Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 06.07.2024 do 13.07.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 198 nalezených)

Historie

* Láďovo RETRO 3

Vydáno dne 21. 05. 2014 (2496 přečtení)


Celý článek... | Autor: Ladislav Bardoň | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Historie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (27)

Slezská Ostrava (pokračování)
     Kolonie Hladnov

Hladnov

Hornická kolonie Hladnov ve Slezské Ostravě sloužila k ubytování zaměstnanců dolu a koksovny Terezie a byla postavena na počátku 20. století. V r. 1929 v kolonii stálo 8 úřednických domů, 30 dělnických domů a 2 domy společné obývané úředníky a dělníky. Kolonie ležela severním směrem od ulice Michálkovické, západním směrem od dnešního ZOO a byla vymezena ulicemi Stromovkou, Bernerovou a Heřmanickou. Podle M. Bilové stály v roce 1977 v kolonii pouze tři jednopatrové domy, avšak podle autorů studie Místopis staré Slezské Ostravy z roku 1999 stálo v kolonii osm úřednických domů, 30 dělnických domů a dva domy společné s hospodářskými přístavky. J. Kynclová v roce 2003 uvedla, že v kolonii stálo 28 domů. Investorem výstavby kolonie Hladnov byly Vítkovické kamenouhelné doly. Domy v kolonii byly dvoupodlažní, omítané a s hladkými fasádami. Stály na obdélném půdorysu a byly pokryty valbovými (šikmými) střechami. Okna byla dvoukřídlová a ve vedlejších místnostech malá jednotabulková. Vstupy do domů byly ve dvou variantách: buď byl vstup situován ze schodišťových rizalitů (výstupcích) ve štítových stěnách, nebo ve stěnách podélných. Všechny domy byly podsklepeny. Kolonie byla zásobována pitnou vodou z komunálního vodovodu obce Slezské Ostravy, přičemž obyvatelé si vodu čerpali z vodovodních výpustek stojících na ulici. V kolonii byla zavedena kanalizace a elektrické osvětlení. Ulice byly široké osm metrů a podél ulic bylo vysázeno stromořadí (akáty, lípy, kaštany). V osadě bylo osm pekáren s udírnou. Obytná plocha bytů v kolonii nebyla jednotná. Úřednické byty měly čtyři pokoje s příslušenstvím. Dělnické byty zahrnovaly kuchyň s příslušenstvím, nebo pokoj, kuchyň, spíž a záchod. Obyvatelé kolonie si mohli sušit peřiny a šaty jen v zahrádkách, na ulicích to bylo přísně zakázáno. Součástí obytných domů byly hospodářské budovy. Budovy sloužily k chovu vepřů a drůbeže. Chov koz a holubů byl zakázán. Součástí domů byly také malé zeleninové zahrádky.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 15. 05. 2014 | 3510 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

* Láďovo RETRO 2

Vydáno dne 09. 05. 2014 (2503 přečtení)


Celý článek... | Autor: Ladislav Bardoň | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Historie

* Láďovo RETRO 1

Vydáno dne 27. 04. 2014 (2506 přečtení)


Celý článek... | Autor: Ladislav Bardoň | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Historie

Poklad na Dole Michal?

Nadšenci do hry zvané questing budou pátrat v areálu šachty.

Důl Michal

Památkově chráněné prostory Dolu Michal (Petr Cingr) v Michálkovicích se stanou novou zastávkou pro vyznavače questingu, hry kombinující putování po zajímavých lokalitách s pátráním po „pokladu“. Místa pro questy neboli hledačky vytipovávali v prvním týdnu března členové Actaea v rámci projektu podpořeného Nadací OKD v programu Pro budoucnost.

„Umístění pokladu samozřejmě prozrazovat nebudeme, hra by jinak neměla smysl,“ upřesnila Kateřina Kočí, předsedkyně společnosti pro přírodu a krajinu Actaea z Karlovic v Jeseníkách. Tato neziskovka představuje a popularizuje přírodní, kulturní i historické dědictví, proto také vybrala památkovou šachtu v Michálkovicích k zařazení do rozšiřujícího se seznamu českých hledaček.


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 30. 03. 2014 | 1646 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

KATASTROFA NA DOLE NELSON III

(3. ledna 1934)

Nelson III

Katastrofa na hlubinné dole Nelson v Oseku u Duchcova v severočeském hnědouhelném revíru byla jednou z nejtragičtějších událostí meziválečného období. Náhlá smrt 142 horníků a dodatečně 2 dalších obětí při zmáhacích pracích otřásla vědomím všech společenských vrstev bez rozdílu sociální, národnostní či politické příslušnosti. Jejím důsledkem bylo zjištění vážných nedostatků při dodržování bezpečnosti důlních provozů, při zajištění pracovních podmínek i při provádění účinné kontroly. Nelsonská tragedie se proto stala podnětem kritických úvah, které vedly k změnám zákonných opatření a k zvýšení ochrany pracujících v hornictví.


| Autor: Ing. Jaroslav Minka | Vydáno dne 11. 01. 2014 | 1810 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Odhalení památníku závodu Jan-Karel Dolu ČSA na Dole Karviná

31. srpna 2012 v 9.30 hodin v prostoru Jan-Karel Dolu Karviná byl odhalen památník nehod Dolu Čs. armáda.

