Seděli zme v utery Na Upadnici a enem tak trochu slavili tyn sedumnasty listopad. Musim přiznať, že ni všeci, bo u stola komunisty Koldera bylo spíše smutno a všeci ostatní čekali, kdy se tamni osazenstvo poruči, tajak Švejk ve štrnastym roku minuleho storoča, když vypukla první světova, u vyčepniho Palivca v hospodě U Kalicha černe pivo ze slovami: „V Moskvě mají taky smutek.“ Ale bolševici se drželi mužně, bo nam všeckim bylo smutno z teho masakra, co porobili z patka na sobotu islamisti v Pařižu! A připadne žertiky na adresu smutku tam či indi by vyzněly jako něludske. Tuš jak zme tak potichučki rozjimali, co s tym muslimskim marasem, co se na nas z teho Blizkeho vychoda už dluhe měsice řiti, je třa zrobiť, až naraz pravi Poldek: „Ty, Lojzek, minule, než ti zebral slovo ze svojim frkem Erďa, si slibil, že nam dokažeš, jak maš dluhu tu svoju poměť. Tuš, cos chtěl řecť? Vykladej!“ Bo sem už měl tež dosť teho smutku, dal sem se do vypravjaňa. „Všeci dobře vitě, že Ostrava jako město ma v cele Evropě spřatelene města. V Rusku Volgograd, ve Velke Britanii Coventry, v Polsku Katovice, no a v Německu – vtedy vychodnim – Dražďany.

K bohatému kulturnímu programu pro všechny věkové kategorie přispěla jako už tradičně také Nadace OKD

KARVINÁ - Za necelý měsíc jsou tady nejkrásnější svátky v roce – Vánoce. Poslední listopadovou neděli (29. 11.) začíná Advent – období čtyř neděl před vánočními svátky. S ním je spojena celá řada tradic. Mezi ty dávnější určitě patří adventní věnec se čtyřmi svíčkami nebo zdobení domovů jmelím, které má podle tradice přinášet štěstí a požehnání. Ještě před tím, než se začtete do předvánočního programu, který připravila hornická města a obce, si připomeňme význam Vánoc.

První vánoční stromek se v Česku objevil v roce 1812
Vánoce tradičně oslavují narození Ježíše Krista, ale obecně jsou chápány také jako jeden z nejvýznamnějších civilních svátků. Všeobecně se v křesťanské církvi slaví od 7. století. Nejstarší oslavy narození Páně probíhaly zřejmě v Římě – první písemná zpráva se váže k roku 336. Jedním ze symbolů Vánoc, bez kterého se neobejde takřka žádná domácnost, je vánoční stromeček. Přestože se zdobí už více než 400 let, v Česku rozhodně tak dlouhou tradici nemá.
    Poprvé ho postavil až v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich. Nový zvyk se však prosazoval hodně pozvolna, navíc si ho mohly dovolit převážně bohaté pražské měšťanské rodiny. Do venkovských stavení pronikaly ozdobené vánoční stromky pomalu – až do první světové války bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev.

Seděli zme v ponděli Na Upadnici, všeci vyštafi rovani, bo zme byli za tymi svojimi drahymi zesnulymi na hřbitovach, když začal Poldek: „Staři je na guvno. Sem z teho chozeňa po hrobach tak strhany, že ani němožu ruku s kryglem přitahnuť k pysku! A enem tych prašku co musim denně zjesť. A to ani němluvim, co mě to stoji!“ „Co ti zas stoji?! Kdybys něciganil! Dyť si oto pravil, že se ti tyn tvuj na kravatlu něpodival poslední dva roky…“ křiknul na ňho od hajzlovych dveři Antek. Poldek mu na to chtěl cosik řecť, ale enem mavnul ruku a mluvil dali:

Byla krásná podzimní neděle a slovenské město s bohatou hornickou tradicí Pezinok slavilo po dva zářijové víkendové dny další významnou událost ze své dávné historie – vinobraní.

Pro Spolek krojovaných horníků při obci Stonava, vedený Ladislavem Kajzarem, bylo velkou ctí, že jsme na základě mnohaleté družební a neformální spolupráce s kamarády z Malokarpatského baníckeho spolku Pezinok, vedeného Štefanem Granecem, v dopoledním alegorickém pochodu městem nechyběli.

Starý důl v Michálkovicích chystá spoustu nových věcí. Areál se těší rostoucí oblibě nejen milovníků industriálu, chodívá se sem za kulturou i vstupem do svazku manželského.

Zajímavé rozšíření expozic chystají na Dole Michal provozovaném Národním památkovým ústavem (NPÚ), pracovištěm Územní památkové správy Kroměříž. Pořídili jak vybavení pro kanceláře vedení, tak další artefakty využívané na šachtě. Návštěvníkům je sice tento rok už ukázat nestihnou. To ale nemění nic na faktu, že zaznamenali nejúspěšnější sezonu v historii.

„Rostoucí počty návštěvníků bezesporu souvisí se zvýšeným zájmem o industriální památky v Moravskoslezském kraji. Což znamená, že pro ně musíme stále něco nového připravovat. Od příštího roku to bude kancelář ředitele, respektive závodního, sekretariát a zasedačka ředitele, kancelář ROH,“ uvedl Alexandr Zaspal, správce památkové šachty, která byla v provozu od roku 1843 až do 1993.

Seděli zme v utery odpoledne Na Upadnici a dřistali o pravě uplynulym prodluženym vikendě. „To zas raz ti synoptici trefi li kozla!“ začal dišput Poldek. „Kemu a za co zas tak škaredě nadavaš? Kdo je jakisik synoptik?“ zeptal se ho Antek. „Něčitaš, něviš. Synoptik je meteorolog, kery skuma všecki meteorologicke jevy zaznamenane na velkim uzemi, třebas v cele Evropě, a podle nich potym předvida počasi na dalši dni,“ vysvětlil sem mu učeně za potlesku cele hospody. Přidal sem obvykle herecke pukrle a dali posluchal Poldka. „No tak ti meteorologove, aby mi každy rozuměl, předpovidali na tyn dluhy vikend chladno a dešť. Rosnički v televizach nam s usměvem radily, až se zebereme svetry, deštniki a čopki na hlavu. A zatym bylo, kromě soboty, poměrně těplo! Také hezke vikendove babi leto!“ rozplyval se Poldek.

Sychravé počasí předposlední zářijové soboty přimělo kolaře, aby na cyklojízdu s názvem Farej s nami! zvolili vhodnější oblečení než pořadateli doporučované hornické. Ani déšť je však neodradil od účasti na letošním ročníku akce, jejímž cílem je propagace laciného, nenáročného a v zásadě i zdravého cestování po moravskoslezské metropoli.

„Jsem z Vítkovic, tak proč bych ten kousek do centra Ostravy neměla jezdit na kole?“ shrnula ideu sdružení Ostravou na kole Marta Pilařová, která vezla na tandemu sestru Martinu.

Minuta ticha za přátele, kteří už nikdy nepřijdou, pamětní listy osmadvaceti členům seniorského klubu a uctění svátku horníků.

Každoroční setkání vysloužilých zaměstnanců Dolu Odra (Vítězný únor) při příležitosti hornického svátku se ve čtvrtek 10. září 2015 neslo také v duchu významného jubilea. Jejich důchodcovská odborová organizace totiž vznikla v roce 1975.

„Čas letí, ten se nezastaví, my stárneme, jsme dědkové a – kolegyně prominou – báby. Hodně spolupracovníků, spolupracovnic ze šachty už není mezi námi. Zůstaly jen vzpomínky. Vždyť mezi loňským a letošním zářím nás navždy opustilo devět přátel a kamarádů,“ uvedl předseda Josef Kubošek, který dělal mistra odborného výcviku, lokomotiváře i odborářského předáka.

Sednul sem ve středu navečer ztěžka na stolek Na Upadnici, objednal se pivo a spustil: „Zavolal mi v ponděli starši synek: Tato, jedu na otočku do Prahy, něchceš se mnu na dobre pivo? Už sem vam pravil, že za dobru plzeň sem ochotny se do te Prahy štrachať. Tuš sem přikivnul. Enemže ja vul se myslel, že pojedě autem, ale un pravil, že vlakem. Ale vidina buclateho krygla s pivem a pěnu tak hustu, že udrži pětikačku, vyhrala. A potym sem chtěl v Praze zajsť do muzea hudby. Pravil mi kamoš Peter, že tam su nove expozice z obdobi začatku bigbita v šedesátých rokach minulého stoleťa a ma tam byť aji cosik noveho okolo Beatles… Měl sem však z cesty cuknuť už při kupovaňu listkuv na pendolino. Baba v pokladně byla sice mlada, ale tak přečivna, že zme ju ze synkem museli upozorniť na to, že z usměvem idě všecko lepši.

Jako by se vrátil čas – do areálu historické šachty jelo na předválečných bicyklech v dobovém oblečení sto nadšenců.

Někdejší povrchový ekonom Dolu Vítězný únor Ivo Brázdil zamířil poslední srpnovou sobotu opět na šachtu na kole. Nikoliv jako dříve z Poruby na staré favoritce, nýbrž z opačné strany města z Hrabové a na ještě letitějším předválečném bicyklu. A spolu s ním stovka účastníků setkání Klubu českých velocipedistů (KČV).

