Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 05.07.2024 do 12.07.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 198 nalezených)

Historie

LANDEK A JEHO VÝZNAM

PRO POZNÁNÍ GEOLOGIE HORNOSLEZSKÉ PÁNVE

Landek

Je málo tak významných lokalit u nás, které by svým významem přesáhly region Slezska a Česka. Takovou lokalitou je vrch Landek v Ostravě-Petřkovicích. Vrch Landek, táhlé návrší s nárazovým břehem nad řekou Odrou, upoutá i dnes naši pozornost při prohlídce krajiny od východu. Je to nepřehlédnutelný krajinný útvar. Bylo tomu i v dávné minulosti, kdy vrch byl výhodným místem pro postavení tábora kočovných lovců před 23-21 000 lety. Byl i místem krátkého osídlení, které lze doložit nálezy keramiky nebo nástrojů z období neolitu (?), eneolitu (?), lengyelské keramiky před 4-3000 lety, kdy také Výchozydošlo k prvnímu lidskému zásahu do krajiny, a střepů nádob halštatské kultury z mladší doby železné. Nejisté je sídliště z doby 1000 let př. n. I. (Keltové?). Pozdější, druhé trvalé osídlení na Landeku představuje slovanské opevnění z druhé poloviny 8.-10. století a hradu z období velké středověké kolonizace v 13.-15. století. Toto poslední kolonizační úsilí dalo na dlouhou dobu tvářnost okolní krajině. V roce 1780 rychlebský důlní měřič Scholze nalézá na úpatí Landeku dvě sloje Juliánu a Vilemínu a již 26. 11. 1782 získává zde majitel pozemku koncesi na těžbu uhlí. Nastává rychlý přerod okolní zemědělské krajiny v krajinu industriální hornickou a posléze po uzavření Dolu Anselm (Důl E. Urx I.) v roce 1976 v krajinu postindustriální. Celá historie přerušovaného a rozptýleného osídlení krajiny v okolí Landeku a souběžná proměna krajinyje na jednom místě.


| Autor: administrator | Vydáno dne 14. 10. 2008 | 7628 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Z Dolu Vilém zbyl jen plynový komínek

Založen byl na Zárubku v Polské Ostravě v roce 1859, v roce 1961 tu skončil provoz a jáma byla zasypána.

Severní dráha Ferdinandova založila v roce 1859 v Polské Ostravě (později Slezská Ostrava), části Zárubek, Důl Wilhelm. Pojmenován byl podle barona Wilhelma von Eichlera, generálního ředitele Severní dráhy Ferdinandovy. Později byl název počeštěn na Důl Vilém. V roce založení dolu začalo hloubení víceúčelové jámy Vilém. Její větrní oddělení bylo od těžního odděleno zděnou přepážkou až k nejhlubšímu patru. Těžní oddělení jámy, která byla do hloubky 86,7 metru vyzděna cihlami, sloužilo z hlediska větrání jako vtažné. K těžbě se používal parní stroj, který měl výkon 150 KS. Do provozu byl uveden v roce 1866. Těžní věž byla dřevěná, měla tvar stolice a výšku asi 10 metrů.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY


| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 02. 10. 2008 | 7124 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Nejkratší „CESTIČKA K MAYROVCE" ze středu Kladna.

Výchozím bodem naší vycházky bude kladenské gymnázium. V parku před ním si prohlédneme jednu z mála hmatatelných památek vztahujících se k hornictví v samotném Kladně. Je to pomník dvou havířů od sochaře Ladislava Nováka, švermovského rodáka z roku 1952. Havíři dvou generací si podávají ruce přes tzv. „Váňův kámen". Tento, kdysi ještě větší buližníkový balvan, stál namístě nálezené jámy jménem Kateřina-Josefa z roku 1846, na hranici katastru Kladna a Kročehlav. Postupně měnil místo, až skončil zde. Nápisy ročníků 1848a 1948 na pomníku nejsou významnými roky pro historii kladenského hornictví.

