Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 06.07.2024 do 13.07.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 198 nalezených)

Historie

Poslední byl nejlépe připravený.

Odra

Poslední vůz uhlí ostravské dílčí pánve byl vytěžen 30. června 1994 na nejlépe připraveném dole revíru, na Dole Odra (Vítězný únor) v Ostravě-Přívoze. Dokladem toho odvážného tvrzení je fakt, že teprve rok předtím, v roce 1993, vyložil tento důl skipové zařízení na nové 10. těžní patro a současně měl v této době v předstihu otevřeno i další 11. 'patro, a to hned oběma jámami najednou. Po zkušenostech z okolních dolů s podpatrovou těžbou byla totiž otvírka nových pater Dolu Vítězný únor prováděna hned přes dvě patra najednou, a to přes 300 m hloubení každé jámy. Vtažná jáma byla prohlubována klasicky pod ochranným povalem a výdušná jáma k ní byla prohloubena vrtným komplexem WIRTH VSB-VI o průměru 6 m do hloubky 1008 m. Ptáme se, kdy a jak vznikl tento velkodůl v blízkostí hlavního ostravského nádraží, který mohl své uhlí dodávat pásových dopravníkem přímo do sousední koksovny?


| Autor: administrator | Vydáno dne 25. 02. 2009 | 1892 přečtení | Počet komentářů: 6 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

HAVÍŘ GLUCH

„Bílá" kolonie u Dolu Jindřich v Karviné-Dolech patřila k nejstarším. Stavěli ji ke konci 19. století na rovině, na prostranství mezi panským dvorem a Jindřichovou šachtou. Po desítky let, kdy havíři z Jindřichovy a Františkovy jámy ubírali postupně kamenným hlubinám uhlí, měnilo se okolí kolonie, měnila se i kolonie sama. Rovina, na které kolonie stála, měnila se postupně v padesátých letech minulého století v dolinu, na jejíchž svazích praskaly a křivily se zdi i okna, lidé utíkali z polorozpadlých domků a zase se do nich vraceli, když zedníci zamazali puklinu a vsadili nová okna. Tak v jediném domku bylo možno najít okna i dveře všelijak porovnané, střechy baráku prohnuté, na verandách stupně. Za panským dvorem narostla halda ze sousedního Dolu Hohenegger (1. Máj), propadlá pole zatopil rybník, vyrostla jindřišská halda.

V Karviné a Havířově rostou ulice nových domů pro havíře a „bílá" kolonie se stává pamětníkem dávných let, vzpomínkovým zápisníkem havířského století.


| Autor: administrator | Vydáno dne 03. 02. 2009 | 2549 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Ferdinandova kolonie

Po průzkumnickém období budování štol a kutacích jam, kdy v okolí Ostravy bylo hlavně ve 30. letech 19. století vyhloubeno okolo 300 kutacích jam, se dobývání ujímá rakouský stát. V roce 1 843 se začala hloubit v Michálkovicích kutací průzkumná jáma (pozdější jáma Ferdinandova). V roce 1845 dostala název Hlavní jáma a byla nejdůležitější jámou na katastrálním území Michálkovic. Pak přišla privatizace a 15. prosince 1856 jámu kupuje Severní dráha Ferdinandova, aby si zajistila vlastní zdroj uhlí pro železniční dopravu mezi Vídní, Moravou a Haličí. V té době dostává lokalita svůj název, název spojený s Habsburkem Ferdinandem Dobrotivým.

Jáma byla vyhloubena do hloubky 135 m a vyztužena dřevem. V roce 1882 postih jámu požár a byla zničena do té míry, že její rekonstrukce neměla smysl. Také technický pokrok umožnil výkonnější větrání dolů, takže jednotlivé jámy se mohly budovat ve větších vzdálenostech. Jámu nahradil Důl Michal, pozdější Petr Cingr, dnešní Národní kulturní památka. Tento důl těžil uhlí do 15.4.1994. Jáma Ferdinand byla v letech 1885-1886 zasypána.


| Autor: Karel Sliva | Vydáno dne 01. 02. 2009 | 2376 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

ROTHSCHILDOVÉ

Salomon

Významná evropská rodina finančníka, bankéře a průmyslových podnikatele. Jednotlivé větve podnikaly v Anglii, Německu, Rakousku. V úhrnu podnikání bankovního domu Rothschildů však nehrály slezské a ostravské závody podstatnou roli.