Eska z roku 1938 ze šrotiště
„Praxi na hornické průmyslovce jsem měl v přípravách na Paskově. Pak jsem nastoupil na Hubert a nakonec jsem působil ve všech závodech Vítězného února včetně Urxe v Peřkovicích. Do práce jsem jezdíval na kole z Poruby přes kopec v Hošťálkovicích, v létě pak někdy nazpátek přes Hlučín, kde jsem to měl i s koupáním ve štěrkovně,“ vzpomínal Brázdil.

Obliba šachet či továren jako cílů návštěv turistů není podle agentury CzechTourism výhradně tuzemskou specialitou.

Historické šachty Anselm (Eduard Urx) v Petřkovicích a Hlubina v Moravské Ostravě platí za nejlákavější turistické cíle v regionu. Náleží totiž do komplexu památek Dolní oblasti Vítkovice a Landek Parku; ten v návštěvnosti v českých poměrech překonávají pouze Pražský hrad, populární zoologická zahrada a obrovský aqua-palác v Praze. Více informací poskytla Martina Fišerová z agentury CzechTourism.

Sedeli zme Na Upadnici a skoro se dlubali v nose, jak zme se nudili. Ani to pivko do nas něpadalo tajak obvykle. „Co se robi, že je tu take ticho?“ ozval se ode dveři Jaryn, kery se zas po dluhe době objevil mezi nami. „Ale, spadla na nas, tajak na fobalisty Banika, jakasik deka,“ pravil sem mu popravdě. „To jako, že stě mimo formu tajak ti podpruměrni fotbalisti s tymi velmi nadpruměrnymi platami, keři se navic myslija, že su ti nejlepši ni-li v Evropě, tak určitě v naši republice, a zatym něumiju nic inšiho, niž pluvať a řvať na rozhodčich, že im něpřeju?“ pravil krkolomnu a na svuj obvykly řečnicki styl něsmirně komplikovanu větu Jaryn. „Ja bysem Baniček tak něpomluval, bo přeci tyn jeho včilejši majitel tvrdi, že je Banik včil fi nančně i hračski tak konsolidovany, jak nikdy předtym,“ křiknul od vedlejšiho stola posměšně stary Kolder.

Demolice naproti severní lokalitě Důlního závodu 2 (ČSM sever) čeká nevyužívané a dlouho chátrající objekty; zbytek areálu slouží k podnikání.

Pohřebiště betonových kvádrů a ocelových konstrukcí s mnohdy až hororovým nádechem v hustém březovém porostu. Tak vypadala část areálu plánovaného koksárenského provozu naproti severní lokalitě stonavské šachty. Přibližně od poloviny prázdnin zde rachotí těžká mechanika dodavatelských firem demolující vytipované objekty a vracející krajině její původní ráz.

„Monstrózní jeřábová dráha s délkou okolo padesáti, šířkou dvaceti a výškou patnácti metrů, jež měla sloužit jako venkovní skládka, už je pryč. Zmizela v průběhu necelých čtrnácti dnů. Pečlivě evidovaný systém odvozu kovového odpadu ukázal, že z tohoto objektu č. 14 zůstalo 160 tun šrotu,“ informoval vedoucí provozu povrchové služby Důlního závodu 2 Radomil Ocisk.

Český horník je ohrožený druh, vždyť už teď se jich – náležitě kvalifkovaných – nedostává, tvrdí nový předseda ČBÚ Martin Štemberka.

Český báňský úřad zažil po necelých sedmi letech střídání na postu předsedy. Iva Pěgřímka, který odstoupil na konci loňského roku, nahradil dosavadní statutární náměstek Martin Štemberka. Člověkem na nejvyšší příčce tuzemské báňské legislativy se stal bývalý pracovník provozních i řídicích funkcí zejména v oblasti větrání, báňského záchranářství či bezpečnosti a hygieny práce v provozech OKD. Dali jsme mu proto slovo.

Před dvěma měsíci se sešli zástupci hornického cechu v Havířově na 19. Setkání hornických měst a obcí České republiky. Na Slovensku je tato tradice o několik let mladší. Slovenští horníci se v Banské Bystrici, která se pyšní bohatou historií těžby mědi, sešli 24. až 26. července teprve po osmé.

„Jsem velmi rád, že se právě Banská Bystrica stala hostitelem 8. Setkání hornických měst a obcí Slovenské republiky. Jsme hrdi na svoji hornickou historii,“ řekl zástupce primátora Banské Bystrice Martin Turčan. Ten rovněž uvítal, že tohoto setkání se pravidelně účastní zástupci krojovaných horníků z České republiky.