Strategie činnosti hornictví černého uhlí na léta 2007 až 2015

Autor: administrator <info(at)hornicky-klub.info>, Téma: Informace, Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV), Vydáno dne: 27. 06. 2007

V září 2006 byla polskou vládou předložena k všeobecné debatě nová Strategie činnosti hornictví černého uhlí na léta 2007 až 2015. Na rozdíl od minulých, direktivních a dirigistických koncepcí, byly strategické záměry energetické politiky státu formulovány velmi obecně, stejně tak jen rámcově nastíněny směry rozvoje branže v rámci EU s předpokládanou potřebou těžby a krátce představeny šance a limity branže.

Pro horníky se ukázalo být nepřijatelné svázaní vlastního ohodnocení s produktivitou a zápisy týkající se privatizace. Jednání mezi vládou a odbory vyvrcholilo v lednu 2007, hrozby hornických nepokojů byly zmírněny. V posledních letech celosvětově vzrostla poptávka po uhlí, především černého, koksovatelného a koksu. Cena uhlí je „při výjezdu z brány dolů“ cca 170 PLN, (a pár kilometrů dále u překupníků i 3x dražší). Stejně tak však rostla i cena exploatace, nicméně polské doly přece jenom přestaly generovat ztráty.

Od roku 1990 se přestalo dobývat černé uhlí v 31 těžebních úrovních.Na těchto předpokladech se opírají odborníci z „Institut Gospodarki Surowcami Mineralnymi i Energia PAN“ v Krakově a „Górnoślaski Odzial Państwowego Institutu Geologicznego“ ze Sosnowce. Experti navrhují přehodnotit, zmírnit uzavírání a hledat efektivní vstup z činných šachet do zatopených dolů. Týká se to např. i z českého pohledu sporného dolu Morcinek.

Podle posledních údajů se v aktivně činných černouhelných dolech nachází 15 716,7 mil tun bilancovaných zásob a 11 143,1 mil. tun zásob mimo bilanci. Z výše uvedených bilančních zásob, bylo kvalifikováno jako průmyslové zásoby 6 004,4 tun, z toho operativních zásob bylo 3 807,3 mil. tun. Operativní zásoby ležící v aktivních úrovních a ve výstavbě stanovily 2 525,7 mil. tun.

Odhad, na jak dlouho budou operativní zásoby ležící v aktivních úrovních a ve výstavbě stačit, kolísá od 7,6 let (KWK „Polska-Wirek“ – černouhelný důl „Polska-Wirek“) do 73,8 let (KWK „Halemba“ – černouhelný důl „Halemba“).

Průměrná doba soběstačnosti operativních zásob ležících v aktivních úrovních a ve výstavbě, za předpokladu úrovně těžby plánované důlními společnostmi na období 2007–2015, je kolem 26 let. Průměrná soběstačnost celkových operativních zásob v rámci celého sektoru, za předpokladu těžby naplánované jednotlivými doly na období 2007–2015, je kolem 40 let.

V důsledku prováděné exploatace v letech 2007–2015 dojde v 18 těžebních úrovních k ukončení exploatace operativních zásob, z toho bude 12 těžebních úrovní v Uhelné společnosti (Kompanii Węglowej S.A.), 4 těžební úrovně v Katowického holdingu (Katowicki Holding Węgłowy S.A.) a 2 těžební úrovně v Jastřebské uhelné společnosti (Jastrzębska Spółka Węgłowa S.A.).

V období 2007–2015 uhelné společnosti plánují zahájení těžby v 9 nově postavených těžebních úrovních, z toho:
3 úrovně v Uhelné společnosti (Kompanii Węglowej S.A.)
2 úrovně v Katowickém holdingu (Katowicki Holding Węgłowy S.A.)
2 úrovně v Jižním uhelném koncernu (Południowy Koncern Węgłowy S.A.)
1 úroveň v Jastřebské uhelné společnosti (Jastrzębska Spółka Węgłowa S.A.)
1 úroveň v lubelském dole „Bogdanka“ (Lubelski Węgiel „Bogdanka“ S.A. )

Po exploataci uhelných ložisek zůstane na konci roku 2015 asi 2 830 mil. tun operativních zásob, z toho zásob ležících v aktivních úrovních a ve výstavbě bude asi 1 530 mil tun. V listopadu 2006 dochází v důsledku bezpečnostního zanedbání k důlní katastrofě v dole Halemba, které (mimo jiné) změnila i tón diskusí nad předloženou Strategií mezi vládou na jedné straně a odborářskými svazy na straně druhé.

Po různých peripetiích došlo v lednu 2007 v Katovicích k dohodě mezi horníky a vládou, kterou zastupoval přímo ministr hospodářství Petr Woźniak (a nikoliv zodpovědný, ale u horníků neoblíbený náměstek Pawel Poncyljusz). Odvrátilo se nebezpečí ostrých hornických protestů – jeden den stávek vyjde polské hospodářství na cca 90 ml PLN.

Ze Strategie byly vyškrtnuty zápisy o provázání výše platu s produktivitou práce. O výplatní pásce budou rozhodovat celkové ekonomické výsledky daného subjektu. Vláda slíbila, že nebude zasahovat do kolektivního vyjednávání mezi zaměstnavatelem a odbory.

Ze Strategie byly rovněž odstraněny pasáže o privatizaci, nově v případě kotování dané společností na burze bude vedení uhelných společností mít povinnost konzultovat tento krok s odbory. Pravděpodobně nejrychleji privatizovaná tímto způsobem bude Jastrzebska Spólka Weglowa (JSW), prodej 20–30 % akcií by podle plánu mělo proběhnout letos, resp. příští rok. V rámci holdingu se plánují investice za cca 3 mld. PLN – rozšíření dolů Zofiófka a Pniówek.

Podobně by se mělo postupovat v případě Katowicki Holding Weglowy (KHW), naopak představitelé největší uhelné společnosti v Evropě Kompania Weglowa (KW), zadlužené na cca 1,5 mld PLN, s privatizaci nemohou počítat. KW nicméně dostane na dokapitalizaci 400 mln. PLN ze státního rozpočtu, první splátku 170 mln PLN převede vláda do konce března.

V dalších kolech jednání se horníci budou domáhat ve Strategii zápisu, že uhlí je strategická surovina státu. A. Sadowski z „Centrum Adama Smitha“ je přesvědčen, že slabá kondice polských dolů je výsledkem ustupování vlády před požadavky odbory. Podle něj je potřebná rychlá privatizace. G. Szczodrowski z „Institut Sobieski“ upozorňuje, že každá vláda měla problémy s restrukturalizací branže, především se zavedením tržního hospodářství. Sociolog M. Cześnik z „Uniwersitet Warszawski“ soudí, že vliv na ministerstvo hospodářství, resp. na změkčení jejich pozic, měla katastrofa v Halembě, kde zahynulo 23 horníků.