Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 14.06.2018 do 21.06.2018

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2016
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 46 nalezených)

| 0-15 | 15-30 | 30-45 | 45-46 |
DIAMO

Přijetí zástupců hornických spolků ve Sněmovně

Přijetí ve sněmovně

V úterý 11. 3. 2014 navštívila Poslaneckou sněmovnu PČR sedmičlenná delegace Sdružení hornických a hutnických spolků ČR, aby se zde setkala s předsedou Sněmovny Janem Hamáčkem. Přijetí na půdě Sněmovny zprostředkoval poslanec Václav Votava. „Požádali jsme poslance Votavu o zorganizování tohoto setkání, abychom se mohli panu předsedovi představit, seznámit ho s činností našich spolků a požádat o záštitu i osobní účast na 18. setkání hornických měst, které se uskuteční v září v Českém Krumlově,“ uvedl místopředseda Hornického spolku ve Stříbře Karel Neuberger.

Jednání bylo velmi přátelské a zúčastnění se shodli na důležitosti zachovávání tradic našich předků. Předseda Sněmovny nabídku záštity nad hornických setkáním rád přijal. „Členové příbramského spolku ihned využili jeho vstřícnosti a požádali ho i o záštitu nad jubilejním 20. setkáním v Příbrami v roce 2016. To bude současně i evropskou akcí měst s hornickou tradicí,“ doplnil Karel Neuberger. Navíc jim předseda Sněmovny slíbil pomoc při zprostředkování účasti prezidenta Miloše Zemana na této mezinárodní akci.


| Autor: Mgr. Michaela Hylská | Vydáno dne 18. 04. 2014 | 708 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
DIAMO

Kdy ožije Trojické údolí?

„V současné době byly na MPO ČR předány podklady pro zadávací dokumentaci na realizaci I. etapy projektu “Komplexní řešení sanace kontaminovaného území lokality Trojice„. Koncem roku 2008 (začátkem roku 2009) se předpokládá zahájení prací.“

Trojice

Taková byla poslední slova příspěvku kolegy Petra Jelínka, otisknutého v občasníku DIAMO v dubnu 2008. Zajímá vás, jestli byly tyto práce opravdu zahájeny a jaký je současný stav realizace projektu? V tom případě si, prosím, přečtěte tento článek.


| Autor: Mgr. Michaela Hylská | Vydáno dne 21. 03. 2014 | 1809 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
DIAMO

DIAMO O. z. ODRA Ostrava

Činnost v uplynulém roce.

Paskov

Rok 2013 lze na odštěpném závodě ODRA považovat za úspěšný jak z hlediska plnění ekonomických ukazatelů, tak i plnění dalších cílů. Kolektiv 256 zaměstnanců o. z. ODRA v tomto roce pokračoval především v realizaci aktualizovaného technického a sociálního projektu útlumu uhelného hornictví ve svěřené části Ostravsko – karvinského revíru pro léta 2012 – 2032. V rámci zabezpečovaných hlavních činností se jednalo o čerpání důlních vod z ostravské dílčí pánve na lokalitě Jeremenko a čerpání důlních vod z petřvaldské dílčí pánve na lokalitě Žofie. Z uzavřených důlních prostor bylo v roce 2013 vyčerpáno a následně vypuštěno do povrchových vodotečí z vodní jámy Jeremenko 5 302 456 m3 důlních vod do řeky Ostravice a z vodní jámy Žofie 1 219 447 m3 důlních vod do Petřvaldské stružky. Standardně byla zabezpečována také péče o všech 100 uzavřených hlavních důlních děl, 54 odplyňovacích vrtů a provoz podstatné části systému aktivní a pasivní ochrany ostravské a petřvaldské dílčí pánve. Současně byl zabezpečen provoz monitorovacího systému sledování výstupu plynů na vybraných jamách a objektech v jejich blízkosti. Dle plánu probíhalo rovněž vyřizování sociálně zdravotních nároků spojených s hornickou činností v minulosti, vyřizování nároků na zvláštní příspěvky horníkům a náhrady za ztrátu na výdělku vzniklé po 1. 1. 1993 na utlumovaných dolech pro celkem 19 832 oprávněných osob. Zahlazování následků hornické činnosti probíhalo dle schváleného ročního programu v lokalitách Jeremenko, Žofie, Fučík – Petřvaldská dílčí pánev, Paskov, Ostrava – Ostravská dílčí pánev a Barbora.