Pamatník

Za přítomnosti Dr. Ing. Klaus-Dieter Becka generálního ředitele OKD a pozvaných hostů vzpomenul ředitel Dolu Karviná Ing. Pavel Hadrava důvod vzniku a umístění památníku. Tento symbol bude nejen vzpomínkou na kamarády, kteří při výkonu hornického povolání zahynuli, ale rovněž varováním před nebezpečím, které je ukryto v přírodních silách při dobývání v podzemí.

8. března 1965 zával 7 smrtelně zraněno, 1 jiný úraz
22. března 1977 výbuch 31 smrtelně zraněno, 10 jiný úraz
27. dubna 1983 otřes 9 smrtelně zraněno, 2 jiný úraz

Foto album


| Autor: Ing. Jaroslav Minka | Vydáno dne 03. 09. 2012 | 4086 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Z havířských vzpomínek 2

Všude lidé platili životem za to, aby svět dostal teplo a světlo. Nejeden ze vzpomínajících řekne:„Něbyť starého Kačmarčíka, tuž sem už nějit kobzole ze zelím."

Šli vždy obětavě pro kamaráda, kterého země zasypala. A země nerada tehdy vydávala. Páni chtěli jen výkon. Bezpečnost nebyla nic! Nebezpečí číhalo na člověka všude. Nejen v podzemí, ale i na povrchu, zvláště ve výplatní dny. Žádný nešel přes pole sám. Od Ostravy do Přívozu pustá cesta, kolem jen několik olší u Mlýnské struhy a za noci živé duše neviděl a neslyšel slova. Někdy ani tři chlapi si nebyli jisti životem, když šli tmou ze šichty.

„Ja, ja, to všelijakých rabuchu vysedavalo po hospodách, a dy se setmělo, tuž vyletovali jak netopýři."Tehdy tramvaje nejezdily, lidé chodívali pěšky. Mnozí chodívali hodně daleko, jako ten chlap z Bludovic, co robil na Michalce. „Tuž po šichtě šel dodom a než došel do chalupy, pojit, a nezbývalo času věc, enem dať robě pozdraveni a děcka spočítaťa obrátit se zase na spatek, a spať něspal, enem chvilku se opřel o kyj a tak spal na kyjů!"

| Autor: administrator | Vydáno dne 12. 06. 2012 | 3490 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Jak vypadal Hladnov ve Slezské Ostravě před 150 léty

V roce 1859 se mezi kořeny stromů habrového hladnovského lesa objevila špice vrtáku, který se z hloubky 2. patra Luční jámy, které místní nazývali Grabinou a později úředníci Rothschildových dolů Wiesenschacht, dovrtal až na povrch. Na tomto místě dnes stojí dům, kde bydlí pan profesor Jan Hališka, profesor hudby na Ostravské univerzitě a nyní i ředitel Ostravské filharmonie.

Celý příběh začal v roce 1842. Na konci Hladnova za hájenkou, na pokraji habrového lesa vybrali technici Vítkovických dolů místo nové jámy. Bylo po pravé straně lesní cesty do Michálkovic. Hladovský les byl součástí velké panského (Wilczkova) lesa který se nazýval Ostravský les, a táhl se do Heřmanic, Michálkovic a Radvanic a kolem nich pokračoval mezi Petřvaldem a Rychvaldem na Orlovou.


| Autor: Karel Sliva | Vydáno dne 09. 06. 2012 | 3084 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Z havířských vzpomínek

„Ni že by nebylo na co vzpomínat" tak začíná skoro každý z těch starých vyprávění. Ano, za těch třicet nebo pětatřicet přerobených let se toho nasbíralo na plný vagon. Člověk by mohl vyprávět od rána do noci, jen kdyby ta hlava sloužila, jak zamlada.

„To, jak gruchlo kajsi, všeci začali utíkat" a jak by ne! Byl to větší rámus jak odpálený„šus". Rozběhli se chlapi k nárazišti a utíkali, dokud někdo nevzpomněl na zasypané kamarády. „Isto kehosi zasypalo" ta tři slova zastavila havíře na útěku. A zapomněli hned na všechno nepřátelství, mnozí se ještě ráno navzájem hněvali a teď pod šachtou neštěstí jim jazyky rozvázalo: „Podaj odkory!" Vyhrň to! Podaj lopatu s kratším půrkem" a druhý odpovídá krátce, aneb doráží:„Nepotřebuješ dřevo, Antonu?" a ještě ráno mezi nimi slova dobrého nebylo.


| Autor: administrator | Vydáno dne 06. 06. 2012 | 4149 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Přáni

Přání od našeho kolegy Ing. Jaroslava Minky


| Autor: Ing. Jaroslav Minka | Vydáno dne 20. 12. 2011 | 2178 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Průtrž uhlí a plynů přišla s otvírkou

Exkurze do historie současného Dolu Paskov pokračuje vznikem staříčské a chlebovické lokality.

