Důl Ludvík nechtěl 74 let vydat svoje uhlí
Autor: Vítězslav Hettenberger <>, Téma: Historie, Vydáno dne: 09. 10. 2007O kutací práce na území Radvanic, jak je patrné z historických záznamů, se už kolem roku 1840 pokoušel kníže Hugo Salm Reifferscheit.
Hornická činnost v lokalitě pak sice začala v roce 1843, kdy c. k. Státní kutací komise založila kutací jámu, první uhlí však hlubiny vydaly až mnoho desítek let později.
Průzkum pokračoval vrty a uhlí se podařilo nalézt v letech 1894–95. V roce 1898 pak Ostravská báňská společnost založila Důl Ludvík. První uhlí se začalo těžit v srpnu 1914.
Důl měl dvě jámy. Těžní jáma z roku 1898 dosáhla postupně konečné hloubky 751,9 metru. Hloubení naráželo od počátku na velké překážky. Převážně šlo o tekuté písky a velké přítoky důlních vod. Proto bylo hloubení v roce 1901 zastaveno a obnoveno až v roce 1909.
Pro odvod důlních vod byla hloubená jáma propojena překopem s Dolem Salma VII., aby bylo možné vody odvádět. Nad těžní jámou č. 1 byla v roce 1909 postavena ocelová těžní věž, která měla výšku 35 metrů.
Výdušná jáma č. 2 měla původní ocelovou těžní věž z roku 1920 vysokou 38 metrů. Při rekonstrukci v roce 1967 byla postavena nová těžní věž vysoká 46 metrů. Současně se jáma č. 2 stala jámou těžní a na jámě č. 1 byla těžba zastavena.
POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY
Nejvyšší těžba v roce 1943
V rámci organizační změny k 1. lednu 1952, kdy byla v Ostravsko-karvinském revíru zřízena čtyři obvodní ředitelství, byl Důl Ludvík s doly Hedvika, Pokrok, Evžen, Václav, Žofie, Zápotocký a Dukla zařazen k Obvodnímu ředitelství Orlová n. p. K zásadní organizační změně pak došlo 1. dubna 1961, kdy byl Důl Ludvík připojen jako závod č. 3 k Dolu Julius Fučík. Od ledna 1989 byl pak zrušen jako samostatný podnik a až do své likvidace byl pouze pomocným závodem pro Důl Pokrok.
Za dobu své existence vytěžil Důl Ludvík 38,370 mil. tun hodnotného černého uhlí. Největší roční těžba v objemu 859 500 tun byla za okupace v roce 1943 a potom v roce 1963, kdy se vytěžilo 852 550 tun uhlí. Od roku 1971 těžba postupně klesala, v roce 1987 už činila pouze 295 860 tun.
Pro své zaměstnance měl Důl Ludvík několik dělnických kolonií, z nichž některé byly postaveny již v 19. století. Nejstarší byla Stará hornická kolonie (1850) a dále kolonie Salma nebo Salmovec (1860), postupně pak byly vybudovány kolonie Pod kaplí (1882), U elektrické dráhy (1891), Trnkovec (1901), Kamčatka (1921) a Nad kaplí (1925). Pro dělníky se stavěly vesměs přízemní domy s kuchyní a jednou obytnou místnosti. V roce 1992 byl na Dole Ludvík zahájen částečný útlum a likvidační práce. Těžní věže jam č. 1 a č. 2 byly odstřeleny v roce 1994. V roce 1995 byla výdušná jáma Dolu Ludvík zasypána a opatřena železobetonovým povalem, o rok později stejný osud dostihl vtažnou jámu. Tak skončila činnost dolu, jehož těžní věže tvořily mnoho let dominantu hornické obce Radvanice.