Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 22.03.2024 do 29.03.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 198 nalezených)

Historie

Svatý Prokop, patron českých horníků.

ProkopPovolání a činnost, které v sobě skrývají nebezpečí ohrožení života, vyvolávají nutkání získat na svou stranu sílu vyšší, než je ohrožuje. To znamená mít silného patrona, ochránce, který je schopen čelit zlu a zajistit přiměřenou ochranu. Vznik různých povolání, a tím i seskupení lidí do společenství, položilo základ i společenskému životu, který v sobě nesl charakteristické rysy těchto povolání. Na určitém stupni vývoje lidských činností nebyl člověk schopen zvládat rizika a nebezpečí, která na něj doléhala. Začal hledat spojence, ochranu a pochopení u silných a vlivných osobností, zejména z řad svatých. Na ně se člověk jako na své zastánce, patrony obracel v nouzi a v mezních situacích. V různých regionech, z řady důvodů, bylo hornických patronů povícero. U některých stačilo, aby po nich byla pojmenována významná důlní díla nebo i celé doly. Pak ale byli patroni, kteří pod svá křídla vzali povolání jako celek. Takovou mocnou patronkou, uctívanou ve všech historických hornických zemích Evropy, byla svatá Barbora. O stupínek níže stál svatý Prokop jako ryze český patron horníků.

| Autor: administrator | Vydáno dne 09. 03. 2010 | 6553 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Prababička mušle

asi 95 milionů let stará, byla určena.

Mušle

V září a říjnu 2008 byl odvrtán v Borečku – Mimoni jádrový vrt MIPC – 24. Nachází se v České křídě, v horninovém prostředí nezasaženém chemickou těžbou, a slouží jako monitorovací.

Má hloubku 226 m, perforace konečného vystrojení je od 192 do 208 m. Cenomanské vrstvy byly vrtány jádrově, jádrovkou 156/146 mm, od hloubky 163 do 224 m. Geolog Ing. Jan Bajer našel ve vzorcích jádra těžených z vrtu zkameněliny, další našel v laboratoři Ing. Ladislav Gombos.

Mušle na fotografii má velikost 29x26 mm. Nevěděli jsme, kam ji přesně zařadit. Určil ji až paleontolog z VŠB Ostrava, Prof. Ing. Zdeněk Vašíček, DrSc., podle snímku, dalších doplňujících snímků a po konzultaci. Fotografie mu poslal jeho bývalý žák Ing. Bajer. Na fotografii tedy je Neithea aequicostata (Lamarc), určil Prof. Ing. Zdeněk Vašíček, DrSc. v listopadu 2009 z odebraného vzorku číslo 48675.


| Autor: Otto Hejnic DIAMO | Vydáno dne 03. 03. 2010 | 2757 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Archiválie jako hornické památky

Ve svém příspěvku se pokusím o zařazení archiválií do soustavy hornických památek. V té souvislosti uvedu, že pro určité zjednodušení se nebudu zabývat rozdíly mezi významem pojmů „písemnost", „dokument" a „archiválie"- ve všech případech jde v podstatě o dvojrozměrné písemné dokumenty.

Ale vrazme se k pojmu památka. Poněkud zjednodušeně snad můžeme říci, že památka je něco starobylého, co připomíná dávno minulou dobu. Hovoříme-li dnes o „hornických památkách na Ostravsku", půjde o pozůstatky hornické činnosti na Ostravsku. Bereme-li Ostravsko geograficky v širším rozsahu, je třeba říci, že část toho, co bychom mohli označit za hornické památky, je ještě živé mám tím samozřejmě na mysli především zařízení činných dolů.

Nyní se pokusím o velmi stručnou charakteristiku hornických památek podle způsobu jejich dochování.