Stařič

Velice kvalitní uhlí vhodné pro koksování na straně jedné a složité úložní poměry na straně druhé. Tak vypadala situace po prvním zajišťovacím vrtu ve staříčské oblasti v roce 1950. Deset let poté měl národní podnik Uhelný průzkum Ostrava vypočteny všechny zásoby v polích Staříč I., Staříč II. a Chlebovice-Rychaltice. A dalších deset let nato přišla při otvírce sloje 22f hned také první průtrž uhlí a plynů, čímž je šachta nebezpečná dodnes.


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 30. 08. 2011 | 3543 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Dramatická historie Mostu Pionýrů v Ostravě

Silniční most musel být 3 krát stavěn, protože 2 krát vyletěl do povětří.

Most Piornýrů

Stávající Most Pionýrů byl otevřen před 25 léty 30 června 1986. Historie tohoto spojení mezi Moravskou a Slezskou Ostravou je ovšem daleko starší.

Historie dřevěných lávek a železných silničních mostů - předchůdců dnešního Mostu Pionýrů.
    Lidé z hornických kolonií Jaklovec a Kamenec a další obyvatelé obou břehů Ostravice si přáli snadné vzájemné mostní spojení. Proto v roce 1912 byla postavena, patrně pro nedostatek peněz, provizorní dřevěná lávka. Dřevěné pilíře byly postaveny přímo do řeky. Pilíře trpěly povodněmi a taky hnily. Musely být proto opravovány. Když se proto podařilo po letech shromáždit dostatek peněz bylo v roce 1938 přistoupeno k vybudování železného mostu. Most v městě železa a uhlí musel prezentovat technický pokrok. Nebyl to nýtovaný silniční most, jako byl stávající Most Miloše Sýkory ale silniční most svařovaný. Most byl 59,28 m dlouhý a 8,5 m široký s chodníky po obou stranách o šířce 2,25 m V Moravské Ostravě vycházel ze stejné, ale o něco užší ulici jako dnes. Na slezskoostravské straně ústil do Bohumínské ulice Most byl otevřen v roce 1939 a sloužil 6 let.


| Autor: Karel Sliva | Vydáno dne 18. 07. 2011 | 11712 přečtení | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

BYTOM –TARNOWSKIE GÓRY

Tarnovské hory-muzejní podzemní instalace
Tarnovské hory – Bobrowniki, povrchová dobývka v dolomitu

RESUMÉ
Vychozí (prvá) část širší presentace hlavní literatury k polským dějinám hornictví stříbra v Horním Slezsku u měst Bytom a Tarnowskie Góry je určena pro případnou úvahu nad možnosti jak analytického tak širšího komparačního studia dalšího. Pro zcela základní orientaci jsou naznačeny podstatné události z dvou století společných dějin hornictví českého a hornoslezského.

ON POLISH SILVER I. : BYTOM-TARNOWSKIE GÓRY
The contribution describes the historical ore mining in Polish Upper –Silesia which belongs to the three most important mining regions of Poland.

Described is mainly the historiographic work of Polish colleagues like Danuta Molenda (1963), Wojciech Zaleski (1967), Józef Piernikarczyk (1933,1936), Władysłava ŚLĘZAK (1996), E.L.G.Abt (1791) etc., who can be currently compared as authors of historical synthesis to Czech personalities like Majer or Kořan.

Presented are the main sources and literature of the history of silver mining in Upper Silesia, between cities Bytom and Tarnowskie Góry. It is also designed for the next researchers/experts bringing important events of 200 years of common history of Czech and Silesian mining.

Název příspěvku:

| Autor: Miloš Zárybnický | Vydáno dne 30. 11. 2010 | 3508 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

VESELÉ PŘÍBĚHY Z DOLU ŠALOMOUNA II část

Šalamouna

Ještě pár příběhů

Začalo jaro a mezi havíři bylo dost zahrádkářů. Vyučeným zahradníkem byl předák. Několikrát přinesl chlapům ukázat svoje výpěstky. Jednou po desetiminutovce požádali chlapi předáka, aby jim donesl nějaké dobré sazeničky. Předák slíbil. Příští den donesl plnou tašku vzorně zabalených sazenic. Po směně je rozdával a každému zvlášť řekl, jak je má zalévat, hnojit a samozřejmě v jakých vzdálenostech zasadit. Skoro na každé desetiminutovce byla řeč, jaké má kdo úspěchy v pěstování. Ani ne za čtrnáct dnů rozbalil jeden člen osádky papír a řekl předákovi a osádce, aby mu ukázali, jaký druh sazeniček dostali. Předák řekl: „Podařilo se mi vás doběhnout. Myslel jsem, že jste trochu odborníci, a když jsem vám to dával, bál jsem se, že mi je otlučete o hlavu. Příští den donesl znovu plnou tašku, ale skutečných sazenic. Bylo uzavřeno příměří. Když jim to dával, podal každému ruku a chlapi to brali s humorem.


| Autor: administrator | Vydáno dne 22. 11. 2010 | 4419 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server