpoříte těžbu, anebo ne? Už několikátý apel na představitele České republiky vyšel v tomto duchu tentokrát z Brna – od účastníků IV. ročníku odborné konference IQ Mining, na němž pochopitelně nechyběli ani zástupci společnosti OKD.

„Atmosféra bohužel odpovídala aktuální situaci v českém hornictví. Což znamená, že moc důvodů k veselí nebylo. A navíc jsme si museli přiznat, že v řadě oblastí, které by pomohly těžařům, přešlapuje tento stát už mnoho let na místě. Někdy jsou návrhy politiků na změnu legislativy dokonce cestou k horšímu,“ řekl provozní ředitel OKD Pavel Hadrava k průběhu konference, jejíž nosné téma bylo „Ochrana ložisek nerostů“.


PŘED 120 LETY ZAHYNULO V NAŠEM REVÍRU 235 HAVÍŘŮ
(Redakce Horník, Horník, 30.06.2014)

Největší důlní neštěstí v dějinách ostravsko-karvinského revíru se událo před 120 lety – 14. června 1894. V prosperujících, nikoliv však bezpečných dolech hraběte Heinricha Larische Mönnicha tehdy zahynulo 235 havířů.

O život přišli i záchranáři
Onen čtvrtek bylo na odpolední šichtě přes tisíc havířů. Ve 21.30 se Dolem Františka ozval mohutný výbuch. Okamžitě se začaly organizovat záchranářské práce. Jenže tehdy jedinou ochranou zachránců byly šátky na obličeji namočené v octě. Pouze za půl hodiny po prvním výbuchu dolem otřásla druhá detonace. Zahynulo při ní nejméně šedesát zachránců, kteří se snažili pomoci svým kamarádům.


V ČERVNU NA LANDEK V ZIMNÍM, S LYŽEMI A SÁŇKAMI, I SNÍH BYL…
(Redakce Horník, Horník, 18.06.2014)
Sněhulák

Snad dvacet let lákali kamarádi z Petřkovic hornického důchodce Tomáše Kudeljnjaka v zimě na lyže. Někdejší zaměstnanec důlní dopravy ze šachet Vítězný únor, Heřmanice a Jeremenko jim ale vždy odpovídal, že lyžovat chce zásadně v létě. Až se nakonec u piva shodli, čímž také založili tradici „Červnových zimních výstupů na Landek“.

„Letos jsme měli poloviční jubileum, uskutečnil se pátý ročník. Dorazila necelá stovka lidí, byť ne všichni byli v zimním oblečení, v čepicích, s rukavicemi, šálami či oteplovačkami a vybaveni lyžemi, běžkami a sáňkami na kolečkách,“ přiblížil Kudeljnjak s tím, že tentokrát zařídili také sníh. Z jednoho zimního stadionu ho pod Landek dopravili tří přívěsné vozíky!


FÁRAJÍCÍ POSLANCI: UHLÍ JE PRO NÁŠ STÁT STRATEGICKÉ!
(Redakce Horník, Horník, 15.06.2014)
Poslanci

Vzácná shoda napříč politickým spektrem panovala první pátek v červnu v porubu 080 203 na staříčské lokalitě Závodu Důl Paskov. Poslanci z Parlamentu ČR, které doprovázel provozní ředitel společnosti OKD Pavel Hadrava, ředitel šachty Zbigniew Janowski a vedoucí dopravy René Gadatsch, zde svorně vyslovili podporu tuzemskému hornictví.

„Chlapi, jste fantastičtí! Co pro vás můžeme udělat?“ prohlásila Jana Černochová, poslankyně za ODS a starostka Prahy 2. Exkurze na pracoviště kolektivu hlavního předáka Martina Majse z úseku T1 vedoucího Michala Hykla ji přesvědčila, že okem politika je na havířinu zapotřebí hledět nejen z hlediska ekonomického či sociálního, ale též státně-bezpečnostního.


Vzpomínka na Stanislava Vopaska
(Redakce Horník, Horník, 08.06.2014)

Zasloužil se o záchranu řady industriálních památek, zvláště těch hornických.

Přesně osm let uplynulo 3. června od úmrtí vzácného člověka Ing. Stanislava Vopaska, dlouholetého ředitele Nadace Landek Ostrava, který se velmi zasloužil o současný stav hornických a hutnických památek v Ostravě.

