Dalších padesát let se jen ověřovalo ložisko, ale do pěti roků od zahájení výstavby pak podnik hlásil těžbu.
Můžete být hrdi na minulost, současnost a doufejme i budoucnost! To vzkazuje vedení Dolu Paskov svým pracovníkům s odfáranými desetiletími, ale také teprve hodinami. Právě zejména pro ně – pro všechny – se na podnikové stránce začnou objevovat informace a zajímavosti z historie šachty. První část začíná před 110 lety!
Mostecká uhelná společnost,
Vítkovické hutní a horní těžařstvo
a podnikatelé z Francie se už
v roce 1901 zajímali o dobývací
prostor Paskov. První vyhledávací
vrty dělala se soupravami Fauck
a nárazovým systémem vrtání fi rma
Albert Fauck a Rakouská vrtná
a kutací společnost několikrát až
do roku 1910 v Paskově, Vratimově
a Řepištích.
Podle dostupných pramenů pak
průzkum pokračoval až za německé
okupace a za války. Po ní se vrtalo
pro ověření možnosti těžby plynu.
Teprve v polovině 50. let minulého
století provedl národní podnik
Uhelný průzkum Ostrava-Hrabová
29 hlubinných vrtů v oblasti celého
ložiska – výsledkem bylo 6. května
1959 vydání povolení stavět šachtu.
Před půlstoletím, kdy už stály povrchové objekty, kopli poprvé do země při hloubení centrální výdušné i vtažné jámy. Otvírka důlního pole byla v úrovni I. patra (-150 m) a II. patra (-293 m) a při ražbě překopu 0119 se zanedlouho přípraváři setkali s průtrží uhlí a plynů. Od té doby až dodnes je Důl Paskov šachtou s nebezpečím průtrží hornin a plynů.
Poprvé v našem revíru byla nicméně zahájena těžba do pěti let od počátku výstavby – a navíc i při dodržení rozpočtu – právě na Dole Paskov, samozřejmě v Paskově. To se psal rok 1966, horníci tehdy nakopali celkem 7950 tun uhlí v čisté těžbě. Plánovaného objemu, půl milionu tun, dosáhli do šesti let. Stále fungující úpravna je z roku 1971.
Vůbec největší těžba paskovského Dolu Paskov byla ve „zlomovém“ devětaosmdesátém roce a činila 835 100 tun ROTP. Tehdy fungovalo osm zcela mechanizovaných porubů s pluhy PL 81 a stojkami IHV – čili technologiemi dnešním staříčským a chlebovickým horníkům pořád známými. Přípraváři v tomtéž roce vyrazili asi 17,7 kilometru.
Sloje uhlí v dobývacím prostoru Paskov geologové označili za značně postižené tektonikami s amplitudami dosahujícími řádově až stovek metrů. Poruchy ho vlastně rozdělily na osmnáct samostatných ker. Velmi prouhelněné sloje – převážné nízké s ostravskými, petřkovickými a hrušovskými vrstvami – byly i vysoce plynodajné a hrozily průtrže.
Dobývací prostor historicky prvního Dolu Paskov měl rozlohu necelých třiadvacet kilometrů čtverečních a zasahoval území nejen stejnojmenného města, ale také obcí Liskovec, Krmelín, Brušperk, Oprechtice, Řepiště, Vratimov či ostravských čtvrtí Hrabová a Nová Bělá. Kvalita vytěženého uhlí byla (a stále je) považována za jednu z nejvyšších.
Radek Lukša