Aktualizace
Aktualizované sekce od 22.03.2024 do 29.03.2024
|
Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 198 nalezených)
Povolání a činnost, které v sobě skrývají nebezpečí ohrožení života, vyvolávají nutkání získat na svou stranu sílu vyšší, než je ohrožuje. To znamená mít silného patrona, ochránce, který je schopen čelit zlu a zajistit přiměřenou ochranu. Vznik různých povolání, a tím i seskupení lidí do společenství, položilo základ i společenskému životu, který v sobě nesl charakteristické rysy těchto povolání. Na určitém stupni vývoje lidských činností nebyl člověk schopen zvládat rizika a nebezpečí, která na něj doléhala. Začal hledat spojence, ochranu a pochopení u silných a vlivných osobností, zejména z řad svatých. Na ně se člověk jako na své zastánce, patrony obracel v nouzi a v mezních situacích. V různých regionech, z řady důvodů, bylo hornických patronů povícero. U některých stačilo, aby po nich byla pojmenována významná důlní díla nebo i celé doly. Pak ale byli patroni, kteří pod svá křídla vzali povolání jako celek. Takovou mocnou patronkou, uctívanou ve všech historických hornických zemích Evropy, byla svatá Barbora. O stupínek níže stál svatý Prokop jako ryze český patron horníků.
| Autor: administrator |
Vydáno dne 09. 03. 2010 | 6553 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
asi 95 milionů let stará, byla určena.
V září a říjnu 2008 byl odvrtán v Borečku – Mimoni jádrový vrt MIPC – 24. Nachází se v České křídě, v horninovém prostředí nezasaženém chemickou těžbou, a slouží jako monitorovací.
Má hloubku 226 m, perforace konečného vystrojení je od 192 do 208 m. Cenomanské vrstvy byly vrtány jádrově, jádrovkou 156/146 mm, od hloubky 163 do 224 m. Geolog Ing. Jan Bajer našel ve vzorcích jádra těžených z vrtu zkameněliny, další našel v laboratoři Ing. Ladislav Gombos.
Mušle na fotografii má velikost 29x26 mm. Nevěděli jsme, kam ji přesně zařadit. Určil ji až paleontolog z VŠB Ostrava, Prof. Ing. Zdeněk Vašíček, DrSc., podle snímku, dalších doplňujících snímků a po konzultaci. Fotografie mu poslal jeho bývalý žák Ing. Bajer. Na fotografii tedy je Neithea aequicostata (Lamarc), určil Prof. Ing. Zdeněk
Vašíček, DrSc. v listopadu 2009 z odebraného vzorku číslo 48675.
| Autor: Otto Hejnic DIAMO |
Vydáno dne 03. 03. 2010 | 2757 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Ve svém příspěvku se pokusím o zařazení archiválií do soustavy hornických památek. V té souvislosti uvedu, že pro určité zjednodušení se nebudu zabývat rozdíly mezi významem pojmů „písemnost", „dokument" a „archiválie"- ve všech případech jde v podstatě o dvojrozměrné písemné dokumenty.
Ale vrazme se k pojmu památka. Poněkud zjednodušeně snad můžeme říci, že památka je něco starobylého, co připomíná dávno minulou dobu. Hovoříme-li dnes o „hornických památkách na Ostravsku", půjde o pozůstatky hornické činnosti na Ostravsku. Bereme-li Ostravsko geograficky v širším rozsahu, je třeba říci, že část toho, co bychom mohli označit za hornické památky, je ještě živé mám tím samozřejmě na mysli především zařízení činných dolů.
Nyní se pokusím o velmi stručnou charakteristiku hornických památek podle způsobu jejich dochování.
Tedy především - většinou je zafixována představa o památce jako o něčem hmotném (možno snad říci trojrozměrném). Jako příklad bych mohl uvést pro hornictví tak typickou těžní věž. To je první skupina hornických památek.
| Autor: administrator |
Vydáno dne 21. 02. 2010 | 4125 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Hornická veřejnost se smutkem v srdci je v současné době svědkem končící těžby na závodě Paskov v Paskově, jednoho z nejmladších dolů v OKR.
S jeho výstavbou bylo započato v únoru roku 1961 hloubením výdušné jámy a v témže roce v červnu bylo zahájeno i hloubení vtažné jámy. Při těchto hloubeních byla hlubiči VOKD docílena řada vynikajících výsledků a dokonce světového rekordu v hloubení svislých jam. Při ražbě překopu na 1. patře došlo v květnu 1965 k průtrži uhlí a plynu a na základě této události byl Důl Paskov zařazen mezi doly nebezpečné průtržemi uhlí a plynů a pro další hornické práce byla nařízena řada zpřísňujících opatření dle BP 6000.