Jeho vize Hornického muzea OKD v Dole Anselm (Důl Eduard Urx), průmyslového muzea v Dole Michal (Důl Petr Cingr) a zapsání komplexu industriálních a technických památek Dolu Hlubina do seznamu kulturního dědictví UNESCO se téměř naplnila. Vrch Landek byl za jeho působení zapsán a vyhlášen za Národní přírodní památku. Jeho umělecké nadání se zúročilo v perokresbách ,,Těžních věží“ ze šachet bývalého Československa i zahraničí.


Zásadní změna pro zaměstnance našich povrchových pracovišť
(Redakce Horník, Horník, 02.06.2014)

V souvislosti s předcházením rizik úrazu hlavy jsou přilby na povrchu nově povinné téměř všude

Na výraznou změnu, která byla zavedena z bezpečnostních důvodů, si zvykají zaměstnanci na povrchových pracovištích OKD. Prakticky všude uvnitř závodů OKD je nově nezbytné nosit ochranné přilby. Toto opatření související s předcházením možných rizik úrazu hlavy bylo zapracováno do směrnice výkonného ředitele OKD, a firma se tak připojila k většině moderních průmyslových firem, kde je nošení ochranných přileb v celém prostoru areálů běžným standardem.

„Dosud bylo nařízeno nošení přileb pouze v okolí jeřábů venku i v dílnách a ve vyznačených budovách úpraven a šachet. V průběhu března a dubna byly pro přehlednost na všech závodech vyznačeny zóny, kde je nově povinné nosit přilbu, pomocí příkazových tabulek. Prakticky to znamená mít nasazenou přilbu téměř všude uvnitř areálů závodů OKD s výjimkou přístupových cest do administrativních budov a jídelen,“ říká vedoucí řízení odboru bezpečnosti OKD Pavel Zajíček.


HORNÍCI NEZAPOMÍNAJÍ
(Redakce Horník, Horník, 30.05.2014)
Doubrava

Od doubravské tragédie, která si vyžádala 25 obětí, uplynulo 7. května 29 let.

Někteří rodinní příslušníci a také zástupci hornického cechu ve středu 7. května uctili památku 25 horníků, kteří zahynuli 7. května 1985 při výbuchu plynů v oblasti 37. sloje v 1. kře dobývacího prostoru tehdejšího Dolu Doubrava.

Následná záchranná akce byla mimořádně obtížná. Při zkracování okruhu požářiště došlo ještě k dalším třem explozím. Nakonec bylo nutné prostor definitivně uzavřít. Těla některých obětí tam zůstala navždy.


Konec hlubinné těžby v Anglii?
(Redakce Horník, Horník, 30.04.2014)

Odbory a skupina poslanců tlačí na britskou vládu, aby zachránila dva ze tří posledních černouhelných dolů v Anglii. Jejich majitel, společnost UK Coal, se opět ocitla na pokraji bankrotu. Její vedení začalo minulý týden jednat se zaměstnanci dolů Thoresby a Kellingley a zdůraznilo, že ani v případě, že se vláda rozhodne firmě pomoci, nebude možné se vyhnout tvrdým škrtům.

Firma UK Coal, kterou zasáhly levné dovozy uhlí, ale i břidlicového plynu, a také silná libra, požádala vládu o podporu ve výši 10 milionů liber (330 milionů korun), aby se prodloužila životnost obou dolů a o práci nepřišlo 2000 horníků. Firma provozuje ještě šest povrchových černouhelných dolů.


VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ NA PATNÁCTI PANELECH
(Redakce Horník, Horník, 26.04.2014)

V Havířově byla zahájena výstava ke 165. výročí založení alma mater ostravských studentů.

Biolková

Velikonoční vajíčka bylo možné najít v knihovnách, v prostorách stálé expozice Historie psaná uhlím v havířovském Společenském domě se naproti tomu setkáte s historií a současností Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Výstavu pořádanou Městskou knihovnou Havířov ve spolupráci s VŠBTUO, hlavně její Hornicko-geologickou fakultou, u příležitosti 165. výročí založení této alma mater, zahájila v pondělí 14. dubna slavnostní vernisáž. Zúčastnili se primátor města Zdeněk Osmanczyk, děkan HGF Vojtech Dirner, členové havířovské pobočky Klubu přátel hornického muzea v Ostravě a další.


