Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 22.03.2024 do 29.03.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 198 nalezených)

Historie

Důl Václav získal název po českém světci

Šachtu vlastnil stát, dráhy i zbrojovka, uhlí dávala sedmašedesát let * Koksovna skončila po 37 letech.

VáclavJedním z nejvznosnějších názvů, a to po patronu české státnosti, se mohl pyšnit Důl Václav v Porubě. Jeho historie však byla na významné výsledky mnohem bohatší.

V roce 1871 přešlo bývalé kutné pole hraběte Harracha v Porubě, Orlové a Heřmanicích do majetku akciové společnosti Innerberger Hauptgewekschacht, ze které se o deset let později vyvinula Rakouská alpinská montanní společnost.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY


| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 07. 01. 2008 | 6160 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Důl Michaeli dával uhlí skoro sto let

Šachta je však na Ostravsku známa pod názvem Michálka, který převzaly i úřady a odborná veřejnost.

Těžba Hlubinný důl Michaeli založil v roce 1871 na katastru tehdejší Polské Ostravy (později Slezská Ostrava) hrabě Johann Nepomuk Maria Wilczek.

Předtím tam byl mělký důl Johann, který v roce 1841 založil hrabě Stanislaus Wilczek. V roce 1871 začala přestavba mělkého Dolu Johann na hlubinný Důl Michaeli. Asi ve vzdálenosti 25 metrů od víceúčelové jámy Johann byla založena nová těžní jáma Michaeli. Z tohoto názvu později vznikl lidový název Důl Michálka, který pak převzala úřední i odborná veřejnost. Původní mělký Důl Johann byl přestavěn na větrní jámu.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY

| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 24. 12. 2007 | 4092 přečtení | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Uhlí z kopce Čechovice

TěžbaVýznam Karviné (800 obyvatel) se příliš nelišil od dalších obcí v okolí. Karvinské panství tehdy patřilo těšínskému krajskému hejtmanovi Johannu Florianu Larischovi. Psal se rok 1776, když na vrchu Čechovice, ležícím kdesi v oblasti dnešních jam Dolu ČSA, objevili dvě na povrch vycházející sloje. O kamenné uhlí ale nebyl v převážně zemědělském kraji valný zájem.

Další pokus o otevření ložiska svěřil kníže Larisch prospektorovi Johannu Lutzovi. Ani slovutnému odborníkovi se nepodařil zázrak. Konkurence levnějšího ostravského a petřkovického uhlí a tradičního dřeva byla nad jeho síly. Za počátek pravidelného kopání uhlí na Karvinsku historici považují rok 1794. Je spojen s dalším z dynastie Larischů, Johannem Josefem. Kníže, od roku 1791 už s přídomkem Mönnich, patřil k průkopníkům moderního šlechtického podnikání v rakousko-uherském Slezsku.

| Autor: administrator | Vydáno dne 14. 12. 2007 | 2075 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Důl Žofie už netěží uhlí, ale čerpá vodu

Ve zrušené šachtě byl vybudován čerpací systém, který odvodňuje celou karvinskou část revíru.

Důl Žofie V kutacím prostoru J. Zwierziny v Porubě, dnešní části Orlové, který byl využíván pro kutací práce již od roku 1842, byl v roce 1871 těžířstvem Kamenouhelné doly OrlováLazy založen Důl Žofie. Nazván byl podle manželky společníka těžířstva Davida rytíře von Guttmanna. Těžní jáma č. 1 se začala hloubit v roce 1871 a postupně dosáhla hloubky 719,4 metru. Ve stejném roce začalo hloubení další jámy (neutrální), jejíž konečná hloubka překročila 805 metrů. Výdušná jáma č. 2 se hloubila od roku 1931 a byla ukončena v hloubce mírně přesahující 492 metrů.

V těžní jámě byl instalován parní těžní stroj o výkonu 400 ks a rychlosti 12 m/sec. Druhý těžní stroj měl elektrický motor o výkonu 1700 kW. Pravidelná těžba začala v roce 1874. O pět let později bylo v dole instalováno parní čerpadlo na čerpání důlní vody. Bylo to první parní čerpadlo na dolech v ostravskokarvinském revíru.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY


| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 10. 12. 2007 | 8903 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Důl Evžen

Důl Evžen měl původní název Jakub. Před založením tohoto dolu se od 30. let 19. století prováděly kutací práce. Evžen Celkem bylo vyhloubeno 22 kutacích jam a nejvýznamnější byla jáma Bedřich z roku 1835. Mělké dobývání mělo malý efekt a velké potíže s čerpáním důlní vody. Těžní jáma Evžen pro hlubinou těžbu se začala hloubit v roce 1868, výdušná jáma Marianka v roce 1878 a druhá výdušná jáma Jan v roce 1885.

Název Důl Evžen (Eugen) je od roku 1880 podle zakladatele hraběte Eugena Larische – Mönnicha. Název výdušné jámy Marianka je podle jména jeho manželky.

| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 02. 12. 2007 | 2003 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Důl Hedvika

Důl byl založen během roku 1878 arcivévodou Albrechtem, majitelem statků a podniků Těšínské komory. Podle zakladatele obdržel původní název – Jáma Albrechtova. Jáma HedvikaDůvodem založení tohoto dolu bylo hlavně zajištění uhelné základny pro arcibiskupské železárny v Ustromi a Třinci. Důl později přešel z majetku arcivévody Albrechta, pak arcivévody Bedřicha do vlastnictví Báňské a hutní společnosti. Název dolu byl změněn v roce 1925 podle patronky Slezska sv. Hedviky.

| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 28. 11. 2007 | 3011 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Důl Žofie

Důl byl založen v roce 1871 těžířstvem Kamenouhelné doly Orlová – Lazy. Dostal název podle manželky společníka Davida rytíře von Guttmanna. Důl Žofie Důl vznikl v kutacím prostoru J. Zwierziny, který byl využíván pro kutací práce již od roku 1842.

Těžní jáma č.1 se začala hloubit v roce 1871 a postupně dosáhla konečné hloubky 719,4 m. Další jáma (neutrální) se začala hloubit také v roce 1871 a dosáhla konečné hloubky 805.2 m.Výdušná jáma č.2 se hloubila od roku 1931 a byla ukončena v hloubce 492,1 m. V roce 1937 byl vyražen z povrchu úpadní překop pod úhlem 22 stupňů délce 231 m.

| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 24. 11. 2007 | 8687 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

V Dole Evžen vozili uhlí dva koně

Rozsáhlé kutací práce předcházely hloubení Dolu Evžen (původně Jakub) v Petřvaldě. Od 30. let 19. století bylo vyhloubeno 22 kutacích jam, z nichž nejvýznamnější byla jáma Bedřich z roku 1835 Evžen

Mělké dobývání ale mělo malý efekt, navíc velké potíže byly s čerpáním důlní vody. V roce 1868 se pak začala hloubit těžní jáma Evžen pro hlubinnou těžbu. Název Důl Evžen (Eugen) šachta dostala v roce 1880 podle zakladatele hraběte Eugena LarischeMönnicha.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY
Na těžní jámě byl instalován parní těžní stroj, který vyrobily Vítkovické železárny, s klecemi pro čtyři důlní vozíky. Uhlí se převážně těžilo ze slojí o mocnostech 55 až 180 cm.

| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 18. 11. 2007 | 8253 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Těžba stříbronosných rud ve Vítkovské vrchovině II

Štola SlepetnéVe Vítkovské vrchovině jsou nejčastějšími minerály tvořícími rudonosnou žilovinu křemen a uhličitany. Uhličitany dolomit a ankerit se zpravidla vyskytují dohromady s rudnými minerály ze skupiny sulfidů. Patří k nim stříbronosný galenit, chalkopyrit, sfalerit a pyrit. Na zrudněných hydrotermálních křemenných žilách, a to především v připovrchových oxidačních zónách ložiska, nalézali staří horníci argentit, resp. akantit (Ag2S) krystalizující při nižší teplotě. Akantit byl velmi vyhledávanou rudou stříbra pro svůj vysoký obsah tohoto kovu.

| Autor: administrator | Vydáno dne 08. 11. 2007 | 12821 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

* Důl Václav

Vydáno dne 04. 11. 2007 (10106 přečtení)

V roce 1871 přešlo bývalé kutné pole hraběte Harracha v Porubě, Orlové a Heřmanicích do majetku akciové společnosti Innerberger Hauptgewekschacht, ze které o deset let později se vyvinula Rakouská alpinská montanní společnost. Důlní majetek této společnosti odkoupil v roce 1926 československý stát. Vlastnické právo přešlo v roce 1938 na Zbrojovku Brno a během okupace v roce 1942 na Severní dráhu Ferdinandovu, která vlastnila důl až do znárodnění.

Celý článek... | Autor: Vítězslav Hettenberger | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Historie

* Z haldy Dolu Ema je vidět celou Ostravu

Vydáno dne 29. 10. 2007 (10920 přečtení)

Má vrchol na kótě 312 metrů, což je nejvyšší bod moravskoslezské metropole


Jako náhradu za zaniklý Důl Prokop založil v roce 1861 na katastru tehdejší Polské Ostravy (později Slezská Ostrava) hrabě Johann Maria Wilczek šachtu Ema. V říjnu roku 1863 se pak začala hloubit výdušná jáma Lucie, která měla sloužit pro odvětrání Dolu Ema.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY
Jámy Ema a Lucie dostaly názvy podle jmen dcer zakladatele dolu. Postupně byly vybudovány povrchové objekty a těžba uhlí začala v roce 1868. Těžní jáma byla vybavena dvouválcovým ležatým těžním strojem, který byl uveden do provozu v roce 1869.

Celý článek... | Autor: Vítězslav Hettenberger | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Historie

Šachta svaté řeholnice

Majitel Těšínské komory arcivévoda Albrecht Friedrich Rudolf Rakouský ve snaze zajistit suroviny pro své železárny v Ustroni a Třinci se neváhal pustit do těžby uhlí. Na území obce Petřvald, okres Fryštát, dal v roce 1872 hloubit dvě jámy, které se staly základem dolu Albrechtschacht (Albrecht).

Ještě v závěru 19. století zde byla během modernizace vybudována závodní elektrárna a v dole instalována první elektrická lanovka u nás. Těžba se pohybovala kolem čtvrt milionu tun uhlí ročně, při tisícovce zaměstnanců. Období vytlačování šlechty z velkého podnikání se nezastavilo ani před branami dolů Těšínské komory. V roce 1905 je převzala Rakouská báňská a hutní společnost, ovládaná vídeňskou císařskou bankou Bodencreditanstalt. Na Dole Albrecht postavila mj. lanovku (1915), kterou se uhlí vozilo na nedaleký Důl Habsburg (Pokrok). Úředníci a havíři z Hedviky a jejich rodiny bydleli převážně v největší kolonii Holubově (pův. Bernatíkově), dále v osadách Na Zaryjích, Kaslerově, Rohlově a U jámy Hedviky.

| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 21. 10. 2007 | 6589 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

* Žofie zůstala nad vodou

Vydáno dne 19. 10. 2007 (8932 přečtení)

Bratři Gutmannové s Ignácem Vondráčkem si na přelomu 60. a 70. let 19. století pronajali, a pak i koupili od barona Rothschilda kutiště v Orlové a okolí.
Důl Žofie v Porubě u Orlové ve dvacátých letech minulého století.
V roce 1871 nechali v Porubě u Orlové hloubit jámu Žofie. Dostalo jméno na počest manželky jednoho ze sourozeneckých společníků Davida. Těžířstvo Kamenouhelné závody Orlová-Lazy (název od roku 1877) už dříve otevřelo Novou jámu v Lazích a později Suchou v Dolní Suché. Z původní výměry čtyřicet hektarů se důlní pole rozrostla až na téměř patnáct set hektarů. Důl Žofie sice patřil geologicky do karvinské dílčí pánve, organizačně a provozně však byl začleněn do petřvaldské dílčí pánve. S pravidelnou těžbou se začalo v roce 1874, aby už po čtyřech letech šachta vydala roční těžbu 65 tisíc tun uhlí. Dobývaly se hlavně porubské a jaklovecké sloje ostravského souvrství, v přídatných polích u hranice s Doubravou a Lazy i nejstarší vrstvy karvinské, od Prokopa přes sedlové sloje po spodní sušské.

Celý článek... | Autor: Vítězslav Hettenberger | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Historie

* Důl Ludvík nechtěl 74 let vydat svoje uhlí

Vydáno dne 09. 10. 2007 (12822 přečtení)

O kutací práce na území Radvanic, jak je patrné z historických záznamů, se už kolem roku 1840 pokoušel kníže Hugo Salm Reifferscheit.

Hornická činnost v lokalitě pak sice začala v roce 1843, kdy c. k. Státní kutací komise založila kutací jámu, první uhlí však hlubiny vydaly až mnoho desítek let později. Průzkum pokračoval vrty a uhlí se podařilo nalézt v letech 1894–95. V roce 1898 pak Ostravská báňská společnost založila Důl Ludvík. První uhlí se začalo těžit v srpnu 1914.

Důl měl dvě jámy. Těžní jáma z roku 1898 dosáhla postupně konečné hloubky 751,9 metru. Hloubení naráželo od počátku na velké překážky. Převážně šlo o tekuté písky a velké přítoky důlních vod. Proto bylo hloubení v roce 1901 zastaveno a obnoveno až v roce 1909.

Pro odvod důlních vod byla hloubená jáma propojena překopem s Dolem Salma VII., aby bylo možné vody odvádět. Nad těžní jámou č. 1 byla v roce 1909 postavena ocelová těžní věž, která měla výšku 35 metrů.

Výdušná jáma č. 2 měla původní ocelovou těžní věž z roku 1920 vysokou 38 metrů. Při rekonstrukci v roce 1967 byla postavena nová těžní věž vysoká 46 metrů. Současně se jáma č. 2 stala jámou těžní a na jámě č. 1 byla těžba zastavena.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY

Celý článek... | Autor: Vítězslav Hettenberger | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

* Důl Odra vzdoroval vodám řeky Odry

Vydáno dne 05. 10. 2007 (14796 přečtení)

Vzedmutá hladina každoročně zaplavovala okolí šachty, jejíž jámu chránila vysoká zeď.

Zakladatelem ostravského Dolu Odra v roce 1907 byly Hornoslezské koksovny a chemické továrny, představované Moravsko-ostravským těžířstvem Marie Anna.

Majetkem této společnosti byl však důl jen tři roky. Těžířstvo totiž finančně velmi vyčerpaly pokusy o čerpání důlních vod ze zatopeného Dolu Bedřich v Zábřehu. V roce 1910 tak odkoupila jeho veškerý důlní majetek Rakouská báňská a hutní společnost se sídlem ve Vídni.

Důl byl pojmenován podle řeky Odry, se kterou sousedil. V té době bylo pravidlem, že horníci ztotožňovali názvy šachet se jmény žen, proto i důl Odra byl znám jako Oderka.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY


Celá tisková zpráva... | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server