Tedy především - většinou je zafixována představa o památce jako o něčem hmotném (možno snad říci trojrozměrném). Jako příklad bych mohl uvést pro hornictví tak typickou těžní věž. To je první skupina hornických památek.


| Autor: administrator | Vydáno dne 21. 02. 2010 | 4125 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Z historie dolu Paskov

Paskov

Hornická veřejnost se smutkem v srdci je v současné době svědkem končící těžby na závodě Paskov v Paskově, jednoho z nejmladších dolů v OKR.

S jeho výstavbou bylo započato v únoru roku 1961 hloubením výdušné jámy a v témže roce v červnu bylo zahájeno i hloubení vtažné jámy. Při těchto hloubeních byla hlubiči VOKD docílena řada vynikajících výsledků a dokonce světového rekordu v hloubení svislých jam. Při ražbě překopu na 1. patře došlo v květnu 1965 k průtrži uhlí a plynu a na základě této události byl Důl Paskov zařazen mezi doly nebezpečné průtržemi uhlí a plynů a pro další hornické práce byla nařízena řada zpřísňujících opatření dle BP 6000.

První porub zahájil těžbu koncem roku 1965 v 17. sloji a brzy i ve 20. sloji spodních hrušovských vrstev, se vzduchovým kombajnem KSV 60 a mechanickými stojkami. Snad ještě na žádném novém dole v OKR nebyla zahájena těžba už za 5 let od začátku jeho výstavby. V roce 1967 vytěžil Důl Paskov již 142 580 tun kvalitního koksovatelného uhlí obchodní skupiny VAB.


| Autor: administrator | Vydáno dne 06. 02. 2010 | 6282 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Ženy v hornických profesích v podzemí.

Na uvedené téma uvedl Jaroslav Semecký již padesátou klubovou besedu v úterý 29. června 1999. Vzpomínal na Lánskou akci, při níž jako horničtí učni nastupovali do hornických učili také dívky. Poválečné nadšení počátkem padesátých let pro budování vlasti těžce postižené válečnými událostmi přivedlo do těžkého průmyslů mnoho mladých lidí, kteří viděli dobrou budoucnost také v hornickém povolání. Původní nadšení dívek, že se budou rovnat svým vrstevníkům - chlapcům také při těžké fyzické práci pod zemí muselo být v krátkostí redukováno. Tehdejší mladá Československá republika přistoupila vydaným zákonem k Ženevské konvenci o zákazu zaměstnávání žen a mladistvých pod zemí a z toho důvodu se muselo řešit příští uplatnění "hornických" učenek. Tehdejší rozvíjející se těžký průmysl však měl také odpovědnost vůči svým zaměstnancům a zajištění jejich zdraví při práci. Na každém důlním a povrchovém pracovišti se budovaly Stanice první pomoci a závodní zdravotní střediska. V Ostravě a v Karviné se budovaly Hornické polikliniky v Ostravě, v Orlové, v Karviné a v Havířově také Hornické závodní nemocnice. Tato zařízení potřebovala velký počet středně zdravotnických pracovnic-zdravotních sester.


| Autor: administrator | Vydáno dne 02. 02. 2010 | 4661 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

VZPOMÍNKA NA DŮLNÍ TRAGÉDII

Pondělní půlnoc dne 15. listopadu 1999, kdy pětačtyřicet havířů závodu Jan Karel Dolu ČSA utrpělo vážná zranění při přejeti těžní klece č. 3 pod úroveň náraziště 11. patra do volné hloubky jámy a naražení na ochranný rošt, vyvolává vzpomínky na vážnou hornickou tragedii ve výdušné jámě PG II dnešního Dolu František v Horní Suché. K této došlo před čtvrtstoletím.

Ve středu 8. prosince 1999 se v Havířově - Horní Suché setkalo sedmnáct z devatenácti ještě žijících horníků, kteří přežili 12. září 1974 v 6 hod. 19 min. tuto havárii. Chlapi vzpomněli na osm kamarádů, kteří tenkrát přišli o život a na dalších sedm horníků, kteří přes zranění havárii přežili, ale dnešních dnů se již nedožili. Ze žijících tehdy zraněných horníků již pracuje jen jeden.


| Autor: administrator | Vydáno dne 27. 01. 2010 | 2729 přečtení | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Metan pod Ostravou byl nebezpečný i v minulosti.