Od pomníku půjdeme k budově „soudu" na Náměstí Eduarda Beneše. Tato výstavná budova byla původně postavena pro Revírní bratrskou pokladu sociální instituci pro podporu horníků. Budova naproti je bývalý Hornický dům. Ve výklencích budovy, jako reliéfní figurální výzdoba, jsou postavy havířů při práci a důlního měřiče s pomocníkem, jakožto představitele duševní práce v hornictví od sochaře V. Zeilmena.


| Autor: administrator | Vydáno dne 30. 09. 2008 | 4213 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Kladensko a hornictví

Důl Ferdinand

Středověké dolování Kladensko minulo, nemá bohužel ani zlatonosné řeky, ani krystalikum s žílami zlatých, stříbrných nebo jiných rud. Chybí mu i významnější ložiska železných rud sousedního Baranndienu. Přesto éra kladenského dolování vyplnila poslední čtvrtinu druhého milénia velmi výrazně. Kladensko vydalo ze svých hlubin nemalé množství konzervované, koncentrované sluneční energie z dávných dob ve formě energetického uhlí.

Kladenské uhlí přispělo významně k rozvoji průmyslové revoluce v českých zemích od jejího počátku, v první polovině 19. století. Vynález parního stroje, používaného od třicátých let pro těžbu a čerpání vody, pomohl k rozvoji hornictví, ale zároveň uhlí mu bylo nejvhodnější energetickou surovinou.


| Autor: Rudolf Polák | Vydáno dne 28. 09. 2008 | 1964 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Hájovský uhlobaron

Hájov

Téměř po šedesáti letech jsem se setkal s velkým přítelem mého tatínka. Oba jsme se na setkání těšili, a to z důvodu, že máme stejný zájem, tj. píšeme kroniky našich rodů. Naše rodina pochází z malé vesničky Hájov u Příbora. Přítel PhDr. Ladislav Polášek, CSc. Napsal mnoho publikací týkajících se našeho kraje, mezi nimi i,,200 let obce Hájov", z níž čerpám pro mé vedení kroniky. V práci pana Poláška jsem se setkal s článkem Májovský uhlobaron, který čtenářům Zpravodaje připomene méně známé skutečnosti z historie dobývání uhlí v našem kraji.¨

V 19. století byl dokončen uhelný průzkum v povodí řek Lubiny a Ondřejnice v prostoru obcí Hájov, Lubina, Sklenou, Rychaltice, Hukvaldy a dalších. Průzkum potvrdil, že v těchto lokalitách jsou ve velkých hloubkách kvalitní sloje uhlí. Mnoho vášnivých hledačů uhlí se pokoušelo otvírat zkušební šachty, většinou však z různých důvodů ztroskotávali (problémy se spodní vodou, hlavně však nedostatek kapitálu na podnikání).


| Autor: Rudolf Polák | Vydáno dne 22. 09. 2008 | 2481 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Příběh z důlního prostředí.

Bylo to v závěru roku 1959, na Velkodole Stalin už tři dny na vrcholu těžní věže nesvítila červená hvězda, symbol hlásající do celého kraje, že šachta splnila denní, ale v tomto období i měsíční a roční cílový plán, všem šlo o prémie.

Ráno u raportu u okénka při rozdělování práce ještě hodně před šestou vedoucí úseku geologie na nás významně pohlédl a důrazným oslovením říká: „Vy dva oto hevaj, v hlášení je napsáno, že se ve sloji Černá nevěsta při ražení ztratilo uhlí, je tam ustříhnutá sloj a seskok uhlí, no zkrátka ztratilo se v profilu ražení uhlí a je tam geologická porucha na sloji. Musíte to najít, vedení na tom moc záleží."