Vídeňská větev se však významně zasloužila o rozvoj severní Moravy a českého Slezska. Do podnikání na Ostravsku vstoupila, kdy hlava tohoto bankovního domu Salomon Mayer Rothschild (1774-1855) byla získána profesorem vídeňské polytechniky F. X. Riedlem pro stavbu Severní dráhy Ferdinandovy. Čtvrtého března 1836 obdržel od císaře Ferdinanda V. privilegium ke stavbě z Vídně do Bochnie s odbočkami do Brna, Olomouce, Opavy, Bílka a Dvorů.


| Autor: Karel Sliva | Vydáno dne 28. 01. 2009 | 3984 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

PRVNÍ TĚŽBA UHLÍ Z DOLU FRENŠTÁT

Frenštát Důl Frenštát je nejmladším dolem v OKR. Uhlí bylo slavnostně vyvezeno na povrch 12. dubna 1988 z jámy č. 5 z hloubky 885 m, ve které byla otevřena první uhelná sloj č. 36 Karvinského souvrství o celkové mocnosti 3,10 m (obr. 1). Událost byla tehdy za široké pozornosti médií považována za historický mezník v rozvoji jak města Frenštátu, tak i celého valašského kraje pod Beskydami. Této nevídané historické události a slavnostní příležitosti se za zvuků hornické hymny „Hornický stav budiž velebený", hornických pochodu a valašských odzemků účastnili čelní představitelé nejen důlního koncernu OKD, v čele s generálním ředitelem, ale i další významní hosté, jako byli předseda Českého báňského úřadu Praha, rektor Vysoké školy báňské Ostrava a oficiality politických a správních orgánu tehdejšího Severomoravského kraje a okresu Nový Jičín a Frýdek-Místek, na jejichž území se dobývací prostor rozkládal. Pozvání uvítal se zvláštním potěšením a účastnil se také předseda bývalého národního výboru města Frenštátu p. R.

| Autor: Ing. Jaroslav Klát | Vydáno dne 24. 01. 2009 | 5437 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

HORNICTVÍ VE SLEZSKU

Slezsko patřilo k zemím s velikým nerostným bohatstvím. Již od doby kamenné se těžil nefrit a serpentin v Dolním Slezsku v okolí hory Šlenzy. V okolí Kladsku se těžila měď a cín a vyráběl se bronz. Podél Odry se na 17 místech v zemních výhních vyrábělo železo. Ve 2. polovině 1. tisíciletí se na řekách Bóbru, Knize, Kaczavě v nynějším polském a Olešničce, Prudniku, Černé, Bílé a Prostřední Opavě a Opavici v nynějším českém Slezsku rýžovalo zlato. K hlubinnému dobývání zlata se přistoupilo v Horním Benešově v roce 1247, Zlotoryjí 1331, ve Zlatých Horách 1339. Stříbro se dobývalo od roku 1136 u Bytomi. Dále se dobývalo u Turnovských Hor u Javoru, v Kladsku a Valbřichu. Doprovázelo zlato ve výše jmenovaných lokalitách. Od 16. a 17. století se pozornost přesouvá k těžbě železných rud. Rozsah jejich nalezišť je daleko větší v oblasti okolí Opole, Turnovských Hor a Bytomi na východě a severního podhůří Krkonoš na západě v nynější polské části Slezska. V českém Slezsku je to Bruntálsko 1328, Jesenicko 1405 a Pobeskydí 16. století. Postupně vznikají lesní hutě a hamry, které se opírají o dřevouhelnou palivovou základnu. U Bytomi se dobývá i zinek.


| Autor: Karel Sliva | Vydáno dne 22. 01. 2009 | 2239 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

JAK PŘIŠEL ŠTĚPÁN O ZUBY

kříž

V roce 1957 v únoru jsem ukončil kurz nadkopních. Vedení podniku mně přidělilo fárat na závodě Šalamouna, kde jsem předtím již odpracoval několik let. Fáral jsem pracoviště ve sloji Narcisa a přípravu tohoto rubání.

Jednou při příchodu na denní směnu mi vedoucí úseku Josef Granečný sdělil, že od příštího dne bude obsazeno zmáhání, a proto na dnešní denní směně mám pro osádku zajistit materiál výztuž a kulatinu. Materiál je tam dopravován svážnou po počvě v pontonové nádobě tažené lanem na vrátku. Věděl jsem, že lano na horním vrátku je opotřebované a je zapotřebí je vyměnit. Upozornil jsem na to vedoucího, ale ten mi odpověděl: „Neboj se, zítra ráno je vyměníme. Ale řekni dopravářům, těm starým harcovníkům, ať s materiálem nahoru nejedou, abych je nemusel sbírat po svižné."


| Autor: administrator | Vydáno dne 18. 01. 2009 | 2698 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Věž šachty 19

Důl 19

Z historie těžní věže příbramské šachty 19

V knize Příbramské a jiné hornické historky se píše, že těžní věž šachty 19 byla betonová. Ten termín se vžil, ale nosná konstrukce věže byla ocelová, a ta pak byla kvůli tepelné izolaci obložena betonovými panely. Dovolte mi, abych vám sdělil něco z historie této netradiční těžní věže. Počátkem 60. let bylo rozhodnuto o tzv. severovýchodním křídle příbramského uranového ložiska a o urychleném vybudování šachty 19. Její koncepce spočívala v instalaci dvou těžních strojů, a to hlavního čtyřlanového lanovnicového systému Koepe 4K4000 ve věži a bubnového pozemního 1B3212.