| Autor: Mgr. Michaela Hylská | Vydáno dne 18. 03. 2014 | 1245 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
DIAMO

Oprava budovy těžního stroje v areálu bývalého dolu Petr Bezruč v Ostravě

DIAMO, státní podnik, odštěpný závod ODRA má v ostravsko – karvinském Bezručrevíru ve své správě v současné době 12 nemovitých a 2 movité kulturní památky nacházející se v pěti areálech bývalých dolů, které převzal 1. 1. 2002 do své správy od OKD, a. s. na základě smlouvy o prodeji části podniku. Mezi svěřenými památkovými objekty zaujímá výjimečné postavení komplex památek nacházejících se v areálu bývalého dolu Petr Bezruč. Důl tvoří těsně pod vrcholem hladnovského kopce typickou dominantu severovýchodního horizontu Bezruč Ostravy. Byl založen přímo u silnice z Moravské Ostravy do Michálkovic jako mělký v roce 1842 a navazoval na systém důlních děl Jaklovecké dědičné štoly. Jeho zakladatel Josef Gross, tehdejší centrální ředitel Vítkovických železáren (Vítkovické horní a hutní těžířstvo), důl založil ve vlastní režii a pojmenoval ho po své manželce Teresii. Nedlouho po založení, v roce 1843, prodal důl Salamonu Mayeru Rothschildovi, vlastníku Vítkovických železáren. V roce 1862 byl dosavadní mělký důl přebudován na hlubinný a připojen na Báňskou (též Montánní) dráhu. V roce 1942 byl důl podle své výrazné polohy na kopci nad městem přejmenován na Bergschacht (Náhorní důl) a v roce 1946 podle významného slezského básníka Petra Bezruče. Znárodněný důl se v roce 1946 stal součástí podniku Ostravsko–karvinské kamenouhelné doly Ostrava (pozdější). Těžba zde byla ukončena po vyhlášení útlumu v roce 1992. Likvidace hlavních důlních děl byla ukončena v roce 1994.


| Autor: Ing. Libor Jalůvka | Vydáno dne 22. 02. 2014 | 1087 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
DIAMO

Nová expozice hornictví v Mostě

Most

Dne 10. ledna 2014 se členové Hornického spolku ze Stříbra zúčastnili otevření nové expozice „ Rudní hornictví v Krušných horách“ v Podkrušnohorském technickém muzeu Most, na dole Julius III.

Most

Přítomen byl ministr průmyslu a obchodu v demisi Jiří Cienciala, europoslanec Richard Falbr, primátor Mostu a poslanec Vlastimil Vozka, zástupci kraje, sousedního Saska, Severočeských dolů, Vršanské uhelné, dolu Centrum, Severočeské energetiky, zástupci měst a obcí a zástupci hornických spolků ČR ze Stříbra, Chodova a místní. Projevů se ujali ředitel muzea Zbyněk Jakš a primátor Vlas- timil Vozka. Pan Karel Neuberger ze Stříbra předal Zbyňku Jakšovi stříbrskou medaili za udržování hornických tradic. Poté pan ministr přestřihl pásku a otevřel tím novou expozici. Z přiložených fotografií si můžete udělat představu o zdařeném díle.

V dubnu bude muzeum otevírat další expozici, a to o uhelném hornictví na Mostecku.

Zdař Bůh!
Karel Neuberger

| Autor: Mgr. Michaela Hylská | Vydáno dne 16. 02. 2014 | 646 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
DIAMO

LANDEK PARK – Hornické muzeum v Ostravě Petřkovicích

oslavilo 20 let od svého založení.

Muzeum

Dne 4. prosince 2013 uplynulo již 20 let od založení Hornického muzea v Ostravě-Petřkovicích. V této souvislosti nelze nevzpomenout na jeho zakladatele a prvního ředitele Hornického muzea Ing. Stanislava Vopaska a jeho blízkého spolupracovníka, bývalého ředitele Nadace Landek Ostrava, PhDr. Ing. Pravomila Vokřínka. Dnes můžeme konstatovat, že jejich myšlenka zachovat lokalitu původního nejstaršího černouhelného dolu v ostravské části revíru byla nadčasová a v té době určitě originální. MuzeumTím byla zahájena etapa uchování historického dědictví v oblasti černouhelných dolů v našem regionu, na které se podílela řada nadšenců pro hornickou historii z Dolu Odra i z ostatního revíru.

