Aktualizace
Aktualizované sekce od 22.03.2024 do 29.03.2024
|
Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 198 nalezených)
Šachta je však na Ostravsku známa pod názvem Michálka, který převzaly i úřady a odborná veřejnost.
Hlubinný důl Michaeli založil v roce 1871 na katastru tehdejší Polské Ostravy (později Slezská Ostrava) hrabě Johann Nepomuk Maria Wilczek.
Předtím tam byl mělký důl Johann, který v roce 1841 založil hrabě Stanislaus Wilczek.
V roce 1871 začala přestavba mělkého Dolu Johann na hlubinný Důl Michaeli. Asi ve vzdálenosti 25 metrů od víceúčelové jámy Johann byla založena nová těžní jáma Michaeli. Z tohoto názvu později vznikl lidový název Důl Michálka, který pak převzala úřední i odborná veřejnost. Původní mělký Důl Johann byl přestavěn na větrní jámu.
POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY
| Autor: Vítězslav Hettenberger |
Vydáno dne 24. 12. 2007 | 4092 přečtení |
Počet komentářů: 1 |
Přidat komentář |
Ve zrušené šachtě byl vybudován čerpací systém, který odvodňuje celou karvinskou část revíru.
V kutacím prostoru J. Zwierziny v Porubě, dnešní části Orlové, který byl využíván pro kutací práce již od roku 1842, byl v roce 1871 těžířstvem Kamenouhelné doly OrlováLazy založen Důl Žofie. Nazván byl podle manželky společníka těžířstva Davida rytíře von Guttmanna. Těžní jáma č. 1 se začala hloubit v roce 1871 a postupně dosáhla hloubky 719,4 metru. Ve stejném roce začalo hloubení další jámy (neutrální), jejíž konečná hloubka překročila 805 metrů. Výdušná jáma č. 2 se hloubila od roku 1931 a byla ukončena v hloubce mírně přesahující 492 metrů.
V těžní jámě byl instalován parní těžní stroj o výkonu 400 ks a rychlosti 12 m/sec. Druhý těžní stroj měl elektrický motor o výkonu 1700 kW. Pravidelná těžba začala v roce 1874. O pět let později bylo v dole instalováno parní čerpadlo na čerpání důlní vody. Bylo to první parní čerpadlo na dolech v ostravskokarvinském revíru.
POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY
| Autor: Vítězslav Hettenberger |
Vydáno dne 10. 12. 2007 | 8903 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Důl Evžen měl původní název Jakub. Před založením tohoto dolu se od 30. let 19. století prováděly kutací práce.
Celkem bylo vyhloubeno 22 kutacích jam a nejvýznamnější byla jáma Bedřich z roku 1835. Mělké dobývání mělo malý efekt a velké potíže s čerpáním důlní vody. Těžní jáma Evžen pro hlubinou těžbu se začala hloubit v roce 1868, výdušná jáma Marianka v roce 1878 a druhá výdušná jáma Jan v roce 1885.
Název Důl Evžen (Eugen) je od roku 1880 podle zakladatele hraběte Eugena Larische – Mönnicha. Název výdušné jámy Marianka je podle jména jeho manželky.
| Autor: Vítězslav Hettenberger |
Vydáno dne 02. 12. 2007 | 2003 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Důl byl založen v roce 1871 těžířstvem Kamenouhelné doly Orlová – Lazy. Dostal název podle manželky společníka Davida rytíře von Guttmanna.
Důl vznikl v kutacím prostoru J. Zwierziny, který byl využíván pro kutací práce již od roku 1842.
Těžní jáma č.1 se začala hloubit v roce 1871 a postupně dosáhla konečné hloubky 719,4 m. Další jáma (neutrální) se začala hloubit také v roce 1871 a dosáhla konečné hloubky 805.2 m.Výdušná jáma č.2 se hloubila od roku 1931 a byla ukončena v hloubce 492,1 m. V roce 1937 byl vyražen z povrchu úpadní překop pod úhlem 22 stupňů délce 231 m.
| Autor: Vítězslav Hettenberger |
Vydáno dne 24. 11. 2007 | 8687 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Rozsáhlé kutací práce předcházely hloubení Dolu Evžen (původně Jakub) v Petřvaldě. Od 30. let 19. století bylo vyhloubeno 22 kutacích jam, z nichž nejvýznamnější byla jáma Bedřich z roku 1835
Mělké dobývání ale mělo malý efekt, navíc velké potíže byly s čerpáním důlní vody. V roce 1868 se pak začala hloubit těžní jáma Evžen pro hlubinnou těžbu. Název Důl Evžen (Eugen) šachta dostala v roce 1880 podle zakladatele hraběte Eugena LarischeMönnicha.
POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY
Na těžní jámě byl instalován parní těžní stroj, který vyrobily Vítkovické železárny, s klecemi pro čtyři důlní vozíky. Uhlí se převážně těžilo ze slojí o mocnostech 55 až 180 cm.
| Autor: Vítězslav Hettenberger |
Vydáno dne 18. 11. 2007 | 8253 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Vydáno dne 04. 11. 2007 (10106 přečtení)
V roce 1871 přešlo bývalé kutné pole hraběte Harracha v Porubě, Orlové a Heřmanicích do majetku akciové společnosti Innerberger Hauptgewekschacht, ze které o deset let později se vyvinula Rakouská alpinská montanní společnost. Důlní majetek této společnosti odkoupil v roce 1926 československý stát. Vlastnické právo přešlo v roce 1938 na Zbrojovku Brno a během okupace v roce 1942 na Severní dráhu Ferdinandovu, která vlastnila důl až do znárodnění.
Celý článek... |
Autor: Vítězslav Hettenberger |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Vydáno dne 29. 10. 2007 (10920 přečtení)
Má vrchol na kótě 312 metrů, což je nejvyšší bod moravskoslezské metropole
Jako náhradu za zaniklý Důl Prokop založil v roce 1861 na katastru tehdejší Polské Ostravy (později Slezská Ostrava) hrabě Johann Maria Wilczek šachtu Ema.
V říjnu roku 1863 se pak začala hloubit výdušná jáma Lucie, která měla sloužit pro odvětrání Dolu Ema.
POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY
Jámy Ema a Lucie dostaly názvy podle jmen dcer zakladatele dolu. Postupně byly vybudovány povrchové objekty a těžba uhlí začala v roce 1868. Těžní jáma byla vybavena dvouválcovým ležatým těžním strojem, který byl uveden do provozu v roce 1869.
Celý článek... |
Autor: Vítězslav Hettenberger |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Vydáno dne 19. 10. 2007 (8932 přečtení)
Bratři Gutmannové s Ignácem Vondráčkem si na přelomu 60. a 70. let 19. století pronajali, a pak i koupili od barona Rothschilda kutiště v Orlové a okolí.
Důl Žofie v Porubě u Orlové ve dvacátých letech minulého století. V roce 1871 nechali v Porubě u Orlové hloubit jámu Žofie. Dostalo jméno na počest manželky jednoho ze sourozeneckých společníků Davida. Těžířstvo Kamenouhelné závody Orlová-Lazy (název od roku 1877) už dříve otevřelo Novou jámu v Lazích a později Suchou v Dolní Suché. Z původní výměry čtyřicet hektarů se důlní pole rozrostla až na téměř patnáct set hektarů.
Důl Žofie sice patřil geologicky do karvinské dílčí pánve, organizačně a provozně však byl začleněn do petřvaldské dílčí pánve. S pravidelnou těžbou se začalo v roce 1874, aby už po čtyřech letech šachta vydala roční těžbu 65 tisíc tun uhlí. Dobývaly se hlavně porubské a jaklovecké sloje ostravského souvrství, v přídatných polích u hranice s Doubravou a Lazy i nejstarší vrstvy karvinské, od Prokopa přes sedlové sloje po spodní sušské.
Celý článek... |
Autor: Vítězslav Hettenberger |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Vydáno dne 09. 10. 2007 (12822 přečtení)
O kutací práce na území Radvanic, jak je patrné z historických záznamů, se už kolem roku 1840 pokoušel kníže Hugo Salm Reifferscheit.
Hornická činnost v lokalitě pak sice začala v roce 1843, kdy c. k. Státní kutací komise založila kutací jámu, první uhlí však hlubiny vydaly až mnoho desítek let později.
Průzkum pokračoval vrty a uhlí se podařilo nalézt v letech 1894–95. V roce 1898 pak Ostravská báňská společnost založila Důl Ludvík. První uhlí se začalo těžit v srpnu 1914.
Důl měl dvě jámy. Těžní jáma z roku 1898 dosáhla postupně konečné hloubky 751,9 metru. Hloubení naráželo od počátku na velké překážky. Převážně šlo o tekuté písky a velké přítoky důlních vod. Proto bylo hloubení v roce 1901 zastaveno a obnoveno až v roce 1909.
Pro odvod důlních vod byla hloubená jáma propojena překopem s Dolem Salma VII., aby bylo možné vody odvádět. Nad těžní jámou č. 1 byla v roce 1909 postavena ocelová těžní věž, která měla výšku 35 metrů.
Výdušná jáma č. 2 měla původní ocelovou těžní věž z roku 1920 vysokou 38 metrů. Při rekonstrukci v roce 1967 byla postavena nová těžní věž vysoká 46 metrů. Současně se jáma č. 2 stala jámou těžní a na jámě č. 1 byla těžba zastavena.
POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY
Celý článek... |
Autor: Vítězslav Hettenberger |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Vydáno dne 05. 10. 2007 (14796 přečtení)
Vzedmutá hladina každoročně zaplavovala okolí šachty, jejíž jámu chránila vysoká zeď.
Zakladatelem ostravského Dolu Odra v roce 1907 byly Hornoslezské koksovny a chemické továrny, představované Moravsko-ostravským těžířstvem Marie Anna.
Majetkem této společnosti byl však důl jen tři roky. Těžířstvo totiž finančně velmi vyčerpaly pokusy o čerpání důlních vod ze zatopeného Dolu Bedřich v Zábřehu. V roce 1910 tak odkoupila jeho veškerý důlní majetek Rakouská báňská a hutní společnost se sídlem ve Vídni.
Důl byl pojmenován podle řeky Odry, se kterou sousedil. V té době bylo pravidlem, že horníci ztotožňovali názvy šachet se jmény žen, proto i důl Odra byl znám jako Oderka.
POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY
Celá tisková zpráva... |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
|