Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 19.09.2022 do 26.09.2022

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Počet zobrazených článků: 50 (z celkem 363 nalezených)

| 0-50 | 50-100 | 100-150 | 150-200 | 200-250 | 250-300 | 300-350 | 350-363 |
Jak se Jaryn schvatil
(Redakce Horník, Zábava, 29.07.2015)
Přibelhal se Na Upadnicu tajak stařik těsně před smrťu. V jedne ruce termosku, v druhe ruce termosku a v siťovce ešče jednu. „Kaj s tym nakladem, Jaryne?“ zeptal sem se chlopa, kery vitalniho Jarka, jak zme se ho pamatovali ešče než jel na dovolenu, připominal enem z dalky. Bylo to v ponděli a Jaryn stravil poslední vikend svoji třitydenni dovolene na chalupě. „Ty se směješ, ale ja sem na umřiti! Myslim, že sem to na te chalupě trochu přehnal. Lazil sem po hřibach a našel enem paru bedel a tři pravačky! Ale utahany sem byl tak, že ešče včil tělo něcitim a smrť mam doslova na jazyku!“ pravil a zesul se do stolka. Byl na ňho hrozny pohled! Pobledly, tvař vrasčita a do teho všeckeho tyn jeho hekot a nahlas vyslovovane obavy: „Musel sem asik chytiť klišče, bo mam všecki přiznaky lymske boreliozy! To je to sviňstvo, co roznašaju pravě kliščata. Totalni vyčerpani, dychavičnost, něskutečna unava, bolesť svaluv i kloubuv! Tym všeckim včil trpim! Asi sem fakt teho pijaka chytnul!“ Nařky přerušoval dycki enem na chvilu, to když se napil z jedne z tych svojich termosek.

NOVÉ MONTÁNNÍ MUZEUM UKAZUJE TĚŽBU BŘIDLICE
(Redakce Horník, Horník, 25.07.2015)
Budisov

Stejně jako na Karvinsku a Ostravsku černé uhlí, ovlivnila život v Budišově nad Budišovkou a okolí břidlice. Až dvě tisícovky horníků ji dobývaly – kvůli vyšší kvalitě a také nepříznivým zimním podmínkám – koncem 19. století hlubinným způsobem. Teď o tom vypovídá nová výstavní expozice rozšiřující zajímavým způsobem nabídku českých montánních skanzenů.


U sv. Václava slavili sv. Prokopa
(Redakce Horník, Horník, 19.07.2015)
Prokop

Kvůli rekonstrukci katedrály umožněné díky prostředkům z těžařské nadace přemístili letošní slavnost do kostela, kde NOKD zachraňovala dříve i historické varhany.

V předvečer svátku svatého Prokopa zažila v pátek 3. července Římskokatolická farnost Moravská Ostrava teprve potřetí v novodobé historii ceremonii k uctění tohoto patrona horníků. Uskutečnila se v takřka rodinném kruhu udržovatelů havířských a církevních tradic v nejstarším městském kostele.


Brižitka alias Baba tutovka
(Redakce Horník, Zábava, 16.07.2015)
Seděli zme na tyn svatek Jana Husa Na Upadnici, potili se tajak dviřka do chlivka a bohatě se chladili pivkem. „Musim vam, chlopi, řecť, co se mi stalo v nedělu,“ přerušil sem to horke ticho, kere vladlo hospodě, bo aji indy strašně udřistany Antek držel v tym něbyvalym vedře pysk. „Předtím ale musim předeslať, že po tym včerejšku zastavam nazor, že ludě maju starnuť spolu. Čemu? V době, kdy se mnu a mojimi vrstevnikami doslova třiskala puberta, chodila na ekonomku, do budovy, co byla vedle naši horni prumky, nádherná děvuška. Jindřiška se menovala. Byla to vyhlašena krasavica. Dluhe blond vlasy ji padaly až tam kaj konči hřbet a ešče nězačinaju nohy, oči měla modre jak studanky a postavičku, no co mam praviť. Řikali zme ji Brižitka, bo se moc podobala te, vtedy ešče mladičké, francuzke herečce Bardotove. Jednym slovem krasavica inteligentni. To vitě všeci synci ni enem z naši třidy za ňu šileli!

Floristickou přehlídku vyhrálo důlní zátiší s kahanem a květinový drak
(Redakce Horník, Horník, 13.07.2015)
Setkání

Čtyři vysloužilí horníci pomáhali v Zámeckém dvoře připravit alegorický vůz do slavnostního průvodu 19. SHMO ČR a přehlídky Havířov v květech. Tři a půl tisíce kytek – gerber, karafiátů a chryzantém – zdobilo model dřevištní mašinky ze šachty táhnoucí zátiší s kahanem.

„Své bohaté zkušenosti při tom zúročil i pamětník havířovských květinových přehlídek před rokem 1989 Jan Weissmann, který pracoval ve sklenících v rekultivacích OKR,“ informoval Jan Kotula, jednatel firmy Zelený dvůr. Ta se v Havířově stará o přibližně polovinu městské zeleně.


Zaměstnanci revíru mezi pořadateli i přihlížejícími
(Redakce Horník, Horník, 10.07.2015)
Setkáni

Lidé ze šachet logicky na velké havířovské hornicko-květinové slávě o víkendu 19. až 21. června chybět nemohli a také že nechyběli! Jak v rolích pořadatelů celé akce, tak svou přítomností v davech diváků.

Martin Jasenský má profárány všechny šachty revíru OKD, nicméně počet a sílu hornických spolků poznal až v Dělnické ulici, kudy mířil průvod od hlavní křižovatky u Elánu na ragbyové hřiště. „Super akce, je fajn, že se to pořádá v našem městě,“ prohlásil vrtař Green Gas DPB Paskov. Na 19. SHMO a Havířov v květech vyrazil spolu se synem Matesem. Ten se projevil jako patriot – nejvíce se mu líbila květinová nákladní „vétřieska“ s panoramatem ulic domovského města.


Polští hosté byli na setkání vidět
(Redakce Horník, Horník, 07.07.2015)

Jezdíme se sem inspirovat, jak pořádat tato setkání, připustil Marek Przystasz, odborník na trhací práce a zástupce SITG Rybnik

Setkání

Pětatřicet let pracuje Urszula Buchta na úpravně uhlí KWK Jas-Mos ve městě Jastrzębie- Zdrój. A v nedalekém Havířově se vůbec poprvé účastnila největší české hornické slávy – víkendového 19. Setkání hornických měst a obcí. Kromě sdružení z její domovské šachty dorazili i zástupci JSW Borynia ze stejného města, dále Związku Górników z Kaczyc a Stowarzyszenie Inżynierów i Techników Górnictwa (SITG) z Rybnika.


Slovenští zpěváci s bývalým elektrikářem z Dolu J. Šverma
(Redakce Horník, Horník, 04.07.2015)
Setkáni

Nepřehlédnutelně působil v průvodu 19. SHMO ČR Jozef Martinka s bohatým plnovousem a také zvučným hlasem – stejně jako zbytek souboru Spevokol Haliar ze Starých Hor na Slovensku.

„Baníkem jsem mezi námi jediný. A dokonce jsem fáral u vás v revíru, patnáct let i s učením. Dělal jsem elektroúdržbu v rubáních i na čelbách v Dole Jan Šverma. Dobře si pamatuji, jak jsem se plazil, abych opravil přervaný kabel. A doma jsem fáral u Banské Bystrice, kde těžili rumělku, rudu sloužící k výrobě rtuti. Když nám zavřeli baně, vrátil jsem se k elektrikařině na povrch,“ líčil.


19. Setkání hornických měst a obcí v Havířově
(Redakce Horník, Horník, 01.07.2015)

Zdenek

Sošku dostávají osobnosti či instituce, jež se zaslouží o rozvoj profesních tradic a povznesení hornického cechu, je to velké uznání.

V komorním, leč o to důstojnějším prostředí sálku kulturního domu Radost se v sobotu 20. června se předávaly ceny Český Permon, které na SHMO již pravidelně uděluje Sdružení hornických a hutnických spolků ČR. Došlo také na rozdávání medailí za zásluhy o pozvednutí havířského cechu.

„Sošky Permona na podstavci ve tvaru zvonku dostávají osobnosti nebo instituce, které se významným způsobem zaslouží o rozvoj hornických tradic. V uplynulých deseti letech jsme ocenění udělili sedmapadesátkrát, v Havířově přidáváme dalších pět. Je to i uznání kamarádům, protože tohle těžké povolání bez nich nelze dělat,“ vysvětlil tajemník sdružení Pavel David s tím, že vítěze čtyř kategorií určuje takzvaná Hornická komise. Komu připadne Mimořádná cena, rozhoduje pořadatelské město SHMO.


Havířov žil hornickou slávou!
(Redakce Horník, Horník, 28.06.2015)

19. SHMO ČR pořádaného za podpory společnosti OKD se zúčastnilo na osm stovek registrovaných hostů. Davy přihlížejících zaplnily centrum města.

Havířov

Nejmladší město republiky dostálo o předposledním červnovém víkendu svému jménu, byť se na jeho území už uhlí netěží. Zdař Bůh! zaznívalo přinejmenším na ulicích jako nejčastější pozdrav, doplňované o slovenské Zdar Boh! či polské Szczęść, Boże! Parádní černé stejnokroje nebylo možné přehlédnout a velkolepý průvod sledovaly davy lidí. Tak vypadalo ve zkratce 19. Setkání hornických měst a obcí (SHMO).

„Páteční slavnostní zahájení se odehrálo ve velmi přátelské, důstojné atmosféře. Je zřejmé, že v průběhu předchozích ročníků setkání se vytvořila řada přátelských vazeb. Jednoznačně také zaznělo, že dobývání uhlí mělo pro ekonomický i sociální rozvoj tohoto regionu zcela zásadní význam. A ten přetrvává, i když v katastru Havířova naše doly již nefungují,“ nechal se slyšet mluvčí společnosti OKD Marek Síbrt.


Přišel čas relaxu. Ale kaj a za kolik?
(Redakce Horník, Zábava, 25.06.2015)
„To byly o vikendu hice, co?“ pravil Poldek v utery Na Upadnici. „Abysem pravdu řeknul, měl sem v ponděli na Medarda strach, že začně chcať a něpřestaně až za tych štyrycet dni, jak to předpovida ta stara pranostika. Musim přiznať, že sem se s husi skurku na hřbetě spoměl na devadesaty sedmy rok a na ty povodně! Vtedy to tež začalo tak něvinně,“ spominal Poldek na vodni hruzy. „Němaluj čertisko na stěnu, vole,“ křiknul na ňho od vedlejšiho stola stary Kolder. Poldek to přešel mlčenim a tak sem se do dišputa vrypnul ja: „Ja, ja. Prazdniny a dovolene mame za dveřami. Nastal čas relaxu. Ale kaj isť relaxovať?

19. setkání hornických měst a obcí ČR hostí Havířov za podpory OKD
(Redakce Horník, Horník, 22.06.2015)

Očekávána je účast nejméně tisícovky lidí, pořádající město totiž letos oslavuje 60. výročí založení a ve stejném termínu chystá i svou květinovou slavnost.

Program 19. SHMO ČR

Krojovani

Historie setkávání tuzemských hornických měst a obcí se začala psát s rostoucí aktivitou havířských spolků a navazováním vzájemných kontaktů. Úplně první, desáté, a pak i dvacáté si „zamluvilo“ někdejší Královské horní město Příbram. Nicméně letos se 19. SHMO koná v ostravsko-karvinském revíru v Havířově, a to i za podpory společnosti OKD!

„Zachovávání hornických tradic je pro OKD velmi důležité, nechceme zapomínat na kořeny, ze kterých hornictví v našem regionu vzešlo. Vždyť těžba uhlí a výroba železa stály v 19. století za bouřlivým rozvojem původně zemědělského Ostravska i Karvinska. Je dobře, že se akce vrací do revíru, proto jsme se rozhodli ji podpořit,“ sdělil mluvčí těžařů Marek Síbrt.

Foto album 19. setkání v Havířově

19. června 2015

20. června 2015 průvod

20. června 2015

Havířov v květech  2015


Zámek Fryštát prochází rekonstrukcí, ale nezavře
(Redakce Horník, Horník, 18.06.2015)

Nábytek, promítací technika a audioprůvodce do výstavních prostor – to jsou novinky, na které z části přispěje také Nadace OKD.

Fryštát

Nová fasáda, sanace trhlin a oprava střechy! První červnový den začaly dílčí opravy zámku po poslední velké rekonstrukci, která se datuje k roku 1997. Právě před osmnácti lety skončila první fáze rekonstrukce tohoto empírového unikátu, na který mohou být obyvatelé Karviné náležitě pyšní.

Na ni následně navázaly opravy křídla Lottyhaus a Masarykova náměstí, které skončily v roce 2003. Současné opravy vyjdou zhruba na osm milionů korun a městu se na poslední chvíli podařilo využít balíku evropských peněz vyčleněných ještě pro předchozí programové období. Nejdůležitější zprávou pro návštěvníky ale je, že po dobu oprav zůstane zachován jeden zámecký prohlídkový okruh


Knihovnice žijící havířinou
(Redakce Horník, Horník, 15.06.2015)

Michaela Kroupová přispěla k doplnění hornické expozice ve společenském domě, kterou zprovoznili opět od 10. června při příležitosti blížícího se 19. SHMO ČR v Havířově.

