Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 26.11.2022 do 03.12.2022

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Počet zobrazených článků: 50 (z celkem 363 nalezených)

OKD letos uctí Den horníků v Karviné pietním aktem a bohoslužbou
(Redakce Horník, Horník, 28.08.2016)
Pietní akt a mše – tímto důstojným způsobem se vedení společnosti OKD rozhodlo v tomto roce oslavit historicky uctívaný havířský svátek Den horníků. Letos to konkrétně bude v sobotu 10. září od 11 hodin na Univerzitním náměstí v Karviné. „Management OKD a HBZS, odboráři i krojovaní horníci položí věnce u památníku horníků, kteří zahynuli při výkonu svého povolání,“ upřesnil mluvčí Ivo Čelechovský. Pak bude následovat společný průvod do kostela Povýšení sv. kříže, kde v pravé poledne začne bohoslužba za zesnulé horníky.


Paskovští elektrikáři vystavují snímky z hornického prostředí
(Redakce Horník, Horník, 31.07.2016)
Foto

„Zcela žádoucí je fotky ukázat ve městě Paskov a obci Staříč, snad i na Landeku či v Dolní oblasti Vítkovice,“ poznamenal ředitel DZ 2 Zbigniew Janowski, který se vernisáže také účastnil.

Titulek je možná poněkud zavádějící, neboť výstava fotek v místecké městské knihovně nazvaná Poslední zvonění? aneb Z uhla prach a kašel má celkem tři autory. K fotoklubu Art Collegium sice patří všichni, avšak Jan Smekal v Důlním závodě 3 nepracuje. Je, na rozdíl od elektrikářů Miroslava Žišky a Vladimíra Pryčky, novinářem.


Už je to tu aneb Dneska naposledy
(Redakce Horník, Zábava, 28.05.2016)

Všecko raz skoňči! Bo musi! Taki už je koloběh života! A tak když sem ze svojimi dřistami v Horniku ešče v minulym stoleťu začinal, nětušil sem, že budu trvať tak dluho – skoro dvacet roku! Ale taka je už doba. Uhli ve světě ztraca na ceně temu se budě utlumovať těžba a někere doly budu dokoňca zavřite. Tuš není divu, že chybja peníze aji na vydavani Hornika. Ale hlavně až je na vyplaty chlopuv ze šachet! A tak když mi zavolal jeho šefredaktor, že noviny jako tydenik koňča a budu se vydavať v malym rozsahu enem jako měsičnik, něpřekvapilo mě to. I když mi zabylo hodně smutno…


Hornické a hutnické spolky hlasovaly o Permonech
(Redakce Horník, Horník, 24.05.2016)
Permon

Počin roku ocenění za výstavu o své činnosti a dobývání uhlí v ostravsko-karvinském revíru, za celoživotní dílo přebral cenu Jan Kurial z Nadace LANDEK

Sdružení hornických a hutnických spolků (SHHS) svolalo v poslední dekádě dubna do Rudolfova konzilium k tradičnímu vyhlašování cen Český Permon. Zúčastnilo se ho dvaadvacet z celkem pětadvaceti klubů, přičemž bezmála třetinu tvořili zástupci našeho revíru. Však se také počiny a osobnosti z Ostravska a Karvinska objevily mezi nominovanými!


V maju o vakacach
(Redakce Horník, Zábava, 18.05.2016)
Byla v sobotu Na Upadnici velka porada. Poldek, Juzek, Antek a ja zme planovali, kaj letos o vakacach vyrazime. Když zme po třeti zelene jak se pravi jednomyslně zavrhli Řecko, Chorvatsko i Malorku („Stejně tam maju strašny hic. O pivu ani němluvim,” pravil Antek, když zrachoval naše uspory). „Navic včil každy den rosničky v radiju aji televizi tvrďa, že letos ma byť obzvlášť těple leto, tuš na co se trmacať ku mořu, když nam na to naši čvachtani stači aji ta naša Ostravica,“ pravil Antek a polknul další zelenu. A tak zas padlo rozhodnuti, že se letos v červnu pojedě na Ostravicu. Poldek tam ma taki dřevěny srubeček. Nic moc, ale voda tam těče, v pecu se da topiť, par metraku uhla z deputatu tam dycky něchame zavezť. Tuž nic nam tam něchybi. I když loni nam jakisy baraba ukradnul staru černobilu televizu a radio, kere vypadalo tajak krystalka, ale už zme se v bazaru kupili nove přistroje.


Nadace LANDEK Ostrava ve třetí dekádě
(Redakce Horník, Horník, 06.05.2016)

Výroční zpráva 2015 zmínila i úbytek financí od klíčových partnerů z našeho revíru, což logicky způsobuje situace v českém černouhelném průmyslu.

Stříbro

Plně stabilizovaná, se schváleným a upraveným statutem i novým sídlem loni vstoupila Nadace LANDEK Ostrava (NLO) do třetí dekády své činnosti. Částkou přesahující 1,16 milionu korun podpořila celkem šestadvacet projektů. Vyplynulo to z výroční zprávy za rok 2015, kterou její představitelé zveřejnili v závěru března.

„Po úbytku financí od dřívějších dominantních partnerů – společnosti OKD a některých na ni navázaných subjektů – na nulu nyní tvoří podstatnou část příjmů nadace výnosy z nadačního kapitálu. Ke snížení počtu našich sponzorů bohužel došlo celkově, i přes jistý hospodářský růst v republice. Naštěstí tuto ztrátu částečně vyvážily vyšší příjmy od měst, městských obvodů či obcí, kde probíhala nebo probíhá důlní činnost. Prostředky pomohly získávat i dopisy, osobní přístup, dary a reklama,“ sdělil Josef Gavlas, ředitel NLO. Ta začala nově pracovat s menší – desetičlennou – správní radou a tříčlennou dozorčí radou.


OSTRAVSKÝ DŮM ROKU PATŘÍ K DOLU HLUBINA
(Redakce Horník, Horník, 02.05.2016)
Heligonka

Rekonstruované prostory někdejší vrátnice, známkovny a kanceláří u nových koupelen v památkovém Dole Hlubina se pyšní titulem Ostravský dům roku. Interiéru vtiskl


osobitý vzhled známý architekt Josef Pleskot. O využití se postaral písničkář Jarek Nohavica, který zde otevřel vloni vlastní klub Heligonka.

Objekt postavený v 50. letech minulého století v takzvaném Bruselském stylu přestal sloužit horníkům v první polovině 90. let. V tomto tisíciletí se začal využívat, stejně jako jiná místa na Hlubině, pro kulturní akce. Před zásadní proměnou v Heligonku se zde konaly i Nadací OKD podpořené umělecké přehlídky DeepCamp.


