Aktualizace
Aktualizované sekce od 13.04.2024 do 20.04.2024
|
Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 363 nalezených)
Snad dvacet let lákali
kamarádi z Petřkovic hornického
důchodce Tomáše Kudeljnjaka
v zimě na lyže. Někdejší zaměstnanec
důlní dopravy ze šachet Vítězný
únor, Heřmanice a Jeremenko jim
ale vždy odpovídal, že lyžovat chce
zásadně v létě. Až se nakonec
u piva shodli, čímž také založili
tradici „Červnových zimních výstupů
na Landek“.
„Letos jsme měli poloviční
jubileum, uskutečnil se pátý ročník.
Dorazila necelá stovka lidí, byť
ne všichni byli v zimním oblečení,
v čepicích, s rukavicemi, šálami či
oteplovačkami a vybaveni lyžemi,
běžkami a sáňkami na kolečkách,“
přiblížil Kudeljnjak s tím, že tentokrát
zařídili také sníh. Z jednoho
zimního stadionu ho pod Landek
dopravili tří přívěsné vozíky!
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 18. 06. 2014 | 1193 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Zasloužil se o záchranu
řady industriálních památek,
zvláště těch hornických.
Přesně osm let uplynulo
3. června od úmrtí vzácného
člověka Ing. Stanislava
Vopaska, dlouholetého ředitele
Nadace Landek Ostrava, který se
velmi zasloužil o současný stav
hornických a hutnických památek
v Ostravě.
Jeho vize Hornického muzea
OKD v Dole Anselm (Důl Eduard
Urx), průmyslového muzea
v Dole Michal (Důl Petr Cingr)
a zapsání komplexu industriálních
a technických památek
Dolu Hlubina do seznamu kulturního
dědictví UNESCO se téměř
naplnila. Vrch Landek byl
za jeho působení zapsán a vyhlášen
za Národní přírodní památku.
Jeho umělecké nadání
se zúročilo v perokresbách
,,Těžních věží“ ze šachet bývalého
Československa i zahraničí.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 08. 06. 2014 | 1207 přečtení |
Počet komentářů: 2 |
Přidat komentář |
V souvislosti
s předcházením rizik
úrazu hlavy jsou přilby
na povrchu nově povinné
téměř všude
Na výraznou změnu,
která byla zavedena z bezpečnostních
důvodů, si zvykají zaměstnanci
na povrchových pracovištích
OKD. Prakticky všude uvnitř
závodů OKD je nově nezbytné nosit
ochranné přilby. Toto opatření
související s předcházením možných
rizik úrazu hlavy bylo zapracováno
do směrnice výkonného
ředitele OKD, a firma se tak
připojila k většině moderních
průmyslových firem, kde je nošení
ochranných přileb v celém prostoru
areálů běžným standardem.
„Dosud bylo nařízeno nošení
přileb pouze v okolí jeřábů venku
i v dílnách a ve vyznačených budovách
úpraven a šachet. V průběhu
března a dubna byly pro přehlednost
na všech závodech vyznačeny
zóny, kde je nově povinné
nosit přilbu, pomocí příkazových
tabulek. Prakticky to znamená
mít nasazenou přilbu téměř všude
uvnitř areálů závodů OKD s výjimkou
přístupových cest do administrativních
budov a jídelen,“
říká vedoucí řízení odboru bezpečnosti
OKD Pavel Zajíček.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 02. 06. 2014 | 1200 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Od doubravské tragédie,
která si vyžádala 25 obětí,
uplynulo 7. května 29 let.
Někteří rodinní
příslušníci a také zástupci hornického
cechu ve středu 7. května
uctili památku 25 horníků,
kteří zahynuli 7. května 1985 při
výbuchu plynů v oblasti 37. sloje
v 1. kře dobývacího prostoru tehdejšího
Dolu Doubrava.
Následná záchranná akce byla
mimořádně obtížná. Při zkracování
okruhu požářiště došlo ještě
k dalším třem explozím. Nakonec
bylo nutné prostor definitivně
uzavřít. Těla některých obětí tam
zůstala navždy.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 30. 05. 2014 | 1162 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Odbory a skupina
poslanců tlačí na britskou vládu,
aby zachránila dva ze tří posledních
černouhelných dolů v Anglii. Jejich
majitel, společnost UK Coal, se
opět ocitla na pokraji bankrotu. Její
vedení začalo minulý týden jednat
se zaměstnanci dolů Thoresby
a Kellingley a zdůraznilo, že ani
v případě, že se vláda rozhodne
firmě pomoci, nebude možné se
vyhnout tvrdým škrtům.
Firma UK Coal, kterou zasáhly
levné dovozy uhlí, ale i břidlicového
plynu, a také silná libra, požádala
vládu o podporu ve výši 10 milionů
liber (330 milionů korun), aby se
prodloužila životnost obou dolů
a o práci nepřišlo 2000 horníků.
Firma provozuje ještě šest povrchových
černouhelných dolů.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 30. 04. 2014 | 1236 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
V Havířově byla zahájena výstava ke 165. výročí založení alma mater ostravských studentů.
Velikonoční vajíčka
bylo možné najít v knihovnách,
v prostorách stálé expozice
Historie psaná uhlím v havířovském
Společenském domě se naproti
tomu setkáte s historií a současností
Vysoké školy báňské – Technické
univerzity Ostrava.
Výstavu pořádanou Městskou
knihovnou Havířov ve spolupráci s VŠBTUO,
hlavně její Hornicko-geologickou fakultou, u příležitosti 165.
výročí založení této alma mater, zahájila
v pondělí 14. dubna slavnostní vernisáž.
Zúčastnili se primátor města Zdeněk
Osmanczyk, děkan HGF Vojtech Dirner,
členové havířovské pobočky Klubu přátel
hornického muzea v Ostravě a další.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 26. 04. 2014 | 2550 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Jaroslav Minka vystudoval
VŠB před padesáti lety
a stále si váží toho, že ho
vůbec přijali
Měli ho zavřít, místo
toho se stal báňským inženýrem.
Jedním z hostů vernisáže havířovské
výstavy ke 165. výročí založení
Vysoké školy báňské – Technické univerzity
Ostrava byl Jaroslav Minka,
absolvent této hornické almamater
a jeden z nejaktivnějších členů
hornických zájmových organizací.
Dnes čtyřiasedmdesátiletý důchodce
se narodil v Čechách v Radovesicích
u Libochovic a jeho cesta na ostravská
studia se otřela o zamřížovaná
okna státní věznice.
„Hornictví se věnuji od svých 14
let. Vystudoval jsem hornickou průmyslovku
v Duchcově, to znamená,
že jsem se seznámil s těžbou hnědého
uhlí a severočeským hnědouhelným
revírem. Své první hornické
kroky jsem udělal na dole Nelson
v Oseku u Duchcova; ta šachta už
ale neexistuje,“ vzpomínal hornický
veterán.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 25. 04. 2014 | 2324 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
VOJTĚCH DIRNER SE DOMNÍVÁ, ŽE TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN PŘETRVÁ I DO DALŠÍHO TISÍCILETÍ.
Za havíře od kosti
se považuje Vojtech Dirner,
jenž po geologovi a přírodovědci
Vladimíru Slivkovi převzal
post děkana Hornicko-geologické
fakulty (HGF) na Vysoké škole
báňské – Technické univerzitě
Ostrava. A není to pouze tím, že
hornická historie jeho rodu sahá
prokazatelně až do XII. století.
Může si to dovolit, neboť na akademickou
půdu vstoupil po osmi
letech každodenní tvrdé důlní
praxe v tehdejším Dole Lazy. Pro
týdeník Horník tedy odpovídal se
znalostí i pochopením.
Jak se díváte na situaci
v hornictví?
Regionální hornictví je již delší
dobu velmi úzce spojeno s globálními
trhy a jakýkoliv impulz
z Asie, Jižní Afriky či Austrálie
se okamžitě projeví i v České republice,
potažmo ostravsko-karvinském revíru. Co se týče
hornictví černouhelného, tam
již velice dlouhou dobu spatřuji
značný tlak na ceny obou komodit
– uhlí energetického i koksovatelného.
Uhlí vhodného pro
koksování – UVPK – se to týká zejména.
Bohužel se to logicky projevuje
u společnosti OKD, která se
několik kvartálů potýká s cenami
UVPK pohybujícími se na velmi
nízkých úrovních.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 15. 04. 2014 | 1886 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Popílkové hospodářství
v režii HBZS má kromě
zvyšování bezpečnosti
na šachtách i obchodní
a ekologickou stránku.
Ve formě základkové
plavicí směsi – kašovité
hmoty vzniklé smísením
s vodou – se do dolů v revíru
společnosti OKD vrátilo
jen v loňském roce
215 806 tun toho,
co zůstává po spalování
černého
uhlí. Totiž popílku.
Hospodaření s komoditou
využívanou
pro zvyšování
bezpečnosti v dolech je
v režii Hlavní báňské záchranné
stanice (OKD, HBZS,
a. s.) v Ostravě-Radvanicích.
„Základková směs, jež je naším
certifi kovaným výrobkem,
slouží v OKR k vytváření těsných
výbuchuvzdorných hrází
pro uzavření nepoužívaných
důlních děl či k protizáparové
prevenci nebo represi,“
informoval obchodní náměstek
HBZS Jiří Špírek s tím, že
nejvíce popílku se splaví na lokalitách
Závodu Důl Karviná.
Používání popílkové
směsi
k ochraně důlních
chodeb při budování žeber
za poruby dobývanými směrným
stěnováním na řízený zával
je naopak specifikou Dolu
Paskov.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 06. 04. 2014 | 1371 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Útlum šachty je citlivá záležitost, která se netýká jenom horníků.
O situaci a perspektivách
Závodu Důl Paskov jsme
hovořili s ředitelem
projektů OKD
Antonínem Klimšou
STAŘÍČ – Závod Důl Paskov
bojuje o přežití. Situace je nepřehledná
a plná otazníků.
Jak se k ní staví vedení OKD?
A jak český stát? O shrnutí aktuálních
informací jsme požádali
ředitele projektů OKD
Antonína Klimšu, odpovědného
za řešení problematiky
Paskova.
Jako jedna z podmínek prodloužení
životnosti Závodu
Důl Paskov je uváděno splnění
projektu jeho transformace.
Můžete upřesnit, co je
podstatou tohoto projektu?
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 12. 03. 2014 | 1621 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Ložiska jsou z velké části
již vydobyta a náklady
na těžbu zbytku zásob
dále porostou.
Polské těžaře
energetického uhlí drtí nízké
ceny, které v západoevropských
přístavech klesly za tři
roky ze 170 dolarů za tunu
na méně než polovinu (80
dolarů). Ve světě se aktuálně
vytěží více energetického
uhlí, než jsou firmy schopné
prodat. I proto klesla loni
polská produkce o 2,7 milionů
tun na 76,5 milionů a výnosy
firem se snížily o téměř 12
miliard korun na 158 miliard
korun.
Například největší černouhelná
firma Kompania
Weglowa, která ještě před
nedávnem předpokládala
nárůst produkce z 39 tun
v roce 2012 na zhruba 43 milionů
v roce 2020, v důsledku
slabé poptávky a nízkých cen
razantně přehodnocuje své
plány. V letošním roce tak
vytěží 33 a v následujících
letech 32-33 milionů tun.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 09. 03. 2014 | 1253 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
|