Kroupová

Záhy po svém návratu z mateřské dovolené se stala Michaela Kroupová mezi knihovníky a knihovnicemi (přinejmenším) v Havířově kapacitou přes šachty a prakticky vše, co s těžbou v revíru OKD souvisí. Šéfuje stálé hornické výstavě ve Společenském domě Reneta, kde byla také druhou červnovou středu při znovuotevření zajímavě rozšířené a doplněné expozice.

„Přišla jsem už k hotovému a spadla do toho po hlavě! O hornictví jsem příliš nevěděla. Geny by tady ovšem byly, děda fáral na Barboře jako směnový předák a strýc na Darkově,“ přiznala vystudovaná stavařka a později knihovnice. Před nástupem do současné pozice za sebou měla pouze rok ve studijním oddělení knihovny a krátké působení v pobočce městského infocentra.


Uzavření prádla úpravny Lazy po více než padesáti letech
(Redakce Horník, Horník, 12.06.2015)

Postupně končí nejstarší a nejméně efektivní provozy a zvyšuje se produktivita zbývajících.

Lazy

K 1. červnu letošního roku došlo k uzavření provozu vodního prádla Lazy. Tento krok je pro mnohé z nás bolestný, ale současně nezbytný kvůli postupně se snižující těžbě z dolu. Tento krok je také vynucen požadavkem na snižování nákladů na úpravu vydobytého uhlí.

Ekonomika je neúprosná a pokud chceme efektivně provozovat zbývající tři úpravny – Darkov, ČSM a Paskov – a současně plnit náročné úkoly v oblasti ekonomiky, není jiné cesty než postupně uzavírat nejstarší a nejméně efektivní provozy a zvyšovat produktivitu na zbylých úpravnách. V úpravně Lazy zůstává v provozu třídírna, zajišťující odtěžení dolu a úsek odbytu expedující hrubý prach a těžené uhlí energetické i koksovatelné. Zaměstnancům prádla byla poskytnuta práce na těchto provozovaných úsecích nebo byli přesunuti na jiné úpravny. Malá skupina zaměstnanců volila odchod do důchodu.

Vedení Závodu úpraven by chtělo poděkovat všem zaměstnancům provozu prádla za dobře odvedenou práci a do dalšího období jim popřát hodně štěstí, pevné zdraví a mnoho pracovních úspěchů.


Karaoke na zahradě U Fleku
(Redakce Horník, Zábava, 09.06.2015)
Když sem v utery vlez do hospody Na Upadnici, cosik se mi nězdalo. Chlapi tam už seděli v plne sestavě a furt se cosik mezi sebu špitali, a když mě zmerčili, přestali se baviť a všeci se tak divně usmivali. Zeptal sem se Antka o co idě a tyn enem tak špitnul, že nic. Až naraz pravi Poldek: „Potkal sem oto tvojiho staršiho synka a ten se mě ptal, esli ses nam pochlubil, jak stě řadili, a hlavně ty, při te vaši poslední pražske hokejove tour de knajpa…“ Napil sem se piva, robil jakoby nic, ale něvydržel sem to a zeptal se: „Co by vas zajimalo? Kolik a kaj vypijeme piveček při naši tradični pražske tour, davno vitě! Tuš něvim, co bysem ešče přidal.“ „Enem se něrob! A co to bylo v tym pivovaře U Fleku?

V čele průvodu 19. SHMO ČR ponesou i prapor Havířova
(Redakce Horník, Horník, 03.06.2015)
Prapor

Pořadatelské město zveřejnilo program hornické i květinové slávy, kterou chystá na víkend od 19. do 21. června také za podpory těžební společnosti

Přípravy na 19. setkání hornických měst a obcí (SHMO) ČR, které se uskuteční i za podpory společnosti OKD, jsou v pořádajícím městě v plném proudu. Havířovská radnice už zveřejnila program, který najdete spolu s dalšími informacemi o akci také na webu www.havirovske-vzpominani. cz. Pořadatelé také nechávají vyrábět celou kolekci upomínkových předmětů a představili i prapor zhotovený k této jedinečné události.

„Vlajku nám podle grafického návrhu studia Zeman Art ušili ve firmě Velebný & Fam v Ústí nad Orlicí, kde si nechávají dělat své prapory i hornické spolky. Je samozřejmě v hornických zeleno-černých barvách s logem Havířovského vzpomínání, zlatými nápisy a lemováním. Do slavnostního průvodu s ní s největší pravděpodobností vyrazí některý ze studentů Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, jejíž posluchači z Hornicko-geologické fakulty slíbili dorazit v hojném počtu a v kytlích. Připraveny máme už i stuhy na takzvané stužkování všech praporů,“ líčila Milada Klimešová z havířovské radnice, která patří do organizačního týmu akce.


Nejen fárání, ale i tradice!
(Redakce Horník, Horník, 31.05.2015)
Šachťák

Pavel Lazorišák, připravující se obhájit bakalářskou práci o větrání v porubu 340 812j lokality Darkov Důlního závodu 1 vstoupil do cechu hornického

Lepší než fárat v kleci do dolu je obšťastňovat ženu na stolu! Takové heslo zvolil posluchač závěrečného ročníku bakalářského studia hornického inženýrství na „báňské“ Pavel Lazorišák před slavným ceremoniálem skoku přes kůži. Spolu s ním oficiálně vstoupilo do cechu hornického jedenáct smrdutých fuxů a čtyři smrduté fuxice.

„Nadlišák mi na mou rýmovačku odpověděl, že stolů je v sále hodně a můžu si tedy vybrat...“ konstatoval rodák z Ukrajiny, který s příbuznými přesídlil na Opavsko. Na VŠB-TUO začal na Fakultě stavební, poté přešel na Hornicko-geologickou. K havířině má blízko přes dědu Josefa Volosevyče, který fáral svého času v rubání na šachtě v Donbasu na Ukrajině.


Vzpomněli na hornickou osobnost – inženýra Stanislava Vopaska
(administrator, Horník, 28.05.2015)
Standa

Součástí pravidelného měsíčního jednání správní a dozorčí rady Nadace Landek Ostrava, jež se konalo v úterý 26. května, byla prohlídka areálu Landek Parku s hornickým muzeem. V tomto prostředí si účastníci jednání připomněli mimořádnou hornickou osobnost – inženýra Stanislava Vopaska, který stál u zrodu Hornického muzea v Petřkovicích, spoluzakládal Nadaci Landek a zasloužil se o záchranu významných industriálních památek na Ostravsku. Od jeho úmrtí uplyne 2. června devět let.


Místa věčné šichty kamarádů zůstávají už navždy uzavřena
(Redakce Horník, Horník, 25.05.2015)
Provázek

Hlavní mechanik HBZS Jaroslav Provázek přiblížil likvidaci havárie v Dole Doubrava, od níž v květnu uplynulo třicet let.

