Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 05.07.2024 do 12.07.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 198 nalezených)

Historie

Největší katastrofa postihla Důl Františka

Po výbuchu 14. června 1894 zahynulo 235 horníků, dozorců a záchranářů, 23 obětí zůstalo v dole pochováno.

Frantiska Hrabě Heinrich Larisch Mönnich založil v roce 1856 v Karviné důl s původním názvem Jáma č. XVII., později Strojní jáma, která pak byla v roce 1884 přejmenována na Důl Františka. Už před založením dolu byly v tomto důlním poli vyhloubeny menší jámy – Pomocná a Karolina. Hloubení vtažné jámy začalo v roce 1856. Její výstroj byla provedena ve dřevě. O dva roky později byla postavena těžní věž a instalován první jednoválcový parní těžní stroj. Od roku 1884 začalo hloubení výdušné jámy a byl instalován parní ventilátor systému Guibal s kolem o průměru 3 tisíce mm.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY


| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 07. 03. 2008 | 10702 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Hohenegger: továrna na uhlí

Doly ostravsko-karvinského revíru: Od nálezu uhlí po útlum těžby

Důl Hohenegger Zatímco se karvinské doly uhlobaronů Larisch-Mönnichů a Gutmannů, o kterých jsme hovořili v minulých dílech, měly čile k světu, báňské podnikání Knížecí Těšínské komory už tak rozsáhlé nebylo. Soustředilo se na jámu Gabriela (1852) a petřvaldský Albrecht (1872). S dalším pokusem těžaři přišli v roce 1880, kdy v blízkosti Karvinského potoka dali hloubit zkušební vrt.

| Autor: Libor Vidlička | Vydáno dne 05. 03. 2008 | 3176 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

* Důl Jakub

Vydáno dne 26. 02. 2008 (4165 přečtení)

    Důl Jakub založila na Polské Ostravě - Zárubku v roce 1868 Severní dráha Ferdinandova. JakubNázev dostal důl podle generálního sekretáře Severní dráhy Ferdinandovy Jakoba Jakobiho. Důlní koncese byly získány již dříve v roce 1865 na základě nálezu uhlí v důlních dílech Dolu Hermenegild. V roce 1868 se začaly současně hloubit obě jámy – těžní a výdušná. Hloubící práce ztěžovaly velké přítoky důlních vod, které byly odváděny na vodní jámu Dolu Hermenegild, která byla společnou vodní jámou ve středu zárubecké kotliny. V roce 1884 měla těžní jáma Dolu Jakub hloubku 168,9 m a výdušná 102,4 m. Výdušná jáma byla opatřena ventilátorem soustavy Guibal a záložním ventilátorem systému Rittinger. Oba ventilátory byly poháněny parními těžními stroji s ležatým válcem.

Celý článek... | Autor: Vítězslav Hettenberger | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Historie

* Nová jáma

Vydáno dne 22. 02. 2008 (5880 přečtení)

      Pro zvyšující se poptávku po černém uhlí a koksu vznikaly ve druhé polovině 19.století v Ostravsko-karvinském revíru nové doly. Nová JámaV roce 1890 založili bratří Gutmannové s Ignácem Vondráčkem v Orlové – Lazích důl s názvem Nová jáma. Těžba byla zahájena v roce 1892. Na konci století v roce 1899 byla v sousedství dolu postavena v Orlové – Lazích koksovna, která odebírala polovinu vytěženého uhlí z Nové jámy. Koksovna ukončila provoz v roce 1967. Na těžní jámě č.1, která se hloubila od roku 1890 byl instalován parní těžní stroj soustavy Kraft, který byl vyroben v roce 1884 a měl výkon 600 ks. Těžní jáma č.2 byla založena během první světové války v roce 1917.

      Na výdušné jámě č.2 byl instalován parní těžní stroj, který vyrobily Vítkovické železárny a ten měl výkon 900 ks.

      V dole se postupně zvyšovala mechanizace. V roce 1929 zajišťovalo v dole svoz uhlí sedm vysokotlakých lokomotiv. Pro rozrušování uhlí v rubáních byly nasazeny pojízdné šramací stroje a sloupové šramací stroje.

Celý článek... | Autor: Vítězslav Hettenberger | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Historie

Cestu na jih otevřel Paskov

Po ostravské, petřvaldské a karvinské dílčí pánvi stojíme na prahu jižní části OKR. U bran bývalého Dolu Paskov. Pro méně informovaného čtenáře dodejme, že historický název dodnes užívá šachta, se sídlem v areálu kdysi Paskovsamostatného dolu ve Staříči.Vážný zájem prospektorů o ložisko černého uhlí jižně od tzv. bludovického výmolu zaznamenali kronikáři už na počátku minulého století. Při vrtu u obce Paskov objevili v hloubce přes šest set metrů sloj s velmi kvalitním uhlím o mocnosti kolem dvou metrů. Vlivná Báňská a hutní společnost měla velký zájem o těžbu i vzhledem k blízkosti Karlovy hutě v Lískovci. Vysoké náklady, nejisté geologické podmínky, hospodářské krize a válečné konflikty způsobily, že smělé plány se dočkaly uplatnění až po znárodnění hornického průmyslu.

| Autor: Libor Vidlička | Vydáno dne 14. 02. 2008 | 2490 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Důl Pokrok

Důl Pokrok byl založen těsně před I. světovou válkou v roce 1912 a původní název měl Důl Habsburk. Vlastníkem byla Báňská a hutní společnost. Pokrok

Pojmenování vzniklo na počest tehdejšího panovnického rodu. Přejmenování na Důl Pokrok se uskutečnilo v roce 1918 v důsledku uplatňování pokrokových metod při hloubení obou jam. K 1.1.1953 došlo k organizačnímu sloučení s Dolem Hedvika a přejmenování na Důl Julius Fučík. Postupně se připojovaly další doly petřvaldské dílčí pánve. V roce 1961 to byl Důl Ludvík a v roce 1970 Důl Čs.pionýr.

| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 12. 02. 2008 | 2937 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Důl Dukla: za sto let sto miliónů tun uhlí

Historii šachty černě poznamenalo jedno z největších důlních neštěstí, které si vyžádalo 108 lidských životů.

Dukla Těžařstvo bratří Guttmannů založilo v roce 1905 v Dolní Suché nový důl, který na počest mocnáře dostal název Kaizer Franz Joseph Schacht. Podobně jako jiné šachty i tato několikrát změnila název. V roce 1918 byla přejmenována na Důl Suchá a v říjnu 1949 pak na Důl Dukla. V roce 1995 byl důl začleněn k Dolu Lazy jako jeho závod. Těžba na Dukle pak definitivně skončila v závěru roku 2006. Zakladatelé dolu se snažili urychlit veškeré přípravné práce, aby z uvedeného dolu dostali uhlí co nejdříve.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY


| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 08. 02. 2008 | 9819 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Z Dolu Jindřich zůstal jen komín kotelny

Dobývání zahájil hrabě Jan Erdman Florian Larisch v roce 1776, uhelné zásoby byly vyčerpány v roce 1995.

Jindřich Již v roce 1776 bylo podle historických pramenů nalezeno první uhlí v prostoru dnešního Dolu Československé armády v Karviné.

Ve stejném roce zahájil dobývání uhlí majitel karvinského panství hrabě Jan Erdman Florian Larisch v prostoru dnes již neexistující Jámy Jindřich. V období od roku 1776 do roku 1856 bylo v tomto důlním poli vyhloubeno několik šachtic hlubokých většinou kolem 30 metrů, maximálně do hloubky 70 metrů.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY


| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 04. 02. 2008 | 10278 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Důl Doubrava

    První snaha o nalezení uhlí na doubravském panství se váže ke jménu majitele barona Richarda Mattencloita. Začal v roce Eleonora 1822 hledat na svých pozemcích uhlí, ale neúspěšně. V jeho činnosti pokračoval dědic baron Anton Mattencloit průzkumem v blízkosti karvinského panství, kde tušil výskyt černého uhlí. Na kopci zvaného Vidrholec nechal v roce 1822 vyhloubit pokusnou šachtici. Již v hloubce 7 metrů pod povrchem narazil na kamenné uhlí. V témže roce vyhloubil na nedalekém kopci zvaném další šachtici, kterou pojmenoval Versuch. Rok 1822 se považuje za datum založení Dolu Doubrava.

    V roce 1836 baron Anton Mattencloit společně s hrabětem Jindřichem Larisch-Mönnichem založili Orlovsko-doubravské těžířstvo. Od roku 1845 měl těžní právo Salomon Mayer Rothschild.

| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 31. 01. 2008 | 5530 přečtení | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Devátý květen na - zelené louce

Extenzivně se rozvíjející znárodněné hornictví potřebovalo masivní investice. Práce na generálním projektu desetiletého rozvoje revíru vyvrcholily v roce uran1955. Kromě rozsáhlé modernizace důlních a povrchových provozů „generel“ počítal i s výstavbou nových jam tzv. „na zelené louce“. Jako první byl 1. dubna 1957 založen Důl Suchá-Stonava ve Stonavě. Původně byla jeho jižní část považována za přídatné pole Dolu Prezident Gottwald (jáma PG III) a severní Dolu 1. máj (jáma Barbora V). Poté, co se obě díla potýkala s průvaly vod a průtržemi plynů, experti rozhodli hloubit těžní jámu Su-Sto I. Na prvních 17 tisíc tun uhlí z porubu 28 301 se čekalo až do roku 1960.

V počáteční fázi byla existence stonavského závodu provozně závislá hlavně na Dole 1. máj. Vytěžené uhlí se upravovalo na Dole Doubrava. Vlastní úpravnu na Dole Suchá-Stonava zprovoznili až v roce 1964. To už se šachta jmenovala Důl 9. květen (od 1. 1. 1964). O rok později zdejší havíři poprvé nakopali přes milion tun uhlí. Podíl kombajnové těžby překročil devadesát procent.

| Autor: Libor Vidlička | Vydáno dne 29. 01. 2008 | 4473 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Důl Hoheneger

Důl HoheneggerV roce 1880 byl v Karviné v blízkosti pramene Karvinského potoka proveden zkušební vrt. Po jeho vyhodnocení se od 1.září 1884 začalo s hloubením těžní a výdušné jámy. Pravidelná těžba pak začala v roce 1889. Původním majitelem byl arcivévoda Albrecht a od roku 1885 arcivévoda Bedřich. Důl byl pojmenován po Ludvíku Hohenegrovi, vrchním řediteli Těšínské komory, známém geologovi a báňském a hutním odborníkovi, ale až 16 let po jeho smrtí.

V roce 1889 byla u Dolu Hoheneger založena koksovna, která pracovala do roku 1948 kdy byla zrušena.

| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 23. 01. 2008 | 2008 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Důl Jan Maria

Důl Jan Maria Důl byl založen v roce 1852 na katastru Polské Ostravy v osadě Hranečník. Zakladatelem byl hrabě Johann Maria Wilczek. Své jméno dostal důl po svém zakladateli. Před založením dolu Jan Maria začala hornická činnost v jeho obvodě již v roce 1844 hloubením kutací jámy č.IV. Na základě kladných výsledků se přistoupilo k založení Dolu Jan Maria. Kutací jáma č.IV byla přestavěna na důlní jámu, rozšířen její profil a začala se prohlubovat.

V roce 1854 začala instalace těžního stroje a čerpacího zařízení, které byly poháněny párou. Těžba byla zahájena v roce 1855 a v polovině roku 1860 bylo v jámě zavedeno těžení klecemi.

| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 21. 01. 2008 | 5089 přečtení | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Důl Pokrok v Petřvaldě zažil velké tragédie

Pouhých šest let nesl Důl Habsburk v Petřvaldě svůj původní název podle panovnického rodu. Důl byl založen v roce 1912, kdy se začaly hloubit vtažná jáma i výdušná jáma.

Pokrok V roce 1918 byl přejmenován na Důl Pokrok. Tento název dostal díky uplatňování moderních, pokrokových metod při hloubení obou jam. Vlastníkem dolu byla Báňská a hutní společnost. Vtažná jáma postupně dosáhla konečné hloubky 980 metrů a výdušná jáma 779 metrů. Klece měly dvě etáže, každá byla pro dva vozíky. Na výdušné jámě byl instalován těžní vrátek, který se používal k jízdě mužstva a těžbě materiálu.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY


| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 15. 01. 2008 | 11968 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Těžní věž dolu Hedvika se zřítila do hlubiny

Stalo se to po zastavení těžby, nikdo nebyl zraněn, věž i jámová budova zůstaly v zemi.

Jáma Hedvika Zajištění uhlí pro arcibiskupské železárny v Ustromi a v Třinci bylo důvodem, proč arcivévoda Albrecht, majitel statků a podniků Těšínské komory, založil v roce 1878 v Petřvaldě nový důl.
Původní název důl dostal podle zakladatele – Jáma Albrechtova – a téměř po padesáti letech byl přejmenován podle patronky Slezska sv. Hedviky na Důl Hedvika. Časem důl přešel z majetku arcivévody Albrechta, pak arcivévody Bedřicha do vlastnictví Báňské a hutní společnosti.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY


| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 13. 01. 2008 | 11240 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Důl František – galeje i lázně

Larisch-Mönnichovu těžířstvu, o jehož karvinských šachtách Jindřich, Františka, Hlubina, Jan a Karel jsme v seriálu hovořili, připadl v této části revíru zajímavý primát: Františekvybudovalo poslední šachtu před první světovou válkou. Majitele nadchly odhady uhelných zásob ve spodní části karvinského souvrství, které jim poodkryl průzkumný vrt (1905-06) na území obce Horní Suchá. V roce 1911 začali hloubit těžní a výdušnou jámu, z nichž brzy otevřeli dvě patra. Jámu pojmenovali na počest arcivévody Františka Ferdinanda d’Este „Erzherzog Franzschacht“.Zatímco následníka habsburského trůnu skolily výstřely atentátníka Principa v Sarajevu, hornosusšská šachta čtyři válečné roky přežila.

| Autor: Libor Vidlička | Vydáno dne 11. 01. 2008 | 4961 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server