Tlak na termín výstavby byl obrovský, jenže náš „dvorní“ dodavatel zařízení důlní vertikální dopravy–VHJ ČKD Praha však neuznával bezvýhradnou preferenci uranu jako před lety a už měl výrobní kapacity nasmlouvané popředu. Ukázalo se, že hlavní překážkou rychlé výstavby bude dodávka těžní věže a z dodací doby 48 měsíců činila asi 40 měsíců příprava výroby, zejména její projektování.


| Autor: Otto Hejnic DIAMO | Vydáno dne 08. 01. 2009 | 4277 přečtení | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

20000 metrů podzemím

NEJDELŠÍ USKUTEČNĚNÝ DÁLKOVÝ POCHOD KLADENSKÝM PODZEMÍM

V rámci koncentračního programu kladenských dolů došlo 2, března 1979 k prorážce spojovacího překopu mezi doly Mayrau a Ronna, tehdy Gottwald II ve Vinařících a Gottwald III. ve Švermově. Tím se otevřela možnost uskutečnit určitou sportovně - propagační akci. Dnes bychom to nazvali akcí "montanistické turistiky".

Bylo možno projít z nejzápadnějšího a nejmladšího velkodolu Nosek, původně Jaroslav v Tuchlovicích (hlouben 1941 - 49) na nejstarší provozovaný velkodůl Zápotocký v Dubí, původně jáma František Josef (1867 - 72). Byl to pochod celou centrální částí kladenského revíru od západu k východu.

Akce byla nazvána "20000 metrů podzemím"

| Autor: administrator | Vydáno dne 06. 01. 2009 | 3185 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

DŮL ČS. PIONÝR (EVŽEN),

KOLÉBKA ÚZKOPOKOSOVÝCH KOMBAJNŮ V OKR

(věnováno vzpomínce na Ing. Lubomíra Jaška)

Když se mi po značných peripetiích podařilo nastoupit po absolvování VŠB na Důl Čs. Pionýr, byl jsem nesmírně rád, že budu pracovat právě na tomto dole. Absolvoval jsem zde povinnou praxi, chodil na brigády, znal zde hodně lidí. To hlavní, co mě přitahovalo k tomuto dolu, byl rozvoj elektrifikace a s tím spojena mechanizace dobývacích prací.

Spolu se mnou posílil řady nových inženýrů také Ing. Lubomír Jašek, absolvent Strojní fakulty. Byl urostlý, vysoký (přerůstal nás téměř o celou hlavu), blondýn, který budil zájem děvčat. Svým sebevědomým vystupováním budil respekt okolí. Byl přirozeně lidský, slušný, a jak se dnes hodnotí, byl komunikativní. Byl zařazen jako mechanik úseku. Čeho jsem si na něm velice vážil, byl jeho přístup k podřízeným. Oproti velké většině svých kolegů ve stejných funkcích řídil ve svém úseku nejen stroje a patřičná zařízení, ale věnoval se především řízení lidí.


| Autor: administrator | Vydáno dne 02. 01. 2009 | 2432 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

SVATÁ BARBORA

Barborka

Jedním z prvních adventních svátku, kterému naši předkové přisuzovali magickou moc, je po sv. Ondřeji (30. listopadu) svátek sv. Barbory, připadající na 4. prosinec. Lide si toho dne řežou větvičky ovocných stromu barborky, které si doma dávají do vazy pro radost a okrasu, vždyť do skutečného jara je tak daleko ale nejen to, prostřednictvím větviček se v lidové magii věští budoucnost. A to ne budoucnost ledajaká! Která svobodna dívka by nechtěla vědět, zda se již v příštím roce nevdá?


| Autor: administrator | Vydáno dne 02. 12. 2008 | 1723 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

VÍTE, NEBO NEVÍTE?

Vytaženo z Kroniky 20. století (období 1900-1910)

4. 1. 1900 vypukly nepokoje a stávky v evropských uhelných revírech (Lutych, Moravská Ostrava, západní Čechy).

13.-22. 1. 1900 na Ostravsku, Kladensku, v severočeském a sokolovském revíru vypukla generální stávka horníků. Počet stávkujících se odhadoval na 90 000. Stávkující požadovali zvýšeni mezd a zkrácení pracovní doby.

3. 3. 1900 skončila hornická stávka v německých uhelných revírech. Skončily i stávky horníků v Čechách a na Moravě.

2. 5. 1900 při výbuchu metanu v uhelném dole v americkém městě Sgiofield (stát Utah) zahynulo 200 lidi.

