Těžba černého uhlí v Číně v minulém roce poprvé v této dekádě klesla. Snížila se z 3,7 miliardy v roce 2013 o 2,5 procenta na 3,6 miliardy tun v roce 2014. Objem těžby černého uhlí se přitom v důsledku bouřlivého ekonomického rozvoje od roku 2000 zdvojnásobil a spalování uhlí v neefektivních elektrárnách udělalo z některých velkých čínských měst s miliony obyvatel místa s nejhorším vzduchem na světě.
Země přijala moratorium na výstavbu
nových dolů na východě země,
aby bojovala s převisem nabídky nad
poptávkou a nízkými cenami. Čínská
ekonomika totiž zpomalila podle
odhadů v loňském roce se 7,4 procenta
růstu na nejnižší úroveň za poslední
čtvrtstoletí. Přesto jsou v zemi
v současnosti ve výstavbě doly s roční
kapacitou 1 miliardy tun.
Nebezpečné čínské doly
V posledních čtyřech letech bylo podle
čínských představitelů v zemi zavřeno
téměř 6000 dolů s nízkou produkcí
a neodpovídajícími bezpečnostními
standardy. Ve zbylých provozech údajně
došlo k výraznému zlepšení bezpečnostních
parametrů a velkému poklesu
počtu nehod a smrtelných úrazů. Čína
je zemí, kde v hornictví ročně stále
umírá několik tisíc horníků a z hlediska
úrovně bezpečnosti patří k nejhorším
na světě. Podle oficiálních údajů zemřelo
v roce 2012 v čínských dolech 1384
lidí, v roce 2011 jich bylo 1973. Podle
některých expertů jsou skutečná čísla
podstatně vyšší, protože řada čínských
společností tato neštěstí nehlásí a řada
dolů navíc funguje nelegálně.
Méně uhlí v energetice Čína chce v dalších letech snížit podíl černého uhlí na produkci energie. Podle některých expertů již dosáhla úroveň vypouštěných emisí svého maxima a v dalších letech se bude snižovat. Jednou z příčin je také to, že slabší ekonomický růst snižuje poptávku po energii i po oceli, jejíž produkce loni stoupla o jedno procento – nejpomaleji od roku 1981. Čína přijala od 1. ledna 2015 opatření, která zabraňují produkci, dovozu i spalování nekvalitního uhlí s vysokým obsahem popelovin a síry (méně než 1 %), v některých znečištěných oblastech, jako jsou třeba Šanghaj, okolí Hongkongu nebo delty některých řek s průmyslovou aglomerací, jsou limity ještě přísnější.
Tyto snahy potvrdil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu čínský premiér, který deklaroval snahu zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v energetice na 20 procent v roce 2030 a zaměřit se na využívání nových čistých technologií s nízkou produkcí emisí ze spalování uhlí při výrobě energie.
Podle některých analytiků převezme do roku 2020 místo Číny klíčovou roli ve spotřebě, produkci a dovozu černého uhlí Indie.