Metan

Na květnové klubové besedě v roce 2000 nás seznámil ing. Miroslav Šimek se současnou problematikou výstupu metanu z důlních prostor v ostravské dílčí pánvi na povrch. Zejména pak osvětlil okolnosti výstupu metanu a tragického výbuchu nahromaděné metanovzdušné směsi v kuchyni finského domku v oblasti na Liščině v ulici Na vrchu č. 3 v Ostravě - Hrušově, který měl 20. května 1999 v 19,30 hod. za následek těžké popáleniny majitelky domku. Je tragédií další, že byrokratičtí úředníci ministerstva životního prostředí, které nese podle zákona přímou odpovědnost za stará důlní díla, jejichž provoz byl ukončen v dávné minulosti, se snaží z této odpovědnosti vykroutit s poukazem na podklady, které jim byly předány s tím, že kutací šachtice č. 9 nebyla vedena jako důlní dílo z něhož by vystupoval metan. V představách byrokratických úředníků asi je, že tam ten metan nanosili havíři v pytlích a vytvořili tak nebezpečnou situaci, aby oni úředníci měli co řešit.

Jenže metan vytvářel nebezpečné situace v některých oblastech Ostravy už v minulém století, když se těžba uhlí pod Ostravou v hloubce několik desítek metrů počala rozvíjet. Jeden takový dokument popisuje ve své knize Alois Červenka: Za černým kamenem.


| Autor: administrator | Vydáno dne 21. 01. 2010 | 3686 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Kurz nadkopních

Výběr do kurzu

Je polovina směny. Razíme chodbu ve sloji Laura v profilu TH-2. Mocnost sloje je asi 42 cm. Dnes je naším úkolem odvrtat a střelit profil na 2 m a alespoň třetinu odtěžit. V tehdejší době v roce 1956 se v kameni vrtalo starými vítkovickými vrtačkami a bez výplachu. Proti prachu jsme používali respirátory nebo mokré houby.

Při trhací práci se nestřílelo mikrem. Odpaly v uhlí a kamení se prováděly postupně. Prvně jsme vystřelili předstih ve sloji. Uhlí se vytěžilo a pak šly za sebou na dvakrát až třikrát srazy a zdvihy v kameni. Pomáhali jsme si způsobem, který nebyl v souladu s bezpečností práce. Profil v kameni jsme naládovali najednou a postupně jsme odpalovali jednotlivé zábirky pomocným odpalovacím vedením. které se zakopávalo na bocích chodby.


| Autor: administrator | Vydáno dne 09. 01. 2010 | 2103 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Vývoj záchranářství v uhelném hornictví - II část



První dýchací přístroj u nás

Aerophor

Bylo to zřejmě pod otřesným dojmem březohorské a karvinské katastrofy, když ostravský horní ředitel Watcher-Uysdal přiměl vídeňského profesora patologie (pardubického rodáka) G. Gärtnera k vytvoření dostupného a v záchranářství skutečně použitelného kyslíkového přístroje s uzavřeným okruhem a tedy s regenerací vzdušin. V roce 1895 tak vznikl Pneumatophor Watcher-Gártner, první pro důlní provoz konstruovaný a masově vyráběný regenerační přístroj. Byl vybaven tlakovou kyslíkovou láhví se zásobou 60 I kyslíku a oxid uhličitý z výdechu byl pohlcován na vložce z vláken tivuku nasyceného roztokem sodného louhu.