Pod tlakem naléhavého úkolu jsme se snažili jít rychle se převléknout a zajistit pro činnost potřebné věci. Ještě za námi se z okénka ozývalo: „Štajger vám nechal na noční směně překludit ten vaš kafemlynek (důlní dozor nechal přetransportovat vrtný stroj) a nechoďte nám dříve na oči, až zjistíte, kde to uhlí je." TO znamenalo setrvat v dole tak dlouho, dokud se nezjistí, kde sloj pokračuje.

| Autor: administrator | Vydáno dne 12. 09. 2008 | 2165 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Landecká Venuše

Psal se 14.červenec 1953. Dopoledne. Práce na nalezišti na kopci Landek v Ostravě-Petřkovicích se na okamžik zastavují. Důvod? Venuše. Později o tom vedoucí výzkumu doc. Bohuslav Klíma ve svém výkopovém deníku napíše:
"V 10.30 nález sošky ženy, Venuše. V zahloubené jamce, ve které byla i soška, je mnoho nálezů, jsou nakupeny hlavně na dně jamky, jeden na druhém.?

O dva dny později pak za přítomnosti ředitele ústavu J. Poulíka, V. Gebauera a svědků sepsal B. Klíma obšírnější protokol:
"Dne 14. 7. se pracovalo v sondě B při zkoumání kulturní vrstvy, velmi bohaté a promísené zřejmě se zbytky ohniště. Ve středu sondy byla čištěna mamutí stolička, připravovaná pro vyzvednutí en bloc. V okraji sloupce byl patrný větší zlomek dočerna spálené kosti. Kaluža, který na uhlík přišel, zavolal technického vedoucího výzkumu V. Gebauera, aby ho vyzvedl. Při odrýpnutí uhlíku uvolnila se větší hrudka kulturní vrstvy. Na jedné straně této hrudky byl patrný zpočátku nezřetelný zlomek krevele... Při dalším čištění se ukázalo, že jde o větší část ženské sošky, jíž chybí hlava a která je neúplná. V. Gebauer pátral proto v nejbližším okolí nálezu po dalších částech. Hlavičku se nepodařilo nalézt, avšak našel zlomek s levým prsem a druhý úlomek pravé horní části sošky."


| Autor: administrator | Vydáno dne 10. 09. 2008 | 7451 přečtení | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Vřesina na Hlučínsku

Něco o zvonech, sv. Barboře a z havířské historie naší obce

kostelNež se nadějeme, budou tu Vánoce a opět se rozezní zvony na oslavu narození Páně. Srdce jednoho zvonu však zůstane v klidu. Je to nevelký zvon z roku 1921 o hmotnosti sotva 100 kg, který je instalován ve farním kostele v havířské obci Vřesina na Hlučínsku. Zvon Barbora je jediný z bronzu, je zdoben reliéfy a nese nápis „Svaté Barboře věrní horníci". Byl odlit dílnách Otakara Winkeho v Broumově.

Zvon Barbora, dar havířů, by měl mít tu možnost se rozeznít byť výjimečně a umocnit tak svátek svaté Barbory, a to i přesto, že je nejmenším z celé sady čtyř zvonů instalovaných ve věži našeho kostela.

V minulosti došlo ke konfiskacím zvonů pro válečné účely. Proč se stalo, že zvon Barbora nebyl odvezen? Bylo to zcela určitě pro jeho malou hmotnost, zůstal jen symbolicky na věži alespoň pro bití na poplach při nenadálé situaci nebo ohrožení. Stejné štěstí měl historický vzácný malý zvon Vendelínek, který je uložen v depozitáři kostela. Ostatní tři velké zvony byly zabaveny, odvezeny a byly později nahrazeny provizorními ocelolitinovými zvony, které zvoní dodnes.


| Autor: administrator | Vydáno dne 08. 09. 2008 | 3299 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Počátek a konec hornických učebních provozu OKR

Známka

První zprávu z OKR o vybudování ubytovacího zařízení pro hornické učně máme z r. 1942, kdy na kopci Landek nad nádvořím dolu Anselm (tehdy nesoucí jméno Petershoffen l) v Petřkovicích byla dokončena výstavba učňovského domova. Jeho budova se nacházela u areálu výletní restaurace Myslivna, která byla před válkou vyhledávaným výletním místem Ostravanů s vyhlídkou na Ostravu a řeky Odru a Ostravici.