Dne 4. 12. 1993 (den svátku sv. Barbory, patronky horníků) společnost OKD slavnostně otevřela na lokalitě jámy Anselm (Eduard Urx), tehdejšího Dolu Odra, Hornické muzeum pro návštěvníky a zpřístupnila první povrchové expozice, které se dále rozvíjely. Prvními předváděnými exponáty bylo v bývalé strojovně kompresorů několik důlních strojů, kombajnů, důlních lokomotiv, které představovaly jen malou část strojního depozita muzea. Kombajn KSV 6A byl dokonce předváděn v pohybu. Byl také zajištěn vstup a prohlídka štol ve slojích Albert a František z roku 1830. Tyto štoly byly odkryty ve sklepních prostorách bývalé strojovny v listopadu 1991.


| Autor: Mgr. Michaela Hylská | Vydáno dne 04. 02. 2014 | 1332 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
DIAMO

Hornický spolek ve Stříbře dokončil Hornickou stezku

Členové Hornického spolku ve Stříbře se mohou pochlubit dalším dokončeným dílem. Po několika letech se jim Stříbropodařilo dokončit trasu Hornické stezky kolem města Stříbra v délce 55 km s 37 turistickými zastaveními. Hornická stezka vede kolem města, vnitřním městem, přes Vranov, Svinnou, Sytno, Milíkov, Svojšín, Kšice a Úlehle zpět do Stříbra. Tabule vás informují o největších, o nejzajímavějších dílech revíru, o geologii a mineralogii, o technickém pokroku. Máte možnost nahlédnout do dějinných listin a dokumentů, které jsou poprvé na veřejnosti, na staré fotografie a obrazy. Hornická stezka je koncipována pro pěší turistiku i cykloturistiku, rovněž nedělní procházkou lze zhlédnout určitou část stezky. K trase Hornické stezky vydal Hornický spolek informační tabuli a po dohodě s městem Stříbrem i poutavou knížečku, která vás čtivým vyprávěním seznámí s celou trasou. Hornický spolek tímto děkuje Plzeňskému kraji za velkou podporu při svém konání.


| Autor: administrator | Vydáno dne 01. 02. 2014 | 706 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
DIAMO

Odstranění budovy skipu výdušné jámy v areálu Paskov

Paskov

Za zvýšeného zájmu médií, laické i hornické veřejnosti probíhala od listopadu 2012 do července 2013 demolice budovy skipu výdušné jámy v areálu Paskov. Byla tím završena technická likvidace nevyužívané části areálu někdejšího dolu Paskov, který spravuje DIAMO, státní podnik, odštěpný závod ODRA. Skipová budova se nacházela u čtyřproudé výpadovky z Ostravy na Frýdek–Místek a tvořila od poloviny šedesátých let minulého století nepřehlédnutelnou dominantu s nádherným pozadím Moravsko–slezských Beskyd. Jednalo se o likvidaci (demolici) 463. objektu od počátku útlumu (1991) na bývalých šachtách ve správě o. z. ODRA, z toho od 1. 1. 2002 v rámci DIAMO, s. p. pak o 325. objekt. Samotné demolici předcházely přeložky dotčených inženýrských sítí, o kterých byli čtenáři občasníku DIAMO již v tomto roce informováni.

Železobetonová budova skipové věže měla v hlavě těžní věže strojovnu. Do prostoru těžní věže o půdorysných rozměrech 24,70 m x 16,05 m a výšky po atiku + 69,37 m byla integrována kromě strojovny hlavního těžního stroje a strojovny havarijního vratu ještě výsypná stanice skipu a provozy zajiš[ující provoz skipu z hlediska energetického, dopravního a obslužného.


| Autor: Ing. Libor Jalůvka | Vydáno dne 18. 12. 2013 | 1255 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
DIAMO

Uranové minerály a jejich nejvýznamnější naleziště v České republice

Uranové minerály

Do tisku se připravuje významná mineralogicko-geologická publikace. Má mít cca 400 stran formátu A 4, s pevnou vazbou, bude celobarevná a na kvalitním křídovém papíře.


Autorský kolektiv tvoří: Ing. Petr Pauliš, Karel Babka, Mgr. Jiří Sejkora,Ph.D.


