Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 22.03.2024 do 29.03.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 363 nalezených)

Zábava

Na co su saňki?

Vlez sem v utery Na Upadnicu ověšany tajak vanočni stromek, a už od dveři sem řval, že něchcu pivo, ale grog! „A jeje, Mikulaš se nam vratil!“ křiknul na mě posměšně Antek. „Guvno Mikulaš, tyn byl v patek! A drž pysk, bo beztak ešče nikdo něvi, jak to s tebu, andělu, vlastně dopadlo!“ seknul sem po nim a vtisnul se mezi chlopy, co se ohřivali řitě kolem hospodskeho krba. Antek enem tak zašvidral a vykoktal ze sebe: „Jak by to mělo dopadnuť?! Přišel sem spořadaně dom, zeblek sem se a šupnul do lužka. Stara byla na stypach, a tak byl doma klid.“ „O tym se ešče povykladame, bo si zase zřigal pul cesty kolem baraka! A navic v tym andělskim munduře! To byla ostuda! Baby se ešče včil o tym vykladaju,“ smjal se mu Poldek. „Ser na cypa!“ okřiknul ho Juzek a otočil se ku mně: „Co to maš v tych balikach?“ „Ale kupil sem rodině darki pod stromek. Nejvěči radosť mam tu oto z tych klasickich saněk. Ty sem kupil pro mojeho nejmladšiho vnuka Peťulku!

| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 16. 12. 2014 | 2779 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Zábava

Jaki budě Mikulaš?

V ponděli zme se Na Upadnici starali, co zrobime letos pro děcka na Mikulaša. „Lojzek ma dva vnučata, Břetik a Jaryn tež, no tuš je třa cosik zrobiť,“ pravil bezdětny stary mladenec Jiřik. „A jak by ses to představoval?“ zeptal sem se ho. „No pojčame se z divadla kostymy čerta, Mikulaša a anděla, šak tam ešče maš furt tu znamu, ni?! Vy dědci nam datě na darki, nebo se ich sami kupitě, a pujdem děcka strašiť! Němluv mi, že něviš, jak se to robi?“ hanlivo mi pravil. „Jak se co robi, to vim, ale kdo se do tych kostymuv převleče? My za svojimi děckami němožeme, bo nas poznaju po čuchu, a převlikať se před každymi dveřami je tež uvalene! To musiš uznať aji ty!“ namitnul sem a z Jiřika se skorem začalo kuřiť, jak urputně přemyšlal. „Mam to! Zrobime to tajak loni: za Mikulaša pujdě Poldek, bo ma skorem dva metry, za čerta idu ja, bo umim nejlepši z vas strašiť, a za anděla pujdě zas Antek,“ vysypal ze sebe a poručil se velku zelenu. Kopnul ju do sebe ze slovami, že když se sam něpochvali, nikdo to za ňho nězrobi. „Něvim, něvim!? Viš jak Antkuv anděl dopadnul!? Viš, co dycki dokaže zrobiť, jak se enem trochu připije!?! Když už to musí byť, měl by isť spíše za čerta...,“ namitnul sem. „Šak se enem spomnitě, jak to dopadlo loni. Vtedy zme měli z mojim synkem a jeho dvumi děckami obrovske ščesti, že stě šli ku nam prvni.

| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 07. 12. 2014 | 2807 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Horník

Legenda o svaté Barboře

Barborka

Život křesťanské světice Barbory klade legenda do druhé poloviny 3. století našeho letopočtu nebo na začátek 4. století. Šlo o období, kdy se mezi sebou svářely původní antické helénistické představy o světě a životní styl s křesťanským pojetím.

Barbora se narodila v Nikomédii (Malá Asie, dnešní Izmir v Turecku) v rodině bohatého kupce Dioskura, který vyznával helénistické zásady. Měl strach, že se jeho jediná dcera nakazí křesťanskými myšlenkami, proto ji držel v kamenné věži, kde jí dopřál veškerý dostupný komfort. Podle předpokladů (které asi potvrdí všichni rodiče dospívajících dětí) to mělo přesně opačný účinek: Barbora se stala přesvědčenou křesťankou – údajně díky jednomu ze sloužících, kteří jí přinášeli potravu.