První porub zahájil těžbu koncem roku 1965 v 17. sloji a brzy i ve 20. sloji spodních hrušovských vrstev, se vzduchovým kombajnem KSV 60 a mechanickými stojkami. Snad ještě na žádném novém dole v OKR nebyla zahájena těžba už za 5 let od začátku jeho výstavby. V roce 1967 vytěžil Důl Paskov již 142 580 tun kvalitního koksovatelného uhlí obchodní skupiny VAB.
| Autor: administrator |
Vydáno dne 06. 02. 2010 | 6282 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Pondělní půlnoc dne 15. listopadu 1999, kdy pětačtyřicet havířů závodu Jan Karel Dolu ČSA utrpělo vážná zranění při přejeti těžní klece č. 3 pod úroveň náraziště 11. patra do volné hloubky jámy a naražení na ochranný rošt, vyvolává vzpomínky na vážnou hornickou tragedii ve výdušné jámě PG II dnešního Dolu František v Horní Suché. K této došlo před čtvrtstoletím.
Ve středu 8. prosince 1999 se v Havířově - Horní Suché setkalo sedmnáct z devatenácti ještě žijících horníků, kteří přežili 12. září 1974 v 6 hod. 19 min. tuto havárii. Chlapi vzpomněli na osm kamarádů, kteří tenkrát přišli o život a na dalších sedm horníků, kteří přes zranění havárii přežili, ale dnešních dnů se již nedožili. Ze žijících tehdy zraněných horníků již pracuje jen jeden.
| Autor: administrator |
Vydáno dne 27. 01. 2010 | 2729 přečtení |
Počet komentářů: 1 |
Přidat komentář |
Na květnové klubové besedě v roce 2000 nás seznámil ing. Miroslav Šimek se současnou problematikou výstupu metanu z důlních prostor v ostravské dílčí pánvi na povrch. Zejména pak osvětlil okolnosti výstupu metanu a tragického výbuchu nahromaděné metanovzdušné směsi v kuchyni finského domku v oblasti na Liščině v ulici Na vrchu č. 3 v Ostravě - Hrušově, který měl 20. května 1999 v 19,30 hod. za následek těžké popáleniny majitelky domku.
Je tragédií další, že byrokratičtí úředníci ministerstva životního prostředí, které nese podle zákona přímou odpovědnost za stará důlní díla, jejichž provoz byl ukončen v dávné minulosti, se snaží z této odpovědnosti vykroutit s poukazem na podklady, které jim byly předány s tím, že kutací šachtice č. 9 nebyla vedena jako důlní dílo z něhož by vystupoval metan. V představách byrokratických úředníků asi je, že tam ten metan nanosili havíři v pytlích a vytvořili tak nebezpečnou situaci, aby oni úředníci měli co řešit.
Jenže metan vytvářel nebezpečné situace v některých oblastech Ostravy už v minulém století, když se těžba uhlí pod Ostravou v hloubce několik desítek metrů počala rozvíjet. Jeden takový dokument popisuje ve své knize Alois Červenka: Za černým kamenem.
| Autor: administrator |
Vydáno dne 21. 01. 2010 | 3686 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Výběr do kurzu
Je polovina směny. Razíme chodbu ve sloji Laura v profilu TH-2. Mocnost sloje je asi 42 cm. Dnes je naším úkolem odvrtat a střelit profil na 2 m a alespoň třetinu odtěžit. V tehdejší době v roce 1956 se v kameni vrtalo starými vítkovickými vrtačkami a bez výplachu. Proti prachu jsme používali respirátory nebo mokré houby.
Při trhací práci se nestřílelo mikrem. Odpaly v uhlí a kamení se prováděly postupně. Prvně jsme vystřelili předstih ve sloji. Uhlí se vytěžilo a pak šly za sebou na dvakrát až třikrát srazy a zdvihy v kameni. Pomáhali jsme si způsobem, který nebyl v souladu s bezpečností práce. Profil v kameni jsme naládovali najednou a postupně jsme odpalovali jednotlivé zábirky pomocným odpalovacím vedením. které se zakopávalo na bocích chodby.
| Autor: administrator |
Vydáno dne 09. 01. 2010 | 2103 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Na šachťáku Dolu Paskov nešetřili vůbec nikoho.
Palivec poznal, že utahovat si ze Slavného a vysokého nadlišáka se nevyplácí, skončil v „pézetku“ s osolenou vodou.
Adepti přijetí do cechu
hornického včetně ekonomicko
personálního náměstka, host z PR
úvaru generálního ředitelství OKD,
ale i sám Slavný a vysoký nadlišák,
profesor „báňské“ Pavel Prokop.
Ti všichni se stali poslední listopadový
pátek v kulturním domě
ve Staříči terčem velice pikantního
humoru. Havířského, vždyť byl VI.
šachťák Dolu Paskov!