Na publikaci se také velkou měrou podíleli další spolupracovníci a recenzenti z řad našich předních odborníků na mineralogii, geologii a hornickou historii, za podpory státních institucí, soukromých organizací, muzeí, oborových sdružení a hornických spolků i bývalých pracovníků ČSUP a pamětníků.


| Autor: Otto Hejnic DIAMO | Vydáno dne 24. 09. 2013 | 1963 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
DIAMO

Výstava Příbramské stříbro v Hornickém muzeu

Příbramské medaile

Hornické muzeum otevřelo na dole Vojtěch pozoruhodnou výstavu věnovanou kovu, který Březové Hory a celou Příbram proslavil – stříbru. Pojem příbramské stříbro si mnozí spojují se zdejšími doly nebo třeba oltářem na Svaté Hoře, v minulosti byla ale nezanedbatelná část produkce tohoto drahého kovu použita na ražbu mincí a medailí. Výstava proto představuje nejen historii dolování a stříbrnou rudu v jejích nejrůznějších podobách, ale především tu- zemská platidla od 18. do poloviny 20. století.


| Autor: Otto Hejnic DIAMO | Vydáno dne 20. 08. 2013 | 1423 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
DIAMO

Untergriesbach – setkání horníků v Bavorsku

Untergriesbach

Na pozvání bavorských hornických a hutnických spolků se zástupci hornických spolků z ČR (Stříbro, Příbram, Stonava, Bohumín) zúčastnili 5. bavorského hornického a hutnického setkání a 750. výročí města Untergriesbachu.

Na setkání se celkem sešlo 50 hornických spolků a hornických kapel.


| Autor: Otto Hejnic DIAMO | Vydáno dne 15. 08. 2013 | 1362 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
DIAMO

Ochrana objektu na termicky aktivním odvale Hedvika

Odval Hedvika

Úložné místo těžebního odpadu Hedvika (dále jen odval), nacházející se v částech katastrálních území Radvanice (město Ostrava) a Petřvald u Karviné (město Petřvald), je reliktem těžební činnosti převážně bývalého dolu Hedvika, který byl později organizačně začleněn pod „velkodůl“ Důl Julius Fučík se sídlem v Petřvaldě. Začátek historie odvalu není zcela jednoznačně prokázán, předpokládá se však již od přelomu 19. a 20. století, kdy zde byl pravděpodobně ukládán materiál z hloubení jam a otvírkových děl dolu Hedvika (původní název byl důl Albrecht). Plošně se odval rozšiřoval z původního prostoru u vlastního areálu dolu Hedvika do okolí, zejména ve směru severozápadním, tedy k Michálkovicím. Na přelomu 60. – 70. let 20. století nastává období intenzívního rozšiřování odvalu do zhruba dnešního plošného rozsahu. Ukládání hlušin na odvale bylo ukončeno až v roce 1998, kdy zde bylo ukončeno ukládání části hlušinové produkce z blízkého dolu Pokrok. V současnosti je odval mohutnou plošně rozlehlou formací hlušinových navážek s plochou cca 40,6 ha a průměrnou výškou navážek 12 – 15 m. Maximální výška odvalu vůči okolnímu přirozenému prostředí je až 32 m. Takto morfologicky tvarovaný komplex hlušinových navážek s vysokým podílem zbytkové uhelné substance je predisponován ke vzniku záparů a vývoji endogenních požárů. Termické procesy byly registrovány v různých částech odvalu již od 50. let 20. století, dle dochované dokumentace však byly lokálně eliminovány, a to zejména odtěžením, hašením a především překrytím izolačními vrstvami. Tyto zásahy však nezabránily mohutnému vývoji termických aktivit (TA) v centrální části odvalu v průběhu 90. let minulého století, teploty v ohnisku záparu převyšují 500 0C. Poslední pokusné sanace TA v roce 2006 formou zaplavování ohnisek záparu tekutou jílovitou suspenzí nebyly v dostatečné míře účinné a tyto pokusy byly ukončeny. Souběžně v této době bylo již přikročeno ke komplexnímu monitorování teplot odvalu a sledování vývoje šíření TA prostorově jak do hloubky, tak do plochy formou termometrických sond. Po počáteční několikaleté stabilizaci ohniska záparu byly od roku 2010 pozorovány dynamické teplotní migrace do okolí, a to rovněž ve směru k původnímu areálu dolu Hedvika, který je zastavěn stavebními objekty různého využití. Od roku 2011 je odval rovněž v pravidelném ročním intervalu monitorován leteckou termografií.