Základní myšlenkou však bylo konstruovat ne přístroj pracovní, ale sebezáchranný, kterým mělo být na pracovištích v dole vybaveno co nejvíce horníků. Tento záměr se nepodařilo uskutečnit. Majitelé dolů nebyli ochotni vynakládat tak velké částky na záchranu lidí.


| Autor: administrator | Vydáno dne 05. 01. 2010 | 3313 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Vývoj záchranářství v uhelném hornictví - I část

Vak

Máme-li popsat krátký časový úsek moderního pojetí báňské záchranné služby v našem uhelném hornictví, nemůžeme opomenout její historické kořeny. Důlního záchranáře můžeme definovat jako horníka, který se od zachránce poskytujícího životně důležitou pomoc liší tím, že je schopen pracovat v dole i v prostředí, v němž by jinak byla jakákoli činnost s ohledem na fyziologické podmínky nemožná. Proto můžeme počátky důlního záchranářství vázat na začátek používání přístrojů na ochranu dýchacích orgánů člověka, a to v nedýchatelném ovzduší.

První dýchací přístroje


| Autor: administrator | Vydáno dne 03. 01. 2010 | 4771 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Šachťák Dolu Paskov

Na šachťáku Dolu Paskov nešetřili vůbec nikoho.

ŠachťákPalivec poznal, že utahovat si ze Slavného a vysokého nadlišáka se nevyplácí, skončil v „pézetku“ s osolenou vodou.

Adepti přijetí do cechu hornického včetně ekonomicko personálního náměstka, host z PR úvaru generálního ředitelství OKD, ale i sám Slavný a vysoký nadlišák, profesor „báňské“ Pavel Prokop. Ti všichni se stali poslední listopadový pátek v kulturním domě ve Staříči terčem velice pikantního humoru. Havířského, vždyť byl VI. šachťák Dolu Paskov!

„Já ti dám smrdutého,“ nevěřil Slavný a vysoký nadlišák po příchodu do Liščí nory vlastním uším. Vedoucí úseku příprav Otmar Smolan totiž coby hostinský Palivec v čele Pivní policie bdící nad dodržováním Pivního zákona popletl oslovení. Nesmál se však dlouho. Nadlišák ho poslal do Pivního zasrání, kde musel vypít „celůvku“ osolené vody ohřáté na tělesnou teplotu. Prostořekost přišla draho i účastníky skoku přes kůži. „Radši dvakrát skákat, než se jedenkrát plazit,“ vyřkl jeden z nich heslo a bylo mu vyhověno. Slavné, vysoké a neomylné prezidium, jinak hlavní inženýr Zbigniew Janowski, ho nechalo absolvovat rituál znovu i s pitím „masti“ na ex. Další fux byl potrestán dvojnásobným obíháním kulturního domu v doprovodu Palivce.


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 12. 12. 2009 | 4166 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Vašikuv boj s mobilem

Seděl v utery Na Upadnici Vašik zakaboněny tak, že sem se bal ku němu přisednuť. „Co je s nim?“ ptal sem se Antka, kery se na Vašika tež dival z povzdali. Naraz se zjevil Poldek, sednul se ku Vaškovi a cosik živě diskutovali. Rozkladali rukami a byli hodně rozčileni. Enemže se bavili potichučki, tak zme my, co zme seděli kusek dali, nic něslyšeli. Enem sem zaregistroval, že Vašik furt v ruce třima tyn svuj narozeninovy mobil, občas cosik vymačka, potym ho předa Poldkovi, ten to tež pomačka a cosik Vašikovi šepce. Potym přišel Jiřik a na celu hospodu zahalekal: „Co seditě každy indi? Čemu něstě, jak je u nas normalnich štamgastu tutejši hospody – krom komunistuv, podotykam – zvykem?!“ „Abysem řeknul pravdu, tak ja se Vašika s Poldkem bojim.