Měli ho zavřít, udělali z něj inženýra
(Redakce Horník, Horník, 25.04.2014)

Jaroslav Minka vystudoval VŠB před padesáti lety a stále si váží toho, že ho vůbec přijali

Minka

Měli ho zavřít, místo toho se stal báňským inženýrem. Jedním z hostů vernisáže havířovské výstavy ke 165. výročí založení Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava byl Jaroslav Minka, absolvent této hornické almamater a jeden z nejaktivnějších členů hornických zájmových organizací. Dnes čtyřiasedmdesátiletý důchodce se narodil v Čechách v Radovesicích u Libochovic a jeho cesta na ostravská studia se otřela o zamřížovaná okna státní věznice.

„Hornictví se věnuji od svých 14 let. Vystudoval jsem hornickou průmyslovku v Duchcově, to znamená, že jsem se seznámil s těžbou hnědého uhlí a severočeským hnědouhelným revírem. Své první hornické kroky jsem udělal na dole Nelson v Oseku u Duchcova; ta šachta už ale neexistuje,“ vzpomínal hornický veterán.


Dobré a zlé časy pro havíře se střídají, říká děkan HGF
(Redakce Horník, Horník, 15.04.2014)

VOJTĚCH DIRNER SE DOMNÍVÁ, ŽE TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN PŘETRVÁ I DO DALŠÍHO TISÍCILETÍ.

děkan

Za havíře od kosti se považuje Vojtech Dirner, jenž po geologovi a přírodovědci Vladimíru Slivkovi převzal post děkana Hornicko-geologické fakulty (HGF) na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. A není to pouze tím, že hornická historie jeho rodu sahá prokazatelně až do XII. století. Může si to dovolit, neboť na akademickou půdu vstoupil po osmi letech každodenní tvrdé důlní praxe v tehdejším Dole Lazy. Pro týdeník Horník tedy odpovídal se znalostí i pochopením.

Jak se díváte na situaci v hornictví?
Regionální hornictví je již delší dobu velmi úzce spojeno s globálními trhy a jakýkoliv impulz z Asie, Jižní Afriky či Austrálie se okamžitě projeví i v České republice, potažmo ostravsko-karvinském revíru. Co se týče hornictví černouhelného, tam již velice dlouhou dobu spatřuji značný tlak na ceny obou komodit – uhlí energetického i koksovatelného. Uhlí vhodného pro koksování – UVPK – se to týká zejména. Bohužel se to logicky projevuje u společnosti OKD, která se několik kvartálů potýká s cenami UVPK pohybujícími se na velmi nízkých úrovních.


Velká výzva před budoucím šéfem KW
(Redakce Horník, Horník, 12.04.2014)
Pocod landek

Restrukturalizace až na kost, nebo bankrot. Tak popisují polská média úkol, který bude stát před novým šéfem Kompanie Weglowe (KW). Ten bude vybrán do konce měsíce. Nový ředitel zároveň musí o nezbytnosti tohoto kroku přesvědčit politickou reprezentaci a odboráře, protože kosmetické změny firmu nezachrání.

KW informovala, že pro volbu nového představenstva obdržela 34 přihlášek, z nichž pět uchazečů aspirovalo na pozici předsedy představenstva, zbylé přihlášky na posty místopředsedů. Dozorčí rada vyřadila dvě přihlášky na pozici předsedy a 14 přihlášek na post místopředsedů kvůli nesplnění požadavků.


Zbytky spalování uhlí vracejí zpátky do dolů
(Redakce Horník, Horník, 06.04.2014)

Popílkové hospodářství v režii HBZS má kromě zvyšování bezpečnosti na šachtách i obchodní a ekologickou stránku.

Popílek

Ve formě základkové plavicí směsi – kašovité hmoty vzniklé smísením s vodou – se do dolů v revíru společnosti OKD vrátilo jen v loňském roce 215 806 tun toho, co zůstává po spalování černého uhlí. Totiž popílku. Hospodaření s komoditou využívanou pro zvyšování bezpečnosti v dolech je v režii Hlavní báňské záchranné stanice (OKD, HBZS, a. s.) v Ostravě-Radvanicích.