| Autor: Otto Hejnic DIAMO | Vydáno dne 04. 07. 2013 | 2309 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
DIAMO

Něco z historie Hrušova

Hubert

Důl Hubert (toto byl původní název) v Hrušově založilo v roce 1854 těžířstvo bratří Kleinů a pojmenován byl po jednom z nich. Kutací práce v důlním poli však probíhaly již od roku 1849. Avšak již v následujícím roce 12. Července 1855 Hubertbyl důl odkoupen Společností Severní dráhy Ferdinandovy. V roce 1876 na něho byla podzemím převedena těžba od dolu Albert, který byl potom provozován jako pomocný důl. První velká přestavba a modernizace dolu proběhla v letech 1870–76. V rámci dílčí rekonstrukce v roce 1898 byl instalován v těžní jámě nový parní těžní stroj, který byl v té době největším parním těžním strojem v dolech Severní dráhy Ferdinandovy. Při další rekonstrukci dolu v letech 1911–1916 byla založena výdušná jáma Vrbice. V letech 1924–28 následovala kompletní rekonstrukce Dolu Hubert včetně strojového parku a celý provoz byl elektrifikován. Těžní jáma byla rozšířena na průměr 6 metrů a dosáhla hloubku 386 metrů. V té době byl již instalován elektrický těžní stroj s měničem Ward-Leonard Ilgner o výkonu 1500 koňských sil. Ocelová těžní věž byla vysoká 35 metrů. Po druhé světové válce byl důl znárodněn a od 1. ledna 1946 začleněn do n. p. Ostravsko-karvinské doly Ostrava.


| Autor: Otto Hejnic DIAMO | Vydáno dne 27. 01. 2013 | 2504 přečtení | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
DIAMO

Odvodnění bezodtokové kotliny Horní Suchá

Jedním z průvodních efektů při dobývání uhlí jsou i poklesové jevy projevující se na povrchu terénu. Poklesy mění původní morfologii terénu a tedy i odtokové poměry. Nezřídka vznikají novotvary, které zcela pozmění charakter krajiny. Jedná se například o tzv. bezodtokové kotliny, tedy jakési mokřady až rybníky vzniklé v sekundárních depresích. Jedna z takových bezodtokých kotlin se vytvořila v katastru obce Horní Suchá. V období nadměrných srážek a jarního tání zde docházelo ke zvýšení hladiny tak, že byla negativně ovlivněna i přilehlá komunikace.

Na žádost obce Horní Suchá byla v loňském roce zahájena příprava sanačně rekultivační stavby „Odvodnění bezodtokové kotliny Horní Suchá“, která s ohledem na příznivé klimatické podmínky panující ke konci roku byla v témže roce i zrealizována.

Nepříznivý stav, který byl způsoben hornickou činností, ohrožoval průjezdnost a bezpečnost provozu na komunikaci II/474 vedoucí z Horní Suché do Karviné. Během vydatných deš/ů docházelo k jejímu zatápění. Zátopou byla rovněž ohrožena stabilita stávajícího nadzemního vodovodu DN 300 ve vlastnictví SmVaK Ostrava, a. s., který vede souběžně s komunikací.


| Autor: Otto Hejnic DIAMO | Vydáno dne 30. 08. 2012 | 2327 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
DIAMO

Baníctvo a geológia na Spiši

História, súčasnosť a perspektívy.

Nadace

Baníctvo a geológia na Spiši – história, súčasnosť a perspektívy, pod týmto názvom sa konala odborná konferencia 8. – 9. 12. 2011 v Spišskej Novej Vsi na Slovensku. Konferenciu organizoval Banícky spolok Spiš so spoluorganizátormi MÚ Spišská Nová Ves, MŽP SR, Štátny geologický úrad Dionýza Štúra v Bratislave, Združenie baníckych spolkov a cechov, Slovenskej banskej komory, Slovenskej baníckej spoločnosti, Hlavného banského úradu SR a Slovenského technického múzea.


| Autor: Otto Hejnic DIAMO | Vydáno dne 07. 02. 2012 | 2747 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| 0-15 | 15-30 | 30-45 | 45-46 |

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server