Dva razy za blbca
(Redakce Horník, Zábava, 28.04.2016)
Ni dycki se všecko zdaři. A když člověk zrobi jakusik cypovinu, řekně se, že to byl den blbec. Když je ale tych cypovin v tydňu vic, potym je blbec cely tydiň. No a to se mi stalo minuly tydiň. „Kukni se do zrcadla, ty pňu, jak ti narostla ta přehazovačka na hlavě. Zatylek maš chlupaty a skoro aji s copem, že by se za taki Ringo Čech či exšef narodni galerie Milan Knižak němuseli styděť, ale vpředku to vypada, tajak by ti po čele prošla diviza vojakuv. Bo se přeci pravi, že kaj vojaci dupu, tam trava něrostě… Tu maš stovku a val do holiča!“ pravila mi v ponděli Mařa a ja sem ji slibil, že v utery isto zajdu. „Ale stejnak s tebu vykivu,“ pravil sem se pod fusami a zavřel se v kupelce. Na vanoce sem pod stromek dostal od staršiho synka „elektrický zastřihovač vlasů“. Tak to aspoň stoji na škatuli v kere byl zabaleny. Od vanoc sem se s nim už dva razy střihal svoju „hřivu“ tak kvalitně, že Mařa ani něpoznala, že to není od holiča a stovka mi tak zustala na utratu. Vytahnul sem tyn přistroj, vyzkušal, esli idě, a zabořil do kštice. Jak sem kapku přitlačil, nastavec, co určuje vyšku vlasu, skluznul na nulu, strojek vystřihnul deseticentimetrovu „ulicu“ mezi vlasami, a potym to v nim zachrchlalo, zaskřipalo a rozpadnul se! Co včil?


HAVÍŘSKÉ KŮŽE DOPLNILY NA ČAS STÁLOU EXPOZICI
(Redakce Horník, Horník, 12.04.2016)
Skury

Stálou výstavní expozici hornictví v havířovském Společenském domě doplnila výstavka havířských kůži, známých v ostravsko-karvinském revíru jako skury. Bezmála třicet, jich tam mají! Ale jen dočasně. Od druhé poloviny dubna je vrátí zpět do sbírky profesora VŠB-TUO Pavla Prokopa.

„Nápad ukázat lidem i tyto hornické artefakty se zrodil s otevřením naší stálé expozice. Přišel na ni i tehdejší děkan Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO Vojtech Dirner, se kterým jsme domluvili vzájemnou spolupráci v podobě besed, výstav. Příležitost pro hornické kůže se nám naskytla v únoru,“ informovala Michaela Kroupová, pracovnice havířovské městské knihovny odpovídající za expozici.


Co vi Očadlička? A odkuď?
(Redakce Horník, Zábava, 29.03.2016)
Seděli zme v utery Na Upadnici a enem tak klabosili. Venku sice mrazy skoňčily, ale v krbu praskal oheň a v hospodě bylo přijemne těplo. „No neni to balada? Atmosferka jak na chatě! Pivko přesně vychlazene, ceny lidove, široko daleko žadna baba na dohled, no nebertě to!“ usmival se Poldek. „Ale, synci, dneska je MDŽ! Co s tym zrobime?“ ptal se Jaryn. „Ja bysem moc na temat MDŽ nědiskutoval. Bo baby už davno na nas seru! Počitaju s tym, že zme su je, my chlopi, na guvno a určeni k vyhubeňu! Dyť se enem zebertě: v televizi idu spoty aby se baby něbaly vyšetřeňa cyckuv, aby se včas poznalo, esli v nich nahodu němaju rakovinu. Bo pry u nas každych pět minut na to umira jedna ženska. Ja to sice kapuju, je to potřebne a kdyby se na to robila sbirka, asi bysem sam přispěl, ale čemu zme my, chlopi, diskriminovani?!


Stručná historie Velikonoc
(Redakce Horník, Horník, 25.03.2016)

Velikonoce jsou svým původem svátky jara. Před cca 3500 lety dali kananejskému svátku jara zcela nový význam Židé svým svátkem Paschy: oslavou vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví. Před dvěma tisíci lety pak Velikonoce dostaly současný význam Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním. Smyslu (křesťanských) Velikonoc porozumíme na pozadí Velikonoc židovských.

Židovské Velikonoce (pesach)
Obsahem židovského svátku je oslava Boha – Zachránce (Spasitele); připomínají záchranu z egyptského zotročení a slavné vyjití (exodus) z Egypta. Hospodin vysvobodil Izraelity celou řadou zázraků. Na znamení Boží ochrany každá izraelská rodina obětovala Bohu beránka, který byl bez vady, jeho krví potřeli rám dveří svého domu. Izraelité tak byli uchráněni před zkázou, která postihla všechny ostatní. Odtud židovský název velikonoc: „pesach“ – „uchránění, ušetření, přejití“.


Havířský bál ve starých koupelnách
(Redakce Horník, Horník, 21.03.2016)

Soubor lidových písní a tanců Hlubina se symbolicky vrátil na šachtu, na které před 69 lety vznikl a dlouhou dobu působil.

Staré koupelny na Dole Hlubina se staly poslední sobotu v únoru dějištěm IV. ročníku Havířského bálu pořádaného Souborem lidových písní a tanců (SLPT) Hlubina. Do jejich prostor se tedy vstupovalo ve společenských oblecích, večerních šatech, slavnostních hornických uniformách i folklorních krojích… byť došlo také na fáračky a později trenýrky.

„Symbolicky jsme se tak vrátili na Hlubinu. Pod patronací této šachty totiž původně taneční dívčí soubor před neuvěřitelnými devětašedesáti lety vznikl a dlouhou dobu pak působil i v jeho kulturním domě,“ oznámila Kateřina Macečková s tím, že dřívější ročníky Havířského bálu se konaly v restauraci ostravské Nové radnice či prostorách historického Dolu Michal.


HORNÍCI V4 POPRVÉ SPOLEČNĚ U PŘEDSTAVITELŮ SLOVENSKA
(Redakce Horník, Horník, 17.03.2016)
Slovensko

Přijímáním zástupců hornických spolků na nejvyšších úrovních dokazují státníci a politici vůbec, jak si váží jejich činnosti. Kromě českých senátorů (více v Horníku 7/2015) si na ně našli čas také v Národní radě Slovenské republiky v Bratislavě a chystá se i setkání v Parlamentu Maďarské republiky v Budapešti.

„Smyslem je alespoň symbolické ocenění našich aktivit spočívajících zejména v zachovávání hornických tradic. S předsedou slovenského parlamentu Petrem Pellegrinim, činiteli tamní vlády a Ministerstva hospodářství i primátorů či starostů hornických měst jsme se viděli už podruhé. V předešlých letech nás dokonce zval tehdejší prezident Ivan Gašparovič do svého paláce,“ sdělil po návratu z Bratislavy Josef Gavlas, 2. místopředseda Sdružení hornických a hutnických spolků (SHHS) ČR a ředitel Nadace Landek Ostrava.


