O penize idě předevšeckim

Autor: Redakce Horník <josef.lys(at)okd.cz>, Téma: Zábava, Vydáno dne: 14. 11. 2007

„Strašně miluju intelektualni kecy o tym, že penize něsu všecko. Hlavni pry su duchovni bohatstvi, pravda, mravni čistota a čestnosť! Až s tym idu všeci ti mravokarci do řiti,“ filozofoval Na Upadnici lidovec Poldek. „A vitě, kdo ma takich kecu plny pysk? Předevšim ti, keři su, jak se pravi, za vodu. V bankach maju miliony, lemtaju v luxusnich kavarnach archivni vino či tři razy přepalenu irsku vhiskej nebo dvanastiletu skotsku a při tym raďa obyčejnym luďam, jak maju čestně a skromně žiť! To se im to s plnym břuchem a přepychově zařizenu vilu dřista o mravni čistotě a všeckich tych křesťanskich zasadach. Ešče sem něslyšel, že by tak mluvil houmlesak či bezrobotny člověk,“ přidal se na jeho stranu Antek. „A hounmlesak je kdo?,“ zeptal se naivně stary Kolder.

Pivar„Tak se řika po anglicki bezdomovcam, nevzdělany gnype,“ štěknul Antek. „Něchcu do tebe, Poldečku, rypať, ale že zrovna ty kritizuješ ty, jak praviš kecy, o slušnym a čestnym životě, v kerym su prachy až na poslednim mistě! Dyť ta vaša partaj, ta klidna sila, ma v programu enem život v pravdě, skromnosti a po křesťansku, ni?,“ pravil sem, ale Poldek mi skočil do řeči: „No a co?!“ „No enem to, že vaš předseda tak jednoznačně po křesťansku něžije! Něbyť tych čachruv na nejvyššim statnim zastupitelstvu v Praze, tak už stal před sudem kvuliva uplatkum. A to co bylo včil v televizi o tym, jak se něchal platiť socialni davky a přitym ukladal do šporkasy miliony, to fakt něsvěči o křesťanske pravdomluvnosti a pokoře! Spiše o tym, že pro něho su prachy předevšim až na prvnim mistě! A ešče k temu jak cygani, jak se vykrucuje. Byť spravnym křesťanem, tak ze všeckim prašti a utěče do Vsetina zpovidať se z hřichuv v kostele. Ale to un ni! To by přeci přišel o plat mistopředsedy vlady a všecki ty s tym spojene požitki. Tuž to mi di do řiti s taku klidnu silu a slušnym životem, co hlasatě! Vodu kažetě a vaši papalaši chlašču vino! Je jim u dupy, s kim su ve vladě! Hlavně, že v ni su! Spomeň se na Kalouska, ten chtěl isť aji s Paroubkem, keremu předtím němoch přisť na meno, enem aby stě byli u koryt! Včil s modrymi ptakami pluvetě na všecko, co stě předtym ze socanami schvalovali. Taki Cyrilek Svoboda se něvidi ani na špičku nosa, když včil dřista o usporach, když ešče před volbami hlasoval pro vyšši porodne a mateřske přidavki,“ dorazil sem ho. V Poldkovi by se krve nědořezal. Stahnul se do kutka a držel pysk. „Dal si mu to sice dobře, ale zas na druhe straně: možu za ty papalaše řadovi členove strany?,“ šeptnul mi do ucha socan Antek. „Samože, tajak ma každy narod taku vladu, jaku se zasluži, tak aji strana ma vedeni, jake se zvoli…,“ něstačil sem dořecť, bo tyn hlupy politicki dišput rozumně utnul Erďa.

„Vleti nědočkava dama přes plnu čekarnu jak tajfun přimo do ordinace. Tam su dva chlopi v bilych plašťach. ,Můžete mně vyšetřit?’ ,Ano. Svlečte se donaha, otočte a předkloňte se!’ Po chvilce se baba pta: ,Můžete mi říct, co mi je?’ ,Ne! My jsme totiž malíři!’

Fajne, ni?!“

Tuž zdař buh, vaš Lojzek