Téměř všichni záchranáři z ostravsko-karvinského revíru, a především čety ZBZS postiženého závodu i řadoví členové a velitelé HBZS se účastnili likvidace havárie v Dole Doubrava, od níž ve čtvrtek 7. května uplynulo třicet let. V podmínkách, které si běžný smrtelník jen stěží dokáže představit, tehdy prokazovali nezměrné úsilí a obětavost.


Dvacet minut za katrem
(Redakce Horník, Zábava, 22.05.2015)
„Vitě, chlopi, že něsem žadny velki bojovnik. A už vubec ni odvažlivec, kery bojoval za svobodu proti minulemu režimu. Ale přesto mě poslal za mřiže. Bez suda a rozsudka!“ pravil sem předevčirem Na Upadnici kamošum. „Ajaj, to zas buděš vymyšlať jakusik ptakovinu, abys nas omračil. S tym di do řiti!“ pravil předstiraně tvrdo Poldek. „Ni! To je pravdivy přiběh z roku 1978. Ale když neni zajem, možu se ju něchať pro sebe!“ urazil sem se naoko. „Ser na ňho a vykladej,“ povzbudil mně Antek.

Dětský den OKD v Landek Parku se blíží
(Redakce Horník, Horník, 20.05.2015)
Kateřina Sayak

Kateřina Sayak: Chceme rodinám našich zaměstnanců ukázat, že si jejich úsilí a práce, kterou pro firmu dělají, vážíme.

V sobotu 23. května bude Landek Park v Ostravě-Petřkovicích patřit rodinám zaměstnanců OKD a HBZS, a především jejich dětem. V areálu se totiž bude konat Dětský den OKD. O tom, co se pro děti připravuje, na co se můžou těšit a proč vlastně těžaři ve spolupráci s HBZS akci pro děti pořádají, vysvětluje za organizátory Kateřina Sayak z týmu interní komunikace OKD.


Ekmark: prodej AWT (bývalé OKD Dopravy) pozorně sledujeme
(Redakce Horník, Horník, 19.05.2015)
Ekmark

Společnost AWT, která mimo jiné zajišťuje dopravu uhlí z dolů OKD k zákazníkům, má přejít do rukou polské PKP Cargo. Výkonný ředitel OKD Dale Ekmark v rozhovoru vysvětluje, jak se k připravované změně majitele společnosti, která pro OKD přepravuje uhlí, staví těžaři.

V médiích se na začátku května objevily informace, podle kterých trápí prodej AWT do rukou polského dopravce PKP Cargo české instituce a politiky. Ti v nich vidí potenciální bezpečností riziko. Jak se k prodeji staví OKD, pro které je spolupráce s AWT pro přepravu uhlí klíčová?


Oslava průmyslu, jaká nemá v Česku obdoby
(Redakce Horník, Horník, 16.05.2015)

V Dolní oblasti Vítkovic nechyběla prezentace OKD, její firemní nadace či HBZS, zhlédly ji tisíce návštěvníků.

okd

Černé uhlí jako základ všeho! Bez havířů a šachet by se sotva Ostrava změnila na rakouskouherskou, československou a nakonec českou industriální metropoli. A do Dolní oblasti Vítkovic by první květnový den těžko dorazily tisíce lidí na oslavu průmyslu, jaká v tuzemsku nemá obdoby.

„Je dobře, že se velcí hráči napříč průmyslovými odvětvími v kraji domluvili a uspořádali tuto akci zapadající do celoroční kampaně Rok průmyslu a technického vzdělávání 2015. Znovu se ukázalo, že v tomto ohledu je Moravskoslezský kraj v rámci naší republiky mimořádný, vždyť jinde se oslava průmyslu v takovém rozsahu neuskuteční. A nešlo pouze o zábavu, lidé si tady mohli uvědomit, že industriální sektor je pro tento region důležitý nejen jako zaměstnavatel číslo jedna, ale i jako nositel inovací. V součinnosti tradičního a nového – inovativního – průmyslu může ležet klíč k budoucímu úspěchu kraje,“ řekl mluvčí OKD Marek Síbrt.


Udržují hornické tradice a chrání památky
(Redakce Horník, Horník, 13.05.2015)
Krojovani Stonava

Nadace Landek Ostrava od roku 1998 podpořila 459 projektů téměř 32 miliony korun.

Zavede-li se řeč na nadaci, většině lidí se okamžitě vybaví ty nejznámější. Nadace Olgy Havlové, Nadace Terezy Maxové a v ostravsko-karvinském regionu Nadace OKD. Mezi obyvateli našeho kraje, především mezi čtenáři týdeníku Horník, je také dobře známá Nadace Landek Ostrava. Ta byla založena v roce 1994 jako Nadace Muzeum pod Landekem a po transformaci nese od roku 1998 současný název.


Napraveny flamender
(Redakce Horník, Zábava, 10.05.2015)
Byl to štvrtek na zabiti. Místo dvojich Juzkovych oslav zme chovali Erďovu Evulu. „No, co už narobim. Žiť se musí a bečeť tež furt němožu. Ešče, že už děcka su na svojim. Ja už to jaksik tych paru rokuv, co mi ešče panbuch da, doklepu,“ pravil Erďa Na Upadnici, když sme zvedli fernet na Evuline lehke papuče. Chvilu bylo take trapne ticho, tuš sem spustil na odlehčeni svůj nědavny zažitek. „Isto už sem vam vykladal, že se každy patek třinasteho schazame spolužaci ze zaklad- ky v jedne hospodě na Stodolni v Ostravě. Kupodivu nas přidě dycki dosť, člověk by se myslel, že už fura budě pomřetych, ale jaksik se furt držime při životě…“ v tym momentě sem se zarazil a provinile se dival na Erďu, ale tyn byl v pohodě. Tuš sem pokračoval: „Dokoňca tam s nami choďa aji ti, co nas vtedy učili. Hlavně naš třidni. A musim přiznať, že sem fakt dycki v šoku jak tyn Luboš, o osum rokuv starši niž my, furt vypada. Ale to sem měl čekať. Dyť to byl dycki taki asketa a sportovec co cigaretlu, vino či gořalku do huby něvzal. Dalo by se řecť taki Limonadovy Joe.

30 LET OD VÝBUCHU V DOLE DOUBRAVA
(Redakce Horník, Horník, 07.05.2015)
Doubrava

První květnový čtvrtek uplyne přesně 30 let od okamžiku, kdy došlo k obrovské tragédii, při které tehdejší Důl Doubrava postihl silný výbuch. Vysoká koncentrace oxidu uhelnatého, spotřebování veškerého kyslíku s následným prudkým šířením požáru nedávalo žádnou naději na záchranu 25 důlních pracovníků, kteří spojili svůj život s hornictvím – psal se 7. květen 1985.