Z hlubiny nahoru... na Hlubině
(Redakce Horník, Horník, 05.03.2016)
Lezecká stěna

Ostrava se může chlubit nejvyšší lezeckou stěnou široko daleko. Dostat se sem je možné okolo posledního těžního stroje starého dolu.

Nejen prostory, ale i název se šikl nadšencům do sportovního lezení, když před třemi lety začali s budováním největší umělé stěny v širokém okolí. Vznikla v budově těžních strojů historického Dolu Hlubina.

„O této stěně se bude v lezecké komunitě asi dlouho diskutovat, vždyť se nachází v netradičním, unikátním sportovním prostředí,“ konstatoval Ondřej Marinčák.


Karel Budín: Jsme stále živí a pracujeme
(Redakce Horník, Horník, 01.03.2016)

Vysloužilí horníci věnovali jeden z výstavních panelů dění v OKD. Dovolili si také vypracovat předpoklad dalšího vývoje v revíru.

Senát

Připravit akci takovéhoto rozsahu nebylo dílem krátké doby. Podílel se na tom celý pracovní tým, pomáhala řada partnerů včetně Nadace OKD i Nadace LANDEK Ostrava. Jednatel KPHMO Karel Budín přiblížil, proč a jak výstava vznikla i jaké byly prvotní ohlasy.

Kdo přišel s nápadem výstavy?
Prapůvodní impulz pocházel od předsedy Petra Rojíčka a člena redakční rady Karla Slívy, a to po jednání s Antonínem Maštalířem, jenž byl tehdy – v roce 2013 – starostou Slezské Ostravy. Během diskuse padl názor, že by nebylo od věci ukázat, jak naše klubová činnost vypadá. V roce 2014 se to začalo stávat skutečností. To už byl Ing. Maštalíř senátorem a pozval nás na pracovní návštěvu do Prahy. Prohlédli jsme si prostory Senátu ČR, nastínili, jak bychom si to vše představovali a pan senátor naši myšlenku přijal. Na vizi výstavy pracovala redakční rada v čele s profesorem Jiřím Grygárkem. Toho a další naše členy – Jaroslava Kláta, Petra Janků, Stanislava Kubu, Oldřicha Klepka, Ladislava Bardoně, předsedu Rojíčka – jsme požádali, aby zpracovali podklady pro panely. Dva návrhy jsme též měli z Nadace Landek. Design si vzala na starosti Martina Polášková z Hornickogeologické fakulty VŠB-TUO.


Ostravsko-karvinský revír vedle Karla IV.
(Redakce Horník, Horník, 28.02.2016)

KPHMO přibližuje činnost i hornické tradice v chodbě místopředsedů Senátu ČR ve Valdštejnském paláci v Praze. Výstavu podpořila Nadace OKD i Nadace Landek.

Valdštejnský palác

Uhlí na Ostravsku – Činnost a hornické tradice KPHMO. Tak se jmenuje expozice čtrnácti informačních panelů umístěná ve Valdštejnském paláci v Praze, sídle Senátu Parlamentu ČR. Klub přátel Hornického muzea Ostrava takto představuje veškeré aktivity, činnost svých partnerů i kolektivních členů a vůbec hornictví v našem revíru.

Výstava je v chodbě místopředsedů Senátu, kudy prochází maximální množství návštěvníků a hostů z řad politiků i veřejnosti či ofi - ciálních delegací. „Původně jsme ji chtěli dát do předsálí hlavního sálu, ale tam by se nám vešlo jen dvanáct panelů. Takže je na místě, které snad nelze v Senátu minout. Navíc přes chodbu vedle probíhá výstava o Karlu IV., tu jsme si i my havíři samozřejmě rádi prohlédli,“ sdělil za KPHMO Karel Budín s tím, že vernisáž měli 10. února.


Krajská tripartita doporučuje systémové a koncepční řešení ukončení těžby černého uhlí
(Redakce Horník, Horník, 08.02.2016)
Tripartita

Návrh vychází z požadavku, aby řešení kritické situace v OKD mělo co nejmenší negativní dopad nejen na region a jeho obyvatele, ale i na stát.

Předsednictvo Rady hospodářské a sociální dohody (tripartity) Moravskoslezského kraje schválilo materiál, který mapuje aktuální možnosti řešení problematiky společnosti OKD a doporučuje vládě systémové a koncepční ukončení těžby černého uhlí. Návrh vychází z požadavku členů krajské tripartity, aby řešení kritické situace v OKD mělo co nejmenší negativní dopad nejen na region a jeho obyvatele, ale i na stát.


Renovovali vyhořelou stolárnu
(Redakce Horník, Horník, 04.02.2016)

Vedení montánního skanzenu v levé části objektu instalovalo také novou expozici – věnuje se historii a vývoji důlní dopravy.

Landek park

Těsně před dokončením je kompletní rekonstrukce jedné z nejstarších budov v hornickém skanzenu Landek Park. Původní konírnu postavenou na předlomu 19. a 20. století – nynější stolárnu – zničil v roce 2012 požár. Od té doby ji správa areálu neustále opravovala. Finišovat s těmito pracemi jí umožnila i těžařská nadace.

Po uzavření Dolu Anselm (Urx) objekt sloužil k mnoha účelům. Skladovali zde mj. neveřejný depozit muzea, posloužil k podnikání obchodníka s oleji i práci uměleckého kováře. „Právě za posledního nájemce skoro do základů vyhořel. Oheň zcela zničil pravou část, u levé podstatně poškodil střechu,“ informoval ředitel areálu Lumír Plac.


Břetikove patalie s…
(Redakce Horník, Zábava, 31.01.2016)
Všeobecně se vi o mojich patalijach ze zdravim. Onehda sem zas nosil cely den na dupě tlakoměr. Po jeho vyhodnoceňu mi dochtor předpisal dva liky, kere sem měl brať každe rano. Poslechnul sem ho, ale druhy den odpoledne se mi tak roztočila hlava, že sem se připadal jak na ringišpilach, konkretně na řetizkaču. Až sem se aji dva razy poblul. Nic, Lojzek, pravil sem se, musiš ty liky vysadiť a řecť dochtorovi o ine. Dochtor enem pokival hlavu, změřil mi tlak, pravil, že je furt vysoki a napisal mi liki ine. Včil enem dufam, že je budu snašať lepši niž ty předešle. Ale ešče vam musim duvěrně zděliť, že sem byl aji rad, že mi po tych prvnich patakach bylo tak zle, bo jeden z nich měl podle přibaloveho letačka, co odbornici dycki doporučuju pečlivě se přečitať, zpusobovať aji impotencu. A to fakt něvim, jak bych to potym tej svoji Maři po večerach vysvětloval... A navic na ňho byl dosť velky!