„Základková směs, jež je naším certifi kovaným výrobkem, slouží v OKR k vytváření těsných výbuchuvzdorných hrází pro uzavření nepoužívaných důlních děl či k protizáparové prevenci nebo represi,“ informoval obchodní náměstek HBZS Jiří Špírek s tím, že nejvíce popílku se splaví na lokalitách Závodu Důl Karviná. Používání popílkové směsi k ochraně důlních chodeb při budování žeber za poruby dobývanými směrným stěnováním na řízený zával je naopak specifikou Dolu Paskov.


SPOLEČNOST AWT REKULTIVACE DOKONČILA REVITALIZACI ČÁSTI BÝVALÉHO DOLU DUKLA
(Redakce Horník, Horník, 02.04.2014)
Dukla

Společnost AWT Rekultivace ve spolupráci se společností D.I.S., jakožto vedoucí účastník sdružení nazvaného „Důl Dukla – příprava území“ dokončila revitalizaci části bývalého důlního díla nacházejícího se na území statutárního města Havířova. Výsledkem investice je revitalizované území, jež bude v budoucnu využito nejen pro poskytování služeb včetně sportu a rekreace, ale i pro výstavbu produkčních kapacit.

Plocha bývalého dolu Dukla byla před zahájením realizace zakázky na sklonku roku 2012 klasickým postindustriálním brownfieldem. Rekultivační práce financované ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva financí ČR částkou ve výši 200 mil. Kč měly za cíl připravit dotčené území k jeho budoucímu využití v podobě areálu Dukla Industrial Park.


Boj s rizikem vzniku důlních otřesů
(Redakce Horník, Horník, 24.03.2014)
Nadace

Významným faktorem ovlivňujícím bezpečnost práce v podzemí jsou geomechanické jevy představující přirozené náhlé porušení horského masivu bez deformace důlního díla spojené většinou se zvukovými projevy. Hovořili jsme o nich s Ladislavem Rožnaiem z odboru řízení bezpečnosti OKD.

Můžete vysvětlit, jaký je rozdíl mezi geomechanickým jevem a otřesem?


Útlum šachty
(Redakce Horník, Horník, 12.03.2014)

Útlum šachty je citlivá záležitost, která se netýká jenom horníků.

O situaci a perspektivách Závodu Důl Paskov jsme hovořili s ředitelem projektů OKD Antonínem Klimšou

Klimša

STAŘÍČ – Závod Důl Paskov bojuje o přežití. Situace je nepřehledná a plná otazníků. Jak se k ní staví vedení OKD? A jak český stát? O shrnutí aktuálních informací jsme požádali ředitele projektů OKD Antonína Klimšu, odpovědného za řešení problematiky Paskova.

Jako jedna z podmínek prodloužení životnosti Závodu Důl Paskov je uváděno splnění projektu jeho transformace. Můžete upřesnit, co je podstatou tohoto projektu?


ÚTLUM TĚŽBY V POLSKÉM SLEZSKU?
(Redakce Horník, Horník, 09.03.2014)

Ložiska jsou z velké části již vydobyta a náklady na těžbu zbytku zásob dále porostou.

Polské těžaře energetického uhlí drtí nízké ceny, které v západoevropských přístavech klesly za tři roky ze 170 dolarů za tunu na méně než polovinu (80 dolarů). Ve světě se aktuálně vytěží více energetického uhlí, než jsou firmy schopné prodat. I proto klesla loni polská produkce o 2,7 milionů tun na 76,5 milionů a výnosy firem se snížily o téměř 12 miliard korun na 158 miliard korun.

Například největší černouhelná firma Kompania Weglowa, která ještě před nedávnem předpokládala nárůst produkce z 39 tun v roce 2012 na zhruba 43 milionů v roce 2020, v důsledku slabé poptávky a nízkých cen razantně přehodnocuje své plány. V letošním roce tak vytěží 33 a v následujících letech 32-33 milionů tun.


| 0-50 | 50-100 | 100-150 | 150-200 | 200-250 | 250-300 | 300-350 | 350-363 |

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server