Region bez havířů? Jako kdyby poušť byla bez beduínů, říká Libor Jalůvka
Prakticky již zmizelá skipová budova u výpadovky z Ostravy na Frýdek- -Místek (Horník č. 16/2013) dala podnět pohovořit si o podobných „monumentech“ hornické činnosti v regionu, jež – stejně jako část bouraného areálu někdejší šachty v Paskově – spravuje státní podnik DIAMO, odštěpný závod ODRA, a to s vedoucím odboru přípravy a realizace útlumu Liborem Jalůvkou.
Kolik toho Diamo utlumuje?
DIAMO, s.p., o.z. ODRA,
po svém vzniku 1. 1. 2002
získal neefektivní části bývalého
OKD, odštěpného závodu
Odra. Týkalo se to lokalit
Ostrava s utlumovanými
důlními závody Odra včetně
Jeremenka, Ostravy, Švermy
a Heřmanic, dále Fučík s šachtami
v Petřvaldě a Orlové včetně
Žofi e a Františku v Horní
Suché a pak Paskov se šachtou
v Paskově. Později byla také
přičleněna Barbora. Na lokalitách
Ostrava, Fučík, František,
Paskov má být útlum ukončen
do roku 2015. Na lokalitách
Barbora, Žofi e a Jeremenko
po roce 2015 s předpokladem
ukončení čerpání důlních vod
v roce 2030. V současné době
zajišťujeme kromě čerpání
důlních vod na vodních jámách
Jeremenko a Žofi e zejména
technickou likvidaci objektů
a správu sedmnácti povrchových
areálů, čtyř odvalů
a sanaci a rekultivaci území
postižených těžební činností
v minulosti.
A co z povrchu země už
zmizelo?
Od počátku útlumu už celkem
463 objektů na bývalých
šachtách ve správě o. z.
ODRA, z toho od 1. 1. 2002
přímo v rámci DIAMO pak
324 objektů. Letos jde o deset
budov v areálech zrušených
dolů Paskov, Heřmanice,
Barbora či Pokrok (Fučík).
U dalších máme v současnosti
využití, případně to jsou kulturní
památky, které pochopitelně
nelze demolovat.
Jak je to s těmi památkami? Nejvýznamnější komplex, který jsme měli ve své správě, byla Národní kulturní památka Důl Hlubina. I ve spolupráci s Nadací Landek došlo k záchraně tohoto areálu, který byl předán do správy kraje. Byla tam obnovena těžní budova vtažné jámy včetně nátěru těžní věže, renovována stará kotelna, strojovna, kompresorovna a stará rozvodna. A v naší správě zůstalo sedm památkově chráněných věží – z toho dvě na Barboře v Karviné, dvě na Alexandru v Ostravě-Kunčičkách, po jedné na Pokroku, Bezruči a Jeremenku. Jsou opraveny a opatřeny novým nátěrem, tedy až na těžní věž typu Walsum na Barboře, kterou to čeká v příštím roce. Mimo uvedené těžní věže spravujeme ještě šest dalších památkově chráněných budov a tři movité památky.
Dědictví pro příští generace? Ano, v pěti areálech jsme pověřeni výkonem vlastnických práv u třinácti nemovitých a třech movitých památek. Ale zvláště v areálu šachty Barbora je naše úsilí neustále pod tlakem ze strany nepřizpůsobivých skupin obyvatelstva, které krádežemi kovových prvků devastují tyto objekty. Jejich poslední obětí se stala budova kočárovny, pobertové ji doslova zničili během několika jarních dní letošního roku. Přibrali také oplocení, navzdory tomu, že je areál fyzicky hlídán.
Nejobtížnější demoliční práce? Spíše nejsložitější, protože souvisela opět s památkami. Bylo to v roce 2009, demolice budovy strojovny a kompresorovny na Pokroku, bývalém Fučíku, v Petřvaldě. Součástí byla demontáž kulturních památek – těžního stroje a kompresoru – jejich rozebrání, převoz a zpětná montáž v areálu Národní kulturní památky Důl Hlubina v Ostravě. Práce trvaly od ledna 2009 do února 2010, podílelo se na nich i dvacet pracovníků z dodavatelské fi rmy DAV. Byla použita moderní technika, od hydraulických nůžek na beton a ocelové konstrukce přes hydraulická sbíjecí kladiva až po speciální zdvihací zařízení.
Přestavíte si region bez havířů? Asi jako poušť bez beduínů! Havíři a hornická činnost celé území regionu poznamenala jak v negativním, tak v pozitivním směru. Města jako Ostrava, Karviná, Orlová či Havířov vděčí za svůj rozvoj v 19. a 20. století zejména těžbě černého uhlí. Ačkoliv negativní dopady těžby na životní prostředí a okolní přírodu existují, přesto si myslím, že se je daří poměrně úspěšně eliminovat – naší organizaci i přímo společnosti OKD. Po více než třiceti letech v hornictví – i když nyní v útlumové části – mohu konstatovat, že bych neměnil. A kolegům v OKD nemohu než popřát brzké obnovení poptávky po kvalitním uhlí, které se v tomto revíru vždy těžilo.
Radek Lukša