O její smrti kolují různé představy. Podle jedné z nich ji sťal vlastní otec, když se dověděl o její konverzi ke křesťanství. Prý ho v té chvíli zabil blesk z čistého nebe. Podle jiné ji otec vydal římským soudům. Po dlouhém mučení a marném přesvědčování, aby se zřekla Ježíše, byla popravena během některé z vln pronásledování křesťanů, které v římské říši občas probíhaly, pravděpodobně za vlády císaře Maximiana Galeria (vládl v letech 305–311).


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 05. 12. 2014 | 1403 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Horník

Hornický pamětník mezi ostravskými Seniory roku

Miroslav Šmíd

Miroslav Šmíd už dávno spojil havířinu a kulturu, což mu vyneslo nominaci mezi činnými osobnostmi staršími pětašedesáti let.

Hornictví a kultura provázejí Miroslava Šmída z ostravského sídliště Poruba celým životem v takové míře, že se mu o nich i nyní v sedmaosmdesáti letech skoro každou noc zdává. A jelikož v jeho případě jedno úzce souvisí s druhým, objevil se také mezi pěticí favoritů na titul Seniora roku 2014 udělovaný radnicí města Ostravy.

Bez zajímavosti není již začátek jeho životní poutě. „Narodil jsem se jako vůbec první dítě z vesnice Hrušky u Slavkova v porodnici v Brně,“ rozpovídal se pamětník, který přišel jako ani ne patnáctiletý na Ostravsko v roce 1942. Vzdělání získal na tehdejší dvouleté Horní škole. Po ní ještě se dvěma spolužáky nastoupil jako revírník na šachtu Prezident Beneš (také Jan Karel, nyní ČSA).


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 01. 12. 2014 | 1101 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Zábava

Odchazaju aji ti nejlepši

Sobota byla Na Upadnici dost posmutněla. A něbylo se čemu diviť bo sem ja a aji Juzek informovali osazenstvo a pohřebach, na kerych sme byli. Ale hlavně ja sem byl vedle smutku aji dost nasrany na komoše, bo na pohřebě v Albrechticích nas mohlo a mělo byť vice. Ale popořadku. První se rozvykladal Juzek. „Umřel mi dluholety kamoš. Tvůj menovec Lojza Málek byl dobrak od kosti, který by muše chlup na břuchu nězkřivil nětobože ji urval nohu. Vzdělanec ze dvuma vysokoškolskými titulami. Ale tež velky srandista. S tym by si se, Lojzku, rozuměl. Uměl se z kamošu aji vystřeliť. Třebas když jim z jižní Moravy přivez z vinařské obce Hrušky fl ašku ze slovami: ,Dejtě se do ryla vino z Hrušek.´ A taka blondynka převalila vino po patře a znalecki pravila: ,Nikdy bych nevěřila, že tak dobré víno se dá vyrobit z hrušek.´

| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 28. 11. 2014 | 3104 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Zábava

Všecki moje lasky

Minulu sobotu se tak ochladilo, že vedeni hospody Na Upadnici dovolilo kelnerovi Zbyňkovi, aby rozfajroval krb uprostředka sala. Bo zima byla taka kapku vlezla, vyměnili zme pivo za svařaki a grogi. „Tuš to mi hlava něbere. Včil zima jak na Siberiji a minuly tydeň o dušičkach bylo ešče krasne babi leto. „Co bys chtěl skoro v polovici listopada? Laziť po kupaku v plavečkach?“ smjal se mu Jaryn. „To ni, ale aby bylo slunečno bez velkeho větra a těplo tak akurat. A to by mohlo vydržeť až do dubna a hned to přejsť na jaro. To mam ze všeckich tych štyrech obdobi nejrači. Jak se tak ty pupata nalivaju, pomalu se začina všecko zeleňať, baby odhazuju přebytečne mantle a svetry a galaty zaměňuju za leginy či kraťučke sukně...

| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 19. 11. 2014 | 2833 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Horník

Filmová vzpomínka na důl František v Horní Suché

František

Stálá expozice o historii Havířova a hornictví ve výstavní síni budovy Společenského domu Reneta nabídla třetí říjnové pondělí v tradičním filmovém odpoledni pohled do historie Dolu František, v minulosti také Důl Prezident Gottwald.