Potřeba vzniku hornických učebních oborů s hlubší kvalifikací stabilních dělnických důlních profesí byla vyvolána zhoršujícími se důlně geologickými podmínkami psi hornické činnosti vlivem zvýšeného postupu dolů do stále větších hloubek. A také náročnějšími pracovními postupy s četnými bezpečnostními opatřeními, pro které už nevyhovovala dosavadní praxe zaškolování nových pracovníků ve vlastních školicích zařízeních u jednotlivých těžebních společností. Dalším důvodem byl z titulu nenasycenosti uhelného trhu očekávaný rozmach výstavby dolů a přestavba a spojování stávajících dolů na velkokapacitní doly.


| Autor: Ing. Jaroslav Klát | Vydáno dne 04. 09. 2008 | 2005 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Historie spolu krojovaných horníků do roku 1948

Kroj

Spolek krojovaných horníků byl hornickou, zájmovou, apolitickou organizací s posláním propagace svého mateřského závodu na zachování slavných hornických tradic a zvyků v hornickém regionu.

Spolek se zásadně nezapojoval do sociálních střetů, už i z toho důvodu, že v řadách spolku stáli vysoce postavení úředníci, dozorci a hospodářští činitelé existenčně i kariémě vázáni na příslušnost k mateřskému závodu a uhelné těžební společnosti. V našem případě k Dolu František, ředitelství kamenouhelných dolů hraběte Larische Mónnicha v Karviné!

Jedna z priorit spolku byla charakteristická hornická solidarita s bratrskými spolky ze sousedních dolů, dále s místními hasiči a vojenskými veterány.

Původně byl spolek pouze pánskou hornickou organizací. Ozdobou a chloubou každé šachty a spolku byla nepochybně hornická dechová kapela, která se těšila ve své době velké oblibě a její členové nevšedními úlevami a výhodami v zaměstnání.


| Autor: administrator | Vydáno dne 02. 09. 2008 | 3257 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Vzpomínka na Petra Bezruče

Petr Bezruč

Básníka slezského lidu Petra Bezruče nemusíme snad nikomu představovat. Narodil se 15. září 1867 a v letošním roce uplynulo 141 let od jeho narození. Původní jméno měl Vladimír Vašek. V roce 1903 mu vyšla ve zvláštním čísle časopisu Čas sbírka pod názvem Slezské písně. Tato sbírka vznikla na přelomu století a těžila z lidové tvorby básníkova rodného kraje. Básně jsou inspirovány zejména odporem lidu proti sociálnímu a národnostnímu útlaku.

Slezské písně učinily Petra Bezruče po jeho vystoupení z anonymity velmi populárním básníkem. Ve svém stálí bydlel v Kostelci na Hané a občas dojížděl na svou chatu na Ostravici. Pokud ještě mohl. chodil často na Gruň, kde v hotelu Charbulák jsou dosud jeho verše opěvující tato krásná místa Beskyd.


| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 31. 08. 2008 | 2318 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Hornické žertování

smíchRevírník větrání fáral výdušnou chodbou, kde měl partu starších havířů na zmáhání. Už z dálky slyšel zoufalé volání: „Tys mě zabil, tys mě zabil." Spěchal proto na místo a tam zjistil obvyklou situaci. Jeden z havířů zaháněl stojku, kladivo vypadlo z násady a udeřilo druhého havíře do hlavy. Ten teď seděl pod štusem, hlavu v dlaních a naříkal:
Tys mě zabil." Revírník mu stlačil bouli na čele sekerou na plocho a začal psát lístek, aby ho narážeči předčasně vydali na povrch k dalšímu ošetření. Postižený ale zaškemral: "Paně stajger, dišo ni, ale jutro bych tak ten lístek moc potřeboval."

To bylo tenkrát, kdy se díky jedné knížce spisovatele Ludvíka Součka rozšířila fáma o zvláštních vlastnostech tvaru pyramidy. I v takové maketě, zhotovené z lepenky přesně podle daných rozměrů, se dlouhou dobu dají uchovávat organické látky bez poškození, anebo obyčejná žiletka domácí výroby prý po týdenním pobytu v takové pyramidě získává vlastnosti nejlepších zahraničních žiletek, se kterými když se člověk holí, tak ani nic necítí.

