O doléčování v Klokočově

Autor: Vítězslav Hettenberger <>, Téma: Informace, Vydáno dne: 05. 06. 2007

Je všeobecně známo, že nemoci nechodí po horách, ale po lidech. A zvláště po seniorech. Také mne postihly veliké bolesti nohou a ve Fakultní nemocnici v Ostravě-Porubě jsem se podrobil operaci cév. Po krátkém pooperačním pobytu ve Fakultní nemocnici mi bylo sděleno, že se budu doléčovat v Léčebně dlouhodobě nemocných (LDN) v Klokočově. Rád bych proto nyní čtenáře seznámil s tímto doléčovacím a rehabilitačním ústavem

Leží nedaleko Vítkova v oblasti Nízkého Jeseníku asi 600 m nad mořem. Patří pod Fakultní nemocnici v Ostravě-Porubě , která tam dodává pacienty k rehabilitaci a doléčování. Na třech podlažích je zde 48 pokojů, ve kterých je 160 lůžek. Každého upoutá nádherná jídelna, kam chodí k jídlu asi jedna třetina pacientů.Ostatní, kteří mají pohybové problémy se stravují na pokojích.

O pacienty, pod vedením primáře MUDr.Milana Stoličky, pečuje 5 lékařů, 37 zdravotních sester, 6 rehabilitačních pracovnic, 11 pracovníků pomocného zdravotního personálu, 8 uklizeček a dále kuchyňský personál, údržbáři, řidiči, administrativní pracovníci apod. Celkem je to 96 pracovníků, kteří se podílejí na rehabilitaci a doléčování pacientů.

Pro rehabilitaci je k dispozici tělocvična pro individuální i skupinovou terapii. Dále kompletní vodoléčba, elektroléčba, lazerová terapie, léčba magnetem, plynové injekce, ergoterapie, inhalace a parafinové obklady. Je to dostatečné množství rehabilitačního zařízení, které umožňuje pacientům zmírnit nebo doléčit jejich neduhy.

Pro stravování je na jídelníčku 15 druhů dietních jídel. Někteří pacienti mají stravu až šestkrát denně. Jídlo je velice kvalitní a chutně upraveno. Třikrát týdně jsou teplé večeře a mnozí pacienti podle druhu diety obdrží ještě druhou večeři. Na přesnídávku je denně ovoce.

Budovu postavila v roce 1929 Revírní bratrská pokladna jako Masarykův domov hornických dětí. Projekt vypracoval ing.Bohuslav Krýsa a náklady na stavbu a vybavení činily 14 milionů Kčs. Hospodářská budova, která je součásti LDN stojí na místě bývalého zámku rodiny Weishuhn z Opavy. Do roku 1939 se zde zotavovaly dětí na mládež horníků, kteří byli pojištění u Revírní bratrské pokladny. Během okupace se zde rekreovala německá mládež a po roce 1945 zde byly umístěny dětí řeckých uprchlíků. V šedesátých letech minulého století sloužil objekt jako zotavovna horníků a od sedmdesátých let je to LDN.

V budově je nádherná jídelna s proskleným stropem, které vévodí bronzová socha horníka při ruční práci se špičákem v nadživotní velikosti. Socha je zde od roku 1930, ale není na ní uveden autor a také se ho nepodařilo vypátrat. Dále jsou zde společenské místnosti s televizory a automatem na šest druhů kávy. Jednou týdně přicházejí do LDN kadeřnice a pedikér, aby posloužili pacientům. V ubytovacím objektu personálu jsou k dispozici pokoje, které si mohou pro nocleh objednat i rodinní příslušníci pacientů. Objekt je obklopen nádherným parkem s mnoho vzrostlými stromy. V parku je i malá prodejna potravin a novin. Prožil jsem zde šest týdnů. Když mne dovezli, měl jsem potíže s chůzi i se dvěma francouzskými holemi. Během krátké doby, díky rehabilitačnímu cvičení, dalším procedurám a lékařské péči jsem zanedlouho začal chodit a při ukončení pobytu jsem mohl obě hole odložit.

V závěru svého článku bych chtěl poděkovat všem pracovníkům v LDN Klokočov za obětavou práci s pacienty, kteří jsou převážně senioři. Pokud některý z čtenářů by měl doporučení k doléčení nebo rehabilitaci v LDN Klokočov, ať se nebojí přijet, bude zde o něho výborně postaráno.