Boj s rizikem vzniku důlních otřesů

Autor: Redakce Horník <marek.sibrt(at)okd.cz>, Téma: Horník, Vydáno dne: 24. 03. 2014

Nadace

Významným faktorem ovlivňujícím bezpečnost práce v podzemí jsou geomechanické jevy představující přirozené náhlé porušení horského masivu bez deformace důlního díla spojené většinou se zvukovými projevy. Hovořili jsme o nich s Ladislavem Rožnaiem z odboru řízení bezpečnosti OKD.

Můžete vysvětlit, jaký je rozdíl mezi geomechanickým jevem a otřesem?

Dojde-li při geomechanickém jevu k náhlému vysunutí nebo vyvržení hornin s následkem deformace důlního díla, je označen za otřes. Otřesy se vyskytují především ve slojích sedlových vrstev karvinského souvrství dobývaných ve značných hloubkách a jsou způsobeny postupným hromaděním napětí v nadložních pevných horninách a jeho náhlým uvolněním. Při důlním otřesu mohou být případně ohroženi zaměstnanci pracující na důlních pracovištích a také může dojít k nemalým materiálním škodám, a to k poškození až devastaci důlních děl i zařízení, která jsou v nich instalována.

Lze otřesům předcházet? Případně předpovědět, kdy k otřesu dojde?
Vznik otřesu nelze jednoznačně předpovědět, ani není možné se stoprocentní účinností jeho vzniku předejít. Prováděnou prevencí je však možné výrazně omezit jeho následky.

Jaké nástroje společnost OKD používá, aby následky otřesů eliminovala?
Minimalizace následků důlních otřesů je spolu se snahou o zabránění jejich vzniku hlavním cílem OKD při provádění hornické činnosti v částech horského masivu zařazených do kategorie s nebezpečím otřesů. S využitím prostředků protiotřesové prevence fi rma omezuje hromadění napětí ve sloji nebo v nadloží, postupně uvolňuje již nahromaděné napětí, případně se snaží o vyvolání otřesu v době, kdy na pracovišti a v jeho blízkosti nejsou lidé. K těmto účelům slouží zavlažování slojí a okolních hornin, odlehčovací vrty, otřasná odlehčovací trhací práce ve sloji a bezvýlomová trhací práce velkého rozsahu v nadložních horninách. Současně je také zvyšována bezpečnost zaměstnanců používáním moderní, vysoce únosné mechanizované výztuže v porubech. Ta společně se zákazem vstupu na porubní chodby v době zásahu do masivu výraznou měrou přispívá k jejich ochraně.

Je počet otřesů v našem revíru stabilní, nebo se v čase zvyšuje? A jaké jsou jejich následky?
I přes dobývání ve stále větších hloubkách, představujících složitější geologické a geomechanické podmínky, se v OKD daří snižovat dopady seismické aktivity na zaměstnance. Zatímco v letech 2004 až 2008, tedy před nasazením nové technologie v rámci programu POP 2010, bylo při 24 otřesech zraněno 53 zaměstnanců (10 smrtelně), došlo mezi roky 2009 a 2013 k 38 zraněním (4 smrtelným) při 21 otřesech. V letošním roce bylo již zaznamenáno 23 geomechanických jevů s uvolněnou energií větší než 105 J. Pouze jeden byl označen za důlní otřes. Došlo k němu dne 25. 2. 2014 na ražbě č. 240 540 Závodu Důl Darkov. V souvislosti s tímto otřesem bylo evidováno pět úrazů, z toho dva byly registrovány.

Čím je možné počet úrazů dále snižovat? Jsou aplikovány nějaké nové postupy, které by je dokázaly eliminovat?
K dosažení uvedených výsledků přispělo mimo jiné i vyvinutí nového systému sledování pohybu osob v oblastech porubů zařazených do 3. stupně nebezpečí otřesů, který umožnil podstatně omezit působení lidského faktoru v podobě nepovolených vstupů do porubních chodeb v době provozu porubu. Dosaženým zvýšením bezpečnosti byly účelně zhodnoceny prostředky, které byly vynaloženy na tento systém ve výši dvacet devět a půl milionu korun. Díky kvalitní práci profesních pracovníků a dále se zvyšující pracovní kázni můžeme i ve stále náročnějších podmínkách, představovaných 209 geomechanickými jevy s uvolněnou energií větší než 105 J v letech 2009–2013 oproti 195 jevům se stejnými parametry v období 2004–2008, dosahovat dobrých výsledků v bezpečnosti i ve výrobě.