V rámci sanační akce "Nápravná opatření - laguny Ostramo" (NO-LO) probíhá v současné době na lagunách odštěpného závodu ODRA demolice bývalé čistírny haldových vod (ČHV). ČHV byla postavena a do provozu uvedena v roce 1994 a sloužila pro čištění haldových odpadních vod ze skládky odpadů před vypouštěním do městské kanalizace. Technologie ČHV byla kombinací fyzikálních, fyzikálně-chemických a biologických postupů. V průběhu své existence byla ČHV v období, kdy již nebylo možné vracet kaly z čištění vod zpět na skládku, doplněna o kalovou koncovku, představovanou chemickou úpravou a stabilizací kalů včetně odvodnění na kalolisu.
Vzhledem ke skutečnosti, že samotná
ČHV byla postavena na zavezené části
laguny R0, která bude v rámci NO-LO
sanována technologií termické desorpce,
musela být budova ČHV včetně
zásobních nádrží a nádrže biologického
stupně odstraněna. ČHV sloužila svému
účelu celých 16 let až do letošního května,
kdy byl její provoz ukončen. Následovalo
čištění technologie a demontáž
části zařízení dále využitelného v rámci
s. p. DIAMO, zbylé kovové části byly
likvidovány ve formě šrotu. Ze strany
s. p. DIAMO byla ČHV předána k demolici
firmě AQUATEST dne
30. 7. 2010. Po výběru zhotovitele
vlastní demolice byla tato zahájena předáním
pracoviště dne 20. 9. 2010 s tím,
že bude dokončena do konce listopadu
2010. Jak práce postoupily, je patrné
z uvedených fotografií.
Silně kontaminované vody z prostoru
lagun a jejich podloží je pochopitelně
do dokončení celé sanační akce čistit
i nadále, proto funkci ČHV od března
letošního roku převzala nově vybudovaná
čistírna lagunových vod (ČLV). Lagunové
vody byly od března do května
2010 odčerpávány jednak na ČHV a postupně
i na ČLV, kde probíhaly od března
komplexní zkoušky zařízení a následně
šestiměsíční zkušební provoz,
který bude ukončen do konce roku
2010. Poj[me se nyní alespoň ve stručnosti
podívat na vlastní technologii nové
ČLV.
Podzemní vody z prostoru lagun a jejich podloží jsou čerpány do uzavřené akumulační nádrže ČLV. Z akumulační nádrže je kontaminovaná voda čerpána na gravitační odlučovač volné fáze ropných uhlovodíků (RU). Voda zbavená volné fáze RU vytéká z gravitačního odlučovače přes jeho přepadovou hranu samospádem do uzavřené přečerpávací nádrže a následně je čerpána do první reakční nádrže technologického uzlu sorpce.
K odstranění rozpuštěných organických látek, především anionaktivních tenzidů z vody, je použita sorpce na práškovém aktivním uhlí. Kontaminované vody jsou přiváděny do kaskády míchaných reakčních nádrží, z nichž do prvních dvou je automaticky dávkována suspenze práškového aktivního uhlí, a to na základě okamžitého průtoku linkou. Následně je voda vedena samospádem do dalších dvou míchaných reakčních nádrží, ve kterých je prováděna dvoustupňová neutralizace a srážení síranu vápenatého. Jako neutralizační činidlo je použita suspenze vápenného hydrátu, která je dávkována do jednotlivých reakčních nádrží v závislosti na stanovené hodnotě pH, která je v případě prvního reaktoru automaticky udržována v rozmezí 6,5 - 7,5, ve druhém reaktoru pak v rozmezí 10,0 - 11,0.
Vzhledem k tomu, že proces neutralizace a srážení síranu vápenatého je za účelem zajištění co nejvyšší účinnosti vysrážení síranů řízen při hodnotě pH 10 - 11 a vzhledem k tomu, že limitní hodnota pro zpětné zasakování do horninového prostředí je pH 9, musí být provedena úprava pH na tuto hodnotu. Aby nedocházelo k nárůstu koncentrace rozpustných anorganických solí, není pro neutralizaci použita silná anorganická kyselina (například kyselina chlorovodíková), ale je využito sycení plynným oxidem uhličitým v kaskádě dvou intenzívně míchaných reakčních nádrží. Veškerá suspenze vzniklá neutralizací a srážením síranu vápenatého je vedena postupně do těchto dvou nádrží, z nichž v první je prováděna hlavní část úpravy pH a ve druhé pak doprava pH tak, aby se pohybovalo v rozmezí 8 – 9. Oxid uhličitý použitý k neutralizaci je skladován v kapalné formě v zásobníku a zplyňován pomocí vzduchového odpařováku.
Suspenze po zpětné neutralizaci oxidem uhličitým je čerpána do akumulační nádrže zneutralizované kalové vody, která slouží jako předloha pro čerpadlo kalolisu a také jako akumulační nádrž při přerušení filtrace během čištění lisu tak, aby nemusel být přerušován kontinuální provoz předcházejících technologických uzlů. Provoz kalolisu je plně automatizován včetně ovládání plnících čerpadel a to v těchto cyklech: uzavření kalolisu, zahájení čerpání kalu, ukončení čerpání kalu, sušení vzduchem, otevření kalolisu a oklepání filtračního koláče z komor.
Filtrát z kalolisu vytéká do akumulační nádrže dekontaminované vody, ze které je následně čerpán přes potrubní napojení do zasakovacích objektů, případně do přípravy suspenze vápenného hydrátu, dávkovací jednotky vápenného hydrátu a dávkovací jednotky aktivního uhlí. Projektovaná maximální kapacita ČLV je 2,5 l/s, tj. 9 m3/h a předpokládá se na ní v rámci sanační akce NO-LO přečištění téměř 170 000 m3 kontaminovaných vod z prostoru lagun a jejich podloží.
Ing. Kamil Prokeš