„Já ti dám smrdutého,“ nevěřil
Slavný a vysoký nadlišák po příchodu
do Liščí nory vlastním uším. Vedoucí
úseku příprav Otmar Smolan
totiž coby hostinský Palivec v čele
Pivní policie bdící nad dodržováním
Pivního zákona popletl oslovení.
Nesmál se však dlouho. Nadlišák
ho poslal do Pivního zasrání,
kde musel vypít „celůvku“ osolené
vody ohřáté na tělesnou teplotu.
Prostořekost přišla draho i účastníky
skoku přes kůži. „Radši dvakrát
skákat, než se jedenkrát plazit,“
vyřkl jeden z nich heslo a bylo mu
vyhověno. Slavné, vysoké a neomylné
prezidium, jinak hlavní inženýr
Zbigniew Janowski, ho nechalo absolvovat
rituál znovu i s pitím „masti“
na ex. Další fux byl potrestán
dvojnásobným obíháním kulturního
domu v doprovodu Palivce.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 12. 12. 2009 | 4166 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Seděl v utery Na Upadnici
Vašik zakaboněny tak, že
sem se bal ku němu přisednuť.
„Co je s nim?“ ptal sem
se Antka, kery se na Vašika
tež dival z povzdali. Naraz
se zjevil Poldek, sednul se
ku Vaškovi a cosik živě
diskutovali. Rozkladali
rukami a byli hodně
rozčileni. Enemže se bavili
potichučki, tak zme my, co
zme seděli kusek dali, nic
něslyšeli. Enem sem zaregistroval,
že Vašik furt v ruce
třima tyn svuj narozeninovy
mobil, občas cosik vymačka,
potym ho předa Poldkovi,
ten to tež pomačka a cosik
Vašikovi šepce. Potym přišel
Jiřik a na celu hospodu
zahalekal: „Co seditě každy
indi? Čemu něstě, jak je
u nas normalnich štamgastu
tutejši hospody – krom
komunistuv, podotykam –
zvykem?!“ „Abysem řeknul
pravdu, tak ja se Vašika
s Poldkem bojim. Jak to vidí stryk Lojzek
| Autor: administrator |
Vydáno dne 27. 10. 2009 | 5533 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
V závěru roku 2007 bylo realizována o. z. GEAM akce „Sanace poddolovaného území na lokalitě Náklo“. Dobývání lignitu v předmětném území prováděl důl 1. máj do roku 1975. Použita byla dobývací metoda „stěnový porub na řízený zával“ při mocnosti sloje cca 2,8 m a hloubce uložení počvy cca 70 m. Počátkem 80. let minulého století zde proběhla rekonstrukce drenážního systému a následná rekultivace, při níž došlo k výraznému snížení terénu. V posledních letech dochází k opětovným propadům a k porušení drenážního systému. Stávající pozemky jsou využívány jako velmi úrodná zemědělská půda. V bezodtokových depresích pěstované plodiny zahnívají a vznikají výrazné škody uživatelům pozemků.
Technické řešení stavby spočívalo v rekonstrukci 1,1 km hlavníků a 5,5 km drénů, které navazují na drenážní systém zbudovaný v letech 1979 -1985. Celková odvodňovaná plocha nově zrekonstruované drenáže je 82 ha. Vyrovnání půdních poklesů bude provedeno na dvou plochách (18 ha a 11 ha) navezením ornice.
Ve výkopu pro jeden z drénů byla pracovníky Masarykova muzea v Hodoníně identifikována anomálie, projevující se výskytem většího množství mazanice spolu s laténskou keramikou. Po začištění profilu byl zjištěn rošt, který indikoval hrnčířskou pec. Profil byl následně dokumentován v rámci záchranného archeologického výzkumu.
Výsledky výzkumu zveřejněné Mgr. Františkem Kostrouchem v rámci nálezové zprávy jsou velice zajímavé a určitě je vhodné s ním čtenáře našeho občasníku seznámit.
| Autor: Otto Hejnic DIAMO |
Vydáno dne 15. 10. 2009 | 3571 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Malá exkurze do dávné i nedávné minulosti hornických oslav.
Od nepaměti se několikrát
do roka scházeli horníci
na svých slavnostech. Nejrozsáhlejší
byly ty, co se pojily se svátky
patronů z řad svatých mučedníků,
kteří je měli chránit při namáhavé
a nebezpečné práci v podzemí.
V českých dolech byl nejuznávanějším
patronem svatý Prokop
(4. července). Na Hlučínsku
a na Karvinsku byla havíři uctívána
zejména svatá Barbora (4. prosince).
Ostravští havíři do roku 1847
konali své oslavy 28. října, tedy
v den, kdy se zde v roce 1776 našlo
první uhlí. Následně došel u ostravských
havířů úcty svatý Prokop
a na Ostravsku se konaly hornické
slavnosti na jeho počest.
| Autor: administrator |
Vydáno dne 11. 09. 2009 | 2553 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
|