Padesát let od důlního neštěstí na Dukle

Autor: Redakce Horník <josef.lys(at)okd.cz>, Téma: Horník, Zdroj: Radek Lukša, Vydáno dne: 22. 07. 2011

Dukla

Oběti požáru na Dole Dukla uctili pozůstalí, kolegové, přátelé, zástupci společnosti OKD i města Havířova.

…stačí vteřiny, minuty, hodiny a navždy zůstaneme svého povolání hrdiny! Verš z básně vysloužilého havíře Jaroslava Minky vystihuje tragédii na Dole Dukla, při níž v pátek 7. července 1961 přišlo o život 108 jeho kamarádů. Vzpomínkový akt za oběti největšího důlního neštěstí v našem revíru ve 20. století se uskutečnil rovných padesát let poté.

    Uctění památky zahynuvších horníků připravovala skoro půl roku havířovská pobočka Klubu přátel hornického muzea (KPHM) společně s OKD. „Ačkoliv už uplynulo padesát let, stále se s tím naše společnost nevypořádala a se ctí nevyrovnala. Zatímco v době po této tragédii byla většina informací, které se dostaly k veřejnosti, poplatná tehdejšímu režimu, ve svobodnějších pozdějších letech se na ni tak trochu zapomnělo,“ řekl mluvčí OKD Vladislav Sobol.

Dukla

Zástupci vedení těžební společnosti, všech šachet a báňských záchranářů tak kráčeli s věnci či kyticemi k pamětní desce na Dukle mezi prvními. Za nimi pak dlouhá řada pozůstalých, přátel i spolupracovníků. Nechyběli představitelé Havířova, k jehož obyvatelům patřila většina obětí. Ani po půl století od osudného večera nedokázali mnozí přítomní skrýt pohnutí a slzy.

V důstojné atmosféře pokračovalo také setkání KPHM, představitelů OKD a příbuzných obětí v havířovském kulturním domě Radost, kde zazněla v úvodu zmiňovaná báseň. Slovo dostal i Jaroslav Gongol, jenž v létě 1961 na Dukle začínal. V den neštěstí byl na odpolední a zachránil se; později se stal ředitelem této šachty.

„My, co jsme stihli vyfárat, jsme měli štěstí, že nebouchl metan. Vzorky odebíraných vzdušin vykazovaly kritické hodnoty,“ nechal se slyšet.

Upřímnou soustrast za OKD vyjádřil pozůstalým provozní ředitel těžební společnosti Leo Bayer. „Neštěstí na Dukle je neustále aktuálním varováním proto, abychom věnovali oblasti bezpečnosti při práci pod zemí mimořádnou pozornost a aby k ničemu takovému už nemohlo dojít. Bezpečnost lidí je na prvním místě, na tomto předpokladu stojí činnost naší společnosti,“ uvedl Bayer.

Radek Lukša

Jak došlo k tragédii

Velké neštěstí se na Dole Dukla stalo 7. 7. 1961 na odpolední směně. Třením ve válcích začal v 11. sloji hořet gumový pás dopravníku, od kterého se na přesypu vzňala výdřeva. Zahynulo 10 lidí, 64 se podařilo uniknout. Zplodiny požáru se s důlními větry ale rozšířily do 8. sloje, kde pracovalo v té době 103 horníků. Protože havarijní plán s touto možností nepočítal, příkazy k vyvedení osádek přišly pozdě. Uniknout se povedlo pouze pěti lidem. Následkem otravy kysličníkem uhelnatým a udušením zemřelo celkem 108 horníků. Zůstalo po nich 63 vdov a 108 sirotků, 6 dětí se narodilo jako pohrobci.

Vzpomínkové video