Na slavnosťach v Karvine
Autor: Redakce Horník <josef.lys(at)okd.cz>,
Téma: Zábava,
Vydáno dne: 23. 09. 2011
„Chlapi, letos bez bab a bez chlastu!“
pravil v patek Na Upadnici Poldek
na dotaz, esli pojeděme letos na Hornicke
slavnosti. „Ni enem bez bab, ale aji bez
Lojzečka,“ dodal sem smutno a poručil
se fernet. Zustalo to bez odezvy, enem
Antek brblal: „Stejnak mě zajima, čemu už
se to němenuje Den horniku a něslavi se
aji v Ostravě?!“ „Už sem ti to vysvětloval
paru razy. Včil to budě naposled, tuš davej
dobry pozor: Načelnictvo OKD to zduvodnilo
tym, že Hornicke dny by se měly slaviť
enem na šachtach, zatymco ty celorevirni
jako Hornicke slavnosti. A bo v Ostravě
už žadne šachty něsu, přestěhovaly se
do včilejšiho centra revira – Karvine. Už to
kapuješ?“ vysvětlil mu inteligentně Juzek
a hned dodal:
Jak to vidí stryk Lojzek
„Robtě se co chcetě, ale ja
idu s tu svoju. Dycki sem s ňu chodil tuš
něvim čemu bych ju neměl vzať letos?!“
„Zařiď se to jak chceš, ale my ideme bez
bab. Potym se nam nědiv, že se ku tobě
nebudem hlasiť,“ varoval ho Poldek, ale
sklaplo mu, když aji druzi začali remcať, že
sice kapuju čemu bez bab, ale někapuju,
čemu bez chlastu... „To je jednoduche:
chcu isť tym maškarnim pruvodem
a všecku tu paradu chcu pořadně viděť
a zažiť a ni furt škytať či litať do křaku
a řigať!“ vysvětlil Poldek. „Takže
ty bez chlastu a my
uvidime, ni?“
zakoňčil patečni
hospodski dišput
Erďa.
Jak sem se
Na Upadnici dověděl
v nedělu, v sobotu všeci
pěkně oblečeni a dobře
naladěni nastupili
do autobusa směr Karvina. Enem ja
a Juzek zme chyběli. „Juzek valil už tym dřivějšim.
V uniformě a s vypičuřenu manželku
pod pažu,“ vysvětlil Poldek, kery byva
kusek od Juzka a měl za ukol ho šmirovať
esli fakt s tu svoju pujdě. Chlopi se mysleli,
že ho potkaju v Karvine, ale při tym veselym
mumraju o ňho ani nězakopli. Asi byl
kajsik dobře skryty v tym dvacetitisicovym
davu... Ale smutne bylo, že chyběl aji včil
Na Upadnici. Ale jak to bylo dali v Karvine?
Zatymco prvni Poldkuv rozkaz, bez bab,
všeci dodrželi, ten druhy, bez chlastu, už
ni. Jake by to byly haviřske oslavy bez
kapki teho ostřejšiho?! „Ale moc teho,
Lojzečku, něbylo. Tradičně pivko
a
medovinka,“ pravil zasněně
Antek, a bylo jasne, že mě chce
nasrať, bo vi, jak medovinu
miluju… „Ser na chlast, rači
mu povykladej o tym
maškarnim pruvodě,“
přerušil ho Rudek. „To ti bylo fajne. Sice
tam děvušky v miniplavečkach tajak v Rio
de Žanejru jak sliboval Poldek něbyly, ale
ta stokilova baba, co se vlnila v rytmu
dechuly, tež něbyla k zahozeňu…“ smjal
se Antek. „No neni to cyp? Metrakova
baba ho vyhecuje, ale o tych těžebnich
strojach, co tam byly vystavene, ti
něpovyklada. To bys, Lojzek, čuměl, co
všecko včil haviřam v dole pomaha!“
přerušil ho Poldek. „Ja se z teho poseru!
Jeden obdivoval baby, druhy kombajny,
ale nikdo ti něpřizna, že zme litovali, že
s nami něsu drahe polovički, bo zme
se mohli aji zataňcovať!“ přiznal barvu
Jarda. „Iďtě s tymi dřistami kajsik! To vitě,
jak vola velitel policejnich těžkooděncu
v Rumburku svojimu šefovi: ,Náčelníku,
perou se tady holé lebky s Romy. Koho
máme bránit a komu pomáhat?’
Fajne, ni?!" zakoňčil disput Erďa
Tuž Zdař buh, vaš Lojzek