Na oddělení technického rozvoje kdosi dostal nápad, že by se těchto vlastností pyramidy mohlo využít ke zkvalitnění ostří hornických sekerek a pilek, nebo též vrtacích korunek či nožů ke kombajnu. Rozhodli se, že provedou pokus nejprve s tou žiletkou. Zhotovili pyramidu, do jedné třetiny výšky uložili na krabičku od sirek žiletku s osou přesně orientovanou sever jih.

| Autor: administrator | Vydáno dne 29. 08. 2008 | 1723 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Důl Jakub dával uhlí jenom čtyři desítky let

jakub Těžba skončila už v roce 1914, poté jámy sloužily pro větrání sousedního Dolu Zárubek

Důl Jakub založila v tehdejší Polské Ostravě-Zárubku v roce 1868 Severní dráha Ferdinandova a název dostal podle drážního generálního sekretáře Jakoba Jakobiho. Ve stejném roce se začaly současně hloubit obě jámy – těžní a výdušná. Hloubicí práce ale ztěžovaly velké přítoky důlních vod, které byly odváděny na vodní jámu blízkého Dolu Hermenegild, která byla společnou vodní jámou ve středu zárubecké kotliny.

V roce 1884 měla těžní jáma Dolu Jakub hloubku 168,9 metru a výdušná 102,4 metru.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY


| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 27. 08. 2008 | 2695 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Hledání ztracené důlní historie

HettenbergerAmatérský hornický historik zahájil již před léty přednáškové turné Nejznámější hornický historik v Ostravě chodí o berlích a je mu 80 let. Přesto tráví desítky hodin v archivech, kde hledá další informace o severomoravských šachtách. "Mám strašnou radost, že se o historii hornictví začalo zajímat tolik lidí. Vždyť jednu dobu se mnozí tvářili, jako by snad v HettenbergerOstravě ani žádné šachty nebyly," začíná obvykle své přednášky o historii hornictví Vítězslav Hettenberger, původní profesí důlní technik, který do důchodu odcházel deset let před uzavřením ostravských dolů.

Jeho diář je stále plnější. Amatérský historik se stává na Ostravsku populární a známou osobou. Pořádá přednášky, začal publikovat. "Někdy po mně chtějí, abych to psaní ještě obohatil. Ale to já moc neumím. Jsem zvyklý, že tohle měří přesně tolik metrů a to zase tolik," říká o svém přeneseně technickém psaní Hettenberrger, který čtyřicet let pracoval ve vítkovickém dole Hlubina.

| Autor: administrator | Vydáno dne 25. 08. 2008 | 2094 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Hornictví – obor s tradicí i perspektivou

Poohlédnutí za loňskou konferenci.

Na prohlídce Hodiny ukazovaly pár minut před čtvrtečním polednem, když Vítězslav Hettenberger uzavřel v sále správy společnosti OKD svými Pohledy do historie dolů OKR program dvanácté Hornické Ostravy 2007. Mezinárodní konference dospěla po třech dnech naplněných přednáškami a diskusemi v pěti odborných sekcích do finále.

Závěrečné slovo patřilo člověku z nejpovolanějších, předsedovi Moravskoslezské hornické společnosti profesoru Ivu Černému. Při svém hodnocení vyjádřil s průběhem a výsledky konference spokojenost. Hlubinné hornictví, které se nejvýrazněji zasloužilo o rozvoj a dnešní význam regionu, si v něm udržuje pevnou pozici. Navzdory často negativním náladám ve společnosti, zejména mimoostravské. Účast sedmi desítek odborníků ze tří zemí naplnila představy pořadatelů. Také počet pětadvaceti přednášek ve čtyřech ryze technických sekcích a jedné historicko-muzejní, byl vzhledem k časovému harmonogramu optimální. Více než v minulých ročnících se tím vytvořil prostor pro pestřejší diskusi delegátů nad projednávanými tématy.

| Autor: Libor Vidlička | Vydáno dne 21. 08. 2008 | 1999 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server