Záznam vznikl jako potřeba uchovat vzpomínky na práci při dobývání uhlí v tomto dole. Důl František se nachází v katastru obce Horní Suchá. Návštěvníci, kteří dorazili před velkoplošnou obrazovku, si během fi lmu připomínali různé okamžiky a vybavovaly se jim vzpomínky na dnes již neexistující provoz, po kterém zbyla jen železobetonová těžní věž. „Samozřejmě jsem přišel zavzpomínat a podívat se na tento fi lm. Vždyť jsem na Františku dělal 23 let. To je přece kus života,“ pronesl jeden z důlních elektrikářů, který nyní pracuje na Závodě Důl Lazy.


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 13. 11. 2014 | 1325 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Zábava

Vašikuv marny boj z mobilem

Seděl v utery Na Upadnici Vašik zakaboněny tak, že sem se bal ku němu přisednuť. „Co je s nim?“ ptal sem se Antka, kery se na Vašika tež dival z povzdali. Naraz se zjevil Poldek, sednul se ku Vaškovi a cosik živě diskutovali. Rozkladali rukami a byli hodně rozčileni. Enemže se bavili potichučki, tak zme my, co zme seděli kusek dali, nic něslyšeli. Enem sem zaregistroval, že Vašik cosi třima v ruce, občas na tym cosik vymačka, potym to předa Poldkovi, ten to tež pomačka a cosik Vašikovi šepce. Potym přišel Jiřik a na celu hospodu zahalekal: „Co seditě každy indi? Čemu něstě, jak je u nas normalnich štamgastu tutejši hospody – krom komunistuv, podotykam – zvykem?!“

| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 03. 11. 2014 | 1349 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Horník

Příbram hostila jednání 53. Hornického sympozia

Pocod landek

Evropské hornictví a hutnictví – tradice a památky, Věda, výzkum a inovace v hornictví, Zahlazování následků hornické činnosti v ČR. V těchto třech sekcích ve třetím říjnovém týdnu probíhal 53. ročník sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice. Kromě odborné části došlo na méně oficiální setkání přátel nerostů, kamenů, šperků a fosilií či večer v duchu slavného Skoku přes kůži.

Na úvod promluvil o aktuální surovinové a energetické politice ČR předseda představenstva Zaměstnaneckého svazu důlního a naftového průmyslu Zdeněk Osner, 110. výročí povýšení Báňské akademie v Příbrami na Vysokou školu báňskou zmínil děkan Hornicko-geologické fakulty (HGF) Vojtech Dirner, 160. výročí vydání Obecného horního zákona pak představitel státní báňské správy Ivo Pěgřímek.


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 31. 10. 2014 | 1105 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Horník

MINERALOGICKÁ BURZA? SVĚTOVÁ SE VŠÍM VŠUDY!

Kdo zaváhal na podzim, dostane další šanci zase na jaře – 11. dubna 2015

Burza

Jak se říká, dva měsíce i s cestou pobývá v Česku Mark Wu z Tchaj-wanu; studuje na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO) hornictví a geologii. A už si udělal čas, aby se stal jedním z 1395 návštěvníků tradiční mineralogické burzy pořádané třetí říjnovou sobotu v Nové aule v kampusu v Porubě.

„Jsem v prvním semestru na Hornicko-geologické fakultě. Ta se také stala pořadatelem tohoto setkání. Oslovilo mě to a nelituji! Viděl jsem tady nerosty, minerály i fosilie z celého světa – od Asie přes Afriku až po Ameriku,“ nechal se slyšet Wu, který prozatím s našinci komunikoval anglicky. Prostřednictvím některých nabízených věcí se i seznamoval s havířskými tradicemi.


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 28. 10. 2014 | 1385 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Horník

Šachťák hostil i pamětníka, semestra z roku 1949

Akademici z „báňské“ už začali připravovat nové adepty na vstup do cechu hornického na 126. skok přes kůži.

Šachťák

Když se starému havíři Miroslavu Šmídovi doneslo, že milovníci hornických tradic z Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě dělají přípravné šachťáky na slavný 126. skok přes kůži v Chomutově, dlouho neotálel a první říjnovou středu se objevil v noře „U Pošty“ v Třebovicích. Spolu s ním dvacítka semestrů a semestrik a pět smrdutých fuxů.

V semestrovské tablici ovšem sedmaosmdesátiletý pamětník dlouho nevydržel, po odzpívání pár karmín ho slavné vysoké a neomylné prezidium řečené Červ delegovalo do té prezidiální. „Do cechu havířů jsem vstoupil v roce 1949 a čestný hornický flek posléze dostal od docenta Cvika, nejslavnějšího kantora všech dob,“ řekl Šmíd coby Slavné vysoké a čestné prezidium pravé.


