Podle analýzy společnosti Roland Berger nemají polské firmy bez zásadních změn šanci přežít.

Audit situace v polských černouhelných společnostech KW, KHW a JSW, který zpracovala konzultantská společnost Roland Berger, odhalil důvody nekonkurenceschopnosti polských těžařů: neefektivní využívání technologií pro těžbu, vysoké náklady na pracovní sílu a její neflexibilní využívání, ale také nadprodukce uhlí, po němž není v současnosti poptávka.

Polovinu prostředků na obnovu hornické expozice Historie psaná uhlím věnovala Nadace Landek

Panely stálé havířovské hornické expozice Historie psaná uhlím, instalované v prostorách havířovského Společenského domu, září novotou. Nákladem 80 tisíc korun byly všechny textové a obrazové exponáty digitalizovány a převedeny na samolepicí fólie, které jsou kvalitnější a odolnější. Polovinu peněz na obnovu havířovské chlouby věnovala Nadace Landek Ostrava. O tom, jak se dílo podařilo, se v pondělí 13. ledna přesvědčili zástupci města, členové hornických spolků, žáci havířovských škol a další hosté slavnostního otevření obnovené výstavy. A byli spokojeni. Stejně jako s tím, že tato expozice vůbec vznikla a připomíná zásadní kus dějin města, které je spojeno s hornictvím už jen svým názvem.

Příjemně naladění lidé, vlídné počasí... Novoroční výstup na petřkovický Landek se opět vydařil

Vrcholek bájného petřkovického kopce Landek, čnící nad areálem hornického muzea v ostravském Landek Parku, na Nový rok opět ožil stovkami výletníků. Pamětní list Odboru Klubu českých turistů Baník Ostrava OKD, pořadatele Novoročního výstupu na Landek, si pod landeckou rozhlednou zdobenou tradiční hornickou vlajkou převzalo na 360 účastníků. Do kasičky Novoročního čtyřlístku, sbírky KČT, z jejíhož výtěžku je fi nancována úprava turistických stezek pro osoby na invalidních vozíčcích, přibylo 5800 korun. Na trase 14. ročníku tradiční akce nechyběli psi, kočárky, děti, celé rodiny, organizované skupiny ani jednotlivci.

Dvě významná výročí – klub existuje už 25 roků a muzeum pod Landekem zpřístupnili před 20 lety

Ve slavnostnějším duchu nežli obvykle se neslo v úterý 3. prosince tradiční setkání Klubu přátel Hornického muzea (KPHM) a jeho hostů v Landek Parku u příležitosti svátku patronky havířů svaté Barbory. Klub letos slavil čtvrt století své existence a zároveň dvacet let od otevření Hornického muzea pro veřejnost!

„Náš klub patří se svou členskou základnou, historií i rozsahem činnosti k nejvýznamnějším v regionu. Ve stanovách máme vytyčené náročné cíle i úkoly, které jsme během těch pětadvaceti let plnili a stále plníme. Sice se od něčeho postupně upouští, ale naopak o něco jiného, nového a jedinečného usiluje,“ zhodnotil předseda Petr Rojíček.

U příležitosti 25 let činnosti Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě hovoříme s jeho předsedou Petrem Rojíčkem

Čas kvapí jako zběsilý. Je to už čtvrt století, co vznikl Klub přátel Hornického muzea v Ostravě. Jeho ustavující schůze se konala 2. června 1988. Zúčastnily se jí tehdy dvě desítky fandů, kteří se rozhodli v roli dobrovolníků pomáhat při budování ostravské hornické muzejní instituce a současně popularizovat hornickou kulturu, historii a tradice. Idea KPHMO padla na úrodnou půdu. Členská základna klubu se časem rozrostla na více než 400 osob, vznikly pobočky v Petřvaldu, Karviné, Havířově. Klub se stal aktivním členem Sdružení hornických a hutnických spolků ČR a zamířil i na evropské vody. O tomto i o současném dění v klubu jsme hovořili u příležitosti letošní Barborky s jeho předsedou Petrem Rojíčkem.

Krojovaní z Barbory oslavili Barborku v polských Kaczycích

Podle všeho se rýsuje další česko- polská spolupráce krojovaných horníků. Nasvědčují tomu dojmy, jaké si přivezli z návštěvy u našich severních sousedů zástupci Kroužku krojovaných horníků Barbora, působícího pod patronací Závodního výboru Dolu Darkov a reprezentujícího město Karvinou.

„Na pozvání hornického spolku vedeného předsedou Mariuszem Szczerbou jsme se ve středu 4. prosince zúčastnili barborkovských oslav v příhraničních Kaczycích. Po přivítání v místním Lidovém domě jsme se za doprovodu hornické kapely vydali na návštěvu kaczycké základní školy. Zúčastnili jsme se tam besedy s žáky, kteří pro nás měli připravený i hezký program. Recitovali básně a předvedli i taneční vystoupení. Předseda Szczerba se ptal dětí na svatou Barboru, a ty na všechny jeho otázky odpovídaly správně. Pytel bonbonů, který jim za to věnoval, si určitě zasloužily,“ popisoval průběh návštěvy předseda KKH Barbora Jan Kavka.

Seminář osvětlil průběh zrodu expozice uhelného a rudného dolu v budově Národního technického muzea.

Ke slavnostnímu znovuotevření expozic Hornictví a Hutnictví uspořádalo 2. prosince Národní technické muzeum v Praze na Letné seminář, kde generální ředitel muzea Karel Ksandr i autoři obou expozic popisovali cestu, která vedla slovy kurátorů expozice Hornictví Karola Šmehila a Martina Přibila „od libreta k realizaci“. Tedy od prvotního impulsu po dokončení kompletní expozice uhelného a rudného dolu ve třetím suterénu budovy muzea.

Černé uhlí a jeho těžba patří k Moravskoslezskému kraji neoddělitelně již po mnoho let. S tím je stejně osudově spjatá i legendární Báňská dráha – odbočka od Severní dráhy císaře Ferdinanda, která vedla z nádraží Ostrava v obci Přívoz přes Moravskou Ostravu, Michálkovice až do Doubravy, do tehdejších jam Bettina a Eleonora (současný důl Doubrava). V letošním roce slaví 150 let od svého založení, z toho ji po více než 60 let doprovázela i společnost Advanced World Transport a.s. (v minulosti OKR-Doprava a OKD, Doprava).

Psal se rok 1763, když bylo nalezeno na území dnešní Slezské Ostravy černé uhlí a byla zahájena jeho těžba. V roce 1847 spojila Ostravu s okolím železnice a uhlí tak mohlo být přepravováno po kolejích. Nastal však problém s jeho přepravou do železničních stanic, proto se objevily plány na stavbu uhelné dráhy. Jako první byla postavena normálně rozchodná železnice z vítkovických vysokých pecí do stanice Ostrava v Přívoze s odbočkou Karolina v Moravské Ostravě. Od srpna 1855 byl zahájen koňský provoz, od července 1858 provoz parní.

VLADIMÍR SLIVKA HOVOŘÍ Z POZICE DĚKANA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTY VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ – TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA

Už jen necelého čtvrt roku zbývá do změny v čele Hornicko-geologické fakulty (HGF) na Vysoké škole báňské-Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO), kterou nově povede Vojtech Dirner. Po osmi letech – maximálně přípustných dvou volebních obdobích – končí ve funkci děkana Vladimír Slivka.

Zhodnotíte své funkční období?
Já sám? To je složité, takové hodnocení by měli dělat spíše studenti a hlavně absolventi HGF, jestli jim naše fakulta dala to, co očekávali. A pak i samotní zaměstnanci fakulty, kterou se za mého působení podařilo z pohledu obsazení studenty stabilizovat tak, že hornicko- geologická je po ekonomické druhou nejsilnější fakultou v rámci celé VŠB-TUO. Když jsem přebral funkci děkana, pohyboval se počet posluchačů okolo tří tisíc. Po restrukturalizaci a změně nabídky spočívající v zatraktivnění dosud nabízených studijních oborů jsme na HGF přilákali až 4200 posluchačů. Od školního roku 2001/2011 však počty studentů začaly klesat napříč celou univerzitou, takže jsme opět zhruba na třech tisícovkách.

Máme vládní materiál, který obsahuje celou řadu úkolů, jež mají pomoci Moravskoslezskému kraji včetně propouštěných horníků, tvrdí premiér.

Premiér Jiří Rusnok poskytl na začátku října rozhovor Hospodářským novinám. Významná část interview se také týkala situace v OKD a budoucnosti Dolu Paskov. Proto ji v plném, dosud nepublikovaném znění přinášíme i čtenářům Horníka.

HN: Jakým způsobem teď uvažujete o sociální situaci v Moravskoslezském kraji? Je něco, co byste navrhl s tím aktuálně dělat?
První věc: nedramatizujme situaci na Ostravsku víc, než je nutné. Na Ostravsku je tuším osmdesát tisíc nezaměstnaných. Jestli jich přibude pár tisíc, což nesporně tak jako tak přibude, i kdyby se Důl Paskov nezavíral, tak to neznamená, že se ten region zhroutí. Teď se každému hodí různě si zakřičet. Jsou volby a jsou v tom různé dílčí zájmy. Tvrdím, a budu to tvrdit i nadále, že žádné dluhy za pana Bakalu platit nebudeme. Nebudeme těžit uhlí, to nevidím příliš racionální. Jiná vláda na to může mít jiný názor, to dovedu pochopit, ale když slyším ta čísla, kolik by stálo udržovat ten důl v chodu, tak mi připadá naprosto neracionální to dlouhodobě dělat de facto pro několik set lidí. Dnes je v tom dole dva a půl tisíce lidí a z toho pět set agenturních pracovníků. Ti odejdou v podstatě ze dne na den, k nim stát žádné závazky de facto nemá. Nejméně pět set až sedm set lidí se přesune na karvinské doly.

Na 170. zasedání správní a dozorčí rady Nadace Landek Ostrava došlo 24. září k zásadním personálním změnám. Z funkce ředitele nadace odstoupil Josef Kimer, který funkci ředitele vykonával sedm let. Jako člen a následně ředitel nadace absolvoval bez jediné absence celkem 108 zasedání této správní rady. Ve svých 79 letech svou rezignaci okomentoval následovně: „Nechci být třetím ředitelem nadace, který zemře ve funkci!“ Správní rada zvolila novým ředitelem Josefa Gavlase, který je dlouhodobým členem správní rady, současně vykonává funkci místopředsedy Sdružení hornických a hutnických spolků ČR a předsedy revizní komise v rámci evropského Sdružení hornických a hutnických spolků.

Do funkce správce nadačního jmění a pokladníka nadace za zemřelého Pavla Mojžíška byl zvolen Petr Vychopeň, který do této doby zastával funkci člena revizní komise. Na jeho místo v revizní komisi byl zvolen Petr Handl, ředitel pro vnější vztahy realitní skupiny RPG.

| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 16. 10. 2013 | 1737 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář |