Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 05.07.2024 do 12.07.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 198 nalezených)

Historie

Hornický kronikář dokončil historii Dukly

Třiasedmdesátiletý Jaroslav Čihař z Havířova dokončil kroniku dolu Dukla, ve kterém pracoval celé čtyři desítky let. Zachytil tak více než stoletou historii nyní již nefunkčního dolu, kterému přezdívá černá milenka.

Člen Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě zaplňoval 250 stran kroniky devět měsíců, nad poslední stránkou si prý notně oddechl. „Vybíral jsem z 2500 fotografií, které se mi podařilo nashromáždit během dvaceti let,“ řekl. Dukla si podle něho kroniku zasluhovala – chybí jí od roku 1975, kdy se původní kniha záhadně ztratila.

| Autor: administrator | Vydáno dne 19. 08. 2008 | 2043 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

O podnikavém knížeti Salmovi

SalmaPokud se naše poslední dvě zastávky, doly Zwierzina a Jan-Maria, jevily jako příběhy pro pamětníky, dnešní díl o šachtách knížat Salmů-Reifferschiedtů sahá do časů, na které dávno usedl prach zapomnění. Vždyť jejich poslední činná jáma byla uzavřena v roce 1926.

Kořeny dolování v dnešní oblasti osady Salma, na rozhraní Slezské Ostravy a Michálkovic, sahají do padesátých let 19. století. Kníže Hugo Karl Salm-Reifferschiedt zde založil v roce 1851 jámu Salm I–Ignát. Na místě už nějakou dobu horníci kutali pod dohledem hormistra Ignáce Vondráčka. Slovutný báňský odborník se v dalších letech Salmům staral nejen o chod jejich dolů v Polské Ostravě, železáren v Blansku, ale také o další průmyslové aktivity v hranicích monarchie.

| Autor: Libor Vidlička | Vydáno dne 17. 08. 2008 | 3218 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Kladensko a hornictví

MayrauStředověké dolování Kladensko minulo, nemá bohužel ani zlatonosné řeky, ani krystalikum s žílami zlatých, stříbrných nebo jiných rud. Chybí mu i významnější ložiska železných rud sousedního Baranndienu. Přesto éra kladenského dolování vyplnila poslední čtvrtinu druhého milénia velmi výrazně. Kladensko vydalo ze svých hlubin nemalé množství konzervované, koncentrované sluneční energie z dávných dob ve formě energetického uhlí.

Kladenské uhli přispělo významně k rozvoji průmyslové revoluce v českých zemích od jejího počátku, v první polovině 19. století. Vynález parního stroje, používaného od třicátých let pro těžbu a čerpání vody, pomohl k rozvoji hornictví, ale zároveň uhlí mu bylo nejvhodnější energetickou surovinou.

| Autor: administrator | Vydáno dne 13. 08. 2008 | 1751 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Počátky vzniku hornických bratrských pokladen

RPBPodle historických dokumentů, nejstarších horních řádů, se čeští horníci od dávných dob sdružovali při každém místním podniku ve volná bratrstva jednak za účelem "zachování pokoje a řádu na horách", jednak k dobrovolnému podporování kamarádů, kteří se stali práce neschopnými pro nemoc, úraz nebo stáří. K těmto humánním účelům byly vybírány při výplatě mzdy v sobotu večer od všech horníků libovolné dobrovolné příspěvky do zvláštní pokladnice. Protože záhy tyto dobrovolné příspěvky nedostačovaly, byla uložena všem horníkům sdruženým v bratrství povinnost k pravidelným příspěvkům vyměřeným podle výše jejich mzdy.

Tato prvotní bratrstva, jejichž dějiny sahají zajisté dále, než jsou zachovány písemné záznamy, tak daleko, jako je vlastní historie dolování v českých zemích, byla ryze soukromého, svépomocného rázu. Horníci si je sami z vlastního podnětu vytvořili, ze svých příspěvků také vydržovali a patriarchálním způsobem spravovali přes své volené „starší bratry" nezávisle na horních úřadech. Těmto prvotním bratrstvím podnikatelé ničím nepřispívali.

| Autor: administrator | Vydáno dne 07. 08. 2008 | 4884 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

POHLEDY DO HISTORIE

Hornický umělecký soubor OKD (HUS)


Hlubina Počátkem roku 1949 vznikl v ostravsko-karvinském revíru nápad vytvořit reprezentační hudební a pěvecké těleso, které dostalo název Hornický umělecký soubor OKD (HUS). Organizačním vedoucím byl Bedřich Bičiště, uměleckým vedoucím a dirigentem známý ostravský skladatel Rudolf Kubín. Základem HUS byla dechová kapela a pěvecký sbor Dolu Hlubina, které dirigoval tehdejší závodní ing. Edvín Bartoš, pozdější ředitel trustu Ostrava jih. K těmto souborům se přidaly kapely z dalších dolů a jednotlivci z různých závodů OKD. Pěvecký sbor posílili zpěváci z dolů František, Generál Svoboda, Hedvika, Hlubina Karviná, 1. Máj, Masaryk l a ll, Petr Cingr, Pokrok, Jan Šverma, Václav, Zárubek, Žofie a řada hornických učňů.

Kromě orchestru a pěveckého sboru vznikla u HUS taneční skupina pod vedením Zdeny Zápalové, kde tančila děvčata z různých závodů OKD a studenti z Hornické průmyslovky a VŠB. V pěveckém kvartetu, který byl také součástí HUS, zpívali administrativní pracovníci OKD Jarmila Nováková, Dana Vavrošová, Miroslav Špaňhel a Milan Výrostek. A konečně komorní kvarteto hrálo ve složení Jan Pastrňák, Josef Gryc, Vladislav Štebel a Bohumír Dokoupil.

| Autor: administrator | Vydáno dne 05. 08. 2008 | 7191 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Můj první raport u ředitele

FučíkPo tříměsíčním fárání jako štajgr v úseku Albína Ryšky v 10.sloji na 14. šibíku, kde byl předákem překládací party Ervín Przeczek a hlavní předák Ladislav Hečko, jsem od začátku roku 1961 "povýšil" na vedoucího úseku rubání se 2 kolektivy v 8. sloji, které tehdy vedl Ota Navrátil a Josef Sladký. Tuto funkci jsem převzal po starém a zkušeném Aloisi Sebestovi.

Navrátilův mládežnický kolektiv byl znám svými dřívějšími vynikajícími těžebními výsledky v tzv. FILMOVCE, "SATAN" či "ATLET" Josef Sladký vedl kolektiv starších a zkušených rubáňových havířů.

Tehdy se celá délka porubní fronty podbrázdila, vytěžila se uhelná drť (šram) v přípravné partě a pomocí trhací práce byly úseky s tvrdým pilířem rozrušeny pro těžní partu, která ručně se sbíječkou vyuhlila a zabudovala pokos šířky 1,4 -1,6 m na spodní pás. Kvalita pásů bývala nevalná, často i 20x za směnu se pás utrhl a musel se šít. Rešením bylo zúžení pásu, aby nebyl těživem přetížen a také velké kvádry uhlí se na úzké "šlajfce" nedaly odtěžit. Čím užší pás v rubání tím plynulejší a bezporuchověj ší těžba, znělo to nelogicky, ale vyplatilo se to!

| Autor: administrator | Vydáno dne 26. 07. 2008 | 2716 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Muzeální šachta dolu Julius 3

Julius IIIMostecko – měsíční krajina, která tady zůstala jako výsledek povrchové těžby uhlí. Kromě povrchových dolů má Mostecko i doly hlubinné. Ty se před dvanácti lety začaly postupně zavírat, a tak místní havíři přišli s nápadem hornického muzea. Chtěli dalším generacím zachovat to, jak vypadalo jedno z fyzicky nejnáročnějších řemesel. Ukázková muzeální šachta vznikla na dolu Julius 3.

| Autor: administrator | Vydáno dne 22. 07. 2008 | 2197 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

V Orlové se těžilo uhlí od roku 1835

Hlavní jámaUž předtím, kolem roku 1817, se dobývalo z mělkých šachtic a vytahovalo ručně rumpály nebo žentoury.

O počátcích dolování na Orlovsku je v historických pramenech poměrně málo zpráv a záznamů. Ví se ovšem, že už kolem roku 1817 se uhlí těžilo z mělkých šachtic a rubanina se vytahovala ručně rumpály nebo později žentoury.

Postupně však zájem o černé uhlí stoupal, a to hlavně díky rozšiřování Rudolfovy hutě ve Vítkovicích a dokončení Košicko-bohumínské dráhy.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY


| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 14. 07. 2008 | 7407 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Hornická naučná stezka

na vrchu Slepetné u Hradce nad Moravicí



Rumpál S historií těžby stříbronosných rud ve Vítkovské vrchovině a s problematikou zajištění starých důlních děl na vrchu Slepetné u Hradce nad Moravicí ve Slezsku v Moravskoslezském kraji jsme čtenáře občasníku DIAMO seznámili v říjnu 2007 a v únoru 2008. V dnešním čísle vám předkládáme závěrečnou část „stříbrné trilogie“ prožité a zaznamenané pracovníky odboru bezpečnosti hornické krajiny z odštěpného závodu ODRA na Ostravsku.

Želízko Naše tajné přání se stalo skutkem. Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí České republiky se nám podařilo u Hradce nad Moravicí vybudovat naučnou hornickou stezku „Stříbrný důl Slepetné“, která seznamuje návštěvníky s místem, které je unikátní svým rozsahem a historickým významem v rámci celé České republiky. Zde a v blízkém okolí se v 10. a 11. století, v dobách údělných moravských knížat přemyslovského rodu, těžila stříbrná ruda. Historické záznamy dokládají, že na Slepetném se začalo s těžbou dříve, než svá stříbrná bohatství vydala ložiska v Jihlavě, Kutné Hoře či Příbrami.

| Autor: Otto Hejnic DIAMO | Vydáno dne 12. 07. 2008 | 9038 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Hlubina měla raritu – lanovku v podzemí

Karvinský důl zasáhla 14. června 1894 velká katastrofa, jež si v celém revíru vyžádala životy 235 horníků.

