Čína mění postoj k uhlí

Autor: Redakce Horník <marek.sibrt(at)okd.cz>, Téma: Horník, Vydáno dne: 08. 03. 2015

Těžba černého uhlí v Číně v minulém roce poprvé v této dekádě klesla. Snížila se z 3,7 miliardy v roce 2013 o 2,5 procenta na 3,6 miliardy tun v roce 2014. Objem těžby černého uhlí se přitom v důsledku bouřlivého ekonomického rozvoje od roku 2000 zdvojnásobil a spalování uhlí v neefektivních elektrárnách udělalo z některých velkých čínských měst s miliony obyvatel místa s nejhorším vzduchem na světě.

Země přijala moratorium na výstavbu nových dolů na východě země, aby bojovala s převisem nabídky nad poptávkou a nízkými cenami. Čínská ekonomika totiž zpomalila podle odhadů v loňském roce se 7,4 procenta růstu na nejnižší úroveň za poslední čtvrtstoletí. Přesto jsou v zemi v současnosti ve výstavbě doly s roční kapacitou 1 miliardy tun.

      Nebezpečné čínské doly
V posledních čtyřech letech bylo podle čínských představitelů v zemi zavřeno téměř 6000 dolů s nízkou produkcí a neodpovídajícími bezpečnostními standardy. Ve zbylých provozech údajně došlo k výraznému zlepšení bezpečnostních parametrů a velkému poklesu počtu nehod a smrtelných úrazů. Čína je zemí, kde v hornictví ročně stále umírá několik tisíc horníků a z hlediska úrovně bezpečnosti patří k nejhorším na světě. Podle oficiálních údajů zemřelo v roce 2012 v čínských dolech 1384 lidí, v roce 2011 jich bylo 1973. Podle některých expertů jsou skutečná čísla podstatně vyšší, protože řada čínských společností tato neštěstí nehlásí a řada dolů navíc funguje nelegálně.

Méně uhlí v energetice
Čína chce v dalších letech snížit podíl černého uhlí na produkci energie. Podle některých expertů již dosáhla úroveň vypouštěných emisí svého maxima a v dalších letech se bude snižovat. Jednou z příčin je také to, že slabší ekonomický růst snižuje poptávku po energii i po oceli, jejíž produkce loni stoupla o jedno procento – nejpomaleji od roku 1981. Čína přijala od 1. ledna 2015 opatření, která zabraňují produkci, dovozu i spalování nekvalitního uhlí s vysokým obsahem popelovin a síry (méně než 1 %), v některých znečištěných oblastech, jako jsou třeba Šanghaj, okolí Hongkongu nebo delty některých řek s průmyslovou aglomerací, jsou limity ještě přísnější.

Tyto snahy potvrdil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu čínský premiér, který deklaroval snahu zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v energetice na 20 procent v roce 2030 a zaměřit se na využívání nových čistých technologií s nízkou produkcí emisí ze spalování uhlí při výrobě energie.

Podle některých analytiků převezme do roku 2020 místo Číny klíčovou roli ve spotřebě, produkci a dovozu černého uhlí Indie.