Julinek by měl dostať metal

Autor: Redakce Horník <josef.lys(at)okd.cz>, Téma: Zábava, Vydáno dne: 25. 01. 2008

Myslim, že na statni vyznamenani, kere prezident uděluje k vyroči vzniku Československa, navrhněme s kamošami ministra zdravotnictvi Tomaša Julínka. Uvažujeme tež, že navrhněme aji jeho tiskoveho mluvčiho Tomaša Cikrta. Ho za herecke vykony, bo co un s tym svojim pyščiskem umi při vysvětlovaňu nam hlupym luďam, čemu musime u dochtoruv a v lekarňach platiť, to by něsvedli ani blahe paměti narodni umělci …

Jak to vidí stryk Lojzek



PivarMusim konstatovať, že věčina z nas, co se schazame pravidelně na pivko Na Upadnici, zme byli fakt pracanti a na nemocenske zme za štyrycet rokuv byli každy tak enem raz. Vyhybaly se nam aji urazy, takže zme z teho našeho pravidelneho měsičniho zdravotniho šetřeňa spotřebovali minimum. Včil, když se na nas hrnu take ty stařecke choroby, platime za kajaki prd. Bo se to vymyslel jeden holohlavy blazen, vlastně dva, bo tyn mluvči je ešče tvrdši propagator finančni spoluučasti pacientuv, niž tyn jeho o meter věči šef. Pocitil sem to na vlastni koži. Vyhral sem enem v tym, že sem byl hospitalizovany ešče v prosiňcu, bo inač bysem za deset dni ve špitale vyplaznul šest stovek a byt navic zaměstnaněc, za prvni tři dni němoci bysem z nemocenske nědostal ani vindru. Je pulka ledna a ja už sem byl tři razy u dochtora – to je devadesat korun – dostal sem štyry recepty po dvuch položkach – dalšich dvě stě štyrycet korun. A to němluvim o doplatkach za liki! Když sem to všecko zrachoval dokupy, vyplaznul sem za dva tydny kvuliva němoci, za keru němožu a ani sem se ju něvymyslel, abysem s ňu otravoval a zaměstnaval dochtoruv, tolik peněz jak za moju a Mařinu stravu na cely tydiň! Ešče že mam trochu nadstandardni duchod! Bo brať tolik, co třebas muj bracha, asi bysem šel po žebrotě.

Malokdy se s kamošami na čimsik stoprocentně zhodněme. Ale v připadku ministra Julínka se tak stalo. Vlastně ale ni, bo modry ptak Jiřik, i když hodně chabo, to odirani němocnych branil. „Byť tebu, držim pysk! Bo co stě slibovali? Že přidatě emerytum měsičně tisicovku, že se doplacať u dochotoruv ani v lekarňach něbudě, že nězavedětě školne? A včil! Misto ticky nam přidali tři stovki, u dochtoruv platime jak murovati a o školnym už začina tyn vaš modry předak nahlas mluviť! A co mě nejvic sere? Ty platby za recepty, kere zustavaju lekarnikum. Už tak maju marže věči niž zaměstnanci ČEZu. A ešče im cpetě do chřtana dalši tisicovki! Kdyby se ty vyběry aspoň vracaly do zdravotnictvi! Ale vy to cpetě tym, co už maju dosť. Že vam neni haňba!“ štěknul po nim Antek a Jiřik se enem tak přikrčil, bo bylo viděť, že se fakt stydi.

Z haňby ho tradičnim frkem dostal až Erďa:
„Pravi manželka chlopovi: ,Drahý, myslíš, že bez podprsenky vypadám lépe?’ Manžel skloni noviny a pravi: ,Jo, zlatíčko. Vyrovnalo ti to vrásky v obličeji.’

Fajne, ni?!“

Tuž zdař buh a přeju vam za sebe do teho noveho roka hodně zdravi a hlavně penize na dochtory,

vaš Lojzek