Hlubina Důl Hlubina (Tiefbauschacht) byl založen na úpatí vrchu Ptáčník v roce 1867 hrabětem Johannem Larischem Mönnichem s původním názvem Hlavní jáma. Těžní jáma se pak začala hloubit v roce 1871 a původně neměla žádné těžní zařízení. Byla vybavena pouze fáracím oddělením pro kontrolu jámy. Až později tam byl instalován elektrický těžní stroj typu Ilgner o výkonu 1080 ks. Klece měly dvě etáže, každá byla pro dva důlní vozy.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY


| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 10. 07. 2008 | 9990 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Jáma Nová a moderní


Neuschacht Bratři David a Wilhelm Gutmannové získali v roce 1890 důlní míry také pro Novou jámu (Neuschacht) v Lazích. Už po čtyřech letech dosáhla těžní jáma 1 (dnes větrní 5) hloubky čtyř set metrů. Šachta se rychle propracovala mezi nejvýznamnější v revíru. Průmyslový komplex s koksovnou se stal centrem podnikání KZOL. Uhlobaroni se starali nejen o zisky. Dobře chápali, že horníci potřebují střechu nad hlavou. V koloniích a osadách Na Nové jámě, Veselá, Chobotova, Chobotova cihelna, Na kopci, Křístkova a Holcova nechali postavit na 250 domů pro téměř čtyři a půl tisíce obyvatel.

| Autor: Libor Vidlička | Vydáno dne 20. 06. 2008 | 3485 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Voda z Dolu František uměla léčit

Šachta mnoha jmen: Schürfanlage, Erzherzog Franzschacht, František, Klement Gottwald a opět František.


Neuschacht Více než čtyřicet let uplynulo od průzkumného vrtu v Horní Suché do doby, než tam pak začaly práce na hloubení jam. Průzkumný vrt do hloubky přes 363 metrů udělala v roce 1867 společnost Doly a koksovny dr. Heinricha Larisch-Mönnicha, a ověřila si tak sloje spodních sušských vrstev.

Další průzkum pokračoval až v letech 1907 a 1908. Na základě výsledků pak byly v červnu roku 1911 zahájeny práce na hloubení výdušné a později i těžní jámy. Ta dosáhla hloubky 435,36 metru, provoz těžní jámy byl zahájen v roce 1914.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY


| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 16. 06. 2008 | 2131 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Při hloubení Austrie jámu utěsňoval špek

Po první světové válce nesla jméno Józefa Pilsudského, ale hned v roce 1920 přijala název Důl Barbora

Austria Jámu původním názvem Důl Austria, pozdější Důl Barbora, založila v roce 1907 Rakouská báňská a hutní společnost. Již kolem roku 1898 chtěl arcivévoda Albrecht na Karvinsku vybudovat nový důl, který by zajistil jemu a císařské rodině mimořádný zdroj příjmů.

Při hloubení jámy se velmi negativně projevily velké přítoky důlní vody a tekutých písků. Neporadili si s tím ani odborníci, které arcivévoda povolal z Itálie. Tehdejší čerpadla totiž nestačila důlní vodu odčerpat. V hloubení se pak nepokračovalo a jáma zůstala nějakou dobu opuštěna. Teprve nový majitel, zmíněná Rakouská báňská a hutní společnost, v hloubení pokračoval. Z tohoto období je v historických záznamech zmínka o velkém množství slaniny (špeku), který se používal pro utěsnění přítoků důlní vody.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY


| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 04. 06. 2008 | 8309 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

O POČÁTCÍCH HORNICKÉHO MUZEA


LandekKONKRÉTNÍ POZNATKY O POČÁTEČNÍM BUDOVÁNÍ HORNICKÉHO MUZEA V OSTRAVĚ

V návaznosti na publikovaný článek v Horníku č. 31/2007 „Hornické muzeum OKD" chci blíže hornickou veřejnost informovat a částečně doplnit historickou fotografii o skutečných počátcích při budování hornického muzea na Ostravsku, v té době nazývaného „Technický skanzen".

| Autor: administrator | Vydáno dne 31. 05. 2008 | 1962 přečtení | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

JAKÁ PÉRA NA HORNICKÉ ČAPCE?

Pokrytí hlavy, nazývané populárně „fezem", vysoká a tuhá čepice, která splňuje úlohu helmy, je součástí hornické uniformy, jejíž forma byla k nám pravděpodobně přenesena z Německa. K rozlišení rangu, do kterého byl nositel uniformy a fezu zařazen, se používá barva péra, které je uchyceno na zádi „federpušu". Vyšší inženýrské kádry nosí péra zelená, nižší inženýrské kádry a revírníci péra barvy bílé, řadoví horníci barvy černé a členové hornické kapely barvy červené. Na přední straně „fezu" je ve zlatě lemované ratolesti umístěn hornický znak mlátek a kladivo. Hornickou uniformu mohou nosit jen příslušníci hornického cechu, do kterého byli jmenováni.

| Autor: administrator | Vydáno dne 29. 05. 2008 | 2257 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server