Jak to vidí stryk Lojzek


| Autor: administrator | Vydáno dne 27. 10. 2009 | 5533 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Keltské pece v Dubňanech

Pece

V závěru roku 2007 bylo realizována o. z. GEAM akce „Sanace poddolovaného území na lokalitě Náklo“. Dobývání lignitu v předmětném území prováděl důl 1. máj do roku 1975. Použita byla dobývací metoda „stěnový porub na řízený zával“ při mocnosti sloje cca 2,8 m a hloubce uložení počvy cca 70 m. Počátkem 80. let minulého století zde proběhla rekonstrukce drenážního systému a následná rekultivace, při níž došlo k výraznému snížení terénu. V posledních letech dochází k opětovným propadům a k porušení drenážního systému. Stávající pozemky jsou využívány jako velmi úrodná zemědělská půda. V bezodtokových depresích pěstované plodiny zahnívají a vznikají výrazné škody uživatelům pozemků.

Technické řešení stavby spočívalo v rekonstrukci 1,1 km hlavníků a 5,5 km drénů, které navazují na drenážní systém zbudovaný v letech 1979 -1985. Celková odvodňovaná plocha nově zrekonstruované drenáže je 82 ha. Vyrovnání půdních poklesů bude provedeno na dvou plochách (18 ha a 11 ha) navezením ornice. Ve výkopu pro jeden z drénů byla pracovníky Masarykova muzea v Hodoníně identifikována anomálie, projevující se výskytem většího množství mazanice spolu s laténskou keramikou. Po začištění profilu byl zjištěn rošt, který indikoval hrnčířskou pec. Profil byl následně dokumentován v rámci záchranného archeologického výzkumu.

Výsledky výzkumu zveřejněné Mgr. Františkem Kostrouchem v rámci nálezové zprávy jsou velice zajímavé a určitě je vhodné s ním čtenáře našeho občasníku seznámit.


| Autor: Otto Hejnic DIAMO | Vydáno dne 15. 10. 2009 | 3571 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Počátky hyperbarické komory v Ostravě

Komora

U pondělí 7. ledna 1963 postihlo Ostravsko-karvinský revír důlní neštěstí, které svým průběhem a záchrannými pracemi na odstraňování následků průvalu stařinných vod s vysokým obsahem sirovodíku bylo ve světovém hornictví ojedinělým případem. Při tragédii zahynulo 9 horníků a jeden se zachránil díky použití filtrového sebezáchranného přístroje.

Důl Anselm, na kterém k neštěstí došlo, nesl tehdy název Důl Eduard Urx a v současné době patří jeho celý areál Hornickému muzeu OKD. Málokterý z velkého počtu návštěvníků se však tady dozví, že jen díky tomuto neštěstí byla vybudována v městské nemocnici na Fifejdách hyperbarická komora. O její stavbě tehdy rozhodl generální ředitel OKR Slávek Miska na doporučení lékařů, kteří se seznámili s léčením otrav pomocí hyperbarie v Holandsku. Od doby, kdy byla hyperbarická komora postavena, byla z peněz havířů zcela zmodernizována. Za dobu svého provozu se v ní vyléčila z různých nemocí řada pacientů.


| Autor: administrator | Vydáno dne 15. 09. 2009 | 2158 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Jak jsme my havíři slavívali

Malá exkurze do dávné i nedávné minulosti hornických oslav.

Od nepaměti se několikrát do roka scházeli horníci na svých slavnostech. Nejrozsáhlejší byly ty, co se pojily se svátky patronů z řad svatých mučedníků, kteří je měli chránit při namáhavé a nebezpečné práci v podzemí.

V českých dolech byl nejuznávanějším patronem svatý Prokop (4. července). Na Hlučínsku a na Karvinsku byla havíři uctívána zejména svatá Barbora (4. prosince). Ostravští havíři do roku 1847 konali své oslavy 28. října, tedy v den, kdy se zde v roce 1776 našlo první uhlí. Následně došel u ostravských havířů úcty svatý Prokop a na Ostravsku se konaly hornické slavnosti na jeho počest.


| Autor: administrator | Vydáno dne 11. 09. 2009 | 2553 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server