Hledání uhlí začalo v Paskově před 110 lety

Autor: Redakce Horník <josef.lys(at)okd.cz>, Téma: Horník, Zdroj: Radek Lukša, Vydáno dne: 14. 07. 2011

Dalších padesát let se jen ověřovalo ložisko, ale do pěti roků od zahájení výstavby pak podnik hlásil těžbu.

Paskov

Můžete být hrdi na minulost, současnost a doufejme i budoucnost! To vzkazuje vedení Dolu Paskov svým pracovníkům s odfáranými desetiletími, ale také teprve hodinami. Právě zejména pro ně – pro všechny – se na podnikové stránce začnou objevovat informace a zajímavosti z historie šachty. První část začíná před 110 lety!

Mostecká uhelná společnost, Vítkovické hutní a horní těžařstvo a podnikatelé z Francie se už v roce 1901 zajímali o dobývací prostor Paskov. První vyhledávací vrty dělala se soupravami Fauck a nárazovým systémem vrtání fi rma Albert Fauck a Rakouská vrtná a kutací společnost několikrát až do roku 1910 v Paskově, Vratimově a Řepištích.

    Podle dostupných pramenů pak průzkum pokračoval až za německé okupace a za války. Po ní se vrtalo pro ověření možnosti těžby plynu. Teprve v polovině 50. let minulého století provedl národní podnik Uhelný průzkum Ostrava-Hrabová 29 hlubinných vrtů v oblasti celého ložiska – výsledkem bylo 6. května 1959 vydání povolení stavět šachtu.

Paskov

Před půlstoletím, kdy už stály povrchové objekty, kopli poprvé do země při hloubení centrální výdušné i vtažné jámy. Otvírka důlního pole byla v úrovni I. patra (-150 m) a II. patra (-293 m) a při ražbě překopu 0119 se zanedlouho přípraváři setkali s průtrží uhlí a plynů. Od té doby až dodnes je Důl Paskov šachtou s nebezpečím průtrží hornin a plynů.

Poprvé v našem revíru byla nicméně zahájena těžba do pěti let od počátku výstavby – a navíc i při dodržení rozpočtu – právě na Dole Paskov, samozřejmě v Paskově. To se psal rok 1966, horníci tehdy nakopali celkem 7950 tun uhlí v čisté těžbě. Plánovaného objemu, půl milionu tun, dosáhli do šesti let. Stále fungující úpravna je z roku 1971.

Vůbec největší těžba paskovského Dolu Paskov byla ve „zlomovém“ devětaosmdesátém roce a činila 835 100 tun ROTP. Tehdy fungovalo osm zcela mechanizovaných porubů s pluhy PL 81 a stojkami IHV – čili technologiemi dnešním staříčským a chlebovickým horníkům pořád známými. Přípraváři v tomtéž roce vyrazili asi 17,7 kilometru.

Sloje uhlí v dobývacím prostoru Paskov geologové označili za značně postižené tektonikami s amplitudami dosahujícími řádově až stovek metrů. Poruchy ho vlastně rozdělily na osmnáct samostatných ker. Velmi prouhelněné sloje – převážné nízké s ostravskými, petřkovickými a hrušovskými vrstvami – byly i vysoce plynodajné a hrozily průtrže.

Dobývací prostor historicky prvního Dolu Paskov měl rozlohu necelých třiadvacet kilometrů čtverečních a zasahoval území nejen stejnojmenného města, ale také obcí Liskovec, Krmelín, Brušperk, Oprechtice, Řepiště, Vratimov či ostravských čtvrtí Hrabová a Nová Bělá. Kvalita vytěženého uhlí byla (a stále je) považována za jednu z nejvyšších.

Radek Lukša