Pietní akt proběhne na den přesně, tedy 7. května od 16 hodin u památníku obětí na doubravském hřbitově za účasti představitelů Římskokatolické farnosti Doubrava, zástupců OKD či kroužků krojovaných horníků. Všichni společně uctí památku horníků, kteří zemřeli při výkonu svého povolání. Následně se celý průvod za doprovodu dechové hudby přesune do kostela sv. Hedviky, kde se koná pietní mše svatá.

„Lidský život je příliš vzácný na to, abychom na člověka rychle zapomněli. Zvláště, odejde-li bez rozloučení. Neštěstí v dole Doubrava, které si připomeneme, v nás vzbuzuje vděčnost za oběť a svědectví 25 kamarádů, jejichž smutný odchod je trvalým mementem, abychom prožívali co nejlépe čas, který nám je dopřán,“ prohlásil duchovní správce místní farnosti Marcel Puvák.


SVNP: Nejnáročnější je vše ukočírovat
(Redakce Horník, Zábava, 04.05.2015)
Šachťák

Slavné vysoké a neomylné prezidium je na šachťáku nejvyšší šajbou, o pravdivosti jeho názorů nelze nijak pochybovat. Přesto lze člověka v této funkci zaskočit, jak se to stalo vedoucímu výroby DZ 3 Marku Červenkovi, když dostal cetrifi kát z Nové šichty o absolvování rekvalifi kace v oboru „Čerpadlář, žumpař – specialista na likvidaci sraček“.

„Jisté tematické okruhy jsou při přípravě šachťáku dány, ale jinak do poslední chvíle nevíme, co kdo tvoří, na koho co vymyslí. Kolikrát jsme všichni překvapeni,“ řekl Červenka s tím, že ve svém případě měl vedení šachťáku rozděleno v poměru 60:40. Připravený program versus improvizace. SVNP přitom vykonával druhým rokem.


Čemu s Juzkem něslavime
(Redakce Horník, Zábava, 01.05.2015)
Seděli zme v patek Na Upadnici, lemtali každy to svoji a vedli dišput o tym, čemu letos s Juzkem něslavime jeho svatek i narozki – 19. března už bylo, a my furt nic… Byl to dišput o ničim, jak se řika o hovně, bo hlavni akter chyběl, a tež zme ani zdaleka něbyli v plne sestavě. Paru kamošu do ni chybělo. Když se odevřely dveři hospody a v nich stal Juzek, mysleli zme se, že je planym řečam koněc. A že se konečně dozvime, co a jak. Enemže jak blizka buducnosť ukazala, spadli zme za chvilu do ešče věči srački, než zme byli předtym. Ale popořadě.

Bez spolupráce s OKD
(Redakce Horník, Horník, 25.04.2015)
Plac

Chlapi ze šachet obohatí návštěvníkům prohlídku svými bohatými zážitky, říká ředitel Landek Parku Lumír Plac

Převzetí někdejšího Hornického muzea OKD společností Vítkovice Holding a jeho provozování zájmovým sdružením právnických osob Dolní oblast Vítkovice neznamená pro areál historické šachty Anselm (Eduard Urx) další útlum. Naopak – v běhu jsou například projekty renovace a nátěru těžní věže, přestavby bývalé stolárny na hospůdku či propojování dřívějšího meandru řeky Odry do současného toku. Více prozradil ředitel Landek Parku Lumír Plac.


Exkurze do Dolu Hlubina rozšířila obzory
(Redakce Horník, Horník, 22.04.2015)

Miroslav Fojtášek měl Miroslav Fojtášeksvým způsobem štěstí. Kamarád ze šachty ho kdysi vzal, a ne jednou, fárat do Dolu Hlubina, takže poznal i hornickou robotu v nízkých ostravských slojích. A dnes díky tomu při provádění návštěvníků průmyslového skanzenu Dolní oblasti Vítkovice (DOV) může doplňovat naučené informace vlastními poznatky.

„Milan Šeděnka byl důlním elektrikářem na Hlubině, já poruchovým elektrikářem na Závodě 1 ve Vítkovicích. Pocházíme ze stejné vesnice – z Výškovic – chodívali jsme spolu i do Sokola, takže slovo dalo slovo a mohl jsem se podívat, jak to chodí pod zemí. Sjížděli jsme po zadku po svažných, omlátil jsem si hlavu o strop, nebyl jsem zvyklý na takové prostory. A horníci v nich leželi a fedrovali krátkými lopatami uhlí,“ uvedl Fojtášek, který ve vysokopecním provoze sousedícím s Dolem Hlubina pracoval v údržbě necelých dvacet let.

Další čas strávil v rámci Vítkovic na stavbách hutí a koksoven. „Pro koksovny v revíru jsme byli generálními dodavateli. Poznal jsem je všechny a nyní návštěvníkům v Dolní oblasti Vítkovic říkám, že bez havířů by z vysokých pecí nevyteklo nic. Bez uhlí zpracovávaného na koks by nebyl ani výsledný produkt hutí pro železárny,“ poznamenal.


Začala sezona industriálních památek
(Redakce Horník, Horník, 16.04.2015)

Areály nabízejí zábavu, ale i poznávání pro celé rodiny, své si v nich najdou také milovníci sportu či umělci.

VP1

Konec zimy se nese nejen v duchu probouzení přírody, ale také aktivit v okolí šachet a v průmyslových areálech, které po útlumu slouží jako skanzeny. Sezonu tradičně první jarní den zahajovali jak v komplexu Dolní oblasti Vítkovic (DOV) s Dolem Hlubina ležícím na dohled od centra Ostravy, tak i kousek severněji v areálu Dolu Anselm, pod kopcem Landek v Petřkovicích.

„Letos hodláme prostřednictvím celého portfolia našeho počínání a kulturních či turistických programů podpořit kampaň Rok průmyslu a technického vzdělávání 2015, vyhlášenou Svazem průmyslu a dopravy ČR. Ta pro nás představuje klíčový projekt. Jsme přesvědčeni – a veškeré naše snažení o to usiluje – že nabízíme efektivní nástroje pro technické vzdělávání a kreativní uvažování vůbec,“ oznámil Petr Koudela, ředitel zájmového sdružení právnických osob DOV.


A kde jste fáral? Skoro všude...
(administrator, Horník, 07.04.2015)

Arnošt Felkl se pohybuje ve světě havířiny od svých patnácti let, kdy nastoupil do učení na vrtače-geologa, razil však i pražské metro či hloubil libyjské studny.

Arnošt Felkl

Arnoštu Felklovi pomalu, ale jistě táhne na osmdesátku. Nicméně zaskočit záludnou otázkou z oblasti hornictví se jako průvodce v areálu historického Dolu Anselm v Landek Parku hned tak nenechá. Vždyť kromě zdejší jámy během své aktivní kariéry profáral dalších pětačtyřicet šachet ostravsko-karvinského revíru!