11.5. 1900 v Americe vstoupilo do stávky 150 000 horníků.

14. 11. 1900 tragické neštěstí na dole Pluto v Mostě. Výbuch plynu a následný požár byly příčinou smrti a zraněni desítek horníků.

27. 2. 1901 britská dolní sněmovna schválila zákon o osmihodinové pracovní době v dole. Zákon však vstoupil v platnost až za čtyři roky.

6. 5. 1901 ve francouzským Montceaules Mines skončila bez výsledku tříměsíční stávka horníku.

16.8. 1901 poblíž obce Paskov nedaleko Ostravy byla objevena velká ložiska mhli. Mohutná vrstva uhlí byla nalezena v hloubce 400 m a byla 3 m silná. Další průzkum objevil ještě tři spodnější, rovněž mohutné vrstvy. Oblast nového naleziště uhlí byla velmi rozsáhlá.

14.1.1902 došlo k neštěstí na dole Jupiter v Komořanech.

| Autor: administrator | Vydáno dne 23. 11. 2008 | 3098 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Důl Jiří dával uhlí necelých třicet let

JiříDlouhých 28 let uplynulo od zahájení hloubení jam Dolu Jiří (Georgschacht) v Moravské Ostravě do doby, než šachta vydala první uhlí. Těžba pak trvala neobvykle krátkou dobu – pouze 29 let.

Důl založila v roce 1870 Severní dráha Ferdinandova. Nacházel se v prostoru nynější Cihelní ulice, těsně před podjezdem železniční tratě Ostrava–Frýdlant. n. O. v Přívoze.

Název důl dostal podle Georga Plankeho, člena správní rady Severní dráhy Ferdinandovy. V době založení šachty panovalo údobí uhelné konjunktury. Těžní i výdušná jáma se začaly hloubit v roce založení dolu. Jeho výstavbu řídila správa Dolu Jindřich.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY


| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 19. 11. 2008 | 9055 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

ZÁVODNÍ KLUBY

Před druhou světovou válkou jednotlivé doly žádné závodní kluby neměly. Téměř všechny však měly dechové orchestry nebo menší kapely, které účinkovaly na různých slavnostech.

Na Dole Hlubina byla dechová hudba již od roku 1922, která hrávala na plesech, tanečních zábavách, pohřbech a průvodech. Tato dechová hudba si držela svou uměleckou úroveň a byla velmi žádaná. Během okupace převzal dechovou hudbu ing. Edvín Bartoš (pozdější závodní Dolu Hlubina a ředitel Trustu Ostrava jih) a navíc sestavil ze zaměstnanců a dalších zájemců pěvecký sbor. Zkoušelo se v nepříznivých podmínkách na hornické ubytovně v Hlubinské osadě. Když Němci veškerou kulturní činnost českých souborů zastavili, tehdejší německý závodní Dolu Hlubina dr. ing. Schmidt zařídil, že dechová hudba mohla vystupovat jako Bergkapela po celou dobu okupace.


| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 18. 10. 2008 | 2299 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

12. setkání hornických měst a obcí – Most 2008

Vozka

Historie Mostu začíná již ve 13. století a okolní osídlení je ještě staršího data. Most se stal správním střediskem bílinské župy, která střežila hranici a obchodní cesty, na konci 13. století byl bohatým královským městem. Přispěla k tomu těžba stříbra a barevných kovů v Krušných horách, Most byl obchodním centrem, zásobujícím hornická města. Tragické následky pro město měla ničivá třicetiletá válka, neboť strategické postavení města znamenalo, že se zde přehnala snad všechna vojska, čímž došlo ke zpustošení a následně i k vylidnění. Vzpamatování z válečných ztrát trvalo velmi dlouho a pomohla mu až těžba uhlí. Právo těžit uhlí získal Mostečan Jan Weidlich již v roce 1613, ovšem rozmach těžby nastává až ve druhé polovině 19. století. Po zprovoznění železniční tratě mezi Ústím nad Labem a Chomutovem v roce 1870 se Most stal průmyslovým střediskem a centrem uhelné pánve.

Uhlí se však nakonec stalo královskému městu Most osudným. V roce 1962 rozhodla Komunistická strana Československa o likvidaci města, pod nímž leželo sto milionů tun uhlí. Prakticky jedinou větší památkou, kterou se podařilo zachránit, byl děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Pod vrchem Hněvínem pak zůstala zachována jedna z mladších čtvrtí historického města s vilami, kasárenským areálem, gymnáziem a budovou, v níž v současné době sídlí mostecké muzeum. Nové panelákové město se začalo budovat na opačném břehu řeky Bíliny, než původní královské.


| Autor: Otto Hejnic DIAMO | Vydáno dne 16. 10. 2008 | 1954 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server