Stvoření – Rytmus – Oheň. Ve znamení této tematické triády se nesl o víkendu na přelomu července a srpna v areálu uzavřeného Dolu Hlubina první ročník přehlídky propojující širokou škálu umělecké tvorby nazvané 3ARTbeat. Pořadatelský tým neskrýval spokojenost, vždyť v pátek dorazilo osm stovek návštěvníků a v sobotu okolo třinácti set.

Nastalo Na Upadnici obdobi velkich lučeni. „Je to marne, leto je tu a je třa regenerovať psychicke i fyzicke sily a ni furt vysedavať v hospodě a dřistať o ničim!“ pravil filozoficky Břetik a každemu z nas podal ruku. Před hospodu stala jeho škodulka nacpana až k prasknuťu jidlem, hadrami, spacakami, stanem a hlavně dvumi vnukami s manželku. A něsmim zapomenuť na dvě basy ostravske dvanactki, kere Břetik skonzumuje za tydiň. Dufa ale, že včil to budě měť na delši dobu, bo o dovolene budě častějši řidiť auto... „A kaj vlastně jedětě,“ zeptal se bezelstně Jiřik, ale ja, Poldek a Jaryn zme řvali smichem, bo zme dobře věděli, jakimi tradičnimi perypetijami Břetik ze svoju staru před dovolenu prošli. Břetik se beze slova otočil, vlez do škodulky, zadymil a byl fuč. Tuž zme museli Jiřikovi odpověděť my. „Vubec bysem se nědivil, kdyby měl hned tu za rohem karambol. Bo esli se kvuliva tobě spoměl na planovani letošni dovolene, tuš musel dostať třas. Oni totiž s tu jeho jako tradičně prolezli mapy celeho Česka, palcem procestovali středni aji jižni Čechy a když byli fyzicki, ale hlavně psychicki tymi představami schvaceni, pravila tradičně jeho draha polovička: ,Břetiku, jedem na Slovač do teho našeho kempa u Trenčina!’ A bylo vystarane! Břetik, kery se těšil na Prahu a Karlštejn, mavnul enem rezignovaně ruku a šel do banki měniť eura,“ vysvětlil sem Jiřikovi.

Nejen Moravskoslezský kraj je bohatý svou industriální a hornickou minulostí.

Nejen Moravskoslezský kraj je bohatý svou industriální a hornickou minulostí. Především oblast severních a východních Čech byla historickým centrem těžby rud. V Jestřebích horách u obce Jívka na Trutnovsku po padesáti letech otevřeli pro letní sezónu bývalý měděný Důl Bohumír.

Ve štolách, kde v 19. století pracovali horníci, vznikla tři sta metrů dlouhá prohlídková trasa, kterou návštěvníci absolvují s přilbou i čelovkou. Cesta vede dědičnou štolou, kterou byla dopravována vytěžená rubanina na povrch. Turistická sezóna je omezena pouze na letní měsíce do konce září. Důvodem je fakt, že štola je sídlištěm chráněných netopýrů.

Jednou z organizací, které přispěly k úspěšnému průběhu 19. Setkání hornických měst a obcí České republiky, konaného za podpory společnosti OKD ve dnech 19. až 21. června v Havířově, byl Klub krojovaných horníků František z Horní Suché.

„Jsme moc rádi, že jsme od vedení OKD a obce Horní Suchá obdrželi upomínkové předměty s hornickou tematikou. Věnovali jsme je svým hostům, a mohli tak důstojně reprezentovat jak těžební společnost, tak naši obec,” říká Rostislav Grim z KKH František. „Městská knihovna Havířov a havířovská pobočka Klubu přátel Hornického muzea nám poskytly prostory expozice Historie psaná uhlím v Kulturním domě Reneta. Využili jsme je pro setkání s našimi kamarády a partnery. Potkali jsme se s primátorem Českého Krumlova a členy tamního kroužku, v jejichž městě se Setkání hornických měst a obcí konalo loni, ale také s kamarády z Měděnce, Stříbra, Kladna nebo také Příbrami. Tam se setkání na evropské úrovni uskuteční v příštím roce,” informuje Grim.

Autoři projektu přečerpávací vodní elektrárny v hlubinném dole chtějí ovlivnit rozhodování o budoucnosti vytěžených šachet.

Roztočením soustrojí s Peletovou turbínou v náraží na pátém patře Vodní jámy Jeremenko se Ostravě v pátek 17. července dostalo zřejmě historického světového prvenství souvisejícího s hornictvím. Důlní vody odčerpávané nonstop ze zatopených děl ve zdejší části revíru totiž začaly vyrábět elektrickou energii!

„Vyvinuli jsme komplexní systém důlní přečerpávací elektrárny o jednotkovém výkonu 0,8 až 1,0 megawattu včetně nového konstrukčního uspořádání turbíny a ovládání řízeného na dálku. Čerpanou vodu akumulujeme v povrchové nádrži a při spuštění soustrojí ji vracíme zpátky do dolu potrubním tahem DN300 při využití spadu v jámě. Důlní voda je řízeně hnaná na lopatky turbíny roztáčející generátor.

Přibelhal se Na Upadnicu tajak stařik těsně před smrťu. V jedne ruce termosku, v druhe ruce termosku a v siťovce ešče jednu. „Kaj s tym nakladem, Jaryne?“ zeptal sem se chlopa, kery vitalniho Jarka, jak zme se ho pamatovali ešče než jel na dovolenu, připominal enem z dalky. Bylo to v ponděli a Jaryn stravil poslední vikend svoji třitydenni dovolene na chalupě. „Ty se směješ, ale ja sem na umřiti! Myslim, že sem to na te chalupě trochu přehnal. Lazil sem po hřibach a našel enem paru bedel a tři pravačky! Ale utahany sem byl tak, že ešče včil tělo něcitim a smrť mam doslova na jazyku!“ pravil a zesul se do stolka. Byl na ňho hrozny pohled! Pobledly, tvař vrasčita a do teho všeckeho tyn jeho hekot a nahlas vyslovovane obavy: „Musel sem asik chytiť klišče, bo mam všecki přiznaky lymske boreliozy! To je to sviňstvo, co roznašaju pravě kliščata. Totalni vyčerpani, dychavičnost, něskutečna unava, bolesť svaluv i kloubuv! Tym všeckim včil trpim! Asi sem fakt teho pijaka chytnul!“ Nařky přerušoval dycki enem na chvilu, to když se napil z jedne z tych svojich termosek.

Stejně jako na Karvinsku a Ostravsku černé uhlí, ovlivnila život v Budišově nad Budišovkou a okolí břidlice. Až dvě tisícovky horníků ji dobývaly – kvůli vyšší kvalitě a také nepříznivým zimním podmínkám – koncem 19. století hlubinným způsobem. Teď o tom vypovídá nová výstavní expozice rozšiřující zajímavým způsobem nabídku českých montánních skanzenů.

Kvůli rekonstrukci katedrály umožněné díky prostředkům z těžařské nadace přemístili letošní slavnost do kostela, kde NOKD zachraňovala dříve i historické varhany.

V předvečer svátku svatého Prokopa zažila v pátek 3. července Římskokatolická farnost Moravská Ostrava teprve potřetí v novodobé historii ceremonii k uctění tohoto patrona horníků. Uskutečnila se v takřka rodinném kruhu udržovatelů havířských a církevních tradic v nejstarším městském kostele.

Seděli zme na tyn svatek Jana Husa Na Upadnici, potili se tajak dviřka do chlivka a bohatě se chladili pivkem. „Musim vam, chlopi, řecť, co se mi stalo v nedělu,“ přerušil sem to horke ticho, kere vladlo hospodě, bo aji indy strašně udřistany Antek držel v tym něbyvalym vedře pysk. „Předtím ale musim předeslať, že po tym včerejšku zastavam nazor, že ludě maju starnuť spolu. Čemu? V době, kdy se mnu a mojimi vrstevnikami doslova třiskala puberta, chodila na ekonomku, do budovy, co byla vedle naši horni prumky, nádherná děvuška. Jindřiška se menovala. Byla to vyhlašena krasavica. Dluhe blond vlasy ji padaly až tam kaj konči hřbet a ešče nězačinaju nohy, oči měla modre jak studanky a postavičku, no co mam praviť. Řikali zme ji Brižitka, bo se moc podobala te, vtedy ešče mladičké, francuzke herečce Bardotove. Jednym slovem krasavica inteligentni. To vitě všeci synci ni enem z naši třidy za ňu šileli!

Čtyři vysloužilí horníci pomáhali v Zámeckém dvoře připravit alegorický vůz do slavnostního průvodu 19. SHMO ČR a přehlídky Havířov v květech. Tři a půl tisíce kytek – gerber, karafiátů a chryzantém – zdobilo model dřevištní mašinky ze šachty táhnoucí zátiší s kahanem.

„Své bohaté zkušenosti při tom zúročil i pamětník havířovských květinových přehlídek před rokem 1989 Jan Weissmann, který pracoval ve sklenících v rekultivacích OKR,“ informoval Jan Kotula, jednatel firmy Zelený dvůr. Ta se v Havířově stará o přibližně polovinu městské zeleně.

Lidé ze šachet logicky na velké havířovské hornicko-květinové slávě o víkendu 19. až 21. června chybět nemohli a také že nechyběli! Jak v rolích pořadatelů celé akce, tak svou přítomností v davech diváků.

Martin Jasenský má profárány všechny šachty revíru OKD, nicméně počet a sílu hornických spolků poznal až v Dělnické ulici, kudy mířil průvod od hlavní křižovatky u Elánu na ragbyové hřiště. „Super akce, je fajn, že se to pořádá v našem městě,“ prohlásil vrtař Green Gas DPB Paskov. Na 19. SHMO a Havířov v květech vyrazil spolu se synem Matesem. Ten se projevil jako patriot – nejvíce se mu líbila květinová nákladní „vétřieska“ s panoramatem ulic domovského města.

Jezdíme se sem inspirovat, jak pořádat tato setkání, připustil Marek Przystasz, odborník na trhací práce a zástupce SITG Rybnik

Pětatřicet let pracuje Urszula Buchta na úpravně uhlí KWK Jas-Mos ve městě Jastrzębie- Zdrój. A v nedalekém Havířově se vůbec poprvé účastnila největší české hornické slávy – víkendového 19. Setkání hornických měst a obcí. Kromě sdružení z její domovské šachty dorazili i zástupci JSW Borynia ze stejného města, dále Związku Górników z Kaczyc a Stowarzyszenie Inżynierów i Techników Górnictwa (SITG) z Rybnika.

Nepřehlédnutelně působil v průvodu 19. SHMO ČR Jozef Martinka s bohatým plnovousem a také zvučným hlasem – stejně jako zbytek souboru Spevokol Haliar ze Starých Hor na Slovensku.

„Baníkem jsem mezi námi jediný. A dokonce jsem fáral u vás v revíru, patnáct let i s učením. Dělal jsem elektroúdržbu v rubáních i na čelbách v Dole Jan Šverma. Dobře si pamatuji, jak jsem se plazil, abych opravil přervaný kabel. A doma jsem fáral u Banské Bystrice, kde těžili rumělku, rudu sloužící k výrobě rtuti. Když nám zavřeli baně, vrátil jsem se k elektrikařině na povrch,“ líčil.

Sošku dostávají osobnosti či instituce, jež se zaslouží o rozvoj profesních tradic a povznesení hornického cechu, je to velké uznání.

V komorním, leč o to důstojnějším prostředí sálku kulturního domu Radost se v sobotu 20. června se předávaly ceny Český Permon, které na SHMO již pravidelně uděluje Sdružení hornických a hutnických spolků ČR. Došlo také na rozdávání medailí za zásluhy o pozvednutí havířského cechu.

„Sošky Permona na podstavci ve tvaru zvonku dostávají osobnosti nebo instituce, které se významným způsobem zaslouží o rozvoj hornických tradic. V uplynulých deseti letech jsme ocenění udělili sedmapadesátkrát, v Havířově přidáváme dalších pět. Je to i uznání kamarádům, protože tohle těžké povolání bez nich nelze dělat,“ vysvětlil tajemník sdružení Pavel David s tím, že vítěze čtyř kategorií určuje takzvaná Hornická komise. Komu připadne Mimořádná cena, rozhoduje pořadatelské město SHMO.

19. SHMO ČR pořádaného za podpory společnosti OKD se zúčastnilo na osm stovek registrovaných hostů. Davy přihlížejících zaplnily centrum města.

Nejmladší město republiky dostálo o předposledním červnovém víkendu svému jménu, byť se na jeho území už uhlí netěží. Zdař Bůh! zaznívalo přinejmenším na ulicích jako nejčastější pozdrav, doplňované o slovenské Zdar Boh! či polské Szczęść, Boże! Parádní černé stejnokroje nebylo možné přehlédnout a velkolepý průvod sledovaly davy lidí. Tak vypadalo ve zkratce 19. Setkání hornických měst a obcí (SHMO).

„Páteční slavnostní zahájení se odehrálo ve velmi přátelské, důstojné atmosféře. Je zřejmé, že v průběhu předchozích ročníků setkání se vytvořila řada přátelských vazeb. Jednoznačně také zaznělo, že dobývání uhlí mělo pro ekonomický i sociální rozvoj tohoto regionu zcela zásadní význam. A ten přetrvává, i když v katastru Havířova naše doly již nefungují,“ nechal se slyšet mluvčí společnosti OKD Marek Síbrt.