„Pocházím z Vysočiny a s rodinou jsme se na Ostravsko přestěhovali v roce 1950. Kdo hádá, že kvůli práci, má pravdu. Táta chodíval z našeho finského domku v Ludgeřovicích na šachtu Lidice, dříve Oskar, kde fáral na čelbách,“ vzpomínal Felkl. Sám přišel do osobního kontaktu s havířinou ve třiapadesátém roce na Hornickém učilišti číslo 6 v Šumbarku (Havířov tenkrát ještě neexistoval) ve dvouletém oboru Vrtač-geolog.


Svátek i pro důlní koníky
(Redakce Horník, Horník, 06.04.2015)

Velikonoční zvyky havířů se nelišily od obyčejů praktikovaných zbytkem populace v regionu, odrážely zvyky tehdejší doby.

Cingr

Důlní koníci na povrchu. To je podle historiků hlavní velikonoční specifikum v hornických lokalitách. Průvodce v památkovém Dole Michal v Michálkovicích a spoluautor publikace Hornická kuchařka z Ostravska Miloslav Rucki uvádí, že vyvážení a svážení koní nicméně přinášelo jisté obtíže, takže se tento zvyk neudržoval všude.

„Nejčastěji se do takzvaných Havířských jízd zapojovali horníci z jam Anselm, Hubert či Ida. Důlní koňaři vyváželi svá zvířata na povrch už na Zelený čtvrtek, na Velký pátek je nakrmené a vyhřebelcované vodívali po nádvořích šachet, a pak s nimi vyráželi za děvčaty do okolních vesnic. Jízdy opakovali na Bílou sobotu i Velikonoční pondělí. Inspirací tomu patrně bylo vyhánění koní sedláky a čeledíny do tekoucí vody časně zrána na Velký pátek,“ vysvětlil Rucki.


S cizyncami je sranda
(Redakce Horník, Zábava, 04.04.2015)
Dva razy v životě sem se v Ostravě potkal ze zajimavymi cizyncami! Prvně to bylo ešče za hlubokeho totača. Z Mařu sme vtedy byli ve „zlině“, tuž sem se v nedělu po obidě zebral a šel na špacir po Ostravě. Když sem šel kolem Domu potravin, dostal sem chuť na gruziňaček. Tak sem vlez do Sněhurki. To byl bar v hotelu Imperial. Robil tam jeden muj kamoš. Když mě Zdenek uviděl, hned na mě maval: „Ty umiš anglicky, že, Lojzek? Je tu jeden host z Londyna a něma se s kym podřistať. Tak ti ho přihraju...“ Než sem stačil co řecť, už vedle mě seděl taki chvistek a furt esli se s nim dam viskej? Připadal mi kapku přitěpleny, tuž sem se chtěl stahnuť. Enemže chlop byl něustupny a furt mi chvalil moju angličtinu a že je rad, že se može s kymsik podřistať. Když mi furt vnucoval tu visku, pravil sem mu, že něchcu, že sem „full“. A to sem neměl řikať, bo v angličtině „full“ znamena ni enem „plny“, ale tež „blazen“. Chlop se smjal tak upřimně, že sem přestal měť strach, že mi natrhně konečnik a docela zme se potym fajn pokecali! A něbudu tajiť, že na jeho učet aji popili. A jak inač, řeč se při štamprlach stočila aji na sport. A synek se mě zeptal, esli je v Ostravě tež fotbalovy klub. A kemu fandim.

Mějme respekt k hornické práci!
(Redakce Horník, Horník, 01.04.2015)

Šéfové celostátních odborů fárali v severní lokalitě Důlního závodu 2 do porubu 401 200. Ocenili náročnou práci horníků.

Odbory

Vedení Českomoravské konfederace odborových svazů se přijelo ve středu 18. března do severní lokality Důlního závodu 2 přesvědčit, co vše obnáší práce horníků stovky metrů pod zemí, a že snaha hornických odborů i společnosti OKD, aby zaměstnanci důlních provozů mohli odcházet do důchodu dříve než zbytek populace, je vzhledem k náročným podmínkám a specifičnosti práce v podzemí oprávněná.

Z hutí do čela odborů
Předseda ČMKOS Josef Středula a jeho zástupci Radka Sokolová a Vít Samek sfárali spolu s šéfem SHO Jaromírem Pytlíkem a OS PHGN Janem Sábelem do porubu 401 200 hlavního předáka Tomáše Kovala z úseku vedeného Davidem Miarkou. Doprovázeli je výkonný ředitel OKD Dale Ekmark, ředitel Důlního závodu 2 Bronislav Batorek a vedoucí odboru řízení výroby OKD Jiří Hanusek.

„Jsem původní profesí huťař, extrémní pracovní prostředí mi tedy není neznámé. Samozřejmě v dole, kde jsem byl vůbec poprvé, je to jiné. Hornictví a těžba nerostných surovin byla, je a bude pro náš stát klíčová. Každý, kdo nechce uznat hornickou práci je, mírně řečeno, hlupák,“ uvedl Středula, který pochází z Opavy a po studiu na střední strojnické škole ve stejném městě pracoval ve Vítkovických železárnách na údržbě válcovací trati. Následně odstartoval přes OS KOVO svou odborářskou kariéru.

Již na počátku návštěvy deklaroval Středula svůj zájem navštívit reálné pracoviště a na vlastní oči se přesvědčit, v jakých podmínkách horníci pracují. „Nechci vidět žádnou hornickou dálnici nebo skanzen, kde bude vše vyleštěné a uklizené, protože má přijet návštěva. Chci vidět, s čím se horníci každý den v práci setkávají. Zajímá mě realita,“ řekl Středula.


Pro hornické důchodce jsou Nadaace OKD i těžařská firma oporou
(Redakce Horník, Horník, 29.03.2015)

Koordinační výbor důchodců OKD informoval o činnosti hornických seniorů v roce 2014 na tradiční valné hromadě.

KVD OKD

Havířskými symboly vyzdobený Klub hornických důchodců Dolu František (známý jako Domeček) v Horní Suché se ve středu 18. února stal místem valné hromady důchodců OKD. Delegáti z 38 seniorských organizací tam zastupovali na 10 tisíc členů, bývalých zaměstnanců OKD.

Význam valné hromady, jakož i samotných hornických seniorů podtrhla účast Karolíny Drozdové, pověřené řízením Nadace OKD, Marka Síbrta, mluvčího OKD, předsedy Odborového svazu PHGN Jana Sábela, Oldřicha Pospíšila, předsedy Svazu důchodců České republiky, Jiřího Valoška za Sdružení hornických odborů OKD a dalších hostů.


Na sedmdesátku se necítí
(Redakce Horník, Horník, 26.03.2015)

Kromě hornických tradic je zapotřebí také udržovat těžbu koksovatelného uhlí, zdůraznil jubilující ředitel Nadace Landek Ostrava Josef Gavlas.

