Útlum je během na dlouhou trať

Autor: Redakce Horník <josef.lys(at)okd.cz>, Téma: Horník, Vydáno dne: 05. 09. 2013

Region bez havířů? Jako kdyby poušť byla bez beduínů,
říká Libor Jalůvka

Jalůvka

Prakticky již zmizelá skipová budova u výpadovky z Ostravy na Frýdek- -Místek (Horník č. 16/2013) dala podnět pohovořit si o podobných „monumentech“ hornické činnosti v regionu, jež – stejně jako část bouraného areálu někdejší šachty v Paskově – spravuje státní podnik DIAMO, odštěpný závod ODRA, a to s vedoucím odboru přípravy a realizace útlumu Liborem Jalůvkou.

Kolik toho Diamo utlumuje?
DIAMO, s.p., o.z. ODRA, po svém vzniku 1. 1. 2002 získal neefektivní části bývalého OKD, odštěpného závodu Odra. Týkalo se to lokalit Ostrava s utlumovanými důlními závody Odra včetně Jeremenka, Ostravy, Švermy a Heřmanic, dále Fučík s šachtami v Petřvaldě a Orlové včetně Žofi e a Františku v Horní Suché a pak Paskov se šachtou v Paskově. Později byla také přičleněna Barbora. Na lokalitách Ostrava, Fučík, František, Paskov má být útlum ukončen do roku 2015. Na lokalitách Barbora, Žofi e a Jeremenko po roce 2015 s předpokladem ukončení čerpání důlních vod v roce 2030. V současné době zajišťujeme kromě čerpání důlních vod na vodních jámách Jeremenko a Žofi e zejména technickou likvidaci objektů a správu sedmnácti povrchových areálů, čtyř odvalů a sanaci a rekultivaci území postižených těžební činností v minulosti.

     A co z povrchu země už zmizelo?
Od počátku útlumu už celkem 463 objektů na bývalých šachtách ve správě o. z. ODRA, z toho od 1. 1. 2002 přímo v rámci DIAMO pak 324 objektů. Letos jde o deset budov v areálech zrušených dolů Paskov, Heřmanice, Barbora či Pokrok (Fučík). U dalších máme v současnosti využití, případně to jsou kulturní památky, které pochopitelně nelze demolovat.

101 důlních děl

Jak je to s těmi památkami?
Nejvýznamnější komplex, který jsme měli ve své správě, byla Národní kulturní památka Důl Hlubina. I ve spolupráci s Nadací Landek došlo k záchraně tohoto areálu, který byl předán do správy kraje. Byla tam obnovena těžní budova vtažné jámy včetně nátěru těžní věže, renovována stará kotelna, strojovna, kompresorovna a stará rozvodna. A v naší správě zůstalo sedm památkově chráněných věží – z toho dvě na Barboře v Karviné, dvě na Alexandru v Ostravě-Kunčičkách, po jedné na Pokroku, Bezruči a Jeremenku. Jsou opraveny a opatřeny novým nátěrem, tedy až na těžní věž typu Walsum na Barboře, kterou to čeká v příštím roce. Mimo uvedené těžní věže spravujeme ještě šest dalších památkově chráněných budov a tři movité památky.

Dědictví pro příští generace?
Ano, v pěti areálech jsme pověřeni výkonem vlastnických práv u třinácti nemovitých a třech movitých památek. Ale zvláště v areálu šachty Barbora je naše úsilí neustále pod tlakem ze strany nepřizpůsobivých skupin obyvatelstva, které krádežemi kovových prvků devastují tyto objekty. Jejich poslední obětí se stala budova kočárovny, pobertové ji doslova zničili během několika jarních dní letošního roku. Přibrali také oplocení, navzdory tomu, že je areál fyzicky hlídán.

Nejobtížnější demoliční práce?
Spíše nejsložitější, protože souvisela opět s památkami. Bylo to v roce 2009, demolice budovy strojovny a kompresorovny na Pokroku, bývalém Fučíku, v Petřvaldě. Součástí byla demontáž kulturních památek – těžního stroje a kompresoru – jejich rozebrání, převoz a zpětná montáž v areálu Národní kulturní památky Důl Hlubina v Ostravě. Práce trvaly od ledna 2009 do února 2010, podílelo se na nich i dvacet pracovníků z dodavatelské fi rmy DAV. Byla použita moderní technika, od hydraulických nůžek na beton a ocelové konstrukce přes hydraulická sbíjecí kladiva až po speciální zdvihací zařízení.

Přestavíte si region bez havířů?
Asi jako poušť bez beduínů! Havíři a hornická činnost celé území regionu poznamenala jak v negativním, tak v pozitivním směru. Města jako Ostrava, Karviná, Orlová či Havířov vděčí za svůj rozvoj v 19. a 20. století zejména těžbě černého uhlí. Ačkoliv negativní dopady těžby na životní prostředí a okolní přírodu existují, přesto si myslím, že se je daří poměrně úspěšně eliminovat – naší organizaci i přímo společnosti OKD. Po více než třiceti letech v hornictví – i když nyní v útlumové části – mohu konstatovat, že bych neměnil. A kolegům v OKD nemohu než popřát brzké obnovení poptávky po kvalitním uhlí, které se v tomto revíru vždy těžilo.

Radek Lukša