Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (18)

Autor: Redakce Horník <josef.lys(at)okd.cz>, Téma: Horník, Vydáno dne: 11. 05. 2011

Jak se vyvíjely události na úpravně uhlí Dolu Šverma.

Šverma

Jáma Ignát (jméno po otci majitele) byla založena v roce 1890 důlním podnikatelem Vladimírem Vondráčkem. Na přelomu 19. a 20. století provázely těžbu geologické problémy a komplex změnil několikrát majitele. Dne 7. září 1947 byl Důl Ignát přejmenován na Důl Jan Šverma. Slavnosti se osobně zúčastnila Marie Švermová, vdova po Janu Švermovi. Dne 1. října 1954 k němu byl přičleněn Důl Odra (zvaný Oderka) v Přívozu, kde se přestalo těžit v roce 1971. Samotný Důl Jan Šverma těžbu skončil 31. března 1992. Z celého komplexu tak zůstala v provozu jen koksovna.

    První úpravna uhlí byla postavena jako součást koksovny a do provozu byla uvedena v roce 1894. Tehdy ji postavila fy Schüchtermann- Kremer-Baum, která ji také hned v roce 1897 rekonstruovala. Další větší technologické rekonstrukce byly realizovány až v letech 1958 a 1966 fi rmou Škoda.

Šverma

Po rekonstrukcích měla úpravna uhlí instalovaný výkon 240 t/hod., ale skutečný výkon byl o 20 t/hod. nižší. Jako jedna z mála úpraven byla vybavena možností vykládky cizího uhlí, ovšem kapacita postaveného zařízení byla jen 60 t/hod., tj. o 6 t více, než uveze jeden železniční vagón.

Surové uhlí (0–80 mm) bylo upravováno v několika zrnitostních třídách:

•0–0,5 mm fl otací, fl otokoncentrát byl ze začátku odvodňován na podtlakových diskových fi ltrech, později (po dokončení výstavby sušárny fl otokoncentrátu v roce 1967) pak v sušárně. Bohužel, dosáhnout požadovaných hodnot obsahu vody bylo velice problematické, proto byla sušárna velice často odstavována.
•0,5–8,0 mm byla upravována ve žlabové soupravě Rheo, kde se také přepíral proplástek
•8–20 mm v bezpístové sazečce o výkonu 54 t/hod.
•20–80 mm v bezpístové sazečce rovněž o výkonu 54 t/hod.

Součástí komplexu dolu byla i koksovna, která byla založena roku 1892 a zpracovávala uhlí na koks především pro vysoké pece. Technologie koksovny byla v průběhu let doplňována o moderní prvky, jež zabezpečovaly snížení množství prachu a plynů uvolňovaných do atmosféry. Tak jako každá koksovna, tak i tato, vyráběla kromě samotného koksu pro různé účely také koksochemické produkty (koksárenský plyn, benzol, dehet a síran amonný). Provoz koksovny byl ukončen dne 17. 12. 2010, kdy byl z komor vytlačen poslední koks.

Zbyněk Szostek