Gavlas

Významného jubilea se právě v den vydání osmého letošního Horníka dožívá člověk, jenž spojil s havířinou jak aktivní třicetiletou kariéru v ostravsko-karvinském revíru, tak i současnost hornického důchodce. Řediteli Nadace Landek Ostrava a 2. místopředsedovi Sdružení hornických a hutnických spolků ČR Josefu Gavlasovi jsme k jeho 70. narozeninám srdečně popřáli. A pak mu dali slovo.

Jak se cítí čerstvý sedmdesátník?
Sedmdesátka? Neznamená to pro mne žádný velký předěl! Cítím se relativně zdráv navzdory zaprášeným plícím. Nekouřím, sportuji, snažím se udržovat v dobrém fyzickém i psychickém stavu, takže si svůj věk vlastně moc nepřipouštím. Mimochodem, k těm plícím zaprášeným ze šachty – když jsem dělal v nultém ročníku VŠB pomocníka kombajnéra na Zárubku, pamatuji na hlavního předáka Michalce, který, ač pak předseda Klubu přátel Lysé hory, zvládl ujít do kopce na prvním výšlapu sotva dva kilometry. Poté dokázal po horách chodit normálně, což svědčí o tom, že je třeba nevzdávat se a zdraví i kondici utužovat.


Ostuda na taňcovačce
(Redakce Horník, Zábava, 23.03.2015)
Seděli zme Na Upadnici a nudili se. „S tym počasim je to tajak z moju staru: chvilu prši, chvilu fuka věter, potym zas vyleze slunko a v těplym kabatě se potime jak dveři od chliva! Už mi z teho jebe!“ pyskoval na celu hospodu Poldek. „Ale už se ma včil vyrazně oteplit. Pry až tak, že vytahněme kraťasy… Ale musiš se tež uvědomiť, že se pravi: březen za kamna vlezem, duben ešče tam budem, až ale přidě maj, vyženem kozy v haj!“ připomnil sem mu lidovu pranostiku. Enem se ušklibnul a procedil mezi zubami, že by rači kozy v rukach niž v haju! Abysem mu aji kamošum spravil naladu z teho vrtkavého počasi, povykladal sem im přihodu staru jak Metuzalem, ale pro nich něznamu, bo u teho něbyli.

Může bejt i trochu smutno…
(Redakce Horník, Zábava, 11.03.2015)
Byl to taki den blbec, jaky se občas přihodi. Už rano sem se zbudil taki rozlamany, prosto bolel mě cely Lojzek. Hned sem se spoměl na herca Menšika, kery pravil, že když se chlop po šedesatce rano zbudi a nic ho něboli, tuš je mrtvy. Ale do srandy mi, pravda, moc něbylo. Přitym sem moc duvodu byť smutny a nasrany neměl. Možna ale temu, že unor byl dycki v naši rodině šťastnym měsicem, bo nas moc slavilo narozeniny; Enemže včil sem z tych unorovych zrozencu zbyl už enem ja. Ostatní už odešli na věčnosť. Aji naš dluholety kamarad Kazik, kereho zme loni pochovali. A tak sem v tyn posrany den, pondělí to bylo, přišel Na Upadnicu a hned se poručil černeho švihaka. „Co se robi, Lojzek, že lemtaš lak na rakve?“ okomentoval muj počin z velkim fernetem Antek. „Ale, tak na mě pad jakisik smutek. Před paru rokami, vlastně ešče loni, byzme včil slavili narozeniny Kazika. Pravda, byl už sice špatny, ale furt ešče žil. No a dneska ho neni. Tuš mu chcu tym fernetem poslať tam navrch pozdrav a ujištěni, že na ňho myslim, a že tu je furt mezi nami…“ vysvětlil sem.

Čína mění postoj k uhlí
(Redakce Horník, Horník, 08.03.2015)

Těžba černého uhlí v Číně v minulém roce poprvé v této dekádě klesla. Snížila se z 3,7 miliardy v roce 2013 o 2,5 procenta na 3,6 miliardy tun v roce 2014. Objem těžby černého uhlí se přitom v důsledku bouřlivého ekonomického rozvoje od roku 2000 zdvojnásobil a spalování uhlí v neefektivních elektrárnách udělalo z některých velkých čínských měst s miliony obyvatel místa s nejhorším vzduchem na světě.

Země přijala moratorium na výstavbu nových dolů na východě země, aby bojovala s převisem nabídky nad poptávkou a nízkými cenami. Čínská ekonomika totiž zpomalila podle odhadů v loňském roce se 7,4 procenta růstu na nejnižší úroveň za poslední čtvrtstoletí. Přesto jsou v zemi v současnosti ve výstavbě doly s roční kapacitou 1 miliardy tun.


Hornické setkání má pod palcem někdejší báňský inženýr z Dukly
(Redakce Horník, Horník, 05.03.2015)
Heczko

Ekonomický náměstek havířovského primátora Eduard Heczko hovořil o přípravách velké červnové slávy.

Když před osmi lety v zimě vyváželi z Dolu Dukla poslední vozík uhlí, báňský inženýr a dlouholetý zaměstnanec šachty Eduard Hezcko u toho nechyběl. Byť už úřadoval v kanceláři náměstka primátora statutárního města Havířov. Ve stejné funkci si letos nenechává ujít jinou havířskou slávu – patří do organizačního týmu 19. setkání hornických měst a obcí (SHMO) ČR.

„Záštitu nad setkáním převzal prezident republiky Miloš Zeman, pozvali jsme zástupce parlamentu, ministerstva průmyslu a obchodu, státní i obvodní báňské správy a samozřejmě společnosti OKD,“ nechal se slyšet Hezcko.


Profesor Prokop oslavil 70 let
(Redakce Horník, Horník, 01.03.2015)

... a skočiš eště synek přes skure?

Prokop

Když mi jako mladému báňskému inženýrovi zazvonil budík, stihl jsem být do deseti minut na zastávce autobusu a fi čel na šachtu… teď těch deset minut hledám ponožky a brýle dalších dvacet! Tak popsal vstup mezi sedmdesátníky únorový významný jubilant v ostravsko-karvinském revíru, profesor Pavel Prokop.

Opavský rodák spojil po několika letech v provozně-technických funkcích na Dole Rudý říjen (Heřmanice) kariéru s VŠB. Z asistenta na katedře větrání a techniky bezpečnosti dolů se stal docentem. Na Institutu bezpečnostního inženýrství získal profesuru a později ho i vedl.


Jak Rudek ukazoval pozadi
(Redakce Horník, Zábava, 27.02.2015)
Každa rodina ma určitě v jakymsi tym šifoneře krabicu od butuv a v ni haldu starych zažlutlych černobilych fotek svojich předkuv. Aji my z Mařu mame paru takich krabic. A jedna z fotek v nich je obzvlašť vyvedena. Oba moji potomci se ji pokažde chechtaju jak blazni. A nědivim se jim. Na te malučke fotce je muj dědek z tatikove strany ze svoju druhu manželku před baračkem v Kašparkovicach u Prostředni Suche. Teta, jak zme ji řikali, je na ni v květovane zastěře a květovane šatce na hlavě. Dědek Lojzek, štvrty teho mena v naši dynastii, je doslova srandovni: moderni košulu ma uškrcenu u krka kravatu ve tvaru špičky kopi či špice na halapartně. Dylka? Bratru dvacet čisel! Galaty, nětradičně s paskem aji kšandami mu koňča enem centimeter od te kratke kravatle. Každy, kdo tu fotku vidi, se dycki pta, kolik stařik měřil a esli ty gatě su skutečně jeho…

Spolky se chystají, pomáhají pořadatelům, představí se v plné síle
(Redakce Horník, Horník, 21.02.2015)

Velká výzva, zviditelnění činnosti i otázka prestiže. Tak berou hornické spolky z ostravsko-karvinského revíru blížící se 19. setkání hornických měst a obcí ČR v Havířově. Všechny u toho budou – v plné parádě! Od prvních chvil se také, jak prozradili jejich zástupci, zapojují do příprav.

Karel Budín
jednatel Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě (KPHMO):
V kalendáři hornických spolků není žádný rok významnější akce než právě toto setkání. To letošní se navíc uskuteční v Havířově, kde máme pobočku. Jejím prostřednictvím je náš klub plně zapojen do veškeré organizace. Naši zástupci jsou v týmu havířovského magistrátu řízeném ekonomickým náměstkem Eduardem Heczkem a aktivně na přípravě setká- ní pracují. Druhý týden v březnu máme v Havířově na toto téma také výjezdní zasedání. Když jsme s kolegy navštívili v Praze Senát PČR, osobně jsme na akci s předsedou Petrem Rojíčkem zvali i místopředsedu Přemysla Sobotku, chtěl to pak ještě písemně, aby nezapomněl. Setkání pro nás znamená také významnou prezentaci před tuzemskou i zahraniční hornickou veřejností. Chceme být chápáni jako rovnocenní partneři při zachovávání hornických tradic!


Jak šel čas a co se plánuje do budoucna
(Redakce Horník, Horník, 18.02.2015)
PříbramUctěním památky obětí důlního neštěstí v šachtě Marie v roce 1892 zahájili v Příbrami 1. ročník SHMO ČR. Psal se rok 1997. Další ročníky se konaly v Krásnu, Zlatých Horách, ostravských Petřkovicích, Stříbře, Plané u Mariánských Lázní, Sokolově, Rudolfově, ostravských Radvanicích a Bartovicích, Příbrami, Horním Slavkově, Mostě, Jihlavě, Stříbře, Chodově, Chomutově, Kladně a Českém Krumlově

Jak to maju emeryti ze sexem
(Redakce Horník, Zábava, 15.02.2015)
Byl patek po poledňu, když zme se zešli Na Upadnici. „Chlopi, mi tyn vaš skorosexualni dišput, co stě vedli včera, nědal celu noc spať!“ pravil už ve dveřach Jaryn (naražal tym na našu štvrtečni besedu na tema kdo a jak co može v našim věku co se tyka sexa) a zařval: „Hospodo, pivo! A rychle, bo vam tu leknu jak loni o Vanocach Lojzkovi malem kaper v siťovce!“ Chtěl sem protestovať, ale rychlejši byl Antek, kery zareagoval na Jarynove naražki o sexu: „O čim to mluviš?!“ Ale stejny napad měl aji Poldek, kery se vtedy tak popil, že včil něvěděl, ani jak se dostal dom, nětobože aby se pamatoval, o čim se mluvilo. Ale je znamy tym, že sex, aji když je o nim enem řeč, ho zbudi aji z hroba! Jaryn polknul hlt čepovaneho, a přitym mu ani něvadilo, že mu ho děvuški něnačepovaly do jeho im osobně vymyteho krygla, a pravil: „Čekam, jak se Antek postavi k Poldkovemu nařčeňu, že při jeho silach už može o milovaňu enem mluviť a spominať na ňho! Ja totiž vim o tym svoji! Němusime ani my starši už enem spominať!

Horničtí pamětníci, kde jste? Ozvěte se!
(Redakce Horník, Horník, 12.02.2015)

Knihovna města Ostravy hodlá i letos pokračovat v projektu přibližujícím, jak se zde v minulosti žilo.

Logo se šachtou na pozadí koksovny sice vybrala městská knihovna k projektu Paměti Ostravy, nicméně vzpomínek na hornickou minulost moravskoslezské metropole se jí sešlo až ostudně málo. Pro letošní pokračování proto vyzývá pamětníky – nenechávejte si své archiválie, nahrávky, fotografie a vůbec vzpomínky na havířinu pro sebe!


UHLÍ Z OKD V DĚTMAROVICÍCH
(Redakce Horník, Horník, 09.02.2015)
Stovky tisíc tun „energetiky“ nakopané na šachtách společnosti OKD posloužily v loňském roce k chodu největší české černouhelné elektrárny nacházející se v Dětmarovicích a zásobující teplem Orlovou i Bohumín. Chod tohoto provozu, který dokáže vyprodukovat ročně na 2,5 milionu MWh elektřiny a více než 800 tisíc GJ tepla, poznala také řada návštěvníků.

Jak Antek kuchařil
(Redakce Horník, Zábava, 03.02.2015)
Něsem se isty či sem vam už vykladal o tym, že sem vašnivym kuchařemamaterem. O vikendě mi něsmi Mařa ku plotně, bo ty dva dny sem jejim panem ja. Vymyšlam ruzne dobrotki, na kere občas choďa moji synci aji se svojimi polovičkami a vnukami. A všeci se dycki debužiruju, až im za ušami praska! Ale abysem se vratil z tych rodinnych zvyklosti ku jadru pudla. Byl sem v patek minuly tydiň u Cyrilka na Valachach a pomahal mu paliť kalvados. „Trnky“ se mu pry loni něurodily, tuš naložil do beček aspoň jadrničky, kerych zas byl dostatek. No, a to bylo špatně, bo sem neměl v patek doma a hlavně Na Upadnici chyběť. Hned v sobotu kolem poledňa totiš ku mně přiletěl Antek a hned u dveři mi vypyskoval, že sem mu v patek strašně chyběl! Potřeboval pry se mnu nutně mluviť kvuliva mojich kulinařskich znalosti. Byl tak vyvředěny, až mi ho bylo luto! „Přijela ku nam rodina moji stare, tuš sem se chtěl vytahnuť a cosik im připraviť. Letěl sem temu Na Upadnicu, až mi poradiš, co za specialitku uvařiť, abysem im vytřel zrak! Enemže tys tam něbyl a kamoši mi poradili, až jim zrobim tlačenku alá řizek.

| 0-50 | 50-100 | 100-150 | 150-200 | 200-250 | 250-300 | 300-350 | 350-363 |

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server