Stálou výstavní expozici hornictví v havířovském Společenském domě doplnila výstavka havířských kůži, známých v ostravsko-karvinském revíru jako skury. Bezmála třicet, jich tam mají! Ale jen dočasně. Od druhé poloviny dubna je vrátí zpět do sbírky profesora VŠB-TUO Pavla Prokopa.
„Nápad ukázat lidem i tyto hornické
artefakty se zrodil s otevřením naší
stálé expozice. Přišel na ni i tehdejší
děkan Hornicko-geologické fakulty
VŠB-TUO Vojtech Dirner, se kterým
jsme domluvili vzájemnou spolupráci
v podobě besed, výstav. Příležitost pro
hornické kůže se nám naskytla v únoru,“
informovala Michaela Kroupová,
pracovnice havířovské městské
knihovny odpovídající za expozici.
Skury vybírala se Zdeňkem
Polanským z HGF převážně, a to
převážně ze šachet našeho revíru.
Nejstarší je z roku 1974 z 85. Skoku
přes kůži uspořádaného Dolem
Prezident Gotttwald (pak František)
v Horní Suché. Naopak nejnovější
poukazuje na 124. Skok přes kůži
proběhnuv v roce 2013 na Dole
Anselm na Landeku. „Nechybí kůže ze
šachet Doubrava, Fučík, Dukla, ČSA,
Šverma, Paskov, Staříč,“ uvedla.
K vidění jsou až do 15. dubna. A to v běžnou provozní dobu: v pondělí od 14 do 18, ve středu a pátek od 10 do 14 hodin, vstup je zdarma. „Ohlasy na hornickou expozici jsou vesměs velmi pozitivní. Přestože disponujeme poněkud omezenými prostory, návštěvníci si chválí množství exponátů i panely s podrobnými informacemi,“ pokračovala Kroupová s tím, že značný zájem je o kroniky Dolu Dukla.
Postupné doplňování zajišťuje, aby se expozice – kterou navštěvují i děti ze škol či školek a odcházejí plné dojmů – neokoukala. „Stále je co zdokonalovat. Na podzim chystáme výstavu Lucie Augustinkové o historických krovech Moravy a Slezska. Čeká nás i aktualizace panelů o Havířovu,“ líčila knihovnice.
K plánům patří vydání druhého dílu Veselých hornických příběhů (na nichž se podílejí kromě Jaroslava Čihaře nově Jaroslav Minka s Jaroslavem Stružkou) nebo vydání katalogu hornické amatérské tvorby. „Víme, že mezi havíři je spousta nadaných umělců, někteří malují obrazy z hornického prostředí, vyřezávají sochy ze dřeva nebo uhlí, vyrábějí betlémy, skládají básně... Ať se nám ozvou, můžeme se domluvit, aby byly jejich výrobky prezentovány,“ zakončila Kroupová.