Příbram hostila jednání 53. Hornického sympozia

Autor: Redakce Horník <marek.sibrt(at)okd.cz>, Téma: Horník, Vydáno dne: 31. 10. 2014

Pocod landek

Evropské hornictví a hutnictví – tradice a památky, Věda, výzkum a inovace v hornictví, Zahlazování následků hornické činnosti v ČR. V těchto třech sekcích ve třetím říjnovém týdnu probíhal 53. ročník sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice. Kromě odborné části došlo na méně oficiální setkání přátel nerostů, kamenů, šperků a fosilií či večer v duchu slavného Skoku přes kůži.

Na úvod promluvil o aktuální surovinové a energetické politice ČR předseda představenstva Zaměstnaneckého svazu důlního a naftového průmyslu Zdeněk Osner, 110. výročí povýšení Báňské akademie v Příbrami na Vysokou školu báňskou zmínil děkan Hornicko-geologické fakulty (HGF) Vojtech Dirner, 160. výročí vydání Obecného horního zákona pak představitel státní báňské správy Ivo Pěgřímek.

    Ostravsko-karvinský revír byl zmíněn v příspěvku Připojovací a usměrňovací měření jámou ČSA 2 a jámou Mír 2. Autorství patří kolegům a kolegyním z Institutu geodézie,“ sdělil Petr Žůrek, vedoucí Institutu hornického inženýrství a bezpečnosti na HGF Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Ten se stal jedním z garantů sekce V (Věda, výzkum a inovace v hornictví) a přednášky popisoval jako bohaté se širokým záběrem napříč celou republikou. „Náplní sekce bylo seznamovat se současnými projekty i technologiemi využívanými v oboru, vědeckovýzkumnou činností, riziky vznikajícími při výstupu důlních plynů, ale též s výsledky projektů či novými trendy vývoje a s jejich významem pro potřeby hornictví,“ nechal se slyšet docent Žůrek.