Nová Kompania Węglowa má vzniknout nejpozději do poloviny roku 2016
(Redakce Horník, Horník, 19.01.2016)

Z ekonomických důvodů je nezbytné, aby nová Kompania Węglowa (NKW) vznikla nejpozději do první poloviny letošního roku. V rozhovoru pro polskou tiskovou agenturu PAP to uvedl ministr energií Krzysztof Tchórzewski. Podle jeho slov je nejbližším možným termínem přelom března a dubna 2016.

„Stanovili jsme si za cíl, a paní premiérka Beata Szydło to akceptovala, že do konce prvního pololetí vznikne nová Kompania Węglowa. Budeme ale usilovat o to, aby to bylo co nejdříve, k čemuž nás vedou hlavně ekonomické důvody,“ uvedl ministr Tchórzewski. Na otázku, kdy to může být, ministr odpověděl, že za schůdný považuje přelom března a dubna. Dřívější termín s ohledem na celou řadu problémů vyloučil. Současně dodal, že vznik NKW je podmíněn důsledným prověřením skutečných nákladů.


HORNICKÝ PLES – UŽ JEDENÁCTÝ
(Redakce Horník, Horník, 15.01.2016)
Ples VŠBNová aula Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava bude hostit v sobotu 23. ledna již jedenáctý ročník Hornického plesu. Uskuteční se v režii Hornickogeologické fakulty od 19 hodin a ponese se v atmosféře profesních tradic havířského cechu.

TURISTÉ SI NOVOROČNĚ VYŠLÁPLI LANDEK I EMMU
(Redakce Horník, Horník, 11.01.2016)
Turiste

Česká státní vlajka i hornická zástava zavlály opět na rozhledně na Landeku a pod nimi se ve větru třepotal nápis Cíl. Kopec s nadmořskou výškou 280 metrů hostil už 16. ročník Novoročního výšlapu v režii turistů TJ Baník Ostrava. Cestu sem si našlo a účastnické listy s pamětními razítky a odznaky odneslo celkem 345 lidí.

„Už název našeho oddílu odkazuje na havíře, hlásíme se k této tradici. Podporuje nás Landek Park a výšlapů se účastní spousta bývalých horníků z Petřkovic a okolí, kteří na zdejší šachtě pracovali a jsou s ní spjati. Mimochodem, patřím mezi ně také. Proto na novoroční akci vždy vyvěšujeme hornickou vlajku a doufám, že ještě dlouho budeme,“ konstatoval Václav Šebek, z jehož hlavy před šestnácti lety vzešel nápad na tento výlet.


Řidky připad s hustym běhanim
(Redakce Horník, Zábava, 07.01.2016)
„Tak, jak bylo, synci?“ halekal sem už od dveři v hospodě Na Upadnici, kaj sem přiletěl na novoročni pivo první pomoci. A jak sem pohledem do lokala zistil, po probděle silvestrovske noci nas bylo žiznivych vic. Vlastně všeci, co se Na Upadnici pravidelně schazame. „A co by jako mělo byť?“ zeptal se Poldek. „No, jak stě požili Vanoce a včerejšiho Silvestra? Bo sem byl mezi svatkami u Cyrilka na Valachach, tuž mi chybiju zakladni informace,“ smjal sem se. „Co ja vim, tak u mě, Antka, Rudka aji dalšich šlo o normalni pruběh Vanoc. O Silvestře rači němluvim, bo se někeři z nas zase zleli tajak ruššti mužici. Stači se podivat po tych vybledlych skoro až zelenych pyščiskach a hned ti budě všecko jasne. Ale ty si pry měl zajimavy Štědry den.

Jak to vidí stryk Lojzek


Česko-polsko-slovenské ctění montánních tradic
(Redakce Horník, Horník, 03.01.2016)

Ostrava, Český Krumlov, Rybnik, Pezinok – zástupci našeho revíru byli všude, kde se setkávali kamarádi a zněly hornické karmíny.

Barborka

OSTRAVA – Blížící se závěr roku a současně i svátek hornické patronky svaté Barbory se staly jako obvykle impulzem k uspořádání setkání kamarádů ze šachet i prostě jen milovníků montánních tradic a historie. Zástupci našeho revíru zprostředkovali česko-polsko- slovenský pohled na tyto události.

KPHMO tradičně na Landeku
Ve třech řadách se formovali účastníci před budovou rekonstruované stoleté těžní věže, avšak fotografovi dělalo problém dostat všechny do záběru. Tak hojné účasti se těšilo barborkovské setkání členů Klubu přátel hornického muzea Ostrava (KPHMO) a jejich příznivců konaného tradičně na Dole Anselm na Landeku.

Průvod v hornických kytlích pak zamířil ke kapličce zasvěcené patronce havířů. „Uctili jsme ji důstojně položením kytice a svíčky zde zapálili i polští kamarádi ze ZZG Jastrzębie-Zdrój,“ upřesnil jednatel klubu Karel Budín. V kompresorovně historické šachty pak spočítali, že na setkání dorazilo dohromady 124 lidí.

Po hornické hymně a krátkém vystoupení Budína a předsedy klubu Petra Rojíčka vystoupily dvě studentky Ostravské univerzity s výběrem skladeb z nové knížky Písničky a povídačky z poválečné Ostravy 1945–2015. Jejím autorem je člen KPHMO a vysloužilý pracovník OKD Miroslav Šmíd, publikaci mu zde i pokřtili. „Volné diskuse mezi tolika známými se protáhly do večera. Pěkné setkání,“ dodal Budín.


Nadace LANDEK schválila projekty
(Redakce Horník, Horník, 30.12.2015)
Májovák

Záchrana hornických památek a udržování hornických tradic jsou naším společným cílem – motto Nadace LANDEK Ostrava.

Klubová setkání, prezentace, publikační a kulturní aktivity či udržování památek a tradic. Na šestnáct projektů souvisejících s hornictvím uvolní Nadace LANDEK Ostrava (NLO) příští rok čtyřsettisícovou částku. Výběrové řízení 1. kola Nadačního programu 2016 řešila její správní a dozorčí rada.


Hornické spolky se sešly na valné hromadě
(Redakce Horník, Horník, 26.12.2015)

Setkání s hodnocením roku, volbou perkmistra i přijetím dalšího, pětadvacátého člena proběhlo v Příbrami; městě, jež připravuje na příští rok evropskou hornickou slávu.

Příbram

PŘÍBRAM – Na pětadvacet členů se přijetím Hornicko-historického spolku Západočeských uhelných dolů ze Zbůchu u Plzně rozrostlo Sdružení hornických a hutnických spolků (SHHS) ČR. Stalo se tak poslední listopadový pátek v Příbrami, kde nechyběli ani zástupci našeho revíru.

„Valné hromady se zúčastnili zástupci dvaceti spolků. Plus samozřejmě nováčci ze Zbůchu,“ informoval Josef Gavlas z Nadace Landek Ostrava s tím, že po obvyklých procedurálních bodech programu došlo i na zhodnocení letošního hospodaření SHHS. To se jeví vyváženým, prostředků navíc proti loňsku přibylo. „K potěše všech hlasujících byly schváleny příspěvky v původně navrhované výši tisíc korun za spolek ročně,“ poznamenal Gavlas.


Vanoce, Vanoce přichazaju
(Redakce Horník, Zábava, 18.12.2015)
Jak zme v nedělu vlezli do hospody Na Upadnici, tuž na nas dychla atmosfera Vanoc. Nad pipu maly nazdobeny stromek, na stropě mezi lampami zelene girlandy z baňkami a na každym stole maly svicen ze svičku. Prostě parada, až zme se chtěli hned rozdavať darki... „Neni na to ešče brzo, Zbyňďo?,” zeptal se Poldek. „Kaj brzo? Iďtě se podivať do marketuv či inych hospod. Tam to maju vyzdobene už skoro měsic. A mě novi šefici zdupali, že sem ešče nic něnazdobil a až pry přitlačim na pilu, bo inač mi na svatki kusek teho třinasteho plata nědaju. A že to tu tež musime vyzdobiť. Abystě se tu citili fakt tajak doma,” pravil vrchni Zbyněk a odkulal se ze svojimi stodvaceti kilami žive vahy ku pipě. „Tak pry je to definitivni: Vanoce budu na snihu a budě mrznuť, až budě praštěť...

Jak to vidí stryk Lojzek


Sedm havířských hrobů dostalo důstojný vzhled
(Redakce Horník, Horník, 14.12.2015)

Na třetím největším českém hřbitově za posledních sedm let postupně zrekonstruovali všechna místa, kde společně sní věčný sen oběti důlních požárů, výbuchů či závalů.

Hroby

Část historie, která k našemu městu navždy patří. Tak hledí i na radnici obvodu Slezská Ostrava na místa společného věčného odpočinku obětí neštěstí na zdejších šachtách z 19. a 20. století. Těžařská nadace je stejného mínění – na opravu hornických hrobů přispěla totiž už třikrát. A všech sedm dostalo opět důstojný vzhled!

„Patří to k odkazům minulosti, památkám, které bychom měli udržovat. Kdo viděl stav hrobů před rekonstrukcí, mi bezesporu dá za pravdu,“ nechala se slyšet Nataša Lukášová. Ta jednak sama pochází z havířské rodiny, a na třetím největším tuzemském hřbitově – jemuž Ostraváci neřeknou jinak než „na Slezské“ – působí jako správkyně.


Uhlí z OKD se v kamnech a kotlích domkařů spalovat už nebude
(Redakce Horník, Horník, 10.12.2015)
Lazy

Ukončením provozu prádla úpravny Lazy skončila technologická linka na výrobu tříděného uhlí.

„Prodáváme brikety, koks, uhlí. Nabízíme otopové výhřevné uhelné kaly. Dodáváme uhlí ostravské produkce či méně kvalitnější černé uhlí z dolu Jankowice. Černé uhlí vybírejte vždy podle kvality a hlavně podle výhřevnosti. Čím vyšší je kvalita a výhřevnost, tím je větší úspora vašich fi nancí.” Takové inzeráty a rady pro majitele kamen či kotlů na pevná paliva lze najít na internetu. Jenže zájemci o tradičně kvalitní černé otopové uhlí z ostravsko-karvinského revíru si o něm mohou nechat jenom zdát. Proč? Těžební společnost OKD, jediný producent černého uhlí v naší republice, uhlí malospotřebitelům nenabízí.


Zimní sezonu zahájili údržbou
(Redakce Horník, Horník, 06.12.2015)

Landek Park s Dolem Anselm už podle ředitele Lumíra Place plní funkci příměstské rekreační zóny. Lidé sem chodívají nejen kvůli hornictví a jeho historii či technice.

Landek park

Výměnou řetězu pluhové soupravy PL 82 a údržbami dalších exponátů zahájila šachta Anselm v hornickém skanzenu Landek Park zimní sezonu. Ta se projevuje zejména úpravou provozní doby. Každé pondělí mají podobně jako většina muzeí zavřeno a prohlídky v ostatních dnech nejsou co šedesát minut, nýbrž jen v 10, 12, 14 a 16 hodin.

„Pluh, mimochodem stejný typ, s jakým stále kopou paskovští horníci, patří v našich expozicích k těm plně funkčním technologiím. Oka řetězu i spojky toho měly už hodně za sebou, začínaly se zasekávat, proto jsme přistoupili k výměně. Dali jsme se i do jiných prací, které nemůžeme, stejně jako na činném dole, provádět za běžného provozu. Opravovaly se výztuže, upevňovala kabelová vedení,“ upřesnil Lumír Plac, ředitel Landek Parku, s tím, že všechno zvládali ve vlastní režii. Vždyť k zaměstnancům i průvodcům patří vysloužilci ze šachet, jako zámečníci František Plašťák a Miloš Schaffelhofer s léty praxe v závodě 1 Dolu Vítězný únor (Odra) či elektrikář Vlastimil Černín fárající svého času tamtéž.


Stara paměť fakt funguje
(Redakce Horník, Zábava, 02.12.2015)
Seděli zme v utery Na Upadnici a enem tak trochu slavili tyn sedumnasty listopad. Musim přiznať, že ni všeci, bo u stola komunisty Koldera bylo spíše smutno a všeci ostatní čekali, kdy se tamni osazenstvo poruči, tajak Švejk ve štrnastym roku minuleho storoča, když vypukla první světova, u vyčepniho Palivca v hospodě U Kalicha černe pivo ze slovami: „V Moskvě mají taky smutek.“ Ale bolševici se drželi mužně, bo nam všeckim bylo smutno z teho masakra, co porobili z patka na sobotu islamisti v Pařižu! A připadne žertiky na adresu smutku tam či indi by vyzněly jako něludske. Tuš jak zme tak potichučki rozjimali, co s tym muslimskim marasem, co se na nas z teho Blizkeho vychoda už dluhe měsice řiti, je třa zrobiť, až naraz pravi Poldek: „Ty, Lojzek, minule, než ti zebral slovo ze svojim frkem Erďa, si slibil, že nam dokažeš, jak maš dluhu tu svoju poměť. Tuš, cos chtěl řecť? Vykladej!“ Bo sem už měl tež dosť teho smutku, dal sem se do vypravjaňa. „Všeci dobře vitě, že Ostrava jako město ma v cele Evropě spřatelene města. V Rusku Volgograd, ve Velke Britanii Coventry, v Polsku Katovice, no a v Německu – vtedy vychodnim – Dražďany.

Adventní čas bude v hornických městech a obcích velmi pestrý
(Redakce Horník, Horník, 29.11.2015)

K bohatému kulturnímu programu pro všechny věkové kategorie přispěla jako už tradičně také Nadace OKD

Betlem

KARVINÁ - Za necelý měsíc jsou tady nejkrásnější svátky v roce – Vánoce. Poslední listopadovou neděli (29. 11.) začíná Advent – období čtyř neděl před vánočními svátky. S ním je spojena celá řada tradic. Mezi ty dávnější určitě patří adventní věnec se čtyřmi svíčkami nebo zdobení domovů jmelím, které má podle tradice přinášet štěstí a požehnání. Ještě před tím, než se začtete do předvánočního programu, který připravila hornická města a obce, si připomeňme význam Vánoc.

První vánoční stromek se v Česku objevil v roce 1812
Vánoce tradičně oslavují narození Ježíše Krista, ale obecně jsou chápány také jako jeden z nejvýznamnějších civilních svátků. Všeobecně se v křesťanské církvi slaví od 7. století. Nejstarší oslavy narození Páně probíhaly zřejmě v Římě – první písemná zpráva se váže k roku 336. Jedním ze symbolů Vánoc, bez kterého se neobejde takřka žádná domácnost, je vánoční stromeček. Přestože se zdobí už více než 400 let, v Česku rozhodně tak dlouhou tradici nemá.
    Poprvé ho postavil až v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich. Nový zvyk se však prosazoval hodně pozvolna, navíc si ho mohly dovolit převážně bohaté pražské měšťanské rodiny. Do venkovských stavení pronikaly ozdobené vánoční stromky pomalu – až do první světové války bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev.


Ach, to staři a dochtoři…
(Redakce Horník, Zábava, 12.11.2015)
Seděli zme v ponděli Na Upadnici, všeci vyštafi rovani, bo zme byli za tymi svojimi drahymi zesnulymi na hřbitovach, když začal Poldek: „Staři je na guvno. Sem z teho chozeňa po hrobach tak strhany, že ani němožu ruku s kryglem přitahnuť k pysku! A enem tych prašku co musim denně zjesť. A to ani němluvim, co mě to stoji!“ „Co ti zas stoji?! Kdybys něciganil! Dyť si oto pravil, že se ti tyn tvuj na kravatlu něpodival poslední dva roky…“ křiknul na ňho od hajzlovych dveři Antek. Poldek mu na to chtěl cosik řecť, ale enem mavnul ruku a mluvil dali:

Krojovaní horníci jeli na vinobraní
(Redakce Horník, Horník, 05.11.2015)
Krojovani

Byla krásná podzimní neděle a slovenské město s bohatou hornickou tradicí Pezinok slavilo po dva zářijové víkendové dny další významnou událost ze své dávné historie – vinobraní.

Pro Spolek krojovaných horníků při obci Stonava, vedený Ladislavem Kajzarem, bylo velkou ctí, že jsme na základě mnohaleté družební a neformální spolupráce s kamarády z Malokarpatského baníckeho spolku Pezinok, vedeného Štefanem Granecem, v dopoledním alegorickém pochodu městem nechyběli.


Na hornické relikvie přispěla Nadace Landek Ostrava
(Redakce Horník, Horník, 01.11.2015)
Michal

Starý důl v Michálkovicích chystá spoustu nových věcí. Areál se těší rostoucí oblibě nejen milovníků industriálu, chodívá se sem za kulturou i vstupem do svazku manželského.

Zajímavé rozšíření expozic chystají na Dole Michal provozovaném Národním památkovým ústavem (NPÚ), pracovištěm Územní památkové správy Kroměříž. Pořídili jak vybavení pro kanceláře vedení, tak další artefakty využívané na šachtě. Návštěvníkům je sice tento rok už ukázat nestihnou. To ale nemění nic na faktu, že zaznamenali nejúspěšnější sezonu v historii.

„Rostoucí počty návštěvníků bezesporu souvisí se zvýšeným zájmem o industriální památky v Moravskoslezském kraji. Což znamená, že pro ně musíme stále něco nového připravovat. Od příštího roku to bude kancelář ředitele, respektive závodního, sekretariát a zasedačka ředitele, kancelář ROH,“ uvedl Alexandr Zaspal, správce památkové šachty, která byla v provozu od roku 1843 až do 1993.


Vikend jak když vymaluje
(Redakce Horník, Zábava, 25.10.2015)
Seděli zme v utery odpoledne Na Upadnici a dřistali o pravě uplynulym prodluženym vikendě. „To zas raz ti synoptici trefi li kozla!“ začal dišput Poldek. „Kemu a za co zas tak škaredě nadavaš? Kdo je jakisik synoptik?“ zeptal se ho Antek. „Něčitaš, něviš. Synoptik je meteorolog, kery skuma všecki meteorologicke jevy zaznamenane na velkim uzemi, třebas v cele Evropě, a podle nich potym předvida počasi na dalši dni,“ vysvětlil sem mu učeně za potlesku cele hospody. Přidal sem obvykle herecke pukrle a dali posluchal Poldka. „No tak ti meteorologove, aby mi každy rozuměl, předpovidali na tyn dluhy vikend chladno a dešť. Rosnički v televizach nam s usměvem radily, až se zebereme svetry, deštniki a čopki na hlavu. A zatym bylo, kromě soboty, poměrně těplo! Také hezke vikendove babi leto!“ rozplyval se Poldek.

KOLAŘI „FÁRALI“ Z HLUBINY ZA PROPAGACI CYKLISTIKY
(Redakce Horník, Horník, 13.10.2015)
Kolaři

Sychravé počasí předposlední zářijové soboty přimělo kolaře, aby na cyklojízdu s názvem Farej s nami! zvolili vhodnější oblečení než pořadateli doporučované hornické. Ani déšť je však neodradil od účasti na letošním ročníku akce, jejímž cílem je propagace laciného, nenáročného a v zásadě i zdravého cestování po moravskoslezské metropoli.

„Jsem z Vítkovic, tak proč bych ten kousek do centra Ostravy neměla jezdit na kole?“ shrnula ideu sdružení Ostravou na kole Marta Pilařová, která vezla na tandemu sestru Martinu.


Koblovští důchodci slavili čtyřicítku
(Redakce Horník, Horník, 09.10.2015)
Petřkovice

Minuta ticha za přátele, kteří už nikdy nepřijdou, pamětní listy osmadvaceti členům seniorského klubu a uctění svátku horníků.

Každoroční setkání vysloužilých zaměstnanců Dolu Odra (Vítězný únor) při příležitosti hornického svátku se ve čtvrtek 10. září 2015 neslo také v duchu významného jubilea. Jejich důchodcovská odborová organizace totiž vznikla v roce 1975.

„Čas letí, ten se nezastaví, my stárneme, jsme dědkové a – kolegyně prominou – báby. Hodně spolupracovníků, spolupracovnic ze šachty už není mezi námi. Zůstaly jen vzpomínky. Vždyť mezi loňským a letošním zářím nás navždy opustilo devět přátel a kamarádů,“ uvedl předseda Josef Kubošek, který dělal mistra odborného výcviku, lokomotiváře i odborářského předáka.


Do Prahy na pivo enem tak? Už nikdy!
(Redakce Horník, Zábava, 27.09.2015)
Sednul sem ve středu navečer ztěžka na stolek Na Upadnici, objednal se pivo a spustil: „Zavolal mi v ponděli starši synek: Tato, jedu na otočku do Prahy, něchceš se mnu na dobre pivo? Už sem vam pravil, že za dobru plzeň sem ochotny se do te Prahy štrachať. Tuš sem přikivnul. Enemže ja vul se myslel, že pojedě autem, ale un pravil, že vlakem. Ale vidina buclateho krygla s pivem a pěnu tak hustu, že udrži pětikačku, vyhrala. A potym sem chtěl v Praze zajsť do muzea hudby. Pravil mi kamoš Peter, že tam su nove expozice z obdobi začatku bigbita v šedesátých rokach minulého stoleťa a ma tam byť aji cosik noveho okolo Beatles… Měl sem však z cesty cuknuť už při kupovaňu listkuv na pendolino. Baba v pokladně byla sice mlada, ale tak přečivna, že zme ju ze synkem museli upozorniť na to, že z usměvem idě všecko lepši.

Velocipedisté na Landeku
(Redakce Horník, Horník, 15.09.2015)
Velocipedisté

Jako by se vrátil čas – do areálu historické šachty jelo na předválečných bicyklech v dobovém oblečení sto nadšenců.

Někdejší povrchový ekonom Dolu Vítězný únor Ivo Brázdil zamířil poslední srpnovou sobotu opět na šachtu na kole. Nikoliv jako dříve z Poruby na staré favoritce, nýbrž z opačné strany města z Hrabové a na ještě letitějším předválečném bicyklu. A spolu s ním stovka účastníků setkání Klubu českých velocipedistů (KČV).

Eska z roku 1938 ze šrotiště
„Praxi na hornické průmyslovce jsem měl v přípravách na Paskově. Pak jsem nastoupil na Hubert a nakonec jsem působil ve všech závodech Vítězného února včetně Urxe v Peřkovicích. Do práce jsem jezdíval na kole z Poruby přes kopec v Hošťálkovicích, v létě pak někdy nazpátek přes Hlučín, kde jsem to měl i s koupáním ve štěrkovně,“ vzpomínal Brázdil.


Průmyslového dědictví je škoda nevyužít
(Redakce Horník, Horník, 11.09.2015)
DOV

Obliba šachet či továren jako cílů návštěv turistů není podle agentury CzechTourism výhradně tuzemskou specialitou.

Historické šachty Anselm (Eduard Urx) v Petřkovicích a Hlubina v Moravské Ostravě platí za nejlákavější turistické cíle v regionu. Náleží totiž do komplexu památek Dolní oblasti Vítkovice a Landek Parku; ten v návštěvnosti v českých poměrech překonávají pouze Pražský hrad, populární zoologická zahrada a obrovský aqua-palác v Praze. Více informací poskytla Martina Fišerová z agentury CzechTourism.


Jak ludě plantaju pisnički
(Redakce Horník, Zábava, 07.09.2015)
Sedeli zme Na Upadnici a skoro se dlubali v nose, jak zme se nudili. Ani to pivko do nas něpadalo tajak obvykle. „Co se robi, že je tu take ticho?“ ozval se ode dveři Jaryn, kery se zas po dluhe době objevil mezi nami. „Ale, spadla na nas, tajak na fobalisty Banika, jakasik deka,“ pravil sem mu popravdě. „To jako, že stě mimo formu tajak ti podpruměrni fotbalisti s tymi velmi nadpruměrnymi platami, keři se navic myslija, že su ti nejlepši ni-li v Evropě, tak určitě v naši republice, a zatym něumiju nic inšiho, niž pluvať a řvať na rozhodčich, že im něpřeju?“ pravil krkolomnu a na svuj obvykly řečnicki styl něsmirně komplikovanu větu Jaryn. „Ja bysem Baniček tak něpomluval, bo přeci tyn jeho včilejši majitel tvrdi, že je Banik včil fi nančně i hračski tak konsolidovany, jak nikdy předtym,“ křiknul od vedlejšiho stola posměšně stary Kolder.

Nedobudovaná koksovna mizí ze zemského povrchu
(Redakce Horník, Horník, 03.09.2015)

Demolice naproti severní lokalitě Důlního závodu 2 (ČSM sever) čeká nevyužívané a dlouho chátrající objekty; zbytek areálu slouží k podnikání.

ČSM

Pohřebiště betonových kvádrů a ocelových konstrukcí s mnohdy až hororovým nádechem v hustém březovém porostu. Tak vypadala část areálu plánovaného koksárenského provozu naproti severní lokalitě stonavské šachty. Přibližně od poloviny prázdnin zde rachotí těžká mechanika dodavatelských firem demolující vytipované objekty a vracející krajině její původní ráz.

„Monstrózní jeřábová dráha s délkou okolo padesáti, šířkou dvaceti a výškou patnácti metrů, jež měla sloužit jako venkovní skládka, už je pryč. Zmizela v průběhu necelých čtrnácti dnů. Pečlivě evidovaný systém odvozu kovového odpadu ukázal, že z tohoto objektu č. 14 zůstalo 160 tun šrotu,“ informoval vedoucí provozu povrchové služby Důlního závodu 2 Radomil Ocisk.


Hornictví u nás prochází náročným obdobím
(Redakce Horník, Horník, 30.08.2015)
Halda

Český horník je ohrožený druh, vždyť už teď se jich – náležitě kvalifkovaných – nedostává, tvrdí nový předseda ČBÚ Martin Štemberka.

Český báňský úřad zažil po necelých sedmi letech střídání na postu předsedy. Iva Pěgřímka, který odstoupil na konci loňského roku, nahradil dosavadní statutární náměstek Martin Štemberka. Člověkem na nejvyšší příčce tuzemské báňské legislativy se stal bývalý pracovník provozních i řídicích funkcí zejména v oblasti větrání, báňského záchranářství či bezpečnosti a hygieny práce v provozech OKD. Dali jsme mu proto slovo.


Banícka vizitácia s horníky z Karvinska
(Redakce Horník, Horník, 26.08.2015)
B.Bystrica

Před dvěma měsíci se sešli zástupci hornického cechu v Havířově na 19. Setkání hornických měst a obcí České republiky. Na Slovensku je tato tradice o několik let mladší. Slovenští horníci se v Banské Bystrici, která se pyšní bohatou historií těžby mědi, sešli 24. až 26. července teprve po osmé.

„Jsem velmi rád, že se právě Banská Bystrica stala hostitelem 8. Setkání hornických měst a obcí Slovenské republiky. Jsme hrdi na svoji hornickou historii,“ řekl zástupce primátora Banské Bystrice Martin Turčan. Ten rovněž uvítal, že tohoto setkání se pravidelně účastní zástupci krojovaných horníků z České republiky.


PREMIÉRA PŘEHLÍDKY POJÍCÍ UMĚLECKÉ ŽÁNRY NA HLUBINĚ
(Redakce Horník, Horník, 22.08.2015)
Hlubina

Stvoření – Rytmus – Oheň. Ve znamení této tematické triády se nesl o víkendu na přelomu července a srpna v areálu uzavřeného Dolu Hlubina první ročník přehlídky propojující širokou škálu umělecké tvorby nazvané 3ARTbeat. Pořadatelský tým neskrýval spokojenost, vždyť v pátek dorazilo osm stovek návštěvníků a v sobotu okolo třinácti set.


Budu hřibove jatki?
(Redakce Horník, Zábava, 18.08.2015)
Nastalo Na Upadnici obdobi velkich lučeni. „Je to marne, leto je tu a je třa regenerovať psychicke i fyzicke sily a ni furt vysedavať v hospodě a dřistať o ničim!“ pravil filozoficky Břetik a každemu z nas podal ruku. Před hospodu stala jeho škodulka nacpana až k prasknuťu jidlem, hadrami, spacakami, stanem a hlavně dvumi vnukami s manželku. A něsmim zapomenuť na dvě basy ostravske dvanactki, kere Břetik skonzumuje za tydiň. Dufa ale, že včil to budě měť na delši dobu, bo o dovolene budě častějši řidiť auto... „A kaj vlastně jedětě,“ zeptal se bezelstně Jiřik, ale ja, Poldek a Jaryn zme řvali smichem, bo zme dobře věděli, jakimi tradičnimi perypetijami Břetik ze svoju staru před dovolenu prošli. Břetik se beze slova otočil, vlez do škodulky, zadymil a byl fuč. Tuž zme museli Jiřikovi odpověděť my. „Vubec bysem se nědivil, kdyby měl hned tu za rohem karambol. Bo esli se kvuliva tobě spoměl na planovani letošni dovolene, tuš musel dostať třas. Oni totiž s tu jeho jako tradičně prolezli mapy celeho Česka, palcem procestovali středni aji jižni Čechy a když byli fyzicki, ale hlavně psychicki tymi představami schvaceni, pravila tradičně jeho draha polovička: ,Břetiku, jedem na Slovač do teho našeho kempa u Trenčina!’ A bylo vystarane! Břetik, kery se těšil na Prahu a Karlštejn, mavnul enem rezignovaně ruku a šel do banki měniť eura,“ vysvětlil sem Jiřikovi.

Na výlet do měděného dolu v Podkrkonoší
(Redakce Horník, Horník, 14.08.2015)

Nejen Moravskoslezský kraj je bohatý svou industriální a hornickou minulostí.

Bohumír

Nejen Moravskoslezský kraj je bohatý svou industriální a hornickou minulostí. Především oblast severních a východních Čech byla historickým centrem těžby rud. V Jestřebích horách u obce Jívka na Trutnovsku po padesáti letech otevřeli pro letní sezónu bývalý měděný Důl Bohumír.

Ve štolách, kde v 19. století pracovali horníci, vznikla tři sta metrů dlouhá prohlídková trasa, kterou návštěvníci absolvují s přilbou i čelovkou. Cesta vede dědičnou štolou, kterou byla dopravována vytěžená rubanina na povrch. Turistická sezóna je omezena pouze na letní měsíce do konce září. Důvodem je fakt, že štola je sídlištěm chráněných netopýrů.


Vzpomínka na 19. Setkání hornických měst a obcí ČR
(Redakce Horník, Horník, 10.08.2015)

Jednou z organizací, které přispěly k úspěšnému průběhu 19. Setkání hornických měst a obcí FrantišekČeské republiky, konaného za podpory společnosti OKD ve dnech 19. až 21. června v Havířově, byl Klub krojovaných horníků František z Horní Suché.

„Jsme moc rádi, že jsme od vedení OKD a obce Horní Suchá obdrželi upomínkové předměty s hornickou tematikou. Věnovali jsme je svým hostům, a mohli tak důstojně reprezentovat jak těžební společnost, tak naši obec,” říká Rostislav Grim z KKH František. „Městská knihovna Havířov a havířovská pobočka Klubu přátel Hornického muzea nám poskytly prostory expozice Historie psaná uhlím v Kulturním domě Reneta. Využili jsme je pro setkání s našimi kamarády a partnery. Potkali jsme se s primátorem Českého Krumlova a členy tamního kroužku, v jejichž městě se Setkání hornických měst a obcí konalo loni, ale také s kamarády z Měděnce, Stříbra, Kladna nebo také Příbrami. Tam se setkání na evropské úrovni uskuteční v příštím roce,” informuje Grim.


Důlní voda vyrábí elektřinu!
(Redakce Horník, Horník, 02.08.2015)

Autoři projektu přečerpávací vodní elektrárny v hlubinném dole chtějí ovlivnit rozhodování o budoucnosti vytěžených šachet. Generator

Roztočením soustrojí s Peletovou turbínou v náraží na pátém patře Vodní jámy Jeremenko se Ostravě v pátek 17. července dostalo zřejmě historického světového prvenství souvisejícího s hornictvím. Důlní vody odčerpávané nonstop ze zatopených děl ve zdejší části revíru totiž začaly vyrábět elektrickou energii!

„Vyvinuli jsme komplexní systém důlní přečerpávací elektrárny o jednotkovém výkonu 0,8 až 1,0 megawattu včetně nového konstrukčního uspořádání turbíny a ovládání řízeného na dálku. Čerpanou vodu akumulujeme v povrchové nádrži a při spuštění soustrojí ji vracíme zpátky do dolu potrubním tahem DN300 při využití spadu v jámě. Důlní voda je řízeně hnaná na lopatky turbíny roztáčející generátor.


Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server