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 25. 10. 2014 | 1330 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Horník

Když chlop smrdí

„Mam pro vas zpravu,“ oznamil sem kamošum Na Upadnici v ponděli. „Ale než vam ju řeknu, musim se napiť. Bo mam taku žizeň, že je možna aji škoda ju hasiť, jak řikava skotačivy stařik Slaveček. A stary Vykysaly k temu obvykle dodaval, že žizeň je horši niž valka! Takže, Zbyňďo, načepuj mi pěknu hladinku!“ nařidil sem kelnerovi a rozhlidnul se po vyčepě. Urobil sem, jak sem se přal, potřebny efekt. Aspoň o tym svědčily nědočkave grimasy chlapu. „Tak nězdržuj a vyval to!“ křiknul na mě Antek. „Dočkej času jako husa posviceni. Zbyňďa už mi to něse,“ pravil sem mu na to, napil se hlubokym duškem, otřel pysk od pěny a začal: „Jak isto vitě, chystal sem se s Mařu v nedělu na tyn svatovaclavski jarmark. Mařa mi vypucovala oblek aji buty a mezi tym enem tak utrusila: ,Musiš byť gryfny, bo s nami idě Očadlička a tyn jeji novy chlop!´ Odevřel sem sice pysk, ale hlasku něvydal, jak sem byl zaskočeny.

| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 22. 10. 2014 | 2637 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Horník

VŠB-TU Ostrava přivítala na čtyři tisíce svých absolventů

Historicky první sraz si nemohli nechat ujít ani bývalí zaměstnanci dávno zavřených šachet

VŠB

Poprvé od roku 1849 uspořádala Vysoká škola báňská – Technická univerzita VŠBOstrava (VŠB-TUO) setkání pro své absolventy. Jedenáct stovek předem přihlášených, a pak ještě asi dvakrát tolik lidí bez registrace dorazilo druhý zářijový pátek na vpravdě historickou událost, jíž předcházelo devět měsíců příprav a spousty probdělých nocí organizačního týmu.

Absolventy, kteří letos slaví padesát let od získání diplomů, pozvala „báňská“ do Nové auly na Zlatou promoci. Na rozdíl od roku 1964 k tomu dostali i taláry a důstojnější prostředí než tehdy, jak pamětníci konstatovali. Nechyběli mezi nimi samozřejmě ani inženýři a inženýrky z Hornicko-geologické fakulty (HGF), kterým byla v hlavním sále vyhrazena pravá sedadla.


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 19. 10. 2014 | 1723 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Horník

Stonavští krojovaní dostali další dárek ke své stovce

Stonava

Vzor udržování tradic. Tak hodnotili na 18. SHMO práci Kroužku krojovaných horníků při obci Stonava, jenž v letošním roce slaví 100. let své činnosti. A také mu v Českém Krumlově k tomuto významnému jubileu dali dárek – Českého Permona v kategorii Hornický folklor!

„Jsme jako na pomyslné lodi, jež pluje stále dále s hornickými tradicemi a předává je mladým lidem. Ocenění je zhodnocením naší práce a obrovskou motivací, která naše nástupce přiměje pokračovat ještě nejméně dalších sto let,“ nechal se slyšet místopředseda KKH Tomáš Hejda (30), který má na rozdíl od táty (bývalého střelmistra na Darkově) nebo strýce (přípraváře na Doubravě) hornictví jako koníček.


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 16. 10. 2014 | 1144 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Horník

Hornická sláva u Vltavy

Ve slavnostním průvodu pochodovali zástupci 61 sdružení či cechů včetně několika z našeho regionu.

Krumlov

Ačkoliv zde patří těžba stříbra i grafitu definitivně minulosti, stal se řekou Vltavou omývaný Český Krumlov o posledním zářijovém víkendu hlavním městem havířiny u nás. Konalo se 18. setkání hornických měst a obcí (SHMO) ČR, na němž zástupci ostravsko- -karvinského revíru nechyběli!

„Registrovaných účastníků jsme měli 841, ale do slavnostního hornického průvodu vyrazilo nakonec na devět set lidí v havířských uniformách či historických krojích z hornických měst a obcí jak Česka, tak Slovenska, Rakouska, Německa i Polska,“ řekl Milan Kadič za pořádající Hornický spolek Český Krumlov.


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 13. 10. 2014 | 1378 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server