Výroční zpráva 2015 zmínila i úbytek financí od klíčových partnerů z našeho revíru, což logicky způsobuje situace v českém černouhelném průmyslu.

Plně stabilizovaná, se schváleným a upraveným statutem i novým sídlem loni vstoupila Nadace LANDEK Ostrava (NLO) do třetí dekády své činnosti. Částkou přesahující 1,16 milionu korun podpořila celkem šestadvacet projektů. Vyplynulo to z výroční zprávy za rok 2015, kterou její představitelé zveřejnili v závěru března.

„Po úbytku financí od dřívějších dominantních partnerů – společnosti OKD a některých na ni navázaných subjektů – na nulu nyní tvoří podstatnou část příjmů nadace výnosy z nadačního kapitálu. Ke snížení počtu našich sponzorů bohužel došlo celkově, i přes jistý hospodářský růst v republice. Naštěstí tuto ztrátu částečně vyvážily vyšší příjmy od měst, městských obvodů či obcí, kde probíhala nebo probíhá důlní činnost. Prostředky pomohly získávat i dopisy, osobní přístup, dary a reklama,“ sdělil Josef Gavlas, ředitel NLO. Ta začala nově pracovat s menší – desetičlennou – správní radou a tříčlennou dozorčí radou.

Rekonstruované prostory někdejší vrátnice, známkovny a kanceláří u nových koupelen v památkovém Dole Hlubina se pyšní titulem Ostravský dům roku. Interiéru vtiskl


osobitý vzhled známý architekt Josef Pleskot. O využití se postaral písničkář Jarek Nohavica, který zde otevřel vloni vlastní klub Heligonka.

Objekt postavený v 50. letech minulého století v takzvaném Bruselském stylu přestal sloužit horníkům v první polovině 90. let. V tomto tisíciletí se začal využívat, stejně jako jiná místa na Hlubině, pro kulturní akce. Před zásadní proměnou v Heligonku se zde konaly i Nadací OKD podpořené umělecké přehlídky DeepCamp.

Ni dycki se všecko zdaři. A když člověk zrobi jakusik cypovinu, řekně se, že to byl den blbec. Když je ale tych cypovin v tydňu vic, potym je blbec cely tydiň. No a to se mi stalo minuly tydiň. „Kukni se do zrcadla, ty pňu, jak ti narostla ta přehazovačka na hlavě. Zatylek maš chlupaty a skoro aji s copem, že by se za taki Ringo Čech či exšef narodni galerie Milan Knižak němuseli styděť, ale vpředku to vypada, tajak by ti po čele prošla diviza vojakuv. Bo se přeci pravi, že kaj vojaci dupu, tam trava něrostě… Tu maš stovku a val do holiča!“ pravila mi v ponděli Mařa a ja sem ji slibil, že v utery isto zajdu. „Ale stejnak s tebu vykivu,“ pravil sem se pod fusami a zavřel se v kupelce. Na vanoce sem pod stromek dostal od staršiho synka „elektrický zastřihovač vlasů“. Tak to aspoň stoji na škatuli v kere byl zabaleny. Od vanoc sem se s nim už dva razy střihal svoju „hřivu“ tak kvalitně, že Mařa ani něpoznala, že to není od holiča a stovka mi tak zustala na utratu. Vytahnul sem tyn přistroj, vyzkušal, esli idě, a zabořil do kštice. Jak sem kapku přitlačil, nastavec, co určuje vyšku vlasu, skluznul na nulu, strojek vystřihnul deseticentimetrovu „ulicu“ mezi vlasami, a potym to v nim zachrchlalo, zaskřipalo a rozpadnul se! Co včil?

Problémy s vodou ve větších hloubkách se řešily na dolech odjakživa. Na antických dolech po celé římské říši se přinejmenším od počátku našeho letopočtu používaly kaskády dřevěných korečkových kol poháněných lidskou silou. Jednalo se o jednoduchá dřevěná kola, přibližně 4–5 metrů v průměru, která měla po obvodě umístěny korečky. Ty na spodním obvodu dráhy kola nabíraly vodu z jímky a na horním obvodu dráhy kola vodu vylévaly do dřevěného žlabu, jímž voda proudila do další jímky k dalšímu kolu. Výkon těchto čerpadel se odhaduje na 0,5 až 1,5 litru za sekundu s efektivitou cca 60 %. Podobné stroje vázaly značné množství lidských sil a musel být k nim zajištěn dostatečný přísun otroků či dělníků, kteří koly otáčeli. Způsob používání kol je vykládán různě, nejpravděpodobněji stál pracovník bokem a rukama a volnou nohou působil na paprsky kola. Některé rekonstrukce uvažují, že dělník nahoře po kole běžel.

Srdečně zveme na koncert hornického orchestru Májovák Karviná, který se koná v kompresorovně Hornického muzea v neděli 24. 4. 2016 od 16.00 hod. Vstup na koncert je volný, vstupenky je možno rezervovat na e-mailu vstupenky.majovak@seznam.cz

Zve Petr Ženč



| Autor: administrator | Vydáno dne 16. 04. 2016 | 939 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář |