Byla v sobotu Na Upadnici velka porada.
Poldek, Juzek, Antek a ja zme planovali,
kaj letos o vakacach vyrazime. Když zme
po třeti zelene jak se pravi jednomyslně
zavrhli Řecko, Chorvatsko i Malorku
(„Stejně tam maju strašny hic. O pivu ani
němluvim,” pravil Antek, když zrachoval
naše uspory). „Navic včil každy den rosničky
v radiju aji televizi tvrďa, že letos ma byť
obzvlášť těple leto, tuš na co se trmacať
ku mořu, když nam na to naši čvachtani
stači aji ta naša Ostravica,“ pravil Antek
a polknul další zelenu. A tak zas padlo
rozhodnuti, že se letos v červnu pojedě
na Ostravicu. Poldek tam ma taki dřevěny
srubeček. Nic moc, ale voda tam těče,
v pecu se da topiť, par metraku uhla z deputatu
tam dycky něchame zavezť. Tuž nic
nam tam něchybi. I když loni nam jakisy
baraba ukradnul staru černobilu televizu
a radio, kere vypadalo tajak krystalka, ale
už zme se v bazaru kupili nove přistroje.
Jak to vidí stryk Lojzek
A čemu zme rozhodovali už včil, v sladkim maju? Z taktických duvodu. Bo je na to třa připraviť naše robki. Je to totiž už paru roku taka naša vysada. Tajak tych chlopuv z fi lmu S tebou mně baví svět. Posbirame par manatek, cosi konzerv, enem žadne děcka něbereme, a valime. Mařa, aji robky kamošuv, dycky mamřu. „Nězlob se, Mařo, ale je to bez bab!” končim tajak Bohuš z Dědictví každoročni dišput o dovolene. Mařa, aby se něřeklo, eště chvilu pyskuje, ale ja dobře vim, že aji ona se těši na to, až se od mně na chvilu odpočně, a že može z Očadličku drbať od rana do noci. To už docent Plzák pravil, že „po rokach společneho soužiťa je oddělena dovolena balzamem na dušu”. A ja pravim, že ni enem na dušu. Je sice fakt, že po tych štrnacti dňach se davam dokupy dalši měsic, bo ledviny, jatra a břuch dostanu po tych fernetovych a pivnich smršťach zabrať, ale co by člověk něurobil pro par svobodnych chvil, ni!? A tak se těšim, že se zase posedime u ohňa, opečeme par buřtuv, pozpivame u kytary, pomluvime kajkoho od politikuv až po naše roby, a jak nam dojdu lahvače, zajděm se na čepovane do „Frojda”. Zahrajem maryaš, vrazime tam par malych a pak se došmatlame nazpatek. Potem bečime, jak by to bylo krasne na Floridě, ale nakoněc přizname, že u nas je to najpěknějši. Tuž temu ta naša „valečna porada“ o letošnich vakacach už včil… Když zme se to slavnostně odpřisahli, že fakt bez bab, poručil majitel haciendy Poldek další rundu zelenych. „Enem, aby vam te Ostravici cosik vubec těklo, když maju byť ty hice a nětradični sucho,“ popichoval od vedlejšiho stola stary Kolder. Ale Poldek po nim šastnul tackem a Erďa hned přidal tradični frk: „U pokladně v marketě mlada děvucha vytahuje z vozika jeden banan, jeden pomeranč, jedno jabko, jeden jogurt, jednu čokoladu. – Vy jste asi ještě svobodna, co? pta se ji mlady pokladni. – Jsem! Jak jste na to přišel? Podle nákupu? – To ne, ale vy jste tak odporně škaredá!Fajne, ni?!"
Tuž Zdař Buh, vaš Lojzek