Aktualizace
Aktualizované sekce od 21.03.2024 do 28.03.2024
|
Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 198 nalezených)
Podle historických dokumentů, nejstarších horních řádů, se čeští horníci od dávných dob sdružovali při každém místním podniku ve volná bratrstva jednak za účelem
"zachování pokoje a řádu na horách", jednak k dobrovolnému podporování kamarádů, kteří se stali práce neschopnými pro nemoc, úraz nebo stáří. K těmto humánním účelům byly vybírány při výplatě mzdy v sobotu večer od všech horníků libovolné dobrovolné příspěvky do zvláštní pokladnice. Protože záhy tyto dobrovolné příspěvky nedostačovaly, byla uložena všem horníkům sdruženým v bratrství povinnost k pravidelným příspěvkům vyměřeným podle výše jejich mzdy.
Tato prvotní bratrstva, jejichž dějiny sahají zajisté dále, než jsou zachovány písemné záznamy, tak daleko, jako je vlastní historie dolování v českých zemích, byla ryze soukromého, svépomocného rázu. Horníci si je sami z vlastního podnětu vytvořili, ze svých příspěvků také vydržovali a patriarchálním způsobem spravovali přes své volené „starší bratry" nezávisle na horních úřadech. Těmto prvotním bratrstvím podnikatelé ničím nepřispívali.
| Autor: administrator |
Vydáno dne 07. 08. 2008 | 4799 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Hornický umělecký soubor OKD (HUS)
Počátkem roku 1949 vznikl v ostravsko-karvinském revíru nápad vytvořit reprezentační hudební a pěvecké těleso, které dostalo název Hornický umělecký soubor OKD (HUS). Organizačním vedoucím byl Bedřich Bičiště,
uměleckým vedoucím a dirigentem známý ostravský skladatel Rudolf Kubín.
Základem HUS byla dechová kapela a pěvecký sbor Dolu Hlubina, které dirigoval tehdejší závodní ing. Edvín Bartoš, pozdější ředitel trustu Ostrava jih. K těmto souborům se přidaly kapely z dalších dolů a jednotlivci z různých závodů OKD. Pěvecký sbor posílili zpěváci z dolů František, Generál Svoboda, Hedvika, Hlubina Karviná, 1. Máj, Masaryk l a ll, Petr Cingr, Pokrok, Jan Šverma, Václav, Zárubek, Žofie a řada hornických učňů.
Kromě orchestru a pěveckého sboru vznikla u HUS taneční skupina pod vedením Zdeny Zápalové, kde tančila děvčata z různých závodů OKD a studenti z Hornické průmyslovky a VŠB. V pěveckém kvartetu, který byl také součástí HUS, zpívali administrativní pracovníci OKD Jarmila Nováková, Dana Vavrošová, Miroslav Špaňhel a Milan Výrostek. A konečně komorní kvarteto hrálo ve složení Jan Pastrňák, Josef Gryc, Vladislav Štebel a Bohumír Dokoupil.
| Autor: administrator |
Vydáno dne 05. 08. 2008 | 7145 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Po tříměsíčním fárání jako štajgr v úseku Albína Ryšky v 10.sloji na 14. šibíku, kde byl předákem překládací party Ervín Przeczek a hlavní předák Ladislav Hečko, jsem od začátku roku 1961 "povýšil" na vedoucího úseku rubání se 2 kolektivy v 8. sloji, které tehdy vedl Ota Navrátil a Josef Sladký. Tuto funkci jsem převzal po starém a zkušeném Aloisi Sebestovi.
Navrátilův mládežnický kolektiv byl znám svými dřívějšími vynikajícími těžebními výsledky v tzv. FILMOVCE, "SATAN" či "ATLET" Josef Sladký vedl kolektiv starších a zkušených rubáňových havířů.
Tehdy se celá délka porubní fronty podbrázdila, vytěžila se uhelná drť (šram) v přípravné partě a pomocí trhací práce byly úseky s tvrdým pilířem rozrušeny pro těžní partu, která ručně se sbíječkou vyuhlila a zabudovala pokos šířky 1,4 -1,6 m na spodní pás. Kvalita pásů bývala nevalná, často i 20x za směnu se pás utrhl a musel se šít. Rešením bylo zúžení pásu, aby nebyl těživem přetížen a také velké kvádry uhlí se na úzké "šlajfce" nedaly odtěžit. Čím užší pás v rubání tím plynulejší a bezporuchověj ší těžba, znělo to nelogicky, ale vyplatilo se to!
| Autor: administrator |
Vydáno dne 26. 07. 2008 | 2656 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Po první světové válce nesla jméno Józefa Pilsudského, ale hned v roce 1920 přijala název Důl Barbora
Jámu původním názvem Důl Austria, pozdější Důl Barbora, založila v roce 1907 Rakouská báňská a hutní společnost. Již kolem roku 1898 chtěl arcivévoda Albrecht na Karvinsku vybudovat nový důl, který by zajistil jemu a císařské rodině mimořádný zdroj příjmů.
Při hloubení jámy se velmi negativně projevily velké přítoky důlní vody a tekutých písků. Neporadili si s tím ani odborníci, které arcivévoda povolal z Itálie. Tehdejší čerpadla totiž nestačila důlní vodu odčerpat. V hloubení se pak nepokračovalo a jáma zůstala nějakou dobu opuštěna. Teprve nový majitel, zmíněná Rakouská báňská a hutní společnost, v hloubení pokračoval. Z tohoto období je v historických záznamech zmínka o velkém množství slaniny (špeku), který se používal pro utěsnění přítoků důlní vody.
POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY
| Autor: Vítězslav Hettenberger |
Vydáno dne 04. 06. 2008 | 8142 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
JAKÁ PÉRA NA HORNICKÉ ČAPCE?
Pokrytí hlavy, nazývané populárně „fezem", vysoká a tuhá čepice, která splňuje úlohu helmy, je součástí hornické uniformy, jejíž forma byla k nám pravděpodobně přenesena z Německa. K rozlišení rangu, do kterého byl nositel uniformy a fezu zařazen, se používá barva péra, které je uchyceno na zádi „federpušu". Vyšší inženýrské kádry nosí péra zelená, nižší inženýrské kádry a revírníci péra barvy bílé, řadoví horníci barvy černé a členové hornické kapely barvy červené. Na přední straně „fezu" je ve zlatě lemované ratolesti umístěn hornický znak mlátek a kladivo. Hornickou uniformu mohou nosit jen příslušníci hornického cechu, do kterého byli jmenováni.
| Autor: administrator |
Vydáno dne 